HYPERURIKEMII, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Milurit je lék, který omezuje tvorbu kyseliny močové, což se projevuje snížením její koncentrace v krvi, v tělesných tekutinách i v moči. Usnadňuje se tím uvolňování usazenin kyseliny močové ze tkání. Snižuje se tak bolestivost kloubů a zvyšuje se jejich pohyblivost. Milurit je proto vhodný ke dlouhodobému léčení projevů dny mimo období akutních záchvatů.
Milurit příbalový leták
Název přípravku
MILURIT (R) 100,MILURIT (R) 300
Složení kvalitativní a kvantitativní
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
V naší poradně s názvem TABULKA PURINY V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Dobrý den, nemůžu najít nikde, kolik je purinů v popcornu? Zda ho syn s hyperurikémií vůbec může? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Popcorn se vyrábí ze zrna kukuřice speciálního druhu známého jako Zea mays everta. Pouze tento druh způsobí známý pukavý zvuk a vytvoří popcorn.
Chcete vědět jaký vliv má popcorn na dnu - vysvětlím to níže. V tuto chvíli je důležité pochopit, zda je popcorn pro lidi dobrý nebo špatný. Mnoho lidí si myslí, že je extrémně špatný, takže vědět víc je důležité.
Stručně řečeno, popcorn je zdravá svačina. Obsahuje vitamíny A, E, K, B1, B2, B3, B6, B5 a B9. Přítomny jsou také minerály, jako je zinek, železo, měď, vápník a draslík. Popcorn je bohatý na polyfenoly, chemikálie, které pomáhají lidskému tělu eliminovat volné radikály. Jinými slovy, polyfenoly nabízejí antioxidační vlastnosti.
Popkorn a dna je ta pravděpodobně nejdůležitější otázka, kterou máte na mysli. První věc, kterou je třeba zmínit je, že popcorn má nízký obsah purinů. 100 gramů popcornu vytvoří 100 mg kyseliny močové. To je nízké a pro většinu lidí trpících dnou to nebude znamenat žádné riziko zhoršení dny.
Pokud jde o obsah purinů, pak je popcorn bezpečný při dně.
To samozřejmě neznamená hltat toho každý den před televizí tuny; to je jen zbytečné nahromadění celkového denního příjmu purinů. Pamatujte, že popcorn není jídlo, je to příležitostná svačina.
Bolest a otoky jsou u tohoto onemocnění způsobeny krystaly kyseliny močové, které jsou uloženy v kloubu a vedou k zánětu. Tělo za normálních okolností tvoří kyselinu močovou, pokud však dojde k poškození buněk, kyselina močová se uvolňuje do krevního řečiště. Kyselina močová obvykle zůstává rozpuštěná v krvi a v konečné fázi prochází ledvinami. Ale v případě, že je v krvi příliš mnoho kyseliny močové (hyperurikémie), nebo v případě, že se jí ledviny nemohou zbavit dostatečně rychle, mohou se začít tvořit krystaly, které se shromažďují v kloubech, a dokonce i ledvinách, kůži a dalších měkkých tkáních. I když většina lidí s dnou má hyperurikémii, vyskytují se i případy, kdy 3 pacienti z 10 mají při skutečném záchvatu normální hladinu kyseliny močové v krvi. To ovšem neznamená, že se u pacientů s hyperurikémií onemocnění dnou nevyskytne. Méně než 1 z 5 lidí s vysokou hladinou kyseliny močové v krvi skončí právě s onemocněním dnou.
Některé potraviny mohou v těle produkovat příliš mnoho kyseliny močové, což může vyvolat dnu. Nápoje, jako je čaj, káva, kakao a zejména alkohol v jakékoli formě, vedou k další ztrátě vody z těla, což může způsobit záchvat dny. I některé léky mohou bránit schopnosti ledvin vyloučit kyselinu močovou, včetně kyseliny acetylsalicylové (ASA) a diuretik neboli „vodních pilulek“, běžně podávaných při vysokém krevním tlaku. Dalším faktorem mohou být náhlé změny stravy či fyzického stavu.
U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, mohou se dávky postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby se řídí dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby se řídí dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity.
Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Puriny jsou přírodní látky, které se nachází nejen v lidských buňkách, ale i v některých potravinách. V lidském těle se puriny pak metabolizují na kyselinu močovou, která je pro správné fungování lidského těla nezbytná (například pro fungování cév). Lidské tělo tedy puriny potřebuje, ale jejich větší příjem může způsobit člověku řadu onemocnění. Puriny totiž mají vliv i na kardiovaskulární onemocnění, nemoci ledvin a celého metabolismu. Některé studie doporučují, aby denní příjem purinů byl nižší než 400 mg. Zvýšený příjem purinů, totiž způsobuje vyšší množství kyseliny močové v těle a to může u člověka vyvolat dnu a hyperurikemii (=zvýšená hladina kyseliny močové v krvi). Při zvýšeném příjmu purinů je až pětkrát vyšší riziko těchto onemocnění.
