Zajímáte se o téma JAK DLOUHO VYDRŽÍ VŠI BEZ HOSTITELE? Tak právě pro vás je určen tento článek. Blechy jsou řád druhotně bezkřídlého, celosvětově rozšířeného ektoparazitického hmyzu, přizpůsobeného cizopasnému způsobu života. Velikost jednotlivce se pohybuje mezi jedním a osmi milimetry. Počet druhů blech na celém světě dosahuje přes 2 200, v Česku se vyskytuje zhruba devadesát druhů. Doba života je od několika měsíců až po tři roky, může naklást 50 vajíček denně, vajíčka blech měří 1 mm a jsou bílá.
Blecha obecná
Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i v Evropě od 14. do 19. století nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Nyní je více rozšířeným druhem blecha psí či blecha kočičí, které ale také mohou napadat člověka. Blechy jsou významnými ektoparazitickými přenašeči nemocí.
Blecha obecná je rozšířena téměř po celé zeměkouli, výjimku tvoří jen několik oblastí tropických pralesů. Četnost výskytu klesá spolu se zvyšující se životní úrovní. Předpokládá se, že není původním cizopasníkem člověka, ale psovitých šelem, na kterých se i dnes hojně vyskytuje. Na člověka se pravděpodobně přenesla právě při domestikaci psa.
Blechy nebývají vysoce hostitelský specifické. Napadají teplokrevné živočichy a snadno se mezidruhově přenášejí. Blechu obecnou nejčastěji v domácnosti najdeme u člověka, psa, kočky či prasete a ve volné přírodě například u tchoře, kuny, jezevce nebo lišky, ale i některých hlodavců.
Blecha obecná je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy (přesné zbarvení závisí na složení potravy), ze stran je zploštělá a tvořena články, které se směrem ke koncové části těla zvětšují a překrývají. Články jsou sklerotizované a porostlé brvami, které také směřují k zádi a tím usnadňují pohyb srstí hostitele. Záď je složena z 10 článků, z nichž 3 poslední slouží k rozmnožování. Blecha má tři páry nohou, dva páry (zadní a střední) jsou skákavé. Blechy dokážou vyvinout dostatečnou sílu pro velmi dlouhé skoky, což je způsobeno dobře vyvinutými stehny a kyčlemi a zároveň speciálními strukturami uvnitř nohy (resilin). Jsou velké od 2 do 8 mm a dovedou skočit do vzdálenosti asi 35 cm při výšce skoku 20 cm. Na chodidlech se nachází 2 drápy, které slouží k přidržování se na hostiteli. Oči blechy jsou málo vyvinuté a reagují spíše jen na intenzitu světelných podnětů. Na hlavě se dále nachází kyjovitá tykadla a bodavě-sací ústní ústrojí. To je tvořeno bodcem, který je vybaven žlábkem, a za pomoci maxill jím blecha saje krev. Dále můžeme na hlavě najít pysková a čelistní makadla, která mají bodec ochraňovat. Blecha dokáže vypít až 15x větší množství krve, než je její velikost. Od jiných druhů blech se blecha obecná odlišuje absencí ktenidií (ctenidium) na hlavě a chybějícím hřebenem na hlavě a předhrudí.
Blechy mají oddělené pohlaví. Pohlavní ústrojí samiček je tvořeno vaječníky – soustava trubiček a vejcovodů, které ústí do dělohy. Pohlavní ústrojí samečků je tvořeno párem varlat a chámovodovou schránkou s phallusem. Ten je velmi důležitý při klasifikaci druhů blech. Samička se se samečkem najde díky čichu, páří se v srsti hostitele. Blechy procházejí dokona
Ve svém příspěvku VŠI A HNIDY FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Mám dotaz, nikdy jsem hnídy a vši neviděla (měla jsem je v 1. třídě což je už více jak 20 let pryč :) ) A tak se ptám, jsou hnídy po celé hlavě nebo jen v určitých místech? Dcerka chodí do školky tak abych byla připravená. A je veš vidět? jako třeba blecha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kača.
Vši se nejčastěji vyskytují za ušima a nad krkem a postupně pak ve vlasech po celé hlavě. Jsou vidět maličcí vší roztoči u kořínků vlasů a na vlasovém stvolu jsou také patrná pevně přichycená vajíčka - hnidy. Nejlépe jsou vši pozorovatelné velkou lupou a při dobrém osvětlení. Tady jsou fotky, kde je vidět jak vši vypadají: https://www.google.cz/searc…
Veš (Pediculus humanus) je malý parazitický hmyz, který žije na lidské hlavě a živí se lidskou krví. Dospělá veš měří 2–3 mm a je viditelná pouhým okem. Hnidy vypadají trochu jako lupy. Nejdou příliš vyčesat, vylučují lepivou hmotu, díky níž drží na vlasech. Kousnutí způsobuje zánět, a proto při napadnutí tímto parazitem pokožka velmi svědí. Jak již bylo popsáno, veš žije ve vlasaté části hlavy. Pokud si kladete otázku, odkud se pořád berou ty vši, tak dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztrácí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Vši se šíří velmi rychle, nemají křídla, ale normálně lezou a zachytí se háčky na vlasech. Zejména mezi dětmi se nákaza šíří rychle v celém kolektivu. Děti jsou totiž v těsném kontaktu, stačí, když se přiblíží hlavami, a vši přelezou na další oběť. Také si půjčují čepice či šály, takže se můžou vši jednoduše přenášet. Ze zvířat na lidi se nepřenáší.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis), žijící ve vlasaté části hlavy, a veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla.
Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě, která je pro něj typická (vlasy, či ohanbí), a nepřelézá do lokality druhé.
Z čeho jsou vši? Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané.
V naší poradně s názvem JAK DLOUHO TRVÁ LÉČBA SVRABU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dekuji moc za rychlou odpoved, presne tak to i je. Je to psychicky narocne a clovek uz kolikrat ztraci hlavu. Jen pro informaci, deodorant byl pouzit naposledy cca pred mesicem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrab přežije ve volném prostoru bez hostitele maximálně 3 dny. Takže pokud byl deodorant naposledy použit před měsícem, tak neexistuje možnost, že by na povrchu kolečka tak dlouho přežil.
Přípravky na vši jsou k dostání bez lékařského předpisu, a právě sledování počtu prodaných balení těchto přípravků slouží k odhadu četnosti výskytu onemocnění. V posledních letech se v ČR ročně prodalo takových balení několik desítek tisíc. V první polovině devadesátých let minulého století to však bylo ročně i několik stovek tisíc přípravků. Tento nárůst byl způsoben genetickými mutacemi v DNA vší, které měly na svědomí nárůst odolnosti parazitů proti standardně užívaným léčivům (insekticidům, prostředkům k hubení hmyzu). Tento bludný kruh, který začíná vznikem rezistence na staré léčivo, pokračuje zavedením léčiva nového a končí opět šířením parazitů rezistentních na léčivo nové, se v případě vší opakuje cca po 10–15 letech. Zabránit tomuto nepříznivému jevu lze zvýšenou nabídkou různých účinných látek v léčivech a užíváním přípravků působících na jiném principu než insekticidy.
Léčba se zahajuje pouze v případě, že ve vlasech najdeme dospělé lezoucí vši. V souladu s tímto nálezem by měly být na jednotlivých vlasech (především za ušním boltcem a na týle) nalezeny hnidy nacházející se blízko (pod 1 cm) k pokožce. Dítě do vyřešení problému nesmí do dětského kolektivu. Je-li nemocným muž či chlapec, nabízí se nejjednodušší řešení, tedy ostříhání vlasů na délku pod 1 cm. V takto krátkých vlasech vši žít nemohou.
Pokud je toto řešení nevhodné, například u dívek, postupuje se takto:
V lékárně zakoupíme přípravek proti vším. Je k dostání bez lékařského předpisu a zákazník má na výběr v podstatě ze dvou možností.
První z nich je koupě šamponu nebo spreje s insekticidem vyvinutým proti vším, který parazity hubí ochromením jejich nervové činnosti.
Druhou možností jsou přírodnější přípravky s olejnatými látkami, které ucpávají vším dýchací cesty. V poslední době se jeví jako vhodnější druhé jmenované přípravky, neboť není možné, aby na ně byly vši rezistentní, a jejich používáním se rezistence nezvyšuje. Nepůsobí škodlivě na pokožku hlavy a na vlasy.
Přípravek použijeme dle návodu na obalu.
Proceduru je nutno ještě opakovat po 8–10 dnech, protože většina přípravku nezabíjí hnidy. Smyslem opakovaného použití je likvidace vší, které by se eventuálně mohly vylíhnout z nepoškozených hnid.
Dále se léčba podpoří vyčesáváním vlasů takzvaným všiváčkem, což je velmi hustý hřeben, který je k dostání v lékárně nebo je přibalen k přípravku proti vším.
Vyčesané vši a hnidy necháme padat na bílý papír nebo do umyvadla a poté likvidujeme spláchnutím.
Hnidy, které nebylo možné vyčesat, můžeme odstranit malými nůžkami i s vlasem. Vajíčka
V naší poradně s názvem JAK VZNIKAJÍ VŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mary.
Zdravím, nikde jsem se nedočetla jak ta veš vznikne, chápu jak se přenáší a i vše co tu bylo napsaného. Ale odkud se v těch vlasech berou? Kde a jak vznikají? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Znáte přísloví, drží se vás jak veš? Jeho podstata odpovídá na vaší otázku. Veš má vždy někde nějakého hostitele, od kterého se nakazí jiní lidé. Veš vymizí až společně s člověkem. Její extrémní nakažlivost ji zajistí přežití.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý, a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k čemuž dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše přestoupí na nového hostitele, kde klade nové hnidy, a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Když rodiče zjistí, že jejich dítě má vši, musí tuto skutečnost nahlásit ve škole a v kolektivech, kde se dítě v období posledních dvou týdnů pohybovalo. Nemocné dítě nesmí být odesláno do dětského kolektivu (škola, dětský tábor) do doby, než rodiče provedou odstranění všech lezoucích vší a také hnid (zlikvidovány musejí být všechny hnidy ulpělé na vlasech ve vzdálenosti 0–10 mm od pokožky).
Školy a jiné instituce jsou povinny o výskytu vší v kolektivu informovat rodiče ostatních dětí. Ti následně musí provádět pravidelnou kontrolu ve vlasaté části hlavy v intervalu 2 dnů po dobu asi 3 týdnů.
V naší poradně s názvem JAK ZABÍT SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Fričová.
dobrý den , chci se zeptat jak dlouho přežívá zákožka bez hostitele.dekuji.fričová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bez hostitele svrab obvykle nepřežije déle než 48-72 hodin. Svrab také umře, pokud bude vystaven teplotě 50 °C po dobu 10 minut. Takže všechno do pytlů a šup s tím do sauny. Sauna je větší než trouba a vejdou se do ní i rozměrnější věci, jako je sedačka, matrace a podobně. Při prohřívání je třeba brát ohled, že chvíli trvá než se celý předmět prohřeje na teplotu 50 °C a v ní pak ještě musí zůstat po dobu oněch deseti minut.
Vši mají v poměru k ostatnímu tělu velký zadeček, který je roztažitelný a skládá se z devíti zřetelných kroužků, které jsou pokryty různě tvarovanými a uspořádanými štětinami. Na zadeček navazuje hruď, která je malá s nezřetelným dělením. Křídla v důsledku parazitismu zcela zmizela. Tři páry nohou mají dvoučlánková chodidla ukončená jedním drápkem, který slouží k držení vlasů či chlupů, a proto má schopnost ohnout se proti chodidlovému článku. Tento typ nohou označujeme jako přichycovací. Hlava má ústní ústrojí směřující dopředu, je podlouhlá a oproti hrudi užší. Vši mají složené oči, výjimku tvoří pouze vši parazitující na člověku. Většina druhů má i zakrnělá jednoduchá očka, která pro ně však nemají velký význam, a tak mohou u některých druhů i zcela chybět. Ústní ústrojí je bodavě sací a sosák je zakončen speciálními háčky. Samotné sací ústrojí se vysouvá ze sosáku až po proražení kůže na dobu sání. Tykadla jsou krátká s třemi až pěti články.
Jakmile máme podezření na výskyt vší, je třeba hned jednat. Jednoznačným důkazem je intenzivní svědění ve vlasech (může být způsobeno ale i suchou pokožkou či atopickým ekzémem). Na jasném denním světle či pod lampu je třeba pomocí hřebenu rozčesat vlasy postiženého, pramen po prameni, a pečlivě je prohlédnout.
Dětské vši se zdržují pouze na hlavě a jsou přichyceny k vlasům tak dokonale, že je velmi obtížné odstranit je rukou. V dětských kolektivech mohou být nepříjemnou hrozbou, protože se rychle šíří.
Vši u dospělých se vyskytují mimo jiné jako veš muňka, a to v ostatních ochlupených částech těla, převážně v oblasti genitálií, ale také v podpaží a vousech. Existují přípravky na její odstranění, základem je však pečlivá hygiena.
V naší poradně s názvem JAK DLOUHO TRVÁ LÉČBA SVRABU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M..
Dobry den pane Cempirku,
jsem přelecena druhou dávkou Infectoscabem,protoze prvni dávka nepomohla. Od druhe dávky to jsou 4 dny. Dodržují všechna pravidla (praní,zehleni atd.),spím na jine posteli,chodím kazdy den do sauny (snažím se tam byt 3x min.10 minut),kazdy den se natiram otcem a tea tree. Stav je výrazně lepsi,ale stále se mi denně objeví cca 2 svedive pupinky. Na ty použiju tea tree nebo zbytecek Infectoscabu. Jak ctu níže odpověď,kterou jste psal pani predemnou,je to pravděpodobně normalni stav,coz me uklidnilo. Kazdy den si kontroluji rano prosteradlo ale stále tam objevuji larvy,vcera treba dve,dneska šest. Je to normalni? Ze treba opouští me tělo uz mrtvé po léčbě? Do sauny chodím vecer pred spaním,tak treba je to tim?
Vcera se mi na rukách objevily jakoby dva černé pupinky,lehce podlouhlé (asi zakončení chodbicky?),tak jsem si je vyoperovala krejcovskou jehlou a vydenzifikovala,pak natrela. Ty jsem predtim taky nemivala.
Snažím se myslet pozitivně a byt trpělivá,ale uz jsem z toho vyčerpáná :(
Také jsem se chtela zeptat, zda se opravdu drží jen na textiliich? Jestli je mozne,ze se treba drží na kovu (klika), dřevě nebo gumě (pasek od hodinek) atd..
Předem Vam moc dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Infectoscab je kontaktní jed, který usmrtí vše na vašem těle. Pokud u vás nákaza svrabem i přesto pokračuje, tak je blízko vás zdroj svrabu, kde svrab stále přežívá a přelézá na vás. Takovým zdrojem může být nějaký živočich a nebo člověk se svrabem, se kterým přicházíte do kontaktu. Když se nedaří svrab vymýtit z prostředí, ve kterém žijete, tak potom nejlepší způsob je nechat svrab vyhladovět. Toho dosáhnete tím, že na týden odjedete do hotelového pokoje a doma se postaráte, aby tam nezustalo nic živého, žádný člověk ani žádné zvíře. Do hotelového pokoje si také neberte sebou žádné zvíře. Věci a oblečení, které budete nosit v náhradním ubytování vložte do neprodyšněho igelitového pytle, pevně zauzlujte a dejte promrznout do mrazáku. Pytel s oblečením rozvažte až v náhradním ubytování, kde se před tím celá osprchujte a celá se natřete Infectoscabem. Použité oblečení, ve kterém jste přijela svlékněte hned po příchodu a vložte ho do neprodyšného igelitového pytle, který pověste ven na mráz. Až se vrátíte domů, tak všechen svrab bude mrtvý, protože nepřežije bez živého hostitele déle než 3 dny. Sauna a ocet jsou vůči svrabu neúčinné. Sauna nedokáže prohřát pokožku na takovou teplotu, aby svrab zahynul, protože by to pak zabilo i vás. Svrab žije uvnitř kůže, kde teplota nepřesáhne 40°C ikdyž jste v sauně s teplotou 100°C. Vaše termoregulace to nedovolí. Svrab umírá až při teplotách nad 50 °C. Ocet na svrab taky nepůsobí dobře, protože dokáže zahubit jen svrab, který je právě na povrchu, ale larvy a svrab uvnitř kůže jsou octem nedotčené a dál přežívají. Tee tree olej by mohl být účinný, ale koncentrace, které se běžně prodávají jsou natolik zředěné, že to svrab také nezabije. Jediným řešením je Infectoscab nebo mast ze síry. Držím palce, ať se brzy tohoto nepříjemného problému zbavíte.
Léčbu zahájíme pouze v případě, že ve vlasech najdeme dospělé lezoucí vši. V souladu s tímto nálezem by měly být na jednotlivých vlasech (především za ušním boltcem a na týle) nalezeny hnidy nacházející se blízko (pod 1 cm) k pokožce. Dítě do vyřešení problému nesmí do dětského kolektivu. Je-li nemocným muž či chlapec, nabízí se nejjednodušší řešení, tedy ostříhání vlasů na délku pod 1 cm. V takto krátkých vlasech vši žít nemohou.
Pokud je toto řešení nevhodné, například u dívek, postupujeme takto:
V lékárně zakoupíme přípravek proti vším. Je k dostání bez lékařského předpisu a zákazník má na výběr v podstatě ze dvou možností: První z nich je koupě šampónu nebo spreje s insekticidem vyvinutým proti vším, který parazity hubí ochromením jejich nervové činnosti. Druhou možností jsou přírodnější přípravky s olejnatými látkami, které ucpávají vším dýchací cesty.
V poslední době se jeví jako vhodnější druhé jmenované přípravky, neboť není možné, aby na ně byly vši rezistentní, a jejich používáním se rezistence nezvyšuje. Nepůsobí škodlivě na pokožku hlavy a na vlasy. Přípravek použijeme dle návodu na obalu.
Proceduru je nutno ještě opakovat po 8–10 dnech, protože většina přípravku nezabíjí hnidy. Smyslem opakovaného použití je likvidace vší, které by se eventuálně mohly vylíhnout z nepoškozených hnid.
Dále léčbu podpoříme vyčesáváním vlasů takzvaným všiváčkem, což je velmi hustý hřeben, který je k dostání v lékárně nebo je přibalen k přípravku proti vším.
Vyčesané vši a hnidy necháme padat na bílý papír nebo do umyvadla a poté likvidujeme (spláchneme).
Hnidy, které nebylo možné vyčesat, můžeme odstranit malými nůžkami i s vlasem. Vajíčka připevněná daleko od pokožky (nad 1 cm se jedná o mrtvé či vylíhlé hnidy) necháme s vlasy odrůst. Teprve po odstranění všech podezřelých hnid a lezoucích vší je možné dítě poslat do kolektivu. Pozor! Insekticidní přípravky jsou agresivní látky. Je nutné je používat přesně dle návodu výrobce, zejména dodržet dávkování. Nehynou-li vši po aplikaci přípravku, pak se zřejmě jedná o vši rezistentní na tuto chemikálii. Oznamte to svému lékárníkovi, který vám prodá přípravek obsahující jinou účinnou látku. V žádném případě nezvyšujte dávky, škodili byste nemocnému, ne vším. K léčbě zásadně nesmí být použit petrolej! Je sice účinný, ale případná alergická reakce na něj může ohrozit život nemocného.
V naší poradně s názvem JE PRAVDA, ZE SVRAB NEMUZE ZIT VIC JAK TRI DNY BEZ CLOVEKA, V JEHOZ KUZI ZIJE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Civinova.
Byla jsem ve styku s pani, u ktere se dalsi den objevil svrab. Dostala na to mast a prosla celym programem vcetne prani vseho, ceho se mohla dotknout. Dermatolog doporucuje, abych se i ja namazala tou masti a prosla celou procedurou. Pro mne to nebude tak lehke. Je mi 96 roku a zatim ani nevim, kdo by mi prisel namazat zada. Ziji sama v domku se zahradou, o ktere se o oboji staram. Je opravdu nutne projit tou procedurou, nebo mohu cekat, az jestli se objevi prvni priznaky? Jak dlouho dokaze zit svrab bez lidskeho tela?
Dekuji, ze venujete cas mym otazkam, Dagmar Civinova.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doporučení lékaře, abyste se preventivně namazala mastí proti svrabu, je správné, protože čím dříve se s léčbou začne, tím lépe. Mast vám může aplikovat praktický lékař a nebo vám může předepsat domácí péči, která přijede k vám domů a mast vám aplikuje u vás doma. Domluvte se (třeba telefonem) se svým praktickým lékařem, jak máte postupovat.
Svrab se u vás může projevit za několik dnů, ale i týdnů od kontaktu. V té době již bude roztoč namnožený a bude těžší se ho zbavit. Zákožka svrabová, která způsobuje onemocnění svrabem, přežije bez hostitele maximálně 3 dny, přičemž hostitelem nemusí být jen člověk, ale i zvíře.
Onemocnění s názvem svrab má více původců, například to u psů může být zákožka svrabová (zákožka svrabová u psů). Ušní svrab u psů se moc nevyskytuje je lokalizován právě na vnějším zvukovodu, po celém těle se nerozšiřuje. V uchu tvoří specifické strupy a jiné příznaky. Kdežto „klasický svrab“ se vyskytuje po celém těle a zpočátku na málo osrstěných místech: slabiny, lokty, kolenní a loketní řasa, ušní boltce. Kromě úporného svědění se časem objevují i záněty kůže infikované sekundárně bakteriemi. Kůže strupovatí, mokvá, je ztluštělá a praská.
Jak moc se onemocnění rozjede, záleží na imunitě psa. Pozor! Je to zoonóza (nemoc přenosná i na člověka). Je nutné vyprat a dezinfikovat veškeré zařízení v místech, kde se pes pohybuje, a to pravidelně a několikrát.
Mezi známé druhy svrabu patří například ušní svrab, který postihuje vnější zvukovod, notoedrový svrab koček, psoroptová a chorioptová prašivina přežvýkavců a koní, svrab morčat a vápenka, což je svrab postihující ptáky. Další kožní nemoc způsobená parazity, demodikóza, se pak označuje jako červená prašivina.
Roztoči se snadno a rychle šíří přímým kontaktem mezi vnímavými hostiteli. Dokážou se ale šířit i nepřímo, a to kontaminovanými pomůckami nebo celkově prostředím zvířat. Přežití zákožek ve vnějším prostředí mimo hostitele závisí na teplotě a vlhkosti. Při pokojové teplotě žijí dva až šest dní. Při deseti až patnácti stupních však mohou při vhodné vlhkosti vydržet bez hostitele až 21 dní.
Příznaky svrabu jsou dosti rozmanité, od bezpříznakového nosičství infekce po celotělové postižení kůže doprovázené jejím zhrubnutím, vypadáváním srsti a tvorbou vrstev příškvarů, pod kterými se nachází mokvající kůže. Svědění doprovázející svrab může být natolik intenzivní, že zvíře hubne a nakonec hyne z naprostého vyčerpání. U hospodářských zvířat se z důvodu jejich nepohody a neustálého škrábání snižuje silně užitkovost, a to jak přírůstek ve výkrmu, tak mléčnost dojených zvířat. Zákožky preferují k životu řídce osrstěné krajiny na těle zvířat, a proto svrab vždycky začíná na typických místech. S postupem choroby ale srst nemocného zvířete řídne a vypadává a umožňuje šíření svrabu na celý povrch kůže.
Prvními příznaky svrabu je zarudnutí kůže a tvorba pupínků a stroupků s ložiskovým prořídnutím srsti. To je kožní změna způsobená samotnou zákožkou. Někdy zvířata reagují na přítomnost roztočů i kopřivkou. Všechny ostatní příznaky vznikají v důsledku silného svědění. Rozškrábáním vzniká rozedření povrchové vrstvy kůže s krvácením a tvorbou příškvarů. Chlupy řídnou a vypadávají. Chronické případy j
V naší poradně s názvem VŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nina.
Co jste ještě používali kromě liquida ? Tento přípravek nám vůbec nepomohl, dcera po něm měla akorát suchou pokožku a lupy :(
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Na vši je nejlepší Diffusil. Je to český výrobek a skvěle léčí české vši u českých dětí. Tady je vidět jak vypadá a jeho cena: https://www.prozdravi.cz/di…
Vši (Anoplura) jsou podřád bezkřídlého hemitabolicky parazitického řádu hmyzu Phthiraptera. Vši parazitují na těle savců a živí se krví svého hostitele. Vši jsou celosvětově rozšířené, je známo asi pět set druhů, v České republice se vyskytuje dvacet šest druhů. Velikost všech zástupců se pohybuje mezi 0,4–6,5 milimetry.
Vši mají v poměru k ostatnímu tělu velký zadeček, který je roztažitelný a složený z devíti zřetelných kroužků, které jsou pokryty různě tvarovanými a uspořádanými štětinami. Na zadeček navazuje hruď, která je malá s nezřetelným dělením. Křídla v důsledku parazitismu zcela zmizela. Tři páry nohou mají dvoučlánková chodidla, ukončená jedním drápkem, který slouží k držení vlasů či chlupů, a proto má schopnost ohnout se proti chodidlovému článku. Proto tento typ nohou označujeme jako přichycovací. Hlava má ústní ústrojí směřující dopředu, je podlouhlá a oproti hrudi užší. Vši mají složené oči, výjimku tvoří pouze vši parazitující na člověku. Většina druhů má i zakrnělá jednoduchá očka, která pro ně však nemají velký význam, a proto mohou u některých druhů i zcela chybět. Ústní ústrojí je bodavě sací a sosák je zakončen speciálními háčky. Samotné sací ústrojí se vysouvá ze sosáku až po proražení kůže na dobu sání. Tykadla jsou krátká s třemi až pěti články.
Poznat zavšivení je celkem snadné, upozorní nás na ně mnohdy nesnesitelné svědění kůže, které nutí ke škrábání. Dospělé vši můžeme vyčesat hustým hřebenem, nejlépe na bílý papír. Prohlídkou hlavy můžeme pouhým okem nalézt stříbřitě bílá vajíčka – hnidy, kterých je nejvíce za ušima a v zátylku. Podle výšky hnid na vlasu můžeme odhadnout délku trvání infekce. Jsou-li hnidy těsně u hlavy, je napadení vší čerstvé.
Veš se šíří hlavně přímým stykem, zejména v kolektivech, jako je rodina, předškolní a školní kolektivy, ubytovny a podobně. V menší míře pak prostřednictvím různých předmětů (hřebenů, kartáčů na vlasy, pokrývek hlavy, ložního prádla a dalších). Nejčastěji postiženy bývají osoby s nízkou hygienickou úrovní, napadeni však mohou být i osoby přísně dodržující osobní hygienu.
V naší poradně s názvem RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Školníková.
Dobrý den, kolegyni na pracovišti zjistili svrab, potřebovala bych vědět, jak a čím dezinfikovat pracoviště, aby se to nešířilo dál, děkuji Školníková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Stačí, když izolujete do igelitového pytle všechny věci, které kolegyně nosila. Pokud používala nějaké polstrované zařízení (židle, pohovku) tak bude potřeba tyto věci uzavřít v samostatné místnosti bez přístupu lidí a zvířat po dobu třech dní. Svrab bez přítomnosti hostitele během těchto dnů zemře. Pak můžete zase všechno normálně používat.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně. Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat. Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Ve svém příspěvku JAK SE PROVÁDÍ KALIBRACE MOČOVÉ TRUBICE A JE TO BOLESTIVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renáta.
Mám neustálé problémy se záněty močového měchýře, teď s tím bojuji již 2,5 měsíce a bylo mi navrženo cystoskopie a kalibrace. Moc se toho bojím. Bolí to moc a jde to nějak znecitlivět při tomto zákroku, jak dlouho to trvá a jak dlouho trvá léčba potom?
Nemusí se zákrok opakovat? A jak dlouho to vydrží, aby se zase zánět neobjevit?
Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) je parazitem zejména koček a psů, ale byla nalezena i na ovcích, telatech, kozách, hlodavcích, králících a také na člověku. Je rozšířena po celém světě čili kosmopolitně. Samička denně snese 20–50 vajíček. Vajíčka jsou hladká, neudrží se na těle hostitele a spadnou někam, kde se z nich za jeden až deset dní vylíhnou larvy. Larvy se živí biologickým materiálem v prostředí včetně výkalů dospělých blech, zakuklí se a z kukly se líhne dospělý jedinec. To, že většina vývojových stadií blechy (vajíčka, larvy, kukly) žije mimo hostitele, je jedním z problémů při boji proti blechám. Vajíčka, larvy i kukly jsou většinou odolné vůči nepříznivým podmínkám, přičemž larvy jsou méně odolné proti vyschnutí než vajíčka. Kokon (zámotek) slouží larvám jako ochrana před predátory (například mravenci). Dospělá blecha již parazituje na svém hostiteli, živí se krví, ale využije jen malou část, většinu krve vyloučí s výkaly, které jsou po rozmáčknutí typicky červené. Pouze dospělá blecha je schopná reprodukce, jen v tomto stadiu můžeme rozlišit samičku a samečka. Délka vývoje závisí na vnějších podmínkách, v létě vývoj trvá 4–5 týdnů, v zimě déle.
Dospělá blecha je zbarvena červenohnědě, někdy černě, larva je bílá se zřetelnou hnědou hlavou. Dospělec je velký 1–3 mm a má silné zadní nohy, které slouží ke skákání a běhu; beznohá larva měří okolo 0,5 mm. Velké skoky umožňuje bleše mimo jiné látka resilin, avšak před dalším skokem musí blecha určitou dobu počkat, než se látka doplní. Dospělec žije čtyři až pětadvacet dní. Dříve, než se larva promění v dospělce, musí projít stadiem kukly. Vlákno kokonu (zámotku) je lepkavé a lehce se na něj nalepují různé nečistoty, které chrání kuklu před vysycháním a také slouží jako maskování. Od podobné blechy psí lze blechu kočičí odlišit mikroskopicky – v krajině čelního štítku má plošší hlavu a má delší první zub v lícním hřebenu.
Blecha kočičí je parazit, který může hostiteli způsobit více různých nepříjemností, může být přenašečem chorob, může hostitele celkově oslabit a podobně. Bleší sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve, díky tomu se může blecha dostatečně nasytit. Látky však vyvolávají alergickou reakci hostitele, hostitel má tendenci se škrábat a může si způsobit hnisání či ekzémy. Dále mohou blechy přenést na svého hostitele tasemnici psí. Vzhledem k tomu, že se blechy živí krví, mohou být nebezpečné pro malá nebo křehká zvířata – mohou způsobit chudokrevnost štěňat, koťat či dospělých zvířat malých plemen, která mohou následkem anémie i uhynout. Vzácněji blechy přenášejí tyfus a mor myší.
Mezi nejběžnější prostředky proti blechám patří spreje, šampóny, tablet
Léčbu zahájíme pouze v případě, že ve vlasech najdeme dospělé lezoucí vši. V souladu s tímto nálezem by měly být na jednotlivých vlasech (především za ušním boltcem a na týle) nalezeny hnidy nacházející se blízko (pod 1 cm) k pokožce. Dítě do vyřešení problému nesmí do dětského kolektivu. Je-li nemocným muž či chlapec, nabízí se nejjednodušší řešení, tedy ostříhání vlasů na délku pod 1 cm. V takto krátkých vlasech vši žít nemohou.
Pokud je toto řešení nevhodné, například u dívek, postupujeme takto:
V lékárně zakoupíme přípravek proti vším. Je k dostání bez lékařského předpisu a zákazník má na výběr v podstatě ze dvou možností. První z nich je koupě šampónu nebo spreje s insekticidem vyvinutým proti vším, který parazity hubí ochromením jejich nervové činnosti. Druhou možností jsou přírodnější přípravky s olejnatými látkami, které ucpávají vším dýchací cesty. V poslední době se jeví jako vhodnější druhé jmenované přípravky, neboť není možné, aby na ně byly vši rezistentní, a jejich používáním se rezistence nezvyšuje. Nepůsobí škodlivě na pokožku hlavy a na vlasy. Přípravek použijeme dle návodu na obalu. Proceduru je nutno ještě opakovat po 8–10 dnech, protože většina přípravku nezabíjí hnidy. Smyslem opakovaného použití je likvidace vší, které by se eventuelně mohly vylíhnout z nepoškozených hnid. Dále léčbu podpoříme vyčesáváním vlasů takzvaným všiváčkem, což je velmi hustý hřeben, který je k dostání v lékárně nebo bývá přibalen k přípravku proti vším. Vyčesané vši a hnidy necháme padat na bílý papír nebo do umyvadla a poté likvidujeme (spláchneme). Hnidy, které nebylo možné vyčesat, můžeme odstranit malými nůžkami i s vlasem. Vajíčka připevněná daleko od pokožky (nad 1 cm se jedná o mrtvé či vylíhlé hnidy) necháme s vlasy odrůst. Teprve po odstranění všech podezřelých hnid a lezoucích vší je možné dítě poslat do kolektivu. Pozor! Insekticidní přípravky jsou agresivní látky. Je nutné je používat přesně dle návodu výrobce, zejména dodržet dávkování. Nehynou-li vši po aplikaci přípravku, pak se zřejmě jedná o vši rezistentní na tuto chemikálii. Oznamte to svému lékárníkovi, který vám prodá přípravek obsahující jinou účinnou látku. V žádném případě nezvyšujte dávky, tak byste škodili nemocnému, ne vším. K léčbě zásadně nesmí být použit petrolej! Je sice účinný, ale případná alergická reakce na něj může ohrozit život nemocného.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
dobry den mam svrabik a nevyte nekdo cim vystrikat sedacku aby sem se toho zbavyli predem dekuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sedačku nejde dobře vystříkat, protože svrab může vlést hluboko dovnitř a tam se insekticid nedostane. Účinná desinfekce velkých čalouněných předmětů proti svrabu je pomocí mrazu. Vystěhuje předměty ven na mráz nebo je na několik hodin zavřete do velkého mrazáku. Svrab dokáže přežít bez svého hostitele jen jeden nebo dva dny, proto když nebudete předměty po dobu jednoho týdne používat, tak svrab zahyne taky.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen i dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dělala jsem všechny léčbydezinfekce praní žehlení sirné masti infektoscab už asi 3 roky vše se vždy vraci .mám tbl ivermectinu 3mg,jak to brát aby mi po tom nebylo špatně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ivermektin je jed a neměl by být užíván v žádné formě, pokud není předepsán lékařem a není získán prostřednictvím legitimního zdroje. Ivermektin nevyřeší váš problém k vaší spokojenosti. Ivermektin sice zahubí všechny parazity ve vašem těle, ale nezabrání opakování. Vy musíte nejdříve najít zdroj té nákazy a ten zlikvidovat. Svrab nevydrží bez svého hostitele déle než 3 dny. Odjeďte na tu dobu někam pryč a zbavte na 3 dny svoji domácnost všeho živého. Na svém výletu, než vejdete do svého nového ubytování, se natřete mastí Infectoscab a převlečte se do čistého. Svoje použité svršky dejte do igelitového pytle a dobře zavažte. Po návratu za 3 dny budete mít od svrabu klid.
Pro nákazu svrabem je nezbytný přímý kontakt s parazitem - zákožkou svrabovou. Ta může zůstat například po předchozím pobytu nakažené osoby v posteli, na sedačce, v oblečení a podobně. Nejčastější příčinou nákazy svrabem je také přímý tělesný styk s nakaženým člověkem. Zákožka svrabová dokáže bez hostitele přežít maximálně až jeden týden, obvykle ale umírá po dvou dnech bez hostitele. Nejčastějšími přenašeči svrabu jsou lidé, kteří neudržují dostatečnou osobní hygienu, typicky lidé bez domova. Od nich se pak svrab dostává do populace například z polstrovaných sedaček hromadných dopravních prostředků, kde dokáže čekat na dalšího hostitele až dva dny. Pokud zákožka najde svého hostitele, tak během půl hodiny dojde k jejímu zavrtání pod kůži a nakažený člověk již nemá od nákazy svrabem úniku.
U onemocnění svrabem jsou typické nákazové vlny. Hromadná nákaza svrabem se v populaci vyskytuje přibližně v 30ti letých cyklech.
V naší poradně s názvem PARAZITÉ NA TĚLĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Beránková.
Dobrý den,
maminka plela zahradu a od té doby má ve vlasech jakési černé nebo hnědé malé broučky, kteří jsou aktivní především večer a v noci, lezou a štípou. Ve vlasech nejsou hnidy, jen štípance. Také prý tyto malé broučky lze jen těžko rozmáčknout. Hledala jsem informace na internetu, volala jsem různým lékařům, ale nikdo neví o co se jedná? Na internetu je pouze zmínka o vších. Šampón proti vším vůbec nezabírá, prosím o radu co máme dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše to bude čmelík kuří (D. gallinae). U lidí je napadení čmelíkem známé jako gamasoidóza nebo dermanyssóza. Ačkoliv roztoči nejsou primárně orientováni na parazitování na člověku, jsou schopni trávit a rozmnožovat se výhradně v lidské krvi, takže zamoření lidí může být trvalé. Vzhledem k nočním stravovacím návykům čmelíků mohou infikovaní lidé pociťovat svědění a zaznamenat kousnutí, když se ráno probudí. Závažnost příznaků se liší, běžná je dermatitida, pruritus a papulární kopřivka.
Prevence zamoření v lidských obydlích spočívá v eliminaci potenciálních přenašečů, jako je ničení holubích a vrabčích hnízd a ošetřování zamořené dvorkové drůbeže.
Eliminace zamoření v lidském obydlí se nejlépe dosáhne kombinací následujícího:
- eliminace potenciálních přenašečů (hnízdících holubů, dvorkové drůbeže atd.);
- odstranění potenciálních úkrytů (koberce, nepořádek);
- rozumné používání pesticidů například Biolit vystříkaný do prostoru uzavřené místnosti;
- důsledné používání odvlhčovačů pro udržení prostředí s nízkou vlhkostí;
- udržování nízké teploty v prostředí;
- časté důkladné čištění;
- minimalizace množství času stráveného v domácnosti;
- dodržování dokonalé hygieny.
Čmelík kuří může přežít až 10 měsíců v prázdném prostoru bez hostitele. Teploty vyšší než 45 °C a nižší než -20 °C jsou pro čmelíka smrtelné.
Pokud chcete rychlé a účinné řešení, doporučuji využít služeb deratizátora, který má k dispozici ruzné jedy, kterými na pár hodin zamoří obydlí a vše živé zahubí.
Pro nákazu svrabem je nezbytný přímý kontakt s parazitem – zákožkou svrabovou. Ta může zůstat například po předchozím pobytu nakažené osoby v posteli, na sedačce, v oblečení a podobně. Nejčastější příčinou nákazy svrabem je také přímý tělesný kontakt s nakaženým člověkem. Zákožka svrabová dokáže bez hostitele přežít maximálně až jeden týden, obvykle ale bez hostitele umírá po dvou dnech. Nejčastějšími přenašeči svrabu jsou lidé, kteří nedodržují dostatečnou osobní hygienu, typicky lidé bez domova. Od nich se pak svrab dostává do populace například z polstrovaných sedaček hromadných dopravních prostředků, kde dokáže čekat na dalšího hostitele až dva dny. Pokud zákožka najde svého hostitele, tak během půl hodiny dojde k jejímu zavrtání pod kůži a nakažený člověk již nemá od nákazy svrabem úniku. U onemocnění svrabem jsou typické nákazové vlny. Hromadná nákaza svrabem se v populaci vyskytuje přibližně v 30letých cyklech.
