Zkušenosti s goji
Plody kustovnice čínské obsahují 18 druhů aminokyselin, včetně všech osmi esenciálních (například tryptofan či izoleucin), až 21 stopových prvků (jmenujme například zinek, železo, měď, vápník, germanium, selen a fosfor), jsou jedním z nejbohatších zdrojů karotenoidů ze všech známých plodů na Zemi (což už naznačuje jejich jasně červená barva). Co se týče beta-karotenu, jsou goji (godži) vydatnější než mrkev. Dále obsahují vitamíny C, B1, B2, B6, E a beta-sitosterol. Tento rostlinný sterol se dnes využívá při podpůrné léčbě zvýšené hladiny cholesterolu, dále při problémech s prostatou a má také protizánětlivý účinek. Naprosto unikátní pro tyto plody je pak skupina lycium polysacharidů. To jsou výjimečně silné antioxidanty, tedy látky, které neutralizují volné radikály a tím pomáhají zabraňovat poškození buněk a stárnutí organismu.
Šťáva z kustovnice čínské, respektive z goji, je bohatá na polysacharidy a další látky, které jsou velmi prospěšné pro náš imunitní systém a celkovou vitalitu. Díky pití šťávy připravené z těchto plodů může naše tělo nejlépe využít všechny živiny, minerály a vitamíny v ovoci přítomné. Užívání kustovnice v této podobě je zvláště účinné díky vysoké vstřebatelnosti živin sliznicí střev, přičemž je potřeba pít šťávu na lačno. Tento velmi energetický nápoj není vhodné kombinovat s pitím alkoholických nápojů či jej do alkoholu přimíchávat. Goji jsou především doplňkem stravy určeným ke zlepšení zdraví a vitality organismu a alkohol tyto účinky naopak potlačuje.
Zdroj: článek Goji/godži
Dávkování
Neexistuje žádné vědecky naprosto exaktně stanovené dávkování této plodiny. Vždy ale berte v úvahu, že jde o doplněk stravy pro zlepšení zdravotního stavu, nikoli náhradu stravy, a tomuto faktu přizpůsobte množství bobulí. Kustovnici můžete jíst v podobě čistého nebo také sušeného ovoce. Zároveň je ale v nabídce i šťáva nebo také prášek či kapsle. Záleží na tom, jaká forma vám bude nejlépe vyhovovat. Říká se, že pro děti do věku přibližně deseti let stačí pokrýt denní potřebu vitamínů a minerálů hrstí sušených plodů. Plody lze konzumovat přímo nebo přidat do čajů, polévek, salátů, moučníků nebo jiných pokrmů. V kuchyni nahradí například rozinky. Jsou velmi vhodnou náhradou sladkostí pro děti i dospělé.
Doporučená denní dávka je 6–30 gramů suchých plodů.
Úprava ke konzumaci:
- Plody lze konzumovat i bez úprav.
- Nebo denní dávku plodů vařte v půllitru vody 5–10 minut. Pijte ve dvou dávkách na lačno, a to včetně plodů.
- Polévková lžíce kustovnice též zlepší kuřecí nebo hovězí polévku nebo pečené maso. Plody po tepelné úpravě snězte.
Zdroj: článek Goji/godži
Goji podle Wikipedie
Wikipedie uvádí, že godži (goji) jsou plody dvou druhů kustovnice – kustovnice cizí (Lycium barbarum) a blízce příbuzné kustovnice čínské (L. chinense). Kustovnice jsou opadavé keře s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými purpurovými květy, řazené do čeledi lilkovité a pocházející z Asie. Pěstují se zejména ve střední a severní Číně. Plody a mladé listy jsou v asijských zemích součástí jídelníčku, plody a kůra kořenů jsou využívány v místní medicíně. Na přelomu tisíciletí se godži objevilo i na trhu v Evropě a Severní Americe a od té doby jeho obliba stoupá. V České republice jsou sušené plody běžnou součástí sortimentu obchodů se zdravou výživou a potravinovými doplňky. V některých zemích jsou nabízeny též džusy s obsahem šťávy z godži.
Dle Wikipedie medicínské studie potvrdily, že godži má léčivé účinky u plodů, kvůli nimž jsou v asijské medicíně využívány již po celá tisíciletí. Zároveň se kolem tohoto produktu točí celá řada mýtů a omylů, a to jak v identitě rostlin, oblasti a způsobu jejich pěstování a sběru, tak i co se týče proklamovaných účinků a obsahových látek. Prodávané plody bohužel často obsahují stopy různých pesticidů. Godži se konzumuje syrová, sušená nebo jako šťáva.
Kustovnice cizí (Lycium barbarum) a kustovnice čínská (L. chinense) jsou opadavé keře s jednoduchými listy a dorůstají obvykle výšky 0,5 až 2 metry. Mají pravidelné, purpurově zbarvené květy nálevkovitého tvaru. Plodem je žlutooranžová až červená dužnatá bobule. Plody jsou vejcovité až podlouhlé a obsahují 4 a více žlutých nebo žlutohnědých plochých semen. U kustovnice cizí jsou 0,4 až 2 cm dlouhé a 0,5 až 1 cm široké a semena jsou větší (2,5 až 3 mm). Kustovnice čínská mívá ve volné přírodě plody asi 0,7 až 1,5 cm dlouhé a 5 až 8 cm široké. U pěstovaných rostlin bývají větší, až 2,2 cm dlouhé a 1 cm široké. Také var. potaninii má větší plody, až 2,5 cm. Semena jsou jen asi 2 mm dlouhá. Za zralosti se plody uvolňují z vytrvalého zeleného kalichu a opadávají. Velikost, tvar plodů a množství semen jsou u různých kultivarů kustovnice cizí odlišné. Některé kultivary pěstované v současné době v Číně jsou hybridogenního původu. Oba druhy kustovnice jsou si značně podobné. Hlavní rozlišovací znaky spočívají v poměrné velikosti květních částí, tvaru kalicha a ochlupení koruny, dále ve vzrůstnosti rostlin, tvaru listů a velikosti semen. Většina rostlin pěstovaných a nabízených jako kustovnice čínská je ve skutečnosti kustovnice cizí.
Jak se uvádí ve Wikipedii, sušené plody godži jsou oranžovočervené a mají svraštělý povrch. Chutí poněkud připomínají rajčata. Vůně může evokovat datle, hrozinky nebo sušené brusinky a lze v ní rozeznat i sladké lékořicové tóny. Wikipedie zmiňuje, že jako země původu kustovnice cizí je zpravidla uváděna Čína, některé zdroje však jako původní areál rozšíření uvádějí oblast jihovýchodní Evropy a Malé Asie. V současné době se vyskytuje zdomácnělá v teplejších oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky a v severní Africe. Ve své domovině (v Číně) roste zejména v křoviskách, pustinách, zasolených místech, podél cest a v okolí lidských sídel. Je rozšířena od teplejších oblastí mírného pásu po subtropy. V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně v celém termofytiku a v teplejších oblastech mezofytika. Roste zde na druhotných stanovištích, zvláště na okrajích cest, na rumištích a neudržovaných místech, podél zdí a podobně, zejména na sušších, zásaditých, lehkých, živinami bohatých půdách. Kustovnice čínská se vyskytuje v Asii od jihozápadní Asie přes Čínu a Mongolsko po Japonsko a Thajsko. O původnosti druhu v různých částech tohoto areálu není dostatek informací. V Evropě občas roste jako zdomácnělá.
Wikipedie uvádí, že mezi hlavní účinné látky v plodech kustovnice náležejí polysacharidy a karotenoidy. Dále jsou přítomny flavonoidy, volné aminokyseliny, vitaminy, mastné kyseliny, steroidy a různé další látky. Godži je rovněž bohaté na minerální látky. Na rozdíl od většiny jiných lilkovitých rostlin neobsahují dané druhy kustovnice v relevantním množství ani alkaloidy, ani glykosidy. Ve 100 g sušeného godži je obsaženo celkem 391 kcal energie, 56 g cukrů, 7,4 g vlákniny, 11 g bílkovin a 3,6 g tuků.
Polysacharidy
Z hlediska účinků nejvýznamnější a nejvíce studované obsahové látky plodů kustovnice jsou polysacharidy, označované zkratkou LBP (lycium barbarum polysacharides), a glykopeptidy, označované jako LBGp. Tvoří asi 5 až 8 % hmotnosti suchého plodu. Jsou to látky rozpustné ve vodě. Jedná se o komplexní směs, v níž převládají silně větvené heteropolysacharidy, polypeptidy a proteoglykany. Asi 90 až 95 % této směsi molekul tvoří cukerné jednotky. Zastoupena je xylóza, glukóza, arabinóza, galaktóza, manóza, rhamnóza a kyselina galakturonová. Podle některých údajů převládá xylóza a glukóza, dle studie z roku 2010 převládá arabinóza. Rovněž v nich bylo zjištěno celkem 18 aminokyselin. Některé z polysacharidů a glykopeptidů byly izolovány v čisté podobě pomocí chromatografických metod.
