Odstranění štítné žlázy je zásadní zásah do fungování organismu a řada pacientů po operaci přemýšlí, zda by jim lázně mohly pomoci s únavou, psychickou nepohodou nebo návratem do běžného života. Zkušenosti jsou ale velmi rozdílné a často rozporuplné.
V praxi následné péče se setkávám s pacienty, kterým lázeňský pobyt výrazně ulevil, ale i s těmi, u nichž přišel příliš brzy a potíže naopak zhoršil. Rozhodující není samotná operace, ale načasování, hormonální stabilita a správně zvolené procedury.
FAQ – Často kladené otázky
Mohu jet do lázní krátce po odstranění štítné žlázy?
Krátce po odstranění štítné žlázy lázně většinou vhodné nejsou, protože organismus se teprve adaptuje na hormonální změny a zátěž by mohla stav zhoršit.
V prvních týdnech po operaci dochází k nastavování hormonální substituce a tělo reaguje citlivě na změny režimu. Předčasný lázeňský pobyt může vést k výraznější únavě, bušení srdce nebo psychické nepohodě. Bez stabilizovaných hormonů není možné správně odhadnout reakci organismu na teplo a procedury. Bezpečnější je lázně odložit a nejprve se zaměřit na klidový režim a ambulantní péči.
Jak dlouho po operaci štítné žlázy je vhodné jet do lázní?
Vhodná doba pro lázně po odstranění štítné žlázy se liší, ale obvykle se pohybuje v řádu několika měsíců po stabilizaci léčby.
Rozhodující není počet týdnů od operace, ale dlouhodobě stabilní hormonální stav a předvídatelné reakce těla. U některých pacientů to může být tři měsíce, u jiných až půl roku. Příliš brzký nástup zvyšuje riziko zhoršení obtíží, zatímco správně načasované lázně mohou podpořit rekonvalescenci a psychickou pohodu.
Jsou lázně vhodné i po totální tyreoidektomii?
Lázně mohou být vhodné i po totální tyreoidektomii, ale pouze při stabilní hormonální substituci a dobré toleranci běžné zátěže.
Pacienti po totálním odstranění štítné žlázy jsou plně závislí na dodávaných hormonech. Jakékoli kolísání dávky se proto projeví výrazněji. Pokud je léčba dobře nastavena a pacient se cítí stabilní, lázeňský pobyt může pomoci s návratem kondice a psychickým zklidněním. Bez této stability je ale riziko přínosu nízké.
Může lázeňský pobyt zhoršit únavu po odstranění štítné žlázy?
Ano, lázeňský pobyt může únavu zhoršit, pokud je zahájen v nevhodnou dobu nebo obsahuje příliš náročné procedury.
Únava po operaci štítné žlázy bývá často spojena s hormonální nerovnováhou. Lázně představují zátěž, která může únavu prohloubit, pokud tělo není připravené. Častou chybou je přecenění vlastních sil. Při správném načasování však může dojít k postupnému zlepšení. Klíčem je individuální přístup a úprava programu.
Jsou termální koupele a horké procedury po operaci bezpečné?
Termální koupele a horké procedury po odstranění štítné žlázy vyžadují zvýšenou opatrnost a nejsou vhodné pro každého pacienta.
Teplo zatěžuje kardiovaskulární a nervový systém. Pacienti po tyreoidektomii často hůře snášejí přehřátí. Horké koupele mohou vyvolat slabost, závratě nebo bušení srdce. Pokud jsou vůbec zařazeny, měly by být krátké a s nižší teplotou. Při negativní reakci je nutné je vynechat.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PODĚBRADY HRAZENÉ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahoslava Tomisova.
Hezký den chci se optat Po infarktu miokardu mám nárok na lázně na jak dlouho a kde se ubytovává děkuji Tomisiva Jihlava
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po infarktu myokardu jsou pacienti často posíláni na doléčení do lázní. Tuto následnou péči naordinuje přímo ošetřující lékař hospitalizačního zařízení. Trvá obvykle 3 týdny a je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Pacient jede z nemocnice rovnou do lázní. Pokud ale máte na mysli klasické křížkové lázně, tak zde existuje nárok jen pro některá onemocnění uvedená v Indikačním seznamu https://www.ceskaordinace.c… a vše se odvíjí od schválení lázní vaší zdravotní pojišťovnou. Každá zdravotní pojišťovna má vlastní pravidla pro odsouhlasení financí na lázeňskou péči. Proces můžete podpořit tím, že si obstaráte doporučení od kardiologa, ze kterého bude patrné, že lázeňská péče povede ke zlepšení zdravotního stavu a tím ušetří pojišťovně další náklady na budoucí řešení jinak neuspokojivého zdravotního stavu.
Doba lázeňského pobytu a lázeňská lokalita jsou určeny zdravotní pojišťovnou. Po odsouhlasení lázní si zavoláte do určeného zařízení a dohodnete si úroveň kvality ubytování.
Nemocnice v Kolíně získala finanční prostředky na rekonstrukci a také moderní vybavení endoskopického oddělení, a to díky projektu Endoskopie bez utrpení. Projekt financoval Regionální operační program regionu soudržnosti střední Čechy. Z dotací byly nakoupeny nové špičkové endoskopické přístroje, například balónový enteroskop či operační gastroskop, a celé pracoviště bylo rekonstruováno. Nyní nabízí bezbariérový přístup. Nově zrekonstruované a vybavené oddělení bylo slavnostně otevřeno na konci roku 2009.
Neurologickému oddělní byl Ministerstvem zdravotnictví ČR udělen statut Iktového centra. Tím byly splněny podmínky pro poskytování cerebrovaskulární péče druhého stupně. Cévní mozková příhoda (CMP) je akutní stav srovnatelný s akutním infarktem myokardu a stejně tak vyžadující urgentní zahájení léčby. Pacienti s CMP mají být léčeni na specializovaných iktových jednotkách – centrech, na nichž je prováděna multidisciplinární péče zdravotním personálem, který je na tuto péči vyškolen. Nedílnou součástí terapie je léčebná rehabilitace zahájená včasně, nejlépe ihned po stabilizaci stavu pacienta s nově diagnostikovaným CMP. Takto včasně zahájená léčebná rehabilitace je jedním z významných faktorů vedoucích k obnově poškozených nebo ztracených tělesných funkcí a tím i k návratu pacienta zpět do života. V roce 2010 Oblastní nemocnice Kolín úspěšně absolvovala audit Ministerstva zdravotnictví na cerebrovaskulární péči, od 1. ledna 2011 získala Osvědčení o splnění podmínek poskytování cerebrovaskulární péče druhého stupně a stala se Iktovým centrem. Centrum zajišťuje primární spádovou oblast východní části Středočeského kraje, která představuje přibližně 270 000 obyvatel. Ročně je zde hospitalizováno více než 500 pacientů s CMP. Nemocnice úzce spolupracuje s komplexními iktovými centry v Praze.
V roce 2014 obdržela nemocnice ratingové ohodnocení Čekia Stability Award AA (tedy vynikající), a to již potřetí za sebou. Patří tak mezi 100 nejstabilnějších firem v zemi.
Středočeský kraj připravil pro děti i dospělé novou hru s názvem Cestujeme po Středočeském kraji. Hra představuje zábavnou formou zajímavá místa. Jako první si ji mohli zahrát právě dětští pacienti v Oblastní nemocnici Kolín. Hru jim dne 22. ledna přivezl středočeský hejtman Miloš Petera a spolu s ředitelem nemocnice Petrem Chudomelem ji předal primáři oddělení Renému Hrdličkovi a několika dětem zde hospitalizovaným. Děti prostřednictvím hry objeví zajímavá místa, poznají jejich historii. A naučí se i hospodařit s penězi. Na cestě krajem mají hráči navštívit 12 různých hradů a zámků. Cestovat mohou pešky, na motorce nebo autem. Kromě dopravního prostředku si cestou nakupují kromě vstupů do kulturních památek i další služby. Cílem hry je navštívit co nejvíce míst a přitom ještě ušetřit peníze.
U vybraných nemocných operace stenózy krkavice, takzvaná karotická endarterektomie, výrazně snižuje riziko cévní mozkové příhody (CMP). U symptomatických nemocných (tedy těch, u nichž proběhla nějaká příhoda) je doporučeno operovat zúžení krkavice větší než 50 %. U těch nemocných, u nichž je zúžení 50–70 %, snižuje operace riziko recidivy CMP o 4–6 % v průběhu 5 let. Při stupni zúžení 70–99 % je riziko recidivy během 5 let sníženo o 16 %. U pacientů, u nichž byla stenóza krkavice nalezena náhodně (například při ultrazvukovém vyšetření), se doporučuje operovat při zúžení nad 60 %. Operace je výkon preventivní a má zabránit vzniku nové CMP u pacientů asymptomatických a předejít jejímu opakování u těch, kteří již mrtvici prodělali.
Den před operací navštíví pacienta anesteziolog a operatér, který celý postup podrobně vysvětlí a odpoví na všechny případné otázky. Večer před operací se pacient připraví na operaci, od půlnoci pak nesmí jíst a pít. Kuřákům se doporučuje nekouřit alespoň 2 týdny před operací. Operace probíhá v celkové anestezii, řezem na krku operatér uvolní krkavici a z podélného řezu ji otevře v délce asi 6–8 cm. Poté odstraní aterosklerotický plát a cévu zašije pokračujícím stehem velmi jemným vláknem. Po probuzení na operačním sále je pacient převezen na pooperační oddělení, druhý den již může opět vstávat a chodit. V závislosti na dalším průběhu se propouští 3. až 5. den po operaci.
Rizikem operace je cévní mozková příhoda. I když toto riziko není zanedbatelné, je jistě menší, než kdyby se krkavice neoperovala. Dalšími riziky jsou infekční komplikace, výkyvy krevního tlaku, lokální komplikace rány. I po operaci je pacient pravidelně sledován, zúžením by mohla být postižena i druhostranná céva, operované místo by se zase mohlo zúžit jizvením, takzvanou myointimální hyperplazií. Proto je nutné provádět pravidelné ultrazvukové kontroly, nejprve častěji, tedy za 3 a 6 měsíců, později jednou ročně. Po operaci je vhodné upravit životosprávu tak, aby odpovídala zásadám zdravé výživy. Ošetřující lékař by měl u pacienta pravidelně kontrolovat hladinu krevních tuků a případně i předepsat léky na jejich snížení. Jedním z hlavních faktorů vzniku aterosklerózy je kouření. Proto se všem kuřákům důrazně doporučuje přestat kouřit.
Jako méně invazivní řešení se někdy využívá zavedení stentu do krkavice. Při něm se provede vpich některé ze vzdálenějších tepen (obvykle tříselná tepna). Vzniklým přístupem se tělními tepnami až k cílovému zúžení krkavice zasune balonek, který se nafoukne a zúžené místo rozšíří – tato část zákroku se nazývá angioplastika. Následuje samotný stenting, při němž se do rozšířeného úseku stejným způsobem zasune trubicovitý stent, který udrží tepnu rozšířenou.
V naší poradně s názvem PROSTŘEDEK NA PLÍSEŇ NA NEHTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela Kolajova.
Dobrý den jak odstranit žluté nehty na nohou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Podle posledních průzkumů má nejlepší účinky na žluté nehty na nohou Clotrimazol spray. Tento lék zničí příčinu, která má na svědomí žluté nehty do několika dnů až týdnů. Urychlit se to dá koupáním nohou v chlorové lázni. Chlorová lázeň se připraví z 5 litrů vlažné vody, do které se přidá Savo - 2 lžíce. V této lázni pak kartáčkem na zuby se nehty důkladně masírují, jak z venku, tak i ze spodní části, kde je obnažené nehtové lůžko. Toto určitě pomůže a žluté nehty do několika dnů krásně vybělí a za několik měsíců se zcela uzdraví a žloutnutí se již nebude dále objevovat. Po každé chlorové lázni je nutné nohy promazat olivovým nebo rýžovým olejem, hlavně nehty.
Nárok na lázně po odstranění dělohy, vaječníků a vejcovodů
Nárok na lázně je vymezen v příloze č. 5 k zákonu č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění. V tomto Indikačním seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči je uvedeno, že nárok na lázně vzniká pouze pro pacientky po komplikovaných gynekologických operacích, a to v délce 28 dnů, který lze prodloužit. Do lázní se musí nastoupit nejdéle 3 měsíce po operaci. Tento nárok je na plně hrazenou komplexní lázeňskou péči. To znamená, že pacientky mají hrazeny procedury, ubytování i stravu. Nárok na lázně po komplikované gynekologické operaci je poskytnut pouze jednou a nejde ho nárokovat opakovaně.
Pro získání lázní po operaci dělohy musíte co nejdříve požádat lékaře o lázně. Návrh na lázně musí napsat váš praktický lékař – vesměs na základě doporučení ošetřujícího lékaře (gynekologa) a nebo přímo váš gynekolog. Již v návrhu se uvádí lázně, které preferujete, i lázně náhradní, a to, zda požadujete jednolůžkový pokoj. Návrh na lázeňskou péči schvaluje revizní lékař vaší zdravotní pojišťovny a má na to lhůtu maximálně 30 dnů od podání návrhu, pak od pojišťovny dostanete zprávu, kterým lázním byl návrh postoupen. Do lázní musíte nastoupit co nejdříve po schválení, abyste stihla zákonnou lhůtu nástupu do lázní, která činí 3 měsíce po operaci, nikoliv od podání nebo schválení návrhu, ale po operaci. Pokud to nestihnete a přijedete do lázní byť jen o den déle, nárok na lázně zaniká, i když byl předem schválen.
Po hysterektomii s odstraněním vaječníků a vejcovodů jsou pro regeneraci a rekonvalescenci vhodné lázně specializující se na gynekologické obtíže, jako jsou Františkovy Lázně, Konstantinovy Lázně nebo Mariánské Lázně. Františkovy Lázně jsou obzvláště vyhlášené pro léčbu ženských gynekologických potíží.
Ve svém příspěvku DOTAZ NA OBNOVENÍ EREKCE PO ROBOTICKÉM OPERATIVNÍM ODSTRANĚNÍ PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den, pošlete tatínka k jeho obvodnímu lékaři, když tak tam zajděte s ním, a požádejte lékaře, aby tatínkovi napsala návrh na přidělení léčebných lázní po operaci prostaty s diagnozou rakoviny (?). Ještě se s lékařem dohodněte, do kterých lázní by tatínek nejraději. Lékař návrh vyplní a pošle příslušné zdravotní pojišťovně. Její posudkový lékař o přidělení lázní rozhodne a v případě, že ano, pošle vašemu otci lázeňský poukaz.
Přeji hezký den Pavel
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš.
Dobrý den, je mi 34 let. Mám 8 měsíců po operaci prostaty. Stálé přetrvává slabá inkontinence a erekce se velmi pozvolna zlepšuje ale na sex to ještě není. Poraďte ještě jak tu erekci zlepšit, pravidelně cvičím s vakuovou pumpou, peavidelně užívám Silnadefil 100mg v kombinaci masáží od manželky. Podle doktora byla použita nervyšetřící metoda a vše dopadlo dobře.
Děkuji za další rady.
Léky, které pravidelně užíváte, a to na celou dobu pobytu; pokud vybavujete léky své dítě, pak rovněž na celou dobu pobytu (4–8 týdnů), a předejte je lázeňskému lékaři nebo staniční sestře,
zdravotní pomůcky, které běžně používáte a bez nichž se neobejdete: brýle (optické, sluneční), kontaktní čočky, naslouchadlo, zubní protéza, dlahy; berle, vycházková hůl apod., pokud možno se světlými koncovkami (černé koncovky by mohly poškozovat podlahy),
občanský průkaz,
platební karta, peníze v hotovosti,
máte-li průkaz ZTP nebo ZTP/P (může být využitelný na některé lázeňské služby),
lékařská zpráva, lázeňský návrh,
průkaz zdravotní pojišťovny; jestliže jste po vystavení lázeňského návrhu změnili zdravotní pojišťovnu, bude nutné mít potvrzení, že stávající pojišťovna náklady léčby a váš pobyt v lázních uhradí,
budete-li žádat o vystavení pracovní neschopenky, mějte při sobě také jméno a adresu svého praktického lékaře, nejlépe včetně e-mailové adresy a telefonního čísla.
Seznam oblečení do lázní, hygienických aj. potřeb
Dospělí:
sportovní oděv a obuv – do tělocvičny i ven (dle předpokládaného léčebného plánu; vycházky jsou však velmi často vhodným doplněním lázeňské léčby), případně i vybavení na další sporty (cyklistika, ...),
plavky (cvičení v bazénu vás jistě nemine!), neklouzavá voděodolná světlá obuv k bazénu a na vodoléčebné procedury,
společenský oděv a obuv (s ohledem na lázeňský kulturně-společenský program),
toaletní potřeby (ručník je obvykle v lázních k dispozici, ale nějaký navíc se může hodit): zubní pasta a kartáček, mýdlo, šampón a kondicionér na vlasy, tělový šampón, papírové kapesníčky, krém na ruce, pleťové mléko, balzám na rty, inkontinenční pomůcky...
župan; v některých lázních je k dispozici, ale ne vždy a všude,
pláštěnka, deštník,
varná konvice, fén (v některých lázních nejsou dovoleny, jinde si je naopak můžete za drobný obolus vypůjčit na recepci),
knížky a pletení, křížovky...; mobilní telefon s nabíječkou, notebook nebo tablet (každé lázeňské zařízení je dnes již vybaveno přístupem na internet, wi-fi připojením; někdy je ovšem lepší načas techniku odložit a věnovat se životu samotnému – procházkám, rozhovorům s novými přáteli, kulturnímu programu, který se v lázních nabízí...).
Ve svém příspěvku JE VHODNÁ LÁZEŇSKÁ LÉČBA PO OPERACI MENISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena.
Prosím mám dotaz? Mohu požádat o komplexní lázeňskou léčbu po artroskopii kolene /menisku/.která mne čeká v říjnu t.r. Již dříve jsem lázeňskou léčbu absolvovala v rámci rehabilitace - artróza 2-3 st. Naposledy v roce 2014. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olga Krupičková.
dobrý den, dne 8.7.2020 jsem měla operaci artroskopii kolene meniskus.Po vybrání rehabilitací stav nezlepšen a pan doktor co mě operoval mě 25.8.2020 napsal doporučení KLP dle vyhlášky VII/XI. To jsem odnesla obvodní lékařce a ta mě poslala na interní vyšetření, kde jsem termín měla na 3.9.2020. S výsledky zpět k obvodní lékařce a nyní čekám až mě napíše doporučení na lázně které odnesu na VZP a budu čekat na schválení...a oni to odešlou do lázní, je to vše běh na dlouhou trať .
Můj dotaz zní : až mě rez.lékař schválí lázně jak dlouhou má návrh platnost ? Slyšela jsem že od operace se musí do 3 měsíců nastoupit do lázní. V mém případě to je do 8.10.2020.
Dnes jsem volala do 2 lázní Teplice v čechách a Třeboň a
rezervace dopředu nedělají a řekli mě že stejně mají do konce října obsazeno.
děkuji za odpověď
Jak již bylo řečeno, nárok na lázně je u některých stavů podmíněn dobou nástupu do lázní. Výčet těchto zdravotních stavů je uveden v Příloze č. 5 zákona č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Znění tohoto zákona je často aktualizováno, proto využijte tento odkaz, abyste se podívali na aktuální podmínky pro jednotlivá onemocnění: Indikační seznam příloha číslo 5.
Například nárok na lázně po artroskopii kolene zanikne již po šesti měsících po úrazu nebo operaci. Do lázní je třeba nastoupit neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci. V případě pooperačních komplikací se lhůta prodlužuje na 12 měsíců po operaci. Pokud pojišťovna návrh schválí, tak lázeňská léčba trvá 28 dní a je komplexní (pojišťovna hradí procedury, ubytování i stravu). V případě opakované lázeňské léčby je již na rozhodnutí pojišťovny zdali umožní komplexní nebo příspěvkovou péči, kdy uhradí pouze léčebné procedury po dobu 28 dní a pacient si hradí ubytování a stravu. Lázeňskou péči je v tomto případě možné prodloužit.
Stavy s krátkou lhůtou nástupu do lázní
Stavy po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA). Příspěvková péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 3 měsíců po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).
Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce a hrudní aorty a stavy po perkutánní transluminární angioplastice. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 4 měsíců po operaci. Pro příspěvkovou léčbu 21 dní je nástup možný v rozmezí 4 až 12 měsíců po perkutánní transluminární angioplastice.
Stavy po komplikovaném zánětu plic. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejpozději do 4 měsíců po ukončení hospitalizace.
Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem do láznído 3 měsíců po ukončení hospitalizace nebo případy nejevící známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče. Po uplynutí této lhůty je pak k dispozici pouze příspěvková péče na 21 dní s možností prodloužení.
Stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady. Komplexní léčba na 28 dnů s nástupem neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději do 3 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 6 měsíců po operaci.
V naší poradně s názvem CMP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta Matičková .
Kde najdu kontakty na centra zaměřená pouze na RHB po CMP. maminka má trochu ochrnutou levou nohu,její 92 let a jiné vážné příznaky nemá,poradíte mi prosím ,na které centrum se obrátit je zatím v nemocnici na neurologii,teprve od čtvrtka 25.2.2015 moc děkuji za radu Bydlíme v Praze
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tady je jedno z velmi dobrých center na podporu pacientů po mozkové příhodě v Praze: https://www.klinika-malvazi…
Najděte zde Libora Musila - primáře rehabilitačního oddělení Rehabilitační kliniky Malvazinky, který Vám vysvětlí co přesně znamená pojem neurorehabilitace a za jak dlouho po cévní mozkové příhodě začít s rehabilitací.
Lázeňská léčba je hrazena zdravotní pojišťovnou buď plně, nebo částečně. Plně hrazená je označována jako komplexní lázeňská péče a zdravotní pojišťovna hradí celý léčebný pobyt (někdy označováno jako křížkové lázně). Částečně hrazené péči se říká příspěvková lázeňská péče, kdy zdravotní pojišťovna hradí pouze léčebnou část pobytu a sami si hradíte ubytování a stravu. O druhu hrazené lázeňské péče rozhoduje revizní lékař vaší zdravotní pojišťovny.
Co všechno zdravotní pojišťovna hradí?
U komplexní lázeňské péče zdravotní pojišťovna hradí léčebný plán, procedury, ubytování a stravování. V případě, že chcete u plně hrazené péče využít nadstandardního ubytování, doplácí se pouze doplatek podle platného ceníku konkrétních lázní. U příspěvkové lázeňské péče pojišťovna hradí příspěvek na lázně, ve kterém je zahrnut pouze léčebný plán s procedurami, přičemž ubytování se stravováním si platíte sami.
V obou případech je možné využít lázně opakovaně, ale záleží na diagnóze. Čtěte dále, abyste se dozvěděli, které diagnózy mají nárok na lázně opakovaně.
Lhůta k nástupu do lázní
V Indikačním seznamu je uveden seznam onemocnění, která mají nárok na lázeňskou léčbu a uvádí také u kterých onemocnění je třeba do lázní nastoupit v omezené lhůtě, která může být i 3 měsíce po operaci / úrazu / onemocnění. Pokud lékař podá návrh na lázně pozdě, týden nebo dva před vypršením této lhůty, zdravotní pojišťovna návrh automaticky zamítne, protože pacient by stejně nestihl nastoupit do lázní včas. Pokud se chcete dozvědět, s kterými onemocněními musíte do lázní co nejdříve, přečtěte si náš článek Nárok na lázně, kde se tomuto tématu věnujeme dopodrobna.
Co když návrh na lázně zdravotní pojišťovna neschválí?
Když revizní lékař zdravotní pojišťovny neschválí návrh na lázeňskou péči, můžete podat do 15 dnů od vrácení návrhu odvolání příslušné zdravotní pojišťovně. Odvolání by měl podávat lékař, který lázeňský návrh vystavil. Podat písemnou žádost o přehodnocení rozhodnutí revizního lékaře samozřejmě můžete podat také sami.
V naší poradně s názvem FRANTIŠKOVY LÁZNĚ HRAZENÉ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JINDRA jEDLIČKOVÁ.
Dobrý den, dnes jsme podali žádost o přidělení KLP . Prosím o sdělení jak postupovat k rezervaci ubytování pro mě a manžela /2 lůžkový pokoj/,v kterém lázeňském domě a za jakých podmínek, v jaké vzdálenosti jsou procedury,kde se podává strava. Manžel má částečně omezenou pohyblivost. Děkuji za zprávu Jedličková
Můj mobil: 732742163
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Místo pobytu se uvádí předem do návrhu na lázeňskou péči. Svému lékaři můžete říct, kam byste ráda jela. Důležité je, aby se v daném místě léčily vaše konkrétní potíže a aby měly lázně smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou. Do návrhu lékař vypisuje 3 místa.
Vystavený návrh na lázeňskou péči nakonec předáte své zdravotní pojišťovně. Pokud ho revizní lékař pojišťovny schválí, posílá ho pak přímo do lázní. Vy už se nemusíte o nic starat – jen čekáte, až se vám někdo z lázní ozve.
Zúžení krční tepny nemocného ohrožuje oddrolením části plátu, který zúžení způsobuje, a jeho „vmetením“ (embolií) do mozku, čímž může vzniknout mozková mrtvice. Cílem výkonu (karotické endarterektomie) je snížení rizika vzniku cévní mozkové příhody (CMP) nebo zamezení opakování CMP.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla jeden den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na MR mozku, takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace kvůli zúžení krční tepny se provádí zpravidla v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění“ (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí něhož mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na magnetické rezonanci (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, obvykle se pacienti propouští do domácího ošetřování (vzácněji se překládají do spádové nemocnice) 3. nebo 4. pooperační den.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravidla 10. den po operaci.
Ve svém příspěvku JAK DLOUHO TRVÁ CCA OPERACE ANEURYZMA MOZKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Gajdziok,JUDr..
Prosím o informaci, viz. nadpis, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šiška.
Asi 2 roky po operaci meningeomu mozku jsem stále jako po CMP, motám se, špatně mluvím, jsem na vozíku a když se pokouším s chodítkem chodit, tak jen s námahou a padám.
Neurolog mě poslal znovu na CT, ale mám přijít na pohovor (= kontrolu přes psací) až za půl roku. Nic se neděje, jenom jím prášky, a situace se střídavě mění - je špatná a nebo horší. Žádný
Co bych měl, prosím, dělat? Kam se obrátit?
Jedna potahovaná tableta obsahuje rivaroxabanum 20 mg nebo 15 mg.
Indikace:
Prevence cévní mozkové příhody (CMP) a systémové embolizace u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní s jedním nebo více rizikovými faktory, jako jsou městnavé srdeční selhání, hypertenze, věk ≥ 75 let, diabetes mellitus, anamnéza CMP nebo tranzitorní ischemická ataka. Léčba hluboké žilní trombózy (HŽT) a plicní embolie (PE) a prevence recidivující hluboké žilní trombózy a plicní embolie u dospělých.
Dávkování a způsob podání:
Tablety se mají užívat s jídlem. Pacientům, kteří nejsou schopni polykat celé tablety, může být tableta přípravku Xarelto těsně před užitím rozdrcena a smíchána s vodou nebo s jablečným pyré a poté podána perorálně. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě následována jídlem. Rozdrcená tableta přípravku Xarelto může být také podána gastrickou sondou poté, co je potvrzeno správné umístění sondy v žaludku. Rozdrcená tableta by měla být podána žaludeční sondou v malém množství vody a sonda by poté měla být propláchnuta vodou. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě následována enterální výživou.
Prevence cévní mozkové příhody a systémové embolizace (SPAF):
Doporučuje se 20 mg jednou denně.
Léčba hluboké žilní trombózy a plicní embolie:
První tři týdny se podává 15 mg dvakrát denně a dále 20 mg jednou denně. Krátkodobá léčba (nejméně 3 měsíce) je indikována při přechodných rizikových faktorech a dlouhodobá léčba při trvalých rizikových faktorech nebo idiopatické HŽT nebo PE. Délka léčby je individuální po zvážení přínosu léčby a rizika krvácení. S podáváním nad 12 měsíců jsou zkušenosti omezené. Podávání přípravku Xarelto dětem do 18 let se nedoporučuje.
Vynechání dávky:
Při vynechání dávky při podávání 15 mg dvakrát denně by měl pacient užít dávku co nejdříve, aby byla zajištěna denní dávka 30 mg denně. Při vynechání dávky při podávání jednou denně by dávka neměla být tentýž den zdvojnásobena, vynechaná dávka by měla být užita co nejdříve a dále se pokračuje jednou denně.
Převod z VKA na přípravek Xarelto:
Léčba VKA má být ukončena. Xarelto má být podáno, pokud je INR ≤ 3,0 (SPAF), nebo INR ≤ 2,5 (léčba HŽT, PE a pro prevenci recidivy HŽT a PE). INR nelze použít na monitoraci léčby přípravkem Xarelto.
Převod z přípravku Xarelto na VKA:
Xarelto zvyšuje INR. Existuje možnost neadekvátní antikoagulace.
Ve svém příspěvku XARELTO CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Najman.
Internista mi předepsal Xarelto 20 mg.Je mi 78 let , mám vysoký tlak a cukrovku 2.typu.Na recept uvedl , že si lék hradí pacient.Cena léku je vysoká , mám nárok na úhradu léku ze zdravotního pojištění ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Dobrý den,
je mi 78 let, kardiak a před 10 lety CMP. Celé roky jsem užívala Warfarin. Nyní po návratu z nemocnice (plicní -hamartomy na plicích a zánět plic,chirurgie- zánět a neprůchodnost střev) mi lékař změnil Warfarin na CLEXANE Forte. Lze tyto každodenní injekce, po kterých mám modro-fialové celé břicho (už ani nevím, kam je píchnout) nahradit lékem XARELTO?
Děkuji za odpověď.
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
Ve svém příspěvku KONSKA MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dušan.
Dobrý večer chcem sa spítať či nie je aj konska masť z bravčovej masti či náhodou nepoznate aj taky recept ďakujem za odpoveť.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kecka.
Dobrý den, ze sádla to není vůbec nic složitého. Dáte ve vodní lázni rozpustit sádlo (množství podle toho, kolik toho chcete) a když je tekuté, tak do toho nasypete nastrouhané kaštany. Mělo by se to udržovat horké, ale nemělo by se to škvařit. Tak to cca 2 hoďky zahříváte a pak necháte do druhého dne ztuhnout. Pak znova ve vodní lázni roztopit, ještě chvíli zahřívat, pak přes plátýnko nebo husté sítko přecedit do čisté skleničky a je hotovo ;o) Mně osobně na tom vadí ten vepřový odér, který jen tak něco nepřebije, ale účinkovat to určitě bude stejně.
Ucpané cévy v mozku jsou způsobené uzávěrem některé z mozkových tepen a následnou neprokrveností mozku. Toto závažné onemocnění se řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí vůbec.
Alarmující je fakt, že zatímco dříve centrální mozková příhoda neboli mrtvice postihovala mladé lidi jen v extrémně výjimečných případech, dnes není 25letý pacient nebo pacientka až takovou raritou. Může za to především současný nezdravý životní styl, kouření, nedostatek pohybu, tučná strava; u žen s poruchou krevní srážlivosti pak může jít o negativní vliv hormonální antikoncepce.
Projevy onemocnění jsou velmi rozmanité, od téměř bezpříznakového stavu až po závažný stav končící smrtí. Závažnější příhoda se obvykle projevuje ztrátou vědomí a závažnou poruchou hybnosti, nejčastěji jednostranným ochrnutím. Pacient může mít také poruchy citlivosti, poruchy mozkové či okohybné inervace, může zvracet, mít bolesti hlavy a další příznaky. Neurologické projevy i jejich průběh jsou u jednotlivých pacientů velmi rozmanité, společné je však to, že jsou vždy náhlé a jde o závažný stav. Pokud je postižena dominantní hemisféra, zůstává pacient na půl těla ochrnutý, není schopen mluvit a má postižené i myšlení. Je-li naopak zasažena nedominantní hemisféra, je u praváka zachována řeč a ztráta hybnosti je na „levostranných“ končetinách, pacient může být schopen psát a podobně. Někdy ale nevnímá levou polovinu těla. Intenzita příznaků závisí na rozsahu postižení mozkové tkáně.
Léčbou může být:
Konzervativní léčba: podávají se léky na zlepšení prokrvení postižené oblasti nebo ostatních tkání jako prevence a léčba otoku mozku, prevence infekčních komplikací (zápal plic, infekce močových cest), prevence dekubitů, prevence časného opakování nebo pokračování příhody a rehabilitace.
Intravenózní trombolýza: podávají se trombolytika obvykle do žíly na ruce, případně centrálním žilním katétrem, léčbu je nutné podat do tří hodin od chvíle, kdy došlo k CMP.
Intraarteriální trombolýza: je léčebná metoda, při níž se během angiografického vyšetření do ucpané mozkové cévy zavede tříslem speciální mikrokatétr, jímž se aplikuje trombolytikum přímo do krevní sraženiny, působí tedy lokálně. Tato metoda je účinnější a bezpečnější než intravenózní trombolýza, a to díky tomu, že látka působí přímo ve sraženině, při níž se pomocí speciálního nástroje katetrizací sraženina „ručně“ rozrušuje na menší části, které se odsávají nebo „odplaví“ z ucpané tepny a mohou být dále léčeny. Při současném použití obou metod se snižuje i dávka podaného trombolytika, čímž se snižuje riziko krvácivých komplikací. Léčbu je nutné provést do 6 hodin od CMP.
Ve svém příspěvku NÁROK NA LÁZNĚ PO ODSTRANĚNÍ DĚLOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Chlumová.
Dobrý den,
chci se zeptat, zda moje mamka má nárok na lázně. Je po komplexním odstranění dělohy pro karcinom endometria. Je jí 50 let a je téměř 3 měsíce po operaci.
K této situaci má ještě postiženého syna - dětský mozková obrna a autismus, který momentálně je také nemocný a zároveň má velmi časté záchvaty agrese, které naštěstí zatím jsou pouze vůči jemu samotnému nebo vybavení domu.
Mamka je z toho již hodně psychicky vyčerpaná což nepřispívá k léčení po této náročné operaci.
Chtěli jsme aby si jela odpočinou do lázní, ale gynekolog jí řekl, že to asi na vzp neprojde jelikož není dle věku v tzv. produktivním ženském věku.
Neexistuje možnost jak jí do lázní dostat? Opravdu by jsme potřebovali aby si odpočinula. Na koho by jsme se měli případně obrátit?
Děkuji moc
Chlumová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Zaplaťte ji lázně sami. Zdravotní pojišťovna není cestovní kancelář, a když vám doktor řekl, že to neprojde, tak jinou možnost, než být samoplátce, stejně nemáte. Když si to sami zaplatíte, tak si můžete libovolně vybrat místo, dobu pobytu i procedury.
Pro přidělení lázní budete muset mít doporučení od svého ortopeda a společně s praktickým lékařem budete muset vypracovat návrh na lázeňskou péči, který doručíte svojí zdravotní pojišťovně. Od ní pak dostanete vyrozumění o možnostech financování a dostanete na výběr z několika možností, kde lázeňskou péči můžete čerpat.
Selhání mozkového krevního oběhu patří ve většině industriálních států na druhé až třetí místo mezi příčinami smrti. Incidence iktů (ischemických i hemoragických společně) je v České republice dvakrát vyšší než v jiných medicínsky vyspělých státech, pohybuje se okolo 300 případů na 100 000 obyvatel za rok. Ischemické ikty tvoří 80–85 % všech cévních mozkových příhod. Hemoragie (krvácení)se nezávisle na příčině podílí asi na 20 % celkového počtu CMP, 10–15 % připadá na spontánní intracerebrální krvácení a na zbývajících zhruba 5 % se podílí spontánní subarachnoideální nebo intraventrikulární krvácení. Terapeutické možnosti u CMP prodělávají v současné době významné změny, které je vzhledem k akutnosti stavu nutné neustále sledovat a doplňovat dle nejnovějších poznatků. Vedle diagnostického pokroku daného zejména neurologickými aplikacemi nových zobrazovacích metod se podstatně rozšířily i možnosti včasné a účinné léčby.
K cévní mozkové příhodě dochází, když se přívod krve do určité části mozku náhle zastaví nebo sníží, nastává změna funkce té části těla, kterou ovládá postižená oblast mozku. Pokud jakákoli část těla – včetně mozku – zůstane bez zdroje čerstvé krve a kyslíku, její buňky to poškodí, nebo zabije. Ačkoli je poškození některých buněk reverzibilní, smrt mozkových buněk je trvalá a má zpravidla za následek trvalou invaliditu.
Rozeznáváme tři hlavní typy iktu
trombotický – nejčastější, vyvolaný krevní sraženinou, která nedokáže projít tepnou a která už tak bývá zúžena nánosem plaky (tuku) v krevních cévách (obvykle v krku) a tím blokuje průtok krve
embolický – způsobený cirkulujícím kouskem sraženiny, jež se usadí v některé z mozkových cév; sraženina se tvoří na jiném místě v těle, obvykle v srdci, odkud je pak volně unášena krevním řečištěm, dokud neuvázne v některé z malých cév v mozku
hemoragický – jeho příčinou může být ruptura krevní cévy, po níž dochází ke hromadění krve v mozku; to se může stát buď zevnitř v podobě aneuryzmatu, výdutě na zeslabeném místě ve stěně tepny, nebo zvenčí jako následek úrazu hlavy; příčinou aneuryzmat jsou často vrozené vady nebo vysoký krevní tlak; hemoragické cévní mozkové příhody jsou nejzávažnější a mnohdy končí smrtí, naděje na plné uzdravení je menší než u ostatních dvou typů
U této nemoci můžeme jednoznačně říct, že riziko jejího vzniku se zvyšuje s věkem. Samozřejmě není vyloučeno, že cévní mozkovou příhodou nemůže onemocnět dítě. V dětském věku často dochází k trvalému ochrnutí (plegiím). Musíme brát v úvahu rodinné dispozice a pohlaví, jelikož u mužů je vyšší riziko bez ohledu na věk, a to v poměru muži : ženy = 1,5 : 1. Dalším a zároveň hlavním rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak (hypertenze). Pokud má člověk sklony k ateroskleróze (zužování cév nahromaděním tuku), v mozku dojde k ucpání sklerotické cévy (zúžená céva) úplným uzavřením nebo se uvolní tuk z jiné cévy (nejčastěji ze srdeční), a ten dopluje do mozku a cévu ucpe. Nesmíme zapomínat na onemocnění, která patří do rizikových skupin této nemoci. Patří sem cukrovka (diabetes mellitus) a zvýšená hladina tuků v těle (hyperlipidemie). A samozřejmě zde řadíme i kouření (rizikový faktor pro mnoho nemocí – ateroskleróza, hypertenze atd., jež s CMP úzce souvisí). Dalším nebezpečím mohou být vrozené vady mozkových cév. Cévní mozková příhoda se v mladším věku často vyskytuje ve spojení s leukémií, infekčními chorobami nebo intoxikacemi (předávkování – alkohol, drogy nebo léky).
Onemocnění cévní mozkovou příhodou je charakteristické svými příznaky, kdy dochází k motorickým a smyslovým poruchám. Může mít spoustu projevů, které jsou většinou neurologického původu, ale v 5 % se vyskytuje jako asymptomatická (bez příznaků). Vždy závisí na poškozené oblasti mozku.
Pokud jste v přítomnosti člověka, jenž právě utrpěl CMP, poznáte to většinou na první pohled. Charakteristické je, že pacient vypadá jako by byl mimo sebe, je zmatený, má povislý koutek a jazyk k jedné straně úst. Samovolně mu mohou vytékat povislým koutkem sliny z úst. Má poruchu řeči – nemůže pořádně artikulovat. Jestliže mu budete aspoň trochu rozumět, bude si stěžovat, že nevidí na jedno oko a nebude moci hýbat polovinou těla. Může být úplně nehybný a hýbat jen očima (nebo jedním okem) a vidět a slyšet, co se děje v okolí, ale nemůže se vyslovit či vám dát najevo, co mu je. Při cévní mozkové příhodě se často objevují tzv. parézy (ochrnutí, částečná ztráta hybnosti) či plegie (úplné ochrnutí, obrna, úplná ztráta hybnosti). Je charakteristické, že parézy i plegie se vyskytují vždy na jedné půlce těla (pravé či levé) a je to vždy na druhé straně než mozková hemisféra, kde došlo k poškození mozkové tkáně. Někdy se po CMP vyskytuje i porucha čití – hypestezie. Pacient má problém s koordinací pohybů, orientací v místě a času, nedokáže vyjádřit myšlenku (nenachází správná slova). Při těžké cévní mozkové příhodě dochází i ke ztrátě vědomí až úmrtí – poruchou center, která jsou důležitá pro základní životní funkce, a edémem (otokem) mozku.
Uzdravení pacienta záleží na míře poškození mozku, prodlevou v léčbě a následnou péčí a rehabilitací. V mnoha případech může i přesto dojít k vyléčení. Na druhé straně je však mrtvice stále častou příčinou úmrtí – uvádí se až 20 % během prvního měsíce od příhody. Také proto, že cévní mozkovou příhodu pacient může prodělat opakovaně jako například infarkt myokardu. Ze statistik ale vyplývá, že zcela se uzdraví až 40 % pacientů.
