Nemoc králů. Slovo dna pochází z latinského Gutta, staré francouzské Gote znamená „kapka“. Před několika sty lety byla dna vysvětlována tak, že viskózní kapky prosakují z krve do kloubů. Ve skutečnosti tento předpoklad nebyl tak daleko od pravdy. U pacienta s příznaky dny dochází k hromadění kyseliny močové v krvi a krystaly kyseliny močové se pak usazují v kloubech. Dna je komplexní onemocnění, častější u mužů, ženy postihuje hojněji po menopauze. Muži mají vyšší hladinu kyseliny močové v krvi než ženy. Z celkové populace má dnu téměř 6 % mužů a 2 % žen.
Role kyseliny močové
Bolest a otoky jsou u tohoto onemocnění způsobeny krystaly kyseliny močové, které jsou uloženy v kloubu a vedou k zánětu. Tělo za normálních okolností tvoří kyselinu močovou, pokud však dojde k poškození buněk, kyselina močová se uvolňuje do krevního řečiště. Kyselina močová obvykle zůstává rozpuštěná v krvi a v konečné fázi prochází ledvinami. Ale v případě, že je v krvi příliš mnoho kyseliny močové (hyperurikémie), nebo v případě, že se jí ledviny nemohou zbavit dostatečně rychle, mohou se začít tvořit krystaly, které se shromažďují v kloubech, a dokonce i ledvinách, kůži a dalších měkkých tkáních. I když většina lidí s dnou má hyperurikémii, vyskytují se i případy, kdy 3 pacienti z 10 mají při skutečném záchvatu normální hladinu kyseliny močové v krvi. To ovšem neznamená, že se u pacientů s hyperurikémií onemocnění dnou nevyskytne. Méně než 1 z 5 lidí s vysokou hladinou kyseliny močové v krvi skončí právě s onemocněním dnou.
Některé potraviny mohou v těle produkovat příliš mnoho kyseliny močové, což může vyvolat dnu. Nápoje, jako je čaj, káva, kakao a zejména alkohol v jakékoli formě, vedou k další ztrátě vody z těla, což může způsobit záchvat dny. I některé léky mohou bránit schopnosti ledvin vyloučit kyselinu močovou, včetně kyseliny acetylsalicylové (ASA) a diuretik neboli „vodních pilulek“, běžně podávaných při vysokém krevním tlaku. Dalším faktorem mohou být náhlé změny stravy či fyzického stavu.
V naší poradně s názvem TABULKA PURINY V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Dobrý den, nemůžu najít nikde, kolik je purinů v popcornu? Zda ho syn s hyperurikémií vůbec může? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Popcorn se vyrábí ze zrna kukuřice speciálního druhu známého jako Zea mays everta. Pouze tento druh způsobí známý pukavý zvuk a vytvoří popcorn.
Chcete vědět jaký vliv má popcorn na dnu - vysvětlím to níže. V tuto chvíli je důležité pochopit, zda je popcorn pro lidi dobrý nebo špatný. Mnoho lidí si myslí, že je extrémně špatný, takže vědět víc je důležité.
Stručně řečeno, popcorn je zdravá svačina. Obsahuje vitamíny A, E, K, B1, B2, B3, B6, B5 a B9. Přítomny jsou také minerály, jako je zinek, železo, měď, vápník a draslík. Popcorn je bohatý na polyfenoly, chemikálie, které pomáhají lidskému tělu eliminovat volné radikály. Jinými slovy, polyfenoly nabízejí antioxidační vlastnosti.
Popkorn a dna je ta pravděpodobně nejdůležitější otázka, kterou máte na mysli. První věc, kterou je třeba zmínit je, že popcorn má nízký obsah purinů. 100 gramů popcornu vytvoří 100 mg kyseliny močové. To je nízké a pro většinu lidí trpících dnou to nebude znamenat žádné riziko zhoršení dny.
Pokud jde o obsah purinů, pak je popcorn bezpečný při dně.
To samozřejmě neznamená hltat toho každý den před televizí tuny; to je jen zbytečné nahromadění celkového denního příjmu purinů. Pamatujte, že popcorn není jídlo, je to příležitostná svačina.
