Na rozdíl od mužské obřízky, která může někdy být i zdravotně prospěšná a nezpůsobuje vážné poškození pohlavního orgánu, představuje infibulace u žen podstatně vážnější zákrok s celoživotními (především negativními) důsledky. Ženská obřízka nemá pro ženy a dívky žádné zdravotní přínosy. Mezi okamžité důsledky patří těžké krvácení a problémy s močením, později se mohou vyvinout cysty, infekce, neplodnost. Zvyšuje se také pravděpodobnost komplikací při porodu a riziko, že se dítě narodí mrtvé. Zákrok většinou provádějí ostrým nožem, žiletkou nebo nůžkami tradiční „obřezávačky“. Tyto ženy mají často důležitou pozici a ve svých komunitách plní také funkci porodní báby. Podle WHO však 18 % zákroků provádějí poskytovatelé zdravotní péče.
Světová zdravotnická organizace uvádí čtyři typy ženské obřízky
Klitoridektomie: částečné nebo úplné odstranění poštěváčku, výjimečně jen jeho předkožky.
Excize: částečné nebo úplné odstranění poštěváčku a malých stydkých pysků, jen někdy též odstranění velkých stydkých pysků.
Infibulace: zúžení poševního otvoru vytvořením kryjícího uzávěru tím, že se naříznou a přemístí velké nebo malé stydké pysky, někdy doprovázené odstraněním klitorisu.
Další nespecifikované typy: všechny ostatní škodlivé zásahy do ženských pohlavních orgánů – propichování, piercing, nařezávání a vyškrabování, rovněž kauterizace ženských rodidel.
Další typy ženské obřízky
Sunna cirkumcize: Jedná se o arabskou tradici, při níž by měla být odstraněna pouze předkožka klitorisu. Takto provedený zákrok má jako jediný nárok na název obřízka, a pokud je proveden v původním smyslu a malém rozsahu, lze u něj jako u jediného připustit i možné zlepšení sexuálního prožitku obnažením glans při ztopoření. Většinou však při tomto zákroku dojde k odstranění špičky (glans) klitorisu, takže žena poté neprožívá tolik vzrušení jako při celistvé konfiguraci klitorisu. Odstraněním jen špičky poštěváčku nemusí dojít k absolutní ztrátě prožitku při ztopoření pahýlu, avšak mnohdy si dívky stěžují, že jako by to „tam bubřelo a není kam“. Z toho pak mohou nastat traumatické situace, avšak to ještě není to nejhorší, pokud je odřezání „čisté“, to znamená celistvě ošetřené. Pokud je obřízka tohoto typu provedena jako infibulace, tak je odřezaný celý volný klitoris, tedy přeťata crura těsně za vazy ke stydké kosti. Pak dívka klitoris necítí, jen jej má v paměti zafixován. Poté bývají problémy i s masturbací, neboť vjemy jsou, jako by ho tam měla, ale nemůže ho nahmatat.
Klitoridektomie: Při tomto zákroku dochází k odstranění klitorisu a někdy i malých stydkých pysků.
Faraonská obřízka: Představuje nejtěžší typ infibulace. Při tomto zákroku dochází k odstranění malých i velkých stydkých pysků a klitorisu. Rána je pak sešita tak, že po odhojení zůstane jen malý otvor pro močení a menstruační krev. Pokud je zákrok proveden před pubertou, mohou kromě výše uvedených problémů nastat ještě následné komplikace při zahájení menstruačního cyklu. Při svatební noci je pak žena naříznuta.
Ve svém příspěvku JAK SPRÁVNĚ LÍZAT VAGÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert.
Tady je detailní video návod na to, jak správně lízat vagínu: http://www.xvideos.com/vide…
Jinak platí při lízání vagíny nechat klitoris až na konec a spíše nejdříve jazykem dráždit jen okolí poštěváčku. Dobré je přejíždět jazykem přes kundičku cikcak z prava do leva a postupně nahoru až skoro na klitoris. Když pak chcete u ženy dosáhnout orgasmu, tak se teprve pak začněte věnovat klitorisu. Který nejdříve dokola lízejte a pak si ho vemte do rtů a sajte ho.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva B..
Tak to je popsáno perfektně! Nezbývá než souhlasit. Já mám ještě ráda, když mi partner drží nohy hodně od sebe a chvilkama se jen dívá a lízne, pohladí, lízne, pocucá, líbá, saje,...a kamarád mi laská prsa a já jim můžu hladit a cucat penisy a lízat kouličky. To je perfektní!!!
Žena má po operaci dočasně ztížený odchod moči, dočasně se rovněž zhorší průchodnost střev, operační rána může otéct, v případě větších krevních ztrát se podává infuze.
Při operaci, která byla prováděna vaginální cestou, se musí asi měsíc po operaci dodržovat zvýšená hygiena. Dva až tři měsíce po operaci by žena neměla zvedat těžká břemena. Absence pohlavního styku by měla trvat 4–6 týdnů po operaci. V případě odstranění vaječníků se doporučuje hormonální substituce.
Pokud žena podstoupila jednoduchou hysterektomii, to znamená, že jí byla chirurgicky odstraněna pouze děloha, už nikdy nebude menstruovat a nemůže otěhotnět. Její hormonální stav je beze změny – hormonální funkce vaječníků nejsou operací narušeny a budou postupně vyhasínat, tak jako v případě, že by žena operována nebyla. Pohlavní život není operací ovlivněn.