Puriny do svého těla člověk přijímá z potravin, které jsou současně zdrojem energie (například maso, ryby, orgány, kvasnice). V potravinách se vyskytují čtyři typy purinů: adenin, guanin, hypoxanthin, xantin. I proto jsou onemocnění typu dny a hyperurikémie spojovány se špatnou životosprávou, kdy člověk konzumuje velké množství masa, zvířecích vnitřností, ryb a mořských plodů.
Množství purinů ve stravě se řeší hlavně v Japonsku, i proto je následující soupis potravin zaměřený na japonské potraviny. Kromě Japonska, se tyto studie projevují v terapiích ve Spojených státech amerických a ve Spojeném království Velké Británie a severního Irska. V tabulce se navíc také u některých potravin liší obsah purinů v závislosti na úpravě dané potraviny.
Purinový metabolismus, což je rozpad purinových molekul, produkuje v játrech kyselinu močovou. Kyselina močová je antioxidant a má příznivé účinky při zachytávání volných radikálů, když se hromadí v krvi, ale může způsobit dnu, hyperurikémii a další zdravotní problémy. Dna je forma artritidy způsobená nahromaděním krystalů kyseliny močové v kloubech.
Puriny v potravinách, jako je maso a mořské plody, jsou spojeny s vysokým rizikem dny. Zatímco vyšší míra spotřeby mléčných výrobků, zejména sušených druhů, je spojena se sníženým rizikem dny. Mírný příjem zeleniny a bílkovin bohatých na puriny není spojován se zvýšeným rizikem dny. Udává se i pozitivní vztah mezi dnou a fruktózou, typ cukru nalezeným v ovoci.
Podle mezinárodní společnosti se doporučuje udržovat spotřebu purinů pod 400 mg za den. Ale například v Americe nemají doporučený denní příjem purinů nebo kyseliny močové.
Dle zahraničí lze potraviny rozdělit do pěti skupin na základě celkového purinového obsahu a úrovně rizika hyperurikémie a dny.
Koncentrace kyseliny močové v séru (fS-kyselina močová):
ženy hodnota 120–340 μmol/l
muži hodnota 120–420 μmol/l
S nadprodukcí syntézy purinů spojenou se zvýšenou hladinou kyseliny močové se lze setkat u některých geneticky podmíněných defektů purinového metabolismu, jako je parciální či kompletní deficit hypoxanthin-guaninfosforibosyltransferázy (Lesch-Nyhanův syndrom). Při něm je snížená reutilizace purinových bází, které jsou proto ve zvýšené míře odbourávány na kyselinu močovou. Jiným genetickým defektem vedoucím ke zvýšené tvorbě kyseliny močové je zvýšená aktivita fosforibosyldifosfátsyntetázy.
Zvýšená tvorba kyseliny močové doprovází protinádorovou léčbu (chemoterapie cytostatiky, ozařování), při níž dochází k intenzivnějšímu rozpadu buněk. Purinové báze uvolňované při degradaci nukleových kyselin se metabolizují na kyselinu močovou. Podobně některá hematologická onemocnění spojená s nadměrnou novotvorbou (polycytemia vera) nebo zvýšeným rozpadem buněk (leukémie, hemolytické anémie) jsou doprovázeny hyperurikémií.
Zvýšený příjem stravy bohaté na puriny (například vnitřnosti, maso, luštěniny, v menší míře také čokoláda, kakao, káva) vede k nadprodukci kyseliny močové. Zdravé ledviny nemusí stačit kompenzovat nadměrnou zátěž kyselinou močovou intenzivnější exkrecí a urikémie potom stoupá.
Požívání alkoholu zvyšuje urikémii tím, že laktát vznikající ve zvýšené míře inhibuje sekreci kyseliny močové ledvinami. Snížené vylučování kyseliny močové je později vystřídáno zvýšenou urikosurií.