Puriny jsou přírodní látky, které se nachází nejen v lidských buňkách, ale i v některých potravinách. V lidském těle se puriny pak metabolizují na kyselinu močovou, která je pro správné fungování lidského těla nezbytná (například pro fungování cév). Lidské tělo tedy puriny potřebuje, ale jejich větší příjem může způsobit člověku řadu onemocnění. Puriny totiž mají vliv i na kardiovaskulární onemocnění, nemoci ledvin a celého metabolismu. Některé studie doporučují, aby denní příjem purinů byl nižší než 400 mg. Zvýšený příjem purinů, totiž způsobuje vyšší množství kyseliny močové v těle a to může u člověka vyvolat dnu a hyperurikemii (=zvýšená hladina kyseliny močové v krvi). Při zvýšeném příjmu purinů je až pětkrát vyšší riziko těchto onemocnění.
Puriny do svého těla člověk přijímá z potravin, které jsou současně zdrojem energie (například maso, ryby, orgány, kvasnice). V potravinách se vyskytují čtyři typy purinů: adenin, guanin, hypoxanthin, xantin. I proto jsou onemocnění typu dny a hyperurikémie spojovány se špatnou životosprávou, kdy člověk konzumuje velké množství masa, zvířecích vnitřností, ryb a mořských plodů.
Množství purinů ve stravě se řeší hlavně v Japonsku, i proto je následující soupis potravin zaměřený na japonské potraviny. Kromě Japonska, se tyto studie projevují v terapiích ve Spojených státech amerických a ve Spojeném království Velké Británie a severního Irska. V tabulce se navíc také u některých potravin liší obsah purinů v závislosti na úpravě dané potraviny.
Koncentrace kyseliny močové v séru (fS-kyselina močová):
ženy hodnota 120–340 μmol/l
muži hodnota 120–420 μmol/l
S nadprodukcí syntézy purinů spojenou se zvýšenou hladinou kyseliny močové se lze setkat u některých geneticky podmíněných defektů purinového metabolismu, jako je parciální či kompletní deficit hypoxanthin-guaninfosforibosyltransferázy (Lesch-Nyhanův syndrom). Při něm je snížená reutilizace purinových bází, které jsou proto ve zvýšené míře odbourávány na kyselinu močovou. Jiným genetickým defektem vedoucím ke zvýšené tvorbě kyseliny močové je zvýšená aktivita fosforibosyldifosfátsyntetázy.
Zvýšená tvorba kyseliny močové doprovází protinádorovou léčbu (chemoterapie cytostatiky, ozařování), při níž dochází k intenzivnějšímu rozpadu buněk. Purinové báze uvolňované při degradaci nukleových kyselin se metabolizují na kyselinu močovou. Podobně některá hematologická onemocnění spojená s nadměrnou novotvorbou (polycytemia vera) nebo zvýšeným rozpadem buněk (leukémie, hemolytické anémie) jsou doprovázeny hyperurikémií.
Zvýšený příjem stravy bohaté na puriny (například vnitřnosti, maso, luštěniny, v menší míře také čokoláda, kakao, káva) vede k nadprodukci kyseliny močové. Zdravé ledviny nemusí stačit kompenzovat nadměrnou zátěž kyselinou močovou intenzivnější exkrecí a urikémie potom stoupá.
Požívání alkoholu zvyšuje urikémii tím, že laktát vznikající ve zvýšené míře inhibuje sekreci kyseliny močové ledvinami. Snížené vylučování kyseliny močové je později vystřídáno zvýšenou urikosurií.
V prvotním stadiu se nemoc nijak neprojevuje. Krystalky kyseliny močové poškozují tkáně kloubů, ve kterých se usazují. Postihují především kloub palce u nohy, klouby ruky, kotníky nebo kolena. Klouby nemocného bolí. V kloubech se usazují krystalky kyseliny a bolest přichází ráno a náhle, kloub je oteklý, červený, citlivý na dotek a tvoří se v něm zánět. Projevy se objevují pouze několik dnů, během několika měsíců se opět vrací. V pokročilé fázi nemoci jsou ložiska krystalků dokonce vidět na kůži, objevují se i drobné uzlíky (tofy) na ušních lalůčcích i nad drobnými klouby či nad Achillovou šlachou. Toto jsou jedny z hlavních příznaků, samozřejmě existují i další.
Koncentrace kyseliny močové v plazmě závisí na příjmu purinů potravou, intenzitě vlastní tvorby a na jejím vylučování. Klinický význam mají především zvýšená kyselina močová (příznaky), tedy hyperurikémie. Ta nastává při nadprodukci nebo při sníženém vylučování kyseliny močové. Při hyperurikémii může koncentrace urátů přesáhnout jejich rozpustnost.
Trpíte-li hyperurikémií nebo dnou, tak byste měli dodržovat nízkopurinovou dietu (nízkopurinová dieta), což znamená upřednostňovat potraviny s nízkým obsahem purinů. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů – jde především o alkohol a nasycené tuky.
Vysokopurinové potraviny: Mladé maso (kuřecí a telecí), zvěřina a vnitřnosti (játra, mozek, ledvinky z hovězího masa). Jakékoli potraviny s nasycenými tuky. Mořské plody a jiní měkkýši (ančovičky, sardinky, sleď, makrela). Potraviny a nápoje s vysokým obsahem fruktózového sirupu. Pivo a výrobky z droždí a kvasnic.
Potraviny se středním obsahem purinů: Chřest, špenát, houby, zelený hrášek, květák (maximálně 1/2 hrnku denně). Hovězí, vepřové, jehněčí, rybí a drůbeží maso (maximálně 120 až 180 g denně). Pšeničné otruby a klíčky (denně do 1/4 šálku). Fazole, čočka a hrách (maximálně 1 šálek denně). Ovesné vločky (maximálně 2/3 šálku denně). Ovocné šťávy bez přidaného sirupu. Masové vývary.
Nízkopurinové potraviny: Ostatní druhy zeleniny, například rajčata, mrkev, listová zelenina a další. Dochucovadla na bázi kvalitních olejů a octů. Ořechy a ořechová másla. Mléčné výrobky (nejlépe bez tuku nebo nízkotučné). Ovoce, vejce, káva a čaj.
Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg/g váhy. Omezte potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg/g váhy. Vyřaďte ze stravy potraviny obsahující více než 150 mg/g váhy.
Mořské plody, vnitřnosti a alkoholické nápoje, zejména kvasnicové pivo, obsahují vysokou purinovou koncentraci a mohou způsobit až dnavý záchvat.
Bez obav konzumujte celozrnný chléb, obiloviny a těstoviny, mléko s nízkým obsahem tuku, jogurty a sýr, vejce, ovoce a zeleninu. Kromě omezení potravin s vysokým obsahem purinů je nutná celková změna životního stylu, více tělesného pohybu, dodržení pitného režimu, méně stresu a více odpočinku a relaxace.
Lze doporučit jednou až dvakrát týdně odlehčovací ovocné a zeleninové dny, nejlépe po poradě s lékařem.
Kyselina močová se v krvi v těle běžně vyskytuje. Její hladinu zvyšují zejména puriny – látky, které se nacházejí v mase a uzeninách, vnitřnostech, mléčných výrobcích nebo luštěninách. Riziko zvýšené hladiny kyseliny močové v krvi proto stoupá u osob, které ve zvýšeném množství konzumují potraviny s vysokým obsahem purinů.
Náchylnější jsou ke zvýšení kyseliny močové v krvi také obézní lidé, lidé se zvýšeným cholesterolem a diabetici. Kyselina močová se filtruje přes ledviny, které vylučují však jen její menší část a asi 90 procent se vrací zpět do těla. Kyselina močová je v optimálním množství pro organismus prospěšná, protože zajišťuje ochranu buněk před kyslíkovými radikály (má antioxidační účinky).
Hyperurikemie je označení pro zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi. Nejčastější příčinou je nadměrná konzumace masa a masných výrobků, konzumace alkoholu, užívání některých léků nebo snížená funkce ledvin. Hyperurikemie sama o sobě není provázena žádnými obtížemi. Pacienti s hyperurikemií i s dnou však musí dodržovat stejnou dietu.
Ve stravě by se měly omezit, případně z jídelníčku zcela vyloučit (dle závažnosti onemocnění) purinové látky, které jsou obsaženy v některých potravinách. Jedná se především o vyloučení drůbežího masa, uzenin, vnitřností, masových extraktů, silných masových vývarů, mořských ryb (zejména sardinky, slanečci, sardelky). Z rostlinných zdrojů to je zelený hrášek, chřest, špenát, fíky.
Nutné je také vyloučit luštěniny, jako je hrách a čočka. V tekutinách se omezuje silný černý čaj, silné kakao, nápoje alkoholické, káva. Jídlo byste si měli rozvrhnout na 4–5 porcí denně. Jezte v klidu, po menších porcích. Ráno snídejte například ovocný čaj nebo mléko, či jiný mléčný výrobek, bílkovinnou potravinu, například sýr, vejce, pomazánky (ne však z uzenin nebo masa), máslo, pečivo. Na svačinu jezte ovoce či zeleninu (povolené druhy).
Oběd by měl být bez polévky (z toho důvodu, že nejsou vhodné vývary). Na oběd zařazujte spíše zeleninová jídla (pouze však povolené druhy zeleniny) a přílohy. Dle závažnosti onemocnění a dle doporučení lékaře můžete zařadit 2–3x týdně maso (většinou vepřové a hovězí), a to v dávce 60 g (v syrovém stavu). Na druhou svačinu můžete jíst bílkovinné potraviny (jogurt, vejce, zakysané mléčné výrobky, sýry přírodní, pečivo – i celozrnné).
Večeře by měla být obdobná jako oběd nebo můžete mít studenou večeři. Jídlo má být nepřesolené, nepřekořeněné a málo pikantní. Vhodné jsou technologické úpravy jako vaření, dušení, pečení, občas i smažení. Nevhodné je grilování (potraviny bývají příliš ostré a pikantní). Dodržujte pravidelný pitný režim, vhodná je voda, ochucené, neochucené minerální vody perlivé i neperlivé (nutno střídat kvůli obsahu jednotlivých solí), ovocný čaj, ředěný džus. Dietu při dně je nutno dodržovat dlouhodobě.
Projevy dny se mohou vyskytnout u jedinců s hyperurikémií kdykoli v průběhu života, více než 2/3 pacientů zůstanou bez příznaků. Dnavý záchvat se může vyskytnout během života pouze jednou, obvyklejší je však epizodický výskyt více záchvatů. Období mezi akutními atakami je označováno jako interkritická fáze. U neléčených pacientů se toto období může postupně zkracovat a dnavé záchvaty se vyskytují častěji. U 5–10 % pacientů rovněž dochází k rozvoji chronické dnavé artropatie s tvorbou tofů, která může vyústit v ireverzibilní morfologické a funkční postižení kloubů.
Hyperurikémie je označení pro zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi. Nejčastější příčinou je nadměrná konzumace masa a masných výrobků, konzumace alkoholu, užívání některých léků nebo snížená funkce ledvin. Hyperurikémie sama o sobě není provázena žádnými obtížemi. Pacienti s hyperurikémií či s dnou musí dodržovat stejnou dietu.
Bylo prokázáno, že hyperurikémie je častěji přítomna u jedinců se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem, tedy obecně u mužů, postmenopauzálních žen, obézních, u hypertoniků zejména s orgánovými komplikacemi, u pacientů s diabetem 2. typu a dyslipidémií. U jedinců s hypertenzí a současně s metabolickým syndromem byla prokázána přímá korelace mezi sérovou hladinou kyseliny močové a hodnotou BMI, glykemií na lačno a indexem inzulinové rezistence HOMA-IR.
Hyperurikémie predikuje vývoj diabetu 2. typu. Zvýšené sérové hladiny kyseliny močové lze totiž detekovat již v časných stadiích poruchy glukózového metabolismu. Hyperurikémie je u diabetiků spojena s rozvojem mikrovaskulárních a makrovaskulárních komplikací.
K léčbě hyperurikémie a dny se používají zejména léky ze skupiny inhibitorů enzymu XO alopurinol a nově febuxostat. Urikosurika probenecid a benzbromaron nejsou v ČR registrována.
Alopurinol je používán k léčbě hyperurikémie již od roku 1965. Je to purinový inhibitor XO, který inhibuje redukovanou formu tohoto enzymu. Alopurinol a jeho metabolit je z 80 % vylučován glomerulární filtrací ledvinami. U pacientů s renální insuficiencí by měla být dávka snížena a při clearanci pod 20 ml/min by neměla přesahovat 100 mg denně, což značně omezuje terapeutické použití a snižuje pravděpodobnost dosažení cílové urikémie.
V roce 2012 byl na český trh uveden nový, silný, selektivní inhibitor XO febuxostat. Doporučená dávka je 80 mg 1x denně s možností zvýšení na 120 mg 1x denně, pokud není dosaženo cílových hodnot urikémie (360 µmol/l). U pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava dávkování. Účinnost a bezpečnost nebyly plně hodnoceny u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min). Doporučené dávkování u pacientů s mírnou poruchou funkce jater je 80 mg 1x denně. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater jsou k dispozici omezené informace. Účinnost a bezpečnost febuxostatu nebyly hodnoceny u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh skóre C). Žádná úprava dávkování není nutná také u starších pacientů. Febuxostat může předepsat každý lékař při dodržení podmínek úhrady stanovených Státním ústavem pro kontrolu léčiv.
Wikiskripta mimo jiné uvádí, že při zvýšené tvorbě kyseliny močové nebo při jejím sníženém vylučování vzniká hyperurikémie, která je vlastní příčinou dny. Rozlišuje se zde hyperurikémie metabolická a renální.
Hyperurikémie metabolická – je způsobená zvýšenou produkcí kyseliny močové a její příčinou může být:
zvýšený rozpad buněk, který vede ke zvýšenému obratu nukleových kyselin; například při leukémii zaniká mnohem více buněk než normálně, a tudíž se degraduje více purinů, ze kterých se jako konečný produkt tvoří kyselina močová;
Puriny jsou přirozenou součástí DNA a RNA všech živých buněk. V lidském těle se při jejich rozkladu vytváří kyselina močová, která má za normálních okolností i antioxidační účinky. Problém nastává ve chvíli, kdy její hladina dlouhodobě překračuje fyziologické hodnoty.
U osob trpících dnou nebo hyperurikemií dochází ke zpomalenému vylučování kyseliny močové ledvinami. Výsledkem je její krystalizace v kloubech, šlachách a měkkých tkáních, což vede k bolestivým zánětům a dnavým záchvatům.
Jablka obsahují kyselinu jablečnou, která snižuje kyselinu močovou. Obsahují ovšem také fruktózu, která může vyvolat hyperurikémii, což vede ke vzniku dny. Konzumace jednoho jablka denně je ale dobrá pro celkové zdraví.
Dna je zánětlivé onemocnění kloubů projevující se zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi neboli hyperurikémií. Kyselina se přemění v drobné krystalky, které se laicky řečeno zabodávají do okolní tkáně (zejména do kloubů), vyvolávají zánět a způsobují bolest. V těle kyselina močová vzniká při rozkladu potravin, které obsahují velké množství purinů, nacházejících se především v mase a vnitřnostech. Objevuje se také při renální (ledvinové nedostatečnosti) a dalších interních poruchách.
Nejčastěji se dna vyskytuje u mužů (až 90 % případů) ve středních letech, a to obzvlášť tehdy, kdy k ní mají genetické sklony. Ohrožené jsou však i ženy po menopauze a lidé s onemocněním ledvin. Doprovázena bývá obezitou, cukrovkou, vysokým krevním tlakem a cholesterolem.
Obvyklá horní hranice je 6,8 mg kyseliny močové na 1 dl krve. Cokoli nad 7 mg/dl se považuje za zvýšenou hladinu a mohou se objevit první příznaky. U žen je podle některých zdrojů tato hranice ještě nižší: 5,7 mg/dl.
Nadměrná hladina kyseliny močové v krvi vznikne často tehdy, pokud člověk není dostatečně vybaven enzymy, které látky purinového charakteru odbourávají. Přitom vybavení enzymy je vrozené! Pokud je člověk enzymy vybaven méně a zatěžuje organismus potravou bohatou na purinové látky, dojde k onemocnění.
Následující odborné zdroje tvoří základ doporučení uvedených v tomto článku. Jde o klinické studie, přehledové práce a mezinárodní doporučení, které mají přímý dopad na léčbu dny i na režimová opatření v běžném životě.
Smyslem této sekce není zahlcovat pacienta odbornými detaily, ale ukázat, že doporučení vycházejí z ověřených poznatků a dlouhodobé klinické praxe.
Evropská doporučení pro léčbu dny (EULAR)
Doporučení zdůrazňují význam kombinace farmakologické léčby a režimových opatření. Pro praxi je klíčové sdělení, že dieta sama o sobě dnu neřeší.
Znalost těchto odborných zdrojů pomáhá pacientovi i zdravotníkům pochopit širší souvislosti onemocnění. Umožňuje realistická očekávání, bezpečné rozhodování a dlouhodobě udržitelný přístup ke zvládání dny.
Kyselina močová vzniká jako konečný produkt metabolismu purinů. Pokud jí tělo vytváří příliš, nebo ji nedokáže účinně vylučovat, dochází k hyperurikémii – zvýšené hladině kyseliny močové v krvi.
Dlouhodobě zvýšená hladina může vést k ukládání krystalů v kloubech, ledvinách a měkkých tkáních. Vyvážený jídelníček je zásadní pro prevenci i léčbu tohoto stavu.
Kyselina močová je produkt rozpadu purinů, které jsou součástí mnoha potravin. Zvýšená hladina kyseliny močové v krvi se označuje jako hyperurikémie. U některých lidí s hyperurikémií se vyvine dna. V případě, že ledviny nejsou schopny eliminovat kyselinu močovou, probíhá krystalizace a vznikají usazeniny kolem kloubů, což vede k zánětu kloubů. Existují prostředky, které mohou pomoci eliminovat kyselinu močovou a zlepšit zdravotní stav. Měli byste především změnit svůj životní styl a stravu. Ujistěte se, že konzumujete zdravou výživu bohatou na čerstvou zeleninu a ovoce. Vyhněte se masu, mořským plodům a celým zrnům. Také byste měli omezit konzumaci alkoholu, potravin s vysokým obsahem nasycených tuků a zpracovaných cukrů, jako je například fruktózovo-kukuřičný sirup. Ujistěte se, že pijete hodně vody. Pokud bude vaše tělo hydratované, bude eliminovat toxiny a nadměrnou kyselinu močovou, popíjejte nejlépe přírodní šťávy, vodu a bylinné čaje. Důležitá je duševní hygiena a pro snížení stresu je dobré zapojit do běžné rutiny jednoduché pohybové aktivity.
Izolovaně zvýšená kyselina močová v krvi bez klinických projevů nemusí znamenat závažné onemocnění. Kvůli vysokému obsahu purinů nebo nepříznivému vlivu na metabolismus se doporučuje vyloučit z jídelníčku vnitřnosti, některé plody moře a alkohol, zejména pivo a destiláty.
Aby se snížila kyselina močová v krvi, jsou nutná režimová a dietní opatření. Kromě vynechání celé řady potravin (maso, mořské plody, vnitřnosti, alkohol), je nezbytná i redukce váhy u obézních pacientů a zařazení pohybové aktivity dle možností. U každého pacienta s hyperurikemií je také nutné vyhodnotit současně používané léky, neboť některé z nich hladinu kyseliny močové zvyšují. Pokud nemůžete užívat léky na snížení hladiny kyseliny močové, pak jsou dietní omezení opravdu nutná. Existují i doporučení pro přírodní léčbu.