Pokud proběhla hysterektomie totální, tedy odnětí dělohy i vaječníků, žena také nemenstruuje a nemůže otěhotnět. Vyoperování vaječníků však způsobí náhlý pokles ženských pohlavních hormonů, což má za následek (zejména u mladších žen, kde byly vaječníky ještě plně funkční) nástup přechodových příznaků jako návaly horka, pocení, bušení srdce, bolesti hlavy, poruchy spánku, změny nálady a jiné. Proto se (pokud není kontraindikace) co nejdříve nasazuje takzvaná hormonální substituční léčba.
Samotné odstranění dělohy nemá vliv na pohlavní styk. Je ukončena možnost mít děti a menstruaci. Děložní hrdlo nemá žádnou funkci při pohlavním styku. Pochva je po hysterektomii dostatečně dlouhá a její směr je nezměněn. Hlavní místa, která jsou zodpovědná za vnímání pohlavního styku, jsou klitoris, poševní stěny a svaly pánevního dna. Při provedení hysterektomie nejsou tyto struktury narušeny.
Pokud jsou při operaci odstraněny i vaječníky, žena ztrácí touhu po pohlavním styku a snižují se lubrikační vlastnosti pochvy. Při léčbě pohlavními hormony se tento stav upravuje.
A jak dlouho trvá operace odstranění dělohy? To záleží na typu operace, viz výše. U této diagnózy je možné využít lázeňskou léčbu. Můžete tedy po operaci dělohy požádat lékaře o lázně, a to do dvou let po ukončení léčby, přičemž by zde měl být nárok na tři týdny komplexní lázeňské péče – ubytování i lázeňské procedury by měla hradit zdravotní pojišťovna. Návrh na ni musí napsat váš praktický lékař – vesměs na základě doporučení ošetřujícího lékaře (gynekologa). Již v návrhu se uvádí lázně, které preferujete, i lázně náhradní, a to, zda požadujete jednolůžkový pokoj. Návrh na lázeňskou péči schvaluje revizní lékař, na to má pojišťovna maximálně 30 dnů od podání návrhu, pak od ní dostanete zprávu, kterým lázním byl návrh postoupen. Do lázní se nastupuje nejpozději tři měsíce od podání návrhu. Vhodné jsou Františkovy Lázně.
Ve svém příspěvku JAK SPRÁVNĚ LÍZAT VAGÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Znáte tady někdo osvědčený způsob na to, jak provést orální sex ženě? Jakou máte rádi přípravu a techniku lízání vagíny? ;-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Robert.
Tady je detailní video návod na to, jak správně lízat vagínu: http://www.xvideos.com/vide…
Jinak platí při lízání vagíny nechat klitoris až na konec a spíše nejdříve jazykem dráždit jen okolí poštěváčku. Dobré je přejíždět jazykem přes kundičku cikcak z prava do leva a postupně nahoru až skoro na klitoris. Když pak chcete u ženy dosáhnout orgasmu, tak se teprve pak začněte věnovat klitorisu. Který nejdříve dokola lízejte a pak si ho vemte do rtů a sajte ho.
Potní žlázy se dělí na velké a malé. Velké potní žlázy se stávají aktivními až v pubertě, kdy se výrazně zvýší hladiny hormonů. Nacházejí se v podpaží, v oblasti vnějších pohlavních orgánů a prsního dvorce. Říká se jim také aromatické potní žlázy. Malé potní žlázy jsou rozptýleny po celém povrchu těla. Nejvíce jich je na dlaních, ploskách a v podpaží. Potní žlázy vylučují pot, který obsahuje vodu a ionty, především sodík a chlór.
Potní (ekrinní žlázy) žlázy tvoří pot, ten spolu s mazem tvoří ochrannou bariéru, je důležitý pro termoregulaci, exkreci a hydrataci stratum corneum. Sekreční část je uložena v pars reticularis dermis, stočená do klubíčka. Vývod je spirálovitě stočený, ústí v epidermis. Tyto žlázy jsou malé a jsou prakticky všude. Míst, kde nejsou potní žlázy, je opravdu málo, nejsou například v oblasti nehtového lůžka, červeně rtů, glans penis, klitoris, prepucia a labia minora.
Apokrinní žlázy se vyskytují v axille, perigenitálně, perianálně, v prsní bradavce a dvorci. Jedná se o dekapitační sekreci. Jsou uloženy hluboko, na rozhraní koria a podkoží. Apokrinní sekrece je v podstatě to, že se z apokrinní žlázy uvolňuje celá koncová část buněk včetně nahromaděného sekretu, čímž se vlastně buňky „oplošťují“; mezi apokrinní žlázy patří například některé „aromatické“ potní žlázy a mléčná žláza.
Ve svém příspěvku JAK SPRÁVNĚ LÍZAT VAGÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Důležité je při provádění orálního sexu nezapomenout také na bradavky. Současně s lízáním vagíny bradavky nejdříve jemně masírujte a ke konci tahejte, jako byste je sáli. Poslouchejte při tom reakci své partnerky a podle vzrušujícího vzdychání zvyšuje nebo snižujte intenzitu dráždění.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Hybner.
Myslím , že při lízání vagíny a laskání bradavek je také dost dobré občasné olíznutí análu , dráždění pochvy i análu zasunutím prstů za použití lubrikantu .
Při sexuálním vzrušení dochází k napětí svalů pánevního dna. To znamená, že při masturbaci, podobně jako při sexu, se tyto svaly prokrvují a posilují. U žen je to taková nejpříjemnější cesta, jak v pozdějším věku zabránit nepříjemné inkontinenci, nebo ji alespoň omezit.
Orgasmu můžete dosáhnout stimulací klitorisu nebo vaginálně. Vaginální orgasmy jsou u žen často výjimečnou situací a je jednodušší se zaