U nás se jedná v podstatě o včelu a vosu, patří tam ještě komár anebo okřídlený mravenec nebo čmelák, ten se hodně vyskytuje v Holandsku, kde je speciálně pěstují na opylování některých rostlin. A u nás je to většinou vosa, která se objevuje vedle odpadkových košů, nebo obchodů se zeleninou a ovocem. Právě zde se nejčastěji stává, že vosu, nechtíc, slízneme se zmrzlinou. Proto lidé, kteří mají trošku podezření nebo obavy, že by u nich mohlo dojít k prudké reakci po bodnutí hmyzem, by neměli jíst venku v létě cokoliv a hlavně ne sladké! To znamená zmrzlinu, sladké nápoje, ale i pivo. Je opravdu lepší tyto potraviny jíst v interiéru vevnitř a vyhýbat se vosám.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Běta.
Dobrý večer,asi před dvěma měsíci manželovi vyskákali pupínky na stehnech.Hodně ho to svědilo a poté i na různých místech těla.Vždy to vypadá jako malý pupínek a v tom malá tečka.Před 14dny se to objevilo u mě i u 10letého syna,který to má nejvíce na rukách-lokty,pak tedy sem tam po těle.Svědí to, pak i jako když vás píchne komár.Se synem jsem byla u dětské lékařky,ta ho prohlédla a říkala že je to nějaká alergie tak mu napsala dělanou mast.Už ho to tolik nesvědí jako dříve a pupínky mu seschly,ale zase se mu dělají jinde.Já to mám sem tam po těle,ale i pod ušima spíš na krku.Nevydržím to a někdy si to rozškrábu do krva.Nejdřív jsem si myslela jestli to není po pracím prášku,ale když čtu různé komentáře tak nevím.Starší syn zatím problémy nemá.Prosím o radu zda se nejedná o svrab.Hlavně si vůbec nejsem vědoma kde bychom ho mohli chytit! Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den Běto, ve Vašem případě se asi o svrab nejedná, neboť popisujete výskyt na neobvyklých místech pro svrab. Spíše bych se přikláněl k tomu, že jde o dermatitidu na základně nějakého zevního podráždění. Pro přesné určení diagnózy a pak i následné péče bude ve Vašem případě třeba navštívit dermatologa a to by měl udělat každý člen Vaší rodiny, který má tuto vyrážku na těle. Nejlépe by bylo jít každý k jinému lékaři, abyste se vyhnuli případné jednostranně špatně určené diagnóze, což se v kožním lékařství občas stává.
Komáři jsou pravděpodobně považováni za jeden z neotravnějších druhů hmyzu.
Nebezpečí jeho bodnutí
U komára je nebezpečné, že samička nám vstříkne do krve své sliny, které mohou omezit srážlivost krve. Tak se do krve dostanou choroboplodné zárodky, například malárie, lymeské borreliózy. Důležité také je si postižené místo neškrábat, abychom si do něj nezanesli žádnou infekci.
Průběh a léčba
Pokud nás kousne komár, tak ve většině případů není nutné nijak ránu ošetřit. Dají se jen aplikovat nejrůznější prostředky proti svědění. Někdo například doporučuje použít vnitřní stranu slupky od banánu, jablečný ocet, čerstvou šťávu z citronu, kolečko cibule, klasikou jsou všechny masti, které vám doporučí v lékárně. Ve výjimečných případech se může objevit alergická reakce na kousnutí komárem. Zatímco u zdravého člověka je pupínek po kousnutí velký jen pár milimetrů a zahojí se obvykle do dvou dnů, tak u člověka s alergickou reakcí se projevuje silnější svědění, kopřivka, atd.
Ve svém příspěvku BOLÍ MĚ ŠLACHA TŘÍSELNÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Svoboda.
Dobrý den,
začalo to v loni v zimě ,měl jsem težká průduškový kašel ,na něj jsem do stal troje antibiotika v rozmezí 4 měsíců.Potom mě na zahradě štípnul komár a dostal jsem boreliozu.Znovu jsem na to dostal antibiotika.Jsem astmatik a beru pravidelně denně kortikoidy a na arthmii Propanorm. 19.06.2017 jsem ještě chodil ale 20.06.2017 jsem se nemohl dobře postavit na pravou nohu a to se pomalu stupňuje do dneška .Težko se mi chodí musím mít hůl na pravou ruku. Do schodů se mi jde velice těžko a bolí mě tříselná kýla-
Byl jsem na kontrole , zda mám ještě boreliozu , tak ji již nemám .hodnoty jsou ve výši O,OO1 ,což nic není ale stejně se mi špatně chodí. nic na to neberu ,byl jsem na rehabilitaci ultrazvukem , to mě moc nepomohlo.Jsem z toho neštastný. Na obou kyčlích mám artrozu 3 stupně,je fakt že mi je 84 let. Do poslední chvíle jsem v loni chodil jak závodník a nyní toto,jsem z toho neštastný a k tomu mi opuchají kotníky ,je fakt,že stále ještě projektují,tudíž sedím ale přesto se snažím denně ujít vzdálenost 3 km,sice pomalu ale musí to jít..Bohužel do schodů mi to nejde. Tak jsem vás chtěl požýdat o radu ,co s tím? Děkuji za odpověď .Petr Svoboda
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Přenašeč a také původce onemocnění malárií je infikovaná samička komára z rodu Anopheles. Její aktivita je největší po soumraku až do východu slunce, tedy celou noc i večer. Tento komár se v exotických oblastech vyskytuje ve venkovských oblastech, všude tam, kde je teplo a vlhko, avšak nejvýše do nadmořské výšky 1500 metrů nad mořem.
Bodnutí komárem je charakteristické svědivými ránami, které se objevují po kusadlech tohoto hmyzu. Komáři propíchnou pokožku a krmí se krví. Většina bodnutí je neškodných, ale občas komáří bodnutí způsobuje otok, bolest a zarudnutí, což může vést k zánětu. Komářím bodnutím se mohou přenášet určité druhy virů nebo parazitů, které mohou způsobit vážné onemocnění.
Při jakémkoli štípanci od komáří samičky často dochází k vysokému procentu výskytu otoků. Při bodnutí komár vypouští své sliny do místa vpichu. Tyto sliny zabraňují srážení krve, takže samičky mohou jednoduše pít. Slinné proteiny komárů jsou následně detekovány imunitním systémem, který reaguje zarudnutím a otokem v místě kousnutí. U některých jedinců může dojít k extrémnímu otoku, zatímco jiní lidé trpí jen mírným otokem. Taktéž může dojít k alergické reakci na kousnutí komárem.
Komáři patří mezi dvoukřídlý hmyz. Vyskytuje se jich zhruba asi 2 000 druhů. Jejich larvy se vyvíjejí ve vodě slané, sladké nebo brakické (ta vzniká smícháním vody mořské a říční), kam je komáři kladou. Na českém území žije až 50 druhů z 6 rodů. Můžeme je najít nejčastěji u řek. Do lidských obydlí zalétá komár pisklavý. Komáři se živí nektarem, ale jsou schopni hematofágie, což znamená, že se živí i krví. Samička vstříkne do kůže své sliny, které omezují srážlivost krve. Jednou z nejvýznamnějších nemocí je malárie. Tu nejčastěji přenášejí zimničky z rodu Plasmodium.
Při plánování cesty do jižní Evropy, Afriky, Jižní a Střední Ameriky a některých asijských končin je důležité být informován o parazitárním onemocnění Leishmanióze. Jedná se o zoonózu, riziko tedy platí jak pro lidi, tak pro domácí mazlíčky. Leishmanie jsou bičíkovci (jedna ze skupin prvoků), které přenáší tropičtí komárci rodu Phlebotomus a Lutzomia. V těle savců napadají krevní buňky monocyty, ve kterých se množí, až buňka postupně praskne a takto uvolnění paraziti pokračují v invazi do dalších buněk. Komár následně svým kousnutím nasaje infikovanou krev a šíří parazitózu dále.
U lidí se leishmanióza vyskytuje v kožní a systémové formě, u psů a koček jde vždy o systémové onemocnění. Zvířata hubnou, trpí horečkou, patrné je zvětšení mízních uzlin a kožní změny (typická je tvorba tzv. „brýlí“ okolo očí), hnisavé vředy na kůži, postupně dochází k průjmům a selhání ledvin. Onemocnění je závažné a velmi obtížně léčitelné, i po terapii (přípravky s antimonem) dochází k častým exacerbacím.
Prevencí jsou repelenty! Pro psy existují na trhu např. obojky, spreje, atd. s látkami namířenými přímo proti nebezpečným pakomárům. Toto onemocnění je velmi časté u toulavých psů např. v oblíbeném Řecku, Itálii, Španělsku a dalších zemích, proto zároveň předejděte šarvátkám Vašeho čtyřnohého kamaráda s např. řeckým psem. V ČR tito komárci nežijí, proto zde není nebezpečí šíření.
Toto onemocnění je také nazýváno jako fibromatóza.
Příznaky
Fibropapilomatóza je také nezhoubným nádorovým onemocnění, které je vysoce infekční stejně jako papilomatóza. Projevuje se stejně – vznikem různých podkožních a kožních nádorů, které mohou být různých barev, velikostí a na nemocném zvířeti jich může být i přes stovku. Část „fibro“ v názvu onemocnění značí, že u takto nakažené srny nemusí být zasažená jen epitelová část, ale onemocnění zasahuje i do vaziva. I toto onemocnění je přenosné přímým kontaktem, nebo bodnutím hmyzu (komár, muchnička). Léčba se u volně žijících zvířat neprovádí.
Srnčí maso pocházející ze srnčí zvěře nakažené fibropapilomatózou není pro člověka nakažlivé, virus této nemoci se přenáší pouze mezi srnami a nepřenáší se na člověka. Takováto zvěřina by se neměla konzumovat, pokud byly patologickými změnami zasaženy i vnitřní orgány, po stažení kůže jsou viditelné smyslové změny v podkoží (například zápach, maso je vodnaté, nádory jsou i v mase).
Jednou z nemocí, která postihuje srnčí zvěř je papilomatóza.
Příznaky
Jedná se o onemocnění způsobené papilomaviry. Toto onemocnění se pozná tak, že papilomaviry v těle srnky způsobují vývin kožních papilomů (= benigní nádor epitelu). Tyto papilomy se nacházejí v podkoží hlavně na končetinách, břiše, podbřišku, někdy ale i na hlavě a na krku zvěře. Těchto „nádorů“ může mít srna na těle i přes stovku a mohou mít různou velikost (maximálně 20 cm). Tyto nádory mohou mít různé zbarvení, mohou být světlé, ale i šedočerné. Novotvary mohou mít podobu boulí, ale i boláků a nádorů. Zvěř tedy vypadá znetvořeně. Toto onemocnění nelze léčit u volně žijících kusů.
Toto onemocnění přenáší hmyz (komár), ale i přímý a nepřímý (skrz předmět – větev, strom) s nakaženou srnou. Tyto papilomaviry nesjou na člověka přenosné.
Obrázky
Že papilomatóza není nic hezkého, dokazují obrázky uvedené zde: papilomatóza foto.
Rizika
Srnčí maso pocházející od srny nakažené papilomatózou není člověku nebezpečné. Papilomatóza není přenosná na člověka. Vir této nemoci navíc zlikviduje tepelná úprava masa.
Rozškrábalo si dítě pupínek na rukou, kde ho štípl komár? To děti běžně dělají, ale málokoho z nás napadne, že si mohou špinavými prstíky zavléct do ranky infekci. Získají-li vládu stafylokoky, puchýřky se naplní tekutinou, praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li viníkem streptokok, mohou chybět puchýřky, ale tvoří se krupičková vyrážka, která přechází do krusty. Impetigo se může rozšířit i na jiné části těla, a není-li léčeno antibiotiky, může přejít na celou rodinu. Je velmi nakažlivé, zejména při kontaktu dětí nebo špatné hygieně. Horečka běžná nebývá, zato zduří lymfatické uzliny blízko původního ložiska. Ložiska mohou splývat.
Impetigo trvá několik dní. Základem je čistota. Postižené místo nechte na vzduchu, neobvazujte ho ani nezalepujte. Malé plochy po dohodě s lékařem ošetřete antibiotickou mastí. Je-li hodně rozvinuté, předepíše vám pediatr antibiotika. Lékaře vyhledejte při prvních příznacích. Nedovolte dítěti, aby si hrálo s ostatními dětmi, neposílejte je do školky ani do školy. Vyrážka je velmi nakažlivá! Zklidňující efekt mají obklady z heřmánku, výborný je Jarischův roztok. Mastičky předepíše pediatr.
Vlasovec psí (Dirofilaria immitis) je tenký parazit tvarem připomínající špagetu, sídlí obvykle v plicních artériích a srdečních komorách svých hostitelů. Nakažený pes může mít až 250 srdečních červů. Jak paraziti rostou, zužují cévy vedoucí k srdci a plicím, což nutí zvíře ke kašli a způsobuje jeho malátnost, netečnost a ztrátu chuti k jídlu. Aktivita těchto parazitů stoupá v noci, kdy se tlačí do podkoží, kde mají větší pravděpodobnost, že budou nasáti komárem – svým mezihostitelem.
Samice vlasovce produkují po spáření mikroskopické larvy nazývané mikrofilárie, které se dostávají do krevního oběhu zvířete.
Vývoj parazita probíhá přes mezihostitele, jímž je komár. Ten sáním krve nemocného psa nasaje i takzvané mikrofilárie (larvy parazita), které se v jeho těle během dvou týdnů přemění na infekční stadia, přičemž je důležitá teplota prostředí vyšší než 15 °C. Po bodnutí psa infikovaným komárem pronikají infekční stadia mikrofilárií do podkoží a svaloviny nového hostitele a trvá většinou 70–110 dní, než se dostanou dále do krevního oběhu. Za 4–5 měsíců pronikají až do plicních arterií a pravé srdeční komory. Hlístice dospějí za 6–7 měsíců, produkují další larvy a v těle hostitele mohou žít kolem 5 až 7 let. Přenos mikrofilárií je možný i transplacentárně během březosti, případně transfuzí.
Změny na srdečním svalu se projeví jeho dilatací (zvětšením) a hypertrofií (zesílením svaloviny), a to jako důsledek plicní hypertenze a tvorby trombů (sraženin) v plicních arteriích. Tím dochází k přetěžování malého krevního oběhu. Tělo pak může reagovat na přítomnost patogenu tvorbou protilátek a vznikající imunokomplexy mohou mít za následek poškození ledvin. Ojediněle se tvoří zánětlivá ložiska (granulomy) v mozku a sítnici. Velké množství parazitů vede až k ucpání pravé srdeční síně a zadní duté žíly. Vzhledem k intravaskulární hemolýze se může objevit žloutenka, krvácivé stavy, tmavě hnědá moč (hemoglobinurie). Protilátky, které tělo tvoří, mohou vést k destrukci vlasovců, ale tím také k alergickému zánětu plic a konsolidaci (nevzdušnosti) plicních laloků.
Rozeznáváme dva druhy vlasovce: Dirofilaria immitis způsobuje plicní filariózu; Dirofilaria repens napadá podkoží. Vlasovce přenáší bodavý hmyz. Samička rodí živé larvy, které migrují krevním a lymfatickým řečištěm.
Dirofilarióza neboli srdeční červivost je parazitární onemocnění psů a koček postihující kardiovaskulární systém. Původcem je Dirofilaria immitis (vlasovec psí), což je až 30 cm velká hlístice parazitující v pravé srdeční předsíni a komoře, v plicních arteriích a v duté žíle. Onemocnění se vyskytuje celosvětově – především v severovýchodních oblastech USA, v Kanadě, Austrálii, Africe a jižní Evropě. V České republice je výskyt vlasovců opakovaně zaznamenáván zejména na jižní Moravě, což souvisí s větším výskytem vektorů – komárů – v této oblasti.
Vývojový cyklus parazita začíná v zažívacím traktu komára, kde se vylíhne infekční larva, kterou pak následně při sání krve komár předá psovi či kočce (u koček je výskyt onemocnění výrazně nižší). Poté larvy v těle domácích mazlíčků migrují několik měsíců pojivovou tkání a preadultní stádia zůstávají v pravém srdci a cévách. První larvy, mikrofilárie, se v krvi objevují nejdříve za 190 dní. Dospělci žijí u psů až 7 let, u koček až 2,5 roku. Larvy mohou být v krvi ještě 2,5 roku po zničení adultních forem.
Onemocnění probíhá nejčastěji jako lehká forma bez zjevných příznaků. U těžších forem zvíře hubne, projevuje se srdeční slabost, embolie, pes či kočka hůře dýchá, kašle a chřadne. Poslechově lze zjistit šelest, pravá komora je výrazně rozšířená. Oběhové potíže mohou za určitých situací vést až k selhání jater a ledvin, kdy už léčba bývá velmi komplikovaná a prognóza nepříznivá. Potvrdit diagnózu lze pouze laboratorními metodami (Knottův test, ELISA).
Terapie a použití léků závisí na stádiu parazita a celkovém stavu pacienta. Používají se tablety ivermectinu, dále per os milbemycin-oxim, jednoduchá a bezpečná je aplikace spot on selamektinu, atd. U těžších případů je důležité zabránit ucpání cév, proto se v rámci tromboembolické profylaxe podává pacientům např. heparin či acetyl-salicylová kyselina. Při alergické reakci na mikrofilárie (alergická pneumonie) jsou nutné glukokortikoidy a antibiotika.
Prevence je velmi úspěšná u spot on aplikace selamektinu, která se aplikuje nakapáním přípravku mezi lopatky co měsíc. Dají se použít i tablety ivermektinu, milbemycinu, atd.
Bylo již popsáno i několik případů nakažení člověka komárem (USA, Japonsko), u kterého se nemoc projevuje jako plicní forma. Dirofilárie u lidí ale nepřežívají a hynou před dosažením stádia dospělce.
Vašeho zakrslého králíka může například ohrozit kokcidióza, toto onemocnění způsobuje přemnožení bakterií ve střevech a játrech králíčka. Obvykle se kokcidióza může týkat králíčků starých do deseti týdnů.
Králíčka také může ohrozit svrab, který způsobují roztoči, na postiženém místě se pak vytváří strupy. Stejně jako když člověka postihne svrab, tak se usilovně škrábe, tak stejně reagují i králíčci. Nejčastěji svrab postihuje nos a uši.
Smrtelnou nemocí pro všechny králíky je králičí mor, který způsobí viry. Králičí mor se přenese přímým kontaktem s nemocným jedincem, nebo také bodnutím hmyzu. Proti této nemoci se králíčci očkují jednou zhruba za půl roku.
Další smrtelnou chorobou je myxomatóza, také způsobená virem. Nemoc se opět šíří například bodnutím hmyzu (např. komár). Opět se proti této nemoci králíčci očkují.
Zakrslého králíčka také může ohrozit rýma. Ta se projevuje stejně jako u lidí kýcháním a výtokem z nosu. Pokud je rýma infekční, tak může být také komplikovaná řadou dalších infekcí, tím se zhoršuje nejen průběh nemoci, ale i její léčení.
Dalším králičím onemocněním může být i pasteurelóza. I toto bakteriální onemocnění bývá pro králíka smrtelné, důležité je, jestli včas dostane léky. Nemoc se projevuje dýchacími problémy a způsobují ji hlavně hlodavci.
Stejně jako člověka, tak i zakrslého králíčka může postihnout průjem, který může být způsobený prochladnutím, zkaženou nebo příliš studenou potravou (například zelenina vyndaná čerstvě z lednice), ale i vlhkou podestýlkou. Pokud by králíčka průjem přeci jen zasáhl, je třeba králíčkovi 1 - 2 dny dopřát jen seno a vodu. Pokud by se ale průjem ani potom nezlepšoval, je třeba navštívit veterináře. Přesným opačným pólem je zácpa. Králíček trpící zácpou je nadmutý, nejí a viditelně se krčí. Opět to může být způsobenou prochladnutím, ale i také tím, že králíček prostě snědl to, co neměl. Ze stejného soudku je také možné nadmutí králíčka, které opět způsobí například studená, nebo mokrá zelenina. Takový králíček nesedí v křečích, spíše hodně polehává, protože nadmutí mu způsobuje problémy s dýcháním. U nadmutí je dobré vyhledat lékaře, abyste se ujistili, že se nejedná o symptom jiného onemocnění.
Králík také může onemocnět pseudotuberkulózou, která je dokonce přenosná na člověka. Takový králíček mívá problémy s dýcháním a hodně hubne.
Králíčka také může zasáhnout salmonelóza, která je stejně jako pseudotuberkulóza přenosná na člověka, naštěstí se u králíčků příliš nevyskytuje.
Další smrtelnou chorobou je tularemie, která se projevuje zduřením uzlin.
U králíčků především tedy u samic jsou samozřejmě možné záněty mléčných žláz (obvykle v době kojení mláďat, která mohou mléčné žlázy poškodit). Tyto záněty mohou při neléčení vyvolat další infekci.
U mláďat zakrslých králíků se také může objevit infekce bakterií E.coli, to obvykle způsobuje přechod z kojení na stravu.
Častým onemocněním králíčků bývají plísně, v takovém případě se na těle králíčka objeví lysé místo.
Pokud králíčka chcete i venčit venku, je třeba dát si pozor na onemocnění zvané cysticercosis, kdy se králíček nakazí tasemnicí, když se pase v místech, kde jsou venčeni psi. Ale i když králíčka neberete ven, může ho tato tasemnice zasáhnout, když mu donesete trávu právě z místa, kde se psi často venčí.
Vyrážka u dětí má mnoho příčin. Mezi nejčastější příčiny vzniku vyrážky v tříslech u dětí patří:
Alergie – věk: neomezeně
Alergie se projevuje drobnými pupínky, ale také rozsáhlými splývajícími fleky. Přidat se může i horečka. Pomoci mohou protialergické léky, jako je Dithiaden, Claritine, Zyrtec. K lékaři zajděte, pokud vyrážku provázejí i jiné alergické projevy, a to ihned. Navštivte ho i v případě, že vyrážka nezmizí do tří dnů, nebo se prudce zhoršuje.
Atopický ekzém – věk: od 3 měsíců
Pokožka v oblasti třísel je zarudlá, objevují se mokvající plochy pokryté žlutavými krustami. Horečka při atopickém ekzému běžná nebývá, ale připravte se na ni při komplikacích nebo bakteriální kontaminaci. K nebezpečí rozšíření na další části těla se přidávají nepříjemnosti v podobě bakteriálních či kvasinkových infekcí. Atopický ekzém je bohužel velmi vytrvalý. Některé děti se ho zbaví do dvou, jiné do šesti let, další si ho ponesou celý život. Při podezření na atopický ekzém zajděte k lékaři a domluvte se s ním na vyšetření na alergologii. Kromě léčby bude možná dítě muset dodržovat dietní režim – to v případě, že by mělo alergii na nějaké potraviny. Soustavná péče je totiž naprosto nezbytná. Mokvavé plochy zklidňují obklady z Jarischova roztoku či z heřmánku nebo také mastičky, případně vám lékař předepíše antibiotika.
Impetigo – věk: kojenci, batolata, méně předškoláci
Rozškrábalo si vaše dítě pupínek v místě třísla, kde ho štípl komár? To děti přece dělají. Možná vás ani nenapadne, že si může špinavými prstíky zavléct do ranky infekci. Při infekci se puchýřky naplní tekutinou, praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li viníkem streptokok, mohou chybět puchýřky, ale tvoří se krusty. Impetigo se může rozšířit i na jiné části těla, „označkovat“ může – není-li léčeno antibiotiky – celou rodinu. Je velmi nakažlivé, zejména při kontaktu dětí nebo špatné hygieně. Horečka běžná nebývá, zato zduří lymfatické uzliny blízko původního ložiska. Ložiska mohou splývat. Základem je čistota. Postižené místo nechte na vzduchu, neobvazujte ho ani nezalepujte. Malé plochy po dohodě s lékařem ošetřete antibiotickou mastí. Je-li impetigo hodně rozšířené, předepíše vám pediatr pravděpodobně i antibiotika. Lékaře vyhledejte při prvních příznacích. Nedovolte dítku, aby si hrálo s ostatními, neposílejte je do školky ani do školy. Vyrážka je velmi nakažlivá! Zklidňující efekt mají obklady z heřmánku, výborný je Jarischův roztok. Mastičky (například Framykoin) předepíše pediatr.
Kožní plíseň – věk: neomezeně
Projevuje se u dětí s plenami, a to ve formě kandidózy, nebo jako slizniční forma (soor), v tomto případě nejčastěji u kojenců. Jedná se o suchou a šupinatou skvrnu, která se po jednom či dvou dnech zvětšuje. Je okrouhlá s plochým středem a vyvýšeným zarudlým okrajem. Někdy svědí. U kojenců a batolat hrozí plísňová kontaminace opruzení – časté rudé plochy v tříslech a na zadečku. Skvrny se často šíří, vytvářejí kruhy či ovály s plochým středem a zvýšenými zarudlými okraji. Ložiska se pak olupují, vlasy se mohou lámat či vypadávat. Plíseň se obejde bez horečky, zato trvá dny i týdny. Postihne-li vašeho potomka, navštivte kožního lékaře (u kojenců pediatra). Ten vám předepíše protiplísňovou mast (například Imazol, Imacort a podobně). Důležitá je hygiena postižených míst, správné přebalování a mytí kojenců.
Kopřivka – věk: neomezeně
Je tak běžná, že už ji skoro nikdo nebere vážně. Dítě má pupínky, ty časem zmizí. Kopřivková vyrážka je rudá, vyvýšená, s bledým středem. Většinou hodně svědí, rozeseta může být po tělíčku, nebo jen na určitých místech. Po vyrážce je kůže chvíli namodralá. Objevit se může po požití některých potravin, po lécích (penicilin), po poštípání hmyzem i jako reakce na chlad. Trvat může pár hodin i několik týdnů. Výjimkou není lehce zvýšená teplota. Svědivou vyrážku ochlazujte studeným obkladem, dítěti dejte antialergický lék, Fenistil gel zevně. Lékaře kontaktujte (nebo volejte záchranku), objeví-li se porucha dýchání, chrapot, bolesti hlavy, u kojenců zvracení, slinění nebo dítě odmítá jídlo.
Meningitida – věk: neomezeně, častější u předškoláků a později
Charakteristická je purpurová vyrážka. Nesvědí sice, ale šíří se po celém tělíčku. Později vypadá jako modřiny (když na ni zatlačíte, nezmizí), ale po pár dnech se modřiny ztratí. Pokud se k tomu přidá spavost a dráždivost, tuhá šíje, zvracení, vynucená poloha těla, nesnášenlivost hluku a světla, poruchy vědomí (až zmatenost), kóma (až šok), jde s největší pravděpodobností o meningitidu způsobenou meningokokem. I když dítě nepostihnou všechny příznaky najednou, vyhledejte rychlou lékařskou pomoc, aby se dítě včas dostalo do nemocnice. Rozhoduje každá minuta, dítě je v ohrožení života!
Opruzení – věk: kojenci a batolata i starší děti
Mějte na paměti, že jednorázové plenky nebo kalhotky nemusí zabránit opruzeninám, pokud rodiče šetří a děťátko, které čurá a kaká co chvíli, přebalují dvakrát třikrát denně. Nebudete-li o citlivý zadeček pečovat tak, jak se má, pokožka nejdříve zarudne, vytvoří se bílá ložiska a nakonec začne kůže mokvat. Než z toho vaše miminko dostanete, může to při vážnějším poškození kůže trvat i několik týdnů. S návštěvou lékaře neváhejte při prudkých příznacích nebo neustupujícím postižení větší plochy kůže a sliznice. Máte-li pocit, že drobné opruzení zvládnete sami, zkuste obklady z heřmánku (pozor, na pokožku některých miminek může působit dráždivě) nebo z hypermanganu. Postižené místo můžete zkusit potírat i genciánovou violetí, případně zasypávat nedráždivým zásypem. Vhodné mastičky vám doporučí lékař. Po zklidnění pokožky může přijít na řadu neparfémovaný dětský krém.
Potničky – věk: kojenci, výjimečně starší děti
Děti do 1 roku nemají dobrou termoregulaci a na rozdíl od nás dospělých si nemohou říci, že už to v těch všech svetřících, dekách a fusacích nemohou vydržet. Signálem, že jsme to přehnali, jsou drobné růžové pupínky, které někdy svědí. Za potničky někdy může horečka a třeba i některé mastné krémy. Zastavíte-li včas proces pocení, obtíže trvají krátce, ale protáhnout se mohou i na několik dní. Oblékejte tedy dítě adekvátně situaci a teplotě v místnosti či venku. Přednost dávejte přírodním materiálům. K lékaři se vypravte, pokud se objeví hnis, zánět, zarudlé pruhy či horečka.
Infekční onemocnění – věk: neomezeně
Další možností jsou i infekční nemoci dětského věku, jako je spála, spalničky, neštovice, borelióza, pátá nemoc, šestá nemoc, zarděnky. Tyto infekční nemoci se projevují vyrážkou, která se může rovněž objevit v oblasti třísel.
Dobrý večer,asi před dvěma měsíci manželovi vyskákali pupínky na stehnech.Hodně ho to svědilo a poté i na různých místech těla.Vždy to vypadá jako malý pupínek a v tom malá tečka.Před 14dny se to objevilo u mě i u 10letého syna,který to má nejvíce na rukách-lokty,pak tedy sem tam po těle.Svědí to, pak i jako když vás píchne komár.Se synem jsem byla u dětské lékařky,ta ho prohlédla a říkala že je to nějaká alergie tak mu napsala dělanou mast.Už ho to tolik nesvědí jako dříve a pupínky mu seschly,ale zase se mu dělají jinde.Já to mám sem tam po těle,ale i pod ušima spíš na krku.Nevydržím to a někdy si to rozškrábu do krva.Nejdřív jsem si myslela jestli to není po pracím prášku,ale když čtu různé komentáře tak nevím.Starší syn zatím problémy nemá.Prosím o radu zda se nejedná o svrab.Hlavně si vůbec nejsem vědoma kde bychom ho mohli chytit! Děkuji za odpověď
Dobrý den,
začalo to v loni v zimě ,měl jsem težká průduškový kašel ,na něj jsem do stal troje antibiotika v rozmezí 4 měsíců.Potom mě na zahradě štípnul komár a dostal jsem boreliozu.Znovu jsem na to dostal antibiotika.Jsem astmatik a beru pravidelně denně kortikoidy a na arthmii Propanorm. 19.06.2017 jsem ještě chodil ale 20.06.2017 jsem se nemohl dobře postavit na pravou nohu a to se pomalu stupňuje do dneška .Težko se mi chodí musím mít hůl na pravou ruku. Do schodů se mi jde velice těžko a bolí mě tříselná kýla-
Byl jsem na kontrole , zda mám ještě boreliozu , tak ji již nemám .hodnoty jsou ve výši O,OO1 ,což nic není ale stejně se mi špatně chodí. nic na to neberu ,byl jsem na rehabilitaci ultrazvukem , to mě moc nepomohlo.Jsem z toho neštastný. Na obou kyčlích mám artrozu 3 stupně,je fakt že mi je 84 let. Do poslední chvíle jsem v loni chodil jak závodník a nyní toto,jsem z toho neštastný a k tomu mi opuchají kotníky ,je fakt,že stále ještě projektují,tudíž sedím ale přesto se snažím denně ujít vzdálenost 3 km,sice pomalu ale musí to jít..Bohužel do schodů mi to nejde. Tak jsem vás chtěl požýdat o radu ,co s tím? Děkuji za odpověď .Petr Svoboda