Karotenoidy
Dle Wikipedie je v suchých plodech godži obsaženo 0,03 až 0,5 % karotenoidů (pro srovnání, v čerstvé mrkvi je to 0,06 až 0,3 %). Tyto látky jsou zodpovědné za oranžovou až červenou barvu plodů a jejich obsah stoupá s tím, jak plody dozrávají. V extraktech z plodů kustovnice cizí bylo zjištěno celkem 11 volných a 7 esterově vázaných karotenoidů. Asi třetinu až polovinu množství těchto látek v dužnině plodů představuje dipalmitát zeaxantinu (průměrně asi 114 mg/100 g), dále je přítomen palmitát β-kryptoxanthinu (3,3 až 6,9 mg/100 g), monopalmitát zeaxantinu (1,1 až 6,3 mg/100 g), volný zeaxantin (0,14 mg/100 g), β-karoten (2,4 mg/100 g) a jiné. V semenech kustovnice cizí představuje 83 % karotenoidů zeaxantin, dále je zastoupen β-kryptoxanthin, β-karoten, mutatoxanthin a malá množství dalších, dosud neidentifikovaných karotenoidů.
Vitaminy
Dále Wikipedie uvádí, že v plodech kustovnice cizí najdeme i vitamin B2 (riboflavin), B1 (thiamin) a vitamin C. Obsah vitaminu C se v suchých plodech pohybuje okolo 42 až 49 mg na 100 gramů a je srovnatelný s množstvím obsaženým v citrusových plodech. V čerstvých plodech je obsaženo asi 30 mg vitaminu C na 100 g. Vitamin B1 se zde vyskytuje v množství asi 0,35 mg na 100 gramů suché váhy, vitamin B2 pak v množství 0,46 mg. Rovněž je přítomen vitamin E (tokoferol).
Minerální látky
Ve Wikipedii se rovněž můžeme dočíst, že jsou plody godži bohaté na minerální látky. Představují v rámci ovoce jeden z nejbohatších zdrojů železa, zinku, manganu, mědi a chromu. V plodech importovaných z Číny byl zjištěn průměrný obsah železa 67 mg na 1 kg suchých plodů, zinku 110 mg, manganu 6 mg, mědi 8,3 mg, chromu 0,4 mg. Množství obsažené ve 20 g suchého godži představuje asi 25 % doporučené denní dávky zinku, 18 % mědi, 23–32 % chromu a 7–17 % železa. V plodech godži bylo dále zjištěno celkem 21 stopových prvků, mimo jiné selen a kobalt.
Další látky
Z dalších látek jsou dle Wikipedie přítomny flavonoidy (myricetin, kvercetin, kempferol, rutin a další), kumariny (skopoletin, kyselina p-kumarová), různé mastné kyseliny, glycerogalaktolipidy, derivát dopaminu lyciumid, deriváty fenolu a pyrrolu a jiné. Plody kustovnice cizí obsahují 1–2,7 % volných aminokyselin, mezi nimiž převládá prolin. Z nebílkovinných aminokyselin je přítomen taurin, kyselina γ-aminobutyrová a trimethylglycin (betain). Plody rovněž obsahují malá množství různých steroidů. Zajímavou obsahovou látkou je L-monomenthyl sukcinát. Je to látka bez chuti s fyziologicky ochlazujícím účinkem na organismus, obsažená také například v mátě peprné.
Wikipedie upozorňuje, že godži nabízené na trhu je v převažující míře nesprávně označováno jako plody kustovnice čínské. To však neodpovídá skutečnosti, neboť převážná většina godži pěstovaného v Číně a vyváženého do zahraničí jsou plody kustovnice cizí, případně vyšlechtěných kultivarů získaných hybridizací kustovnice cizí s vybranými jinými druhy kustovnic. Godži jsou tedy plody té samé kustovnice, která roste běžně zdomácnělá i v teplejších oblastech České republiky. A ačkoliv je godži poměrně často prodávané jako bio nebo případně jako plody sbírané z divokých rostlin v nedotčené přírodě, převážná většina plodů na trhu pochází z komerčních plantáží. V Číně navíc není bio zemědělství nijak uzákoněno a při pěstování se běžně používají pesticidy. V roce 2010 byl proveden rozbor 26 různých vzorků sušeného godži na obsah pesticidů. Výsledky studie byly závažné. Bylo zjištěno celkem 38 různých pesticidů, v průměru 11 na vzorek. Pouze 6 ze všech vzorků (včetně 2 nabízených jako bio) splňovalo povolené evropské normy pro maximální obsah reziduí jednotlivých pesticidů. Překročení normy se ve většině případů týkalo acetamipridu, v ojedinělých případech chlorothalonilu a propargitu. Pesticidy byly rovněž zjištěny ve 4 vzorcích prodávaných jako natural. Rovněž zpráva americké FDA (U.S. Food and Drug Administration) z března 2015 přináší přehled různých pesticidů zjištěných ve vzorcích godži od celé řady dovozců. Mezi zjištěnými pesticidy zde dominuje zejména acetamiprid, fenvalerát, karbendazim, triadimenol a fenpropathrin.
