HAMSTRING UTRŽENÝ VAZ je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Menisky jsou párové, pevné, ale křehké „vložky“ umístěné mezi kloubními plochami stehenní a holenní kosti, které se rozšiřují směrem k obvodu kloubních ploch a jsou fixovány do kloubního pouzdra. Při velké zátěži nejčastěji s rotací kolena při fixované končetině stáním na jedné noze, často v kombinaci s ohnutím kolena, dřepem apod., dojde k roztržení menisku.
Mediální meniskus je méně pohyblivý než laterální, tudíž při násilí působícím na kolenní kloub nemá takovou možnost „uhnout“ tomuto tlaku, a proto bývá častěji poraněný. Většinou mívají utržený meniskus muži, akutní poranění se nejběžněji vyskytuje mezi 20.–30. rokem věku. U starších pacientů dochází k především k degenerativnímu poškození, které může být způsobeno i běžnou denní aktivitou, jako je dřep.
Zdroj: článek Meniskus
Ve svém příspěvku UCPANÉ CÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Bulka.
Prosím o radu, mám ucpanou krkavici na pravé straně 40 procent a na levé 60 procent. Poraďte jak se vyhnout operaci.
Nemá někdo zkušenost z Wobenzymem? Beru prášky na vysoký tlak a cholesterol.
hodnoty cholesterolu HDL 1,27,LDL 2,53
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Toth kristian.
dobri den prosim vaz ja mam obo nohi aputovani prsty a mam uspane cevy nevim co stim delat obvodny doktor mi napsal leky nato ale moc mi ne pomoze
Zdroj: příběh Ucpané cévy
U nataženého svalu máte pocit, že je zkrácený. Máte tendenci si sval neustále protahovat a masírovat. Nic se tím ale nemění. Natažený hamstring není v pravém slova smyslu natažený, ba ani zkrácený. Správně řečeno je stažený a může se druhotně zkrátit. Protahováním se ovšem problém nevyřeší. Sval se dostává do normy poté, co se zlepší postavení páteře a zapojení svalů trupu.
Zdroj: článek Natažený stehenní sval
Názvem karpální tunel se označuje úzká štěrbina v oblasti zápěstí, která je ze tří stran obklopena zápěstními kůstkami a ze čtvrté strany na ni naléhá pevný zápěstní vaz. Syndrom karpálního tunelu je jedním z nejčastějších útlakových syndromů. Vzniká permanentním stlačením středového nervu (nervus medianus), k němuž dochází nejčastěji přetížením, úrazem, otokem některé ze šlach, kostní ostruhou, dislokací či výpotkem, což je pak příčinou bolestí a trnutí. Hlavními původci vzniku jsou chronické přetěžování zápěstí nebo dlouhodobé vystavení zápěstí tlaku. Nejvyšší výskyt se udává u zaměstnání, kde je požadována dlouhodobá práce na počítači, dále u hry na klavír a podobně. Pokud není práce na počítači z ergonomického hlediska v pořádku, dochází k trvalému tlaku na zápěstí, čímž dojde ke zbytnění vazu kryjícího karpální tunel, který začne utlačovat nerv. Problém může být také důsledkem onemocnění zánětu žil nebo vazů. Objevuje se také velmi často v těhotenství, neboť pro toto období je charakteristické zadržování vody a tvorba otoků. Celkově je jeho výskyt až 4x častější u žen než u mužů a takřka vždy se vyskytuje na dominantní ruce. Během života se diagnostikuje asi u 4 % obyvatelstva.
Zdroj: článek Brnění ruky a prstů
Menisky jsou chrupavčité struktury umístěné uvnitř kolenního kloubu; mediální meniskus má poloměsíčitý tvar a je větší (u člověka), laterální meniskus je skoro kruhový. Na příčném řezu mají trojúhelníkovitý tvar, po obvodech jsou silné a přecházejí do kloubního pouzdra, vnitřní část je vyhloubená, tenká a volná.
Menisky odpovídají tvaru kostí, mezi které jsou vloženy – v horní části jsou konkávní a odpovídají kondylům stehenní kosti, spodní část je rovná a zapadá mezi kondyly kosti holenní. Oba menisky jsou pevně přirostlé v interkondylární ploše holenní kosti a kromě toho jsou ještě fixované vazy. Mediální meniskus je ve své střední části pevně srostlý s částí vnitřního kolaterálního vazu, přední cíp laterálního menisku se upíná v blízkosti předního zkříženého vazu, jenž do něj někdy vysílá i ojedinělá vlákna. U 70 % lidí je vyvinut meniskofemorální vaz, který spojuje zadní roh laterálního menisku s vnitřním kondylem stehenní kosti, oba menisky bývají navzájem spojené nezřetelným transverzálním vazem, jenž může i chybět. Obecně je mediální meniskus méně pohyblivý než laterální, proto je při úrazech poškozen mnohem častěji.