V prvotním stadiu se nemoc nijak neprojevuje. Krystalky kyseliny močové poškozují tkáně kloubů, ve kterých se usazují. Postihují především kloub palce u nohy, klouby ruky, kotníky nebo kolena. Klouby nemocného bolí. V kloubech se usazují krystalky kyseliny a bolest přichází ráno a náhle, kloub je oteklý, červený, citlivý na dotek a tvoří se v něm zánět. Projevy se objevují pouze několik dnů, během několika měsíců se opět vrací. V pokročilé fázi nemoci jsou ložiska krystalků dokonce vidět na kůži, objevují se i drobné uzlíky (tofy) na ušních lalůčcích i nad drobnými klouby či nad Achillovou šlachou. Toto jsou jedny z hlavních příznaků, samozřejmě existují i další.
Koncentrace kyseliny močové v plazmě závisí na příjmu purinů potravou, intenzitě vlastní tvorby a na jejím vylučování. Klinický význam mají především zvýšená kyselina močová (příznaky), tedy hyperurikémie. Ta nastává při nadprodukci nebo při sníženém vylučování kyseliny močové. Při hyperurikémii může koncentrace urátů přesáhnout jejich rozpustnost.
Trpíte-li hyperurikémií nebo dnou, tak byste měli dodržovat nízkopurinovou dietu (nízkopurinová dieta), což znamená upřednostňovat potraviny s nízkým obsahem purinů. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů – jde především o alkohol a nasycené tuky.
Vysokopurinové potraviny: Mladé maso (kuřecí a telecí), zvěřina a vnitřnosti (játra, mozek, ledvinky z hovězího masa). Jakékoli potraviny s nasycenými tuky. Mořské plody a jiní měkkýši (ančovičky, sardinky, sleď, makrela). Potraviny a nápoje s vysokým obsahem fruktózového sirupu. Pivo a výrobky z droždí a kvasnic.
Potraviny se středním obsahem purinů: Chřest, špenát, houby, zelený hrášek, květák (maximálně 1/2 hrnku denně). Hovězí, vepřové, jehněčí, rybí a drůbeží maso (maximálně 120 až 180 g denně). Pšeničné otruby a klíčky (denně do 1/4 šálku). Fazole, čočka a hrách (maximálně 1 šálek denně). Ovesné vločky (maximálně 2/3 šálku denně). Ovocné šťávy bez přidaného sirupu. Masové vývary.
Nízkopurinové potraviny: Ostatní druhy zeleniny, například rajčata, mrkev, listová zelenina a další. Dochucovadla na bázi kvalitních olejů a octů. Ořechy a ořechová másla. Mléčné výrobky (nejlépe bez tuku nebo nízkotučné). Ovoce, vejce, káva a čaj.
Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg/g váhy. Omezte potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg/g váhy. Vyřaďte ze stravy potraviny obsahující více než 150 mg/g váhy.
Mořské plody, vnitřnosti a alkoholické nápoje, zejména kvasnicové pivo, obsahují vysokou purinovou koncentraci a mohou způsobit až dnavý záchvat.
Bez obav konzumujte celozrnný chléb, obiloviny a těstoviny, mléko s nízkým obsahem tuku, jogurty a sýr, vejce, ovoce a zeleninu. Kromě omezení potravin s vysokým obsahem purinů je nutná celková změna životního stylu, více tělesného pohybu, dodržení pitného režimu, méně stresu a více odpočinku a relaxace.
Lze doporučit jednou až dvakrát týdně odlehčovací ovocné a zeleninové dny, nejlépe po poradě s lékařem.
Kyselina močová se v krvi v těle běžně vyskytuje. Její hladinu zvyšují zejména puriny – látky, které se nacházejí v mase a uzeninách, vnitřnostech, mléčných výrobcích nebo luštěninách. Riziko zvýšené hladiny kyseliny močové v krvi proto stoupá u osob, které ve zvýšeném množství konzumují potraviny s vysokým obsahem purinů.
Náchylnější jsou ke zvýšení kyseliny močové v krvi také obézní lidé, lidé se zvýšeným cholesterolem a diabetici. Kyselina močová se filtruje přes ledviny, které vylučují však jen její menší část a asi 90 procent se vrací zpět do těla. Kyselina močová je v optimálním množství pro organismus prospěšná, protože zajišťuje ochranu buněk před kyslíkovými radikály (má antioxidační účinky).
Hyperurikemie je označení pro zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi. Nejčastější příčinou je nadměrná konzumace masa a masných výrobků, konzumace alkoholu, užívání některých léků nebo snížená funkce ledvin. Hyperurikemie sama o sobě není provázena žádnými obtížemi. Pacienti s hyperurikemií i s dnou však musí dodržovat stejnou dietu.
Ve stravě by se měly omezit, případně z jídelníčku zcela vyloučit (dle závažnosti onemocnění) purinové látky, které jsou obsaženy v některých potravinách. Jedná se především o vyloučení drůbežího masa, uzenin, vnitřností, masových extraktů, silných masových vývarů, mořských ryb (zejména sardinky, slanečci, sardelky). Z rostlinných zdrojů to je zelený hrášek, chřest, špenát, fíky.