Ve svém příspěvku VŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leenicka.
S Liquidem mám taky jen dobré zkušenosti, když mi syn přišel se zavšivenou hlavou z tábora, vůbec jsem si nevěděla rady, na internetu jsem na něho našla pozitivní recenze, tak jsem hned běžela do lékárny, za pár dní byl od vší klid. Snad už se s nimi nikdy nebudeme mít tu čest. Opravdu bych se bez nich obešla, díky bohu, že má syn krátké vlasy.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Blechy jsou drobný bezkřídlý hmyz velký cca 3,5 mm, patřící do řádu Aphaniptera, který se živí krví teplomilných živočichů, tedy i člověka. Zvířata, která jsou blechami napadená, jich mohou mít na sobě až tisíce. Přestože se živí výhradně krví, mohou být blechy několik týdnů bez potravy mimo tělo hostitele. Jejich zploštělé tělo pokryté trny, které směřují dozadu, jim umožňuje výborný pohyb v srsti zvířat. Hostitele opouštějí, když se chystají naklást vajíčka do různých úkrytů – prasklin v podlaze, do skulin. Vajíčka kladou dále i do srsti hostitele, kde se však neudrží a dostávají se do okolí. Obvykle za dva týdny se z vajíček líhnou larvy (cca 0,5 cm). Jsou to bílí tvorové bez nohou, připomínající červi. Živí se organickým odpadem a krví v zaschlém trusu dospělých blech. Při normálních podmínkách trvá stadium larvy 2 až 4 týdny, výjimečně může trvat i několik měsíců. Poté se larva zapřede do hedvábného zámotku, který se pokryje prachem, takže najít jej není nic snadného. Stadium kukly trvá také přibližně 2 až 4 týdny. Po kousnutí blecha vylučuje látku, která zabraňuje srážlivosti krve, proto také kousnutí od blechy svědí. Blechy jsou nejen velmi obtížný hmyz, ale kromě toho mohou přenášet i řadu nemocí, některé z nich jsou velmi závažné, například mor nebo endemický tyfus. Třeba u moru to funguje tak, že má blecha jako přenašeč moru v žaludku bakterie moru, které se rozmnoží do takové míry, že jí ucpou trávicí ústrojí a ona je potom při sání krve vyvrhuje do těla hostitele. Dále je blecha také přenašečem lymské boreliózy. Blecha bývá i mezičlánkem, přenašečem tasemnice. Není dobré proto výskyt blech podcenit. Chytit blechu je téměř nadlidský úkon, dokáže skočit až na vzdálenost 30 cm a do výšky 20 cm, což je vzhledem k její velikosti úctyhodné. Když už se vám podaří blechu chytit, ani potom nemáte vyhráno, je to velmi kompaktní hmyz a pouhým zmáčknutím mezi prsty ji prostě nezabijete. Nedoporučuje se ani rozmáčknout ji nehtem, protože by mohlo dojít ke styku s její krví, která může být nebezpečná. Hoďte ji tedy nejlépe do vody, například do sklenice s vodou, něco jí tam kápněte, třeba Iron, a máte klid.
Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i Evropě v období mezi 14.–19. stoletím nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Ještě více rozšířeným druhem je blecha psí či blecha kočičí, které také mohou napadat člověka.
Samička dospělé vši pohybující se ve vlasech začne několik hodin po kopulaci klást vajíčka (hnidy). Tyto hnidy lepí na vlasy těsně u pokožky speciálním, velmi účinným lepidlem, které je bílkovinné povahy. Odolává působení vody, šamponů a česání vlasů běžným hřebenem. Tvrzení, že hnidy se nelepí na barvené vlasy, je mylné, lépe řečeno ne vždy pravdivé. Proto se likvidace vší obarvením vlasů nepokládá za dostatečné opatření.
Hnidy lze nalézt obvykle v krajinách za ušními boltci a na týle. Z hnid se za 8–10 dní líhnou larvy (nymfy), které jsou již podobné dospělým vším. Jsou ihned schopné bodat a sát krev. Po trojím svlékání se nymfa opět cca za 8 dní promění v dospělou veš. Ta se dožívá maximálně dalších 30 dní, za které ovšem dokáže naklást několik desítek hnid. Zde můžete vidět na fotkách graficky znázorněný životní cyklus vši.
Hnidy se jeví jako miniaturní váčky připojené k vlasům, většinou jsou bělavě lesklé. Jejich velikost se pohybuje okolo 1 mm. Na rozdíl od lupů je nelze smýt či odfouknout. Odstranitelné jsou pouze mechanicky. Hnidy nacházející se na vlasu dál než 1 cm od pokožky jsou vylíhlé nebo mrtvé, neboť vlas roste cca o 1 cm za měsíc a tato doba přesahuje dobu trvání životního cyklu vší. Naopak nález hnid blíže k pokožce znamená, že ve vlasech jsou pravděpodobně i pohybující se dospělé vši.
Dospělá veš má hnědé, kapkovitě protáhlé tělo o délce pouze 2–4 mm s třemi páry končetin, kterými se přichycuje k vlasu. V časném stadiu rozvoje nemoci bude možno nalézt ve vlasech maximálně dvě desítky lezoucích vší, v případě pokračování bez léčby pak až několik stovek jedinců.