Zdroj: článek Meniskus
Bolest chodidla v práci může být například příznakem zlomeniny v oblasti záprstní kosti. Pokud by se nejednalo o zlomeninu, může být přetížená až natržená šlacha nebo vaz. V tomto případě je nezbytné chirurgické vyšetření, rentgenový snímek nohy, lokální zhodnocení hybnosti a bolestivosti nohy a dle stavu i znehybnění nohy k doléčení. Další možností bolesti může být zborcená klenba.
Jako konzervativní léčba jsou vhodná nesteroidní antirevmatika typu Ibalginu. Dále následná rehabilitace v podobě pohybové a fyzikální léčby.
Zdroj: článek Bolest chodidel
Součástí hrtanu jsou dvě hlasivky sloužící k tvorbě hlasu. Vzduch rozechvívá hlasový vaz, který funguje jako struna. O výšce tónu rozhodují okolní svaly, které mění napětí a vzájemnou polohu hlasivek. Normální hlas se v hlasivkách tvoří tehdy, jsou-li hlasivkové vazy, obal hrtanu i jeho sliznice v pořádku. Nejčastější příčinou změny nebo ztráty hlasu bývá zánět. Ten způsobí jednak otok sliznice, jednak změna hlenu, který ji kryje. Člověk pak má v krku vazkého hlenu buď příliš, nebo naopak moc málo. Obstřiky hlasivek přinášejí okamžitou, ovšem pouze dočasnou pomoc. Lékař přímo do hrtanu vstříkne kombinaci léků, složenou z kortikoidu, antibiotika, mukolytika a adrenalinu, který stáhne kapiláry, zmenší prokrvení hlasivek a tím i jejich otok.
Zdroj: článek Vápník u dětí
Játra (latinsky: iecur, řecky: hepar) jsou největším vnitřním orgánem a centrálním orgánem látkové výměny. Mají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. Jsou trávicí žlázou, která produkuje žluč, i žlázou endokrinní, ve které se tvoří některé hormony. Jsou orgánem zásobním, ukládají glykogen, železo a některé vitamíny, jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plazmy a nezastupitelná je jejich úloha při detoxikaci organismu.
Játra dospělého člověka se na přední stěnu břišní promítají ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku, který leží v horní pravé části břicha, s přeponou směřující z dolní pravé strany na horní levou stranu. Váží okolo 1,5 kg. Jsou dobře zásobená krví, v klidu játry protékají až dva litry krve za minutu. Zvláštností jater je to, že kromě jaterní tepny, která k nim přivádí čerstvou okysličenou krev, do nich přichází také žilní krev z vrátnicové žíly, která je nasycená vstřebanými aminokyselinami a sacharidy z žaludku a střev.
Játra mají zhruba klínovitý tvar. U dospělého člověka váží 1 200–1 500 g a tvoří asi 2 % hmotnosti těla. Játra dospělého muže mohou mít hmotnost větší, 1 500–1 800 g. U dětí bývají játra relativně velká a tvoří 5 % jejich hmotnosti. Zdravá játra jsou mají poddajnou konzistenci a červenohnědou barvu. Tkáň je však relativně křehká, takže při nadměrných otřesech nebo nárazech může dojít k natržení jater a hrozí masivní, život ohrožující krvácení.
Játra mají tvar trojbokého jehlanu, jehož základna je přiložena k pravé břišní stěně a vrchol směřuje doleva. Mají dva hlavní anatomické laloky, větší pravý (lobus dexter) a menší levý (lobus sinister), jež jsou rozděleny úponem srpovitého vazu a průběhem levé sagitální rýhy na viscerální ploše jater. Kromě toho se na pravé straně popisují ještě dva menší laloky – ocasatý lalok (lobus caudatus) a čtyřhranný lalok (lobus quadratus). Na povrchu jsou játra potažená vazivovým pouzdrem zvaným Glissonovo pouzdro (capsula Glissoni), které přechází ve vazivo v okolí cév a lalůčků jaterní tkáně.
Na povrchu jater jsou popisovány dvě plochy: horní brániční plocha (facies diaphragmatica) přiléhá na bránici, z druhé strany na játra naléhají orgány břišní dutiny, tato plocha se nazývá facies visceralis.
Brániční plocha jater je konvexní a hladká, rozdělená úponem srpovitého vazu (ligamentum falciforme) na menší levý a větší pravý lalok. Dělí se na pars dextra, což je část obrácená doprava proti bránici a stěně hrudníku, pars anterior, přední část, která vpředu naléhá na bránici a stěnu břicha, pars superior, okrsek vložený do brániční klenby a pars posterior, zadní část, která vzadu naléhá na bránici a zadní b
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Vnitřní orgány lidského těla
Kostní ostruha je výrůstek na okraji kosti způsobený abnormálním namáháním a natahováním okolních vazů nebo šlach. Obvykle se to nejčastěji vyskytuje v patě, i když kostní ostruhy se mohou objevit i jinde v chodidle.
Kdykoli se struktura měkké tkáně, jako je vaz, šlacha nebo kloubní pouzdro, přichytí ke kosti, může se vyvinout kostní ostruha.
Zdroj: článek Alobal na ostruhy