Zdroj: článek Kustovnice a Warfarin
Goji při hubnutí
Složení kustovnice je nutričně dobře vyvážené, proto se hodí i při různých metabolických poruchách. Plody obsahují hodně vlákniny, až 21 %, díky čemuž dojde k zasycení a nebudete trpět hladem. Žaludek po snězení bobulí vyšle mozku signál, že už má dost a po delší dobu nepotřebuje žádnou potravu. V neposlední řadě mají plody vliv na stres. Pomáhají zlepšit obranu organismu proti němu a tím pádem se dostáváte i do větší duševní pohody. V takové náladě se také mnohem lépe hubne. Je totiž všeobecně známo, že stres je nepřítelem snahy o shazování kilogramů. Hubnutí s kustovnicí je zdravé, protože vaše tělo dostává všechny potřebné látky pro svůj rozvoj. Úpravou metabolismu, ke které přispívá, dochází ke zlepšení spalování. Díky změně životního stylu a zařazení plodů kustovnice do jídelníčku se vám podaří snižovat tukové zásoby, aniž by vaše tělo nutričně strádalo. Výhodou plodů je i skutečnost, že mají nízký glykemický index, a tudíž utlumují hlad a chuť na jídlo. Regulují rovněž hladinu cukru v krvi, a proto pomáhají zabránit chuti na sladké. Zajišťují postupné uvolňování cukru. Zabraňují kolísání glykemického indexu. V malém množství obsahují chrom, který je nezbytný pro udržení svalové hmoty při hubnutí. Při redukci hmotnosti se totiž často stává, že při nedostatku chromu ubývá svalová hmota, a ne tuková. Kustovnice také napomáhá urychlení metabolismu.
Cena plodů.
Zdroj: článek Goji/godži
Recepty na použití
Štrúdl s kustovnicí
Ingredience: 500 g listového těsta, 1 kg kyselejších jablek, goji – plody kustovnice čínské, rozinky a oříšky, cukr krystal, skořice, 1 vejce
Postup: Listové těsto překrojíme na půl. Rozválíme jednu polovinu na obdélník. Nastrouháme jablka a vymačkáme z nich šťávu. Polovinu jablek rovnoměrně rozprostřeme doprostřed rozváleného těsta a posypeme je kustovnicí. Kustovnice nemá příliš výraznou chuť, takže můžeme přidat i rozinky a oříšky. Na závěr osladíme krystalovým cukrem a posypeme skořicí podle chuti. Přehrneme okraje těsta a spojíme. Potřeme rozšlehaným vejcem. Pokud se nám těsto rozevírá, vejce nám pomůže jej slepit. Opakujeme celý postup i na druhou polovinu těsta. Dáme na pečicí papír a pečeme v troubě předehřáté na 180 °C do zlatova. Výsledek vypadá barevně velmi hezky, a navíc přínos kustovnice čínské je v extra porci vitamínů a minerálů.
Tvarohový koláč s kustovnicí
Ingredience na těsto: 150 g hladké mouky, 150 g másla, 80 g moučkového cukru, 1 žloutek, 1 vanilkový cukr, ½ lžičky prášku do pečiva
Ingredience na polevu: 100 g moučkového cukru, 500 g tvarohu, 2 vejce, kustovnice, rozinky dvou barev, brusinky
Postup: Z ingrediencí vypracujeme hladké těsto, které vtlačíme do formy vymazané máslem a vysypané moukou anebo vyložené pečicím papírem. Nejprve dáme těsto předpéct do trouby rozpálené na 180 °C asi na 6 minut. Mezitím si připravíme tvarohovou polevu: tvaroh umícháme se žloutky a moučkovým cukrem. Z bílků vyšleháme tuhý sníh a jemně zamícháme do tvarohu. Těsto vyjmeme z trouby a po vychladnutí na něj rozprostřeme tvarohovou směs, kterou posypeme sušenými plody různých barev: kustovnicí čínskou, rozinkami, brusinkami. Ty jsme předtím krátce nechali namočené ve vodě, aby změkly. Poté dáme koláč dopéct cca na 20 minut při teplotě 180 °C.
Koktejl z kustovnice
Ingredience: 60 g sušené kustovnice, 400 ml kozí syrovátky
Postup: Pokud není syrovátka úplně čistá, přeceďte ji přes jemné sítko. Vsypte do ní všechny plody goji, uzavřete (nebo přikryjte potravinovou fólií) a uložte do lednice alespoň na 2 a ½ hodiny nabobtnat – záleží na míře vysušenosti kustovnice. Až jsou plody úplně měkké, pořádně je promixujte ponorným mixérem. Nechcete-li mít v nápoji zrníčka, proceďte jej ještě přes velmi jemné síto. Nápoj je chutný sám o sobě, přesto je možné jej vylepšit čerstvě vymačkanou pomerančovou šťávou. Podávejte chlazené.
Zdroj: článek Goji/godži