Nutné je také vyloučit luštěniny, jako je hrách a čočka. V tekutinách se omezuje silný černý čaj, silné kakao, nápoje alkoholické, káva. Jídlo byste si měli rozvrhnout na 4–5 porcí denně. Jezte v klidu, po menších porcích. Ráno snídejte například ovocný čaj nebo mléko, či jiný mléčný výrobek, bílkovinnou potravinu, například sýr, vejce, pomazánky (ne však z uzenin nebo masa), máslo, pečivo. Na svačinu jezte ovoce či zeleninu (povolené druhy).
Oběd by měl být bez polévky (z toho důvodu, že nejsou vhodné vývary). Na oběd zařazujte spíše zeleninová jídla (pouze však povolené druhy zeleniny) a přílohy. Dle závažnosti onemocnění a dle doporučení lékaře můžete zařadit 2–3x týdně maso (většinou vepřové a hovězí), a to v dávce 60 g (v syrovém stavu). Na druhou svačinu můžete jíst bílkovinné potraviny (jogurt, vejce, zakysané mléčné výrobky, sýry přírodní, pečivo – i celozrnné).
Večeře by měla být obdobná jako oběd nebo můžete mít studenou večeři. Jídlo má být nepřesolené, nepřekořeněné a málo pikantní. Vhodné jsou technologické úpravy jako vaření, dušení, pečení, občas i smažení. Nevhodné je grilování (potraviny bývají příliš ostré a pikantní). Dodržujte pravidelný pitný režim, vhodná je voda, ochucené, neochucené minerální vody perlivé i neperlivé (nutno střídat kvůli obsahu jednotlivých solí), ovocný čaj, ředěný džus. Dietu při dně je nutno dodržovat dlouhodobě.
Projevy dny se mohou vyskytnout u jedinců s hyperurikémií kdykoli v průběhu života, více než 2/3 pacientů zůstanou bez příznaků. Dnavý záchvat se může vyskytnout během života pouze jednou, obvyklejší je však epizodický výskyt více záchvatů. Období mezi akutními atakami je označováno jako interkritická fáze. U neléčených pacientů se toto období může postupně zkracovat a dnavé záchvaty se vyskytují častěji. U 5–10 % pacientů rovněž dochází k rozvoji chronické dnavé artropatie s tvorbou tofů, která může vyústit v ireverzibilní morfologické a funkční postižení kloubů.
Hyperurikémie je označení pro zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi. Nejčastější příčinou je nadměrná konzumace masa a masných výrobků, konzumace alkoholu, užívání některých léků nebo snížená funkce ledvin. Hyperurikémie sama o sobě není provázena žádnými obtížemi. Pacienti s hyperurikémií či s dnou musí dodržovat stejnou dietu.
Bylo prokázáno, že hyperurikémie je častěji přítomna u jedinců se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem, tedy obecně u mužů, postmenopauzálních žen, obézních, u hypertoniků zejména s orgánovými komplikacemi, u pacientů s diabetem 2. typu a dyslipidémií. U jedinců s hypertenzí a současně s metabolickým syndromem byla prokázána přímá korelace mezi sérovou hladinou kyseliny močové a hodnotou BMI, glykemií na lačno a indexem inzulinové rezistence HOMA-IR.
Hyperurikémie predikuje vývoj diabetu 2. typu. Zvýšené sérové hladiny kyseliny močové lze totiž detekovat již v časných stadiích poruchy glukózového metabolismu. Hyperurikémie je u diabetiků spojena s rozvojem mikrovaskulárních a makrovaskulárních komplikací.
K léčbě hyperurikémie a dny se používají zejména léky ze skupiny inhibitorů enzymu XO alopurinol a nově febuxostat. Urikosurika probenecid a benzbromaron nejsou v ČR registrována.
Alopurinol je používán k léčbě hyperurikémie již od roku 1965. Je to purinový inhibitor XO, který inhibuje redukovanou formu tohoto enzymu. Alopurinol a jeho metabolit je z 80 % vylučován glomerulární filtrací ledvinami. U pacientů s renální insuficiencí by měla být dávka snížena a při clearanci pod 20 ml/min by neměla přesahovat 100 mg denně, což značně omezuje terapeutické použití a snižuje pravděpodobnost dosažení cílové urikémie.
V roce 2012 byl na český trh uveden nový, silný, selektivní inhibitor XO febuxostat. Doporučená dávka je 80 mg 1x denně s možností zvýšení na 120 mg 1x denně, pokud není dosaženo cílových hodnot urikémie (360 µmol/l). U pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava dávkování. Účinnost a bezpečnost nebyly plně hodnoceny u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min). Doporučené dávkování u pacientů s mírnou poruchou funkce jater je 80 mg 1x denně. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater jsou k dispozici omezené informace. Účinnost a bezpečnost febuxostatu nebyly hodnoceny u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh skóre C). Žádná úprava dávkování není nutná také u starších pacientů. Febuxostat může předepsat každý lékař při dodržení podmínek úhrady stanovených Státním ústavem pro kontrolu léčiv.
Wikiskripta mimo jiné uvádí, že při zvýšené tvorbě kyseliny močové nebo při jejím sníženém vylučování vzniká hyperurikémie, která je vlastní příčinou dny. Rozlišuje se zde hyperurikémie metabolická a renální.
Hyperurikémie metabolická – je způsobená zvýšenou produkcí kyseliny močové a její příčinou může být:
zvýšený rozpad buněk, který vede ke zvýšenému obratu nukleových kyselin; například při leukémii zaniká mnohem více buněk než normálně, a tudíž se degraduje více purinů, ze kterých se jako konečný produkt tvoří kyselina močová;
První dnavé záchvaty se vyskytují zpravidla v intervalech půl roku až rok. Je také možné, že většina času mezi záchvaty uběhne v klidu. Postižený zapomene během této dlouhé doby na své onemocnění a možná ukončí nutnou terapii. Dříve nebo později však dojde opět k bolestivému dnavému záchvatu, ačkoliv by tomu příjem naordinovaných léků a dodržování stravovacích doporučení mohly zabránit.
Při akutním dnavém záchvatu vykrystalizuje kyselina močová (uráty) v postižených tkáních (například v kloubu u palce na noze) a usazuje se. Bílé krvinky se pokoušejí navázat krystalky a odstranit je. Uráty jsou ostré jako břitva, škodí všem okolním buňkám a vedou k zánětu. Tento postup se při hyperurikemii neustále opakuje, zánět pokračuje, objevuje se bolest a dochází ke dnavému záchvatu.
Akutní dnavý záchvat vzniká typicky během noci přibýváním objemu a zarudnutím postižených kloubů. Přichází s výraznou bolestí. Kloub může bolet tak, že se dokonce tíha přikrývky stane nesnesitelná. Kloub se při výrazném dnavém záchvatu zbarví do tmavě červena až do modra, kůže je napnutá a lesklá. Neléčený dnavý záchvat může odeznít za několik dní, maximálně za dva týdny. Při správné medikamentózní terapii a zklidnění zasažených kloubů lze počítat s úlevou za několik dní. Při neléčení nemoc pokračuje a bolestivé záchvaty se objevují čím dál častěji.
K akutním záchvatům dny dochází často po vydatném jídle se spoustou masa nebo po nadměrné konzumaci alkoholu. Stejně tak může být záchvat vyvolán půstem, drastickou dietou nebo také vynecháním doporučených léků.
Puriny jsou součástí každé živé buňky – rostlinné i živočišné. Chemicky jde o molekuly tvořené atomy uhlíku a vodíku. Jsou součástí DNA i RNA. Pokud trpíte hyperurikemií nebo dnou, měli byste dodržet dietu chudou na puriny, tedy upřednostňovat potraviny s jejich nízkým obsahem. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů, jde zvláště o alkohol a nasycené tuky.
Přebytečné puriny jsou v několika krocích oxidovány na kyselinu močovou. Ta je vylučována močí. Je však ve vodě špatně rozpustná, takže při vysoké koncentraci v moči nebo při nízkém pH moči může krystalizovat a vytvářet tak močové kameny. Při dně, metabolické poruše katabolismu purinů, dochází k nadprodukci kyseliny močové a k hyperurikemii, stavu, kdy je v séru vysoká koncentrace močové kyseliny. Pak se mohou krystaly kyseliny ukládat v měkkých tkáních nebo kloubech, což způsobuje zánětlivou reakci. Je známo více metabolických poruch purinového katabolismu: Lesch-Nyhanův syndrom, který se projevuje močovými kameny a psychickými poruchami, nebo deficit enzymu purin-nukleosid-fosforylázy, který způsobuje těžkou imunodeficienci.
Jablka obsahují kyselinu jablečnou, která snižuje kyselinu močovou. Obsahují ovšem také fruktózu, která může vyvolat hyperurikémii, což vede ke vzniku dny. Konzumace jednoho jablka denně je ale dobrá pro celkové zdraví.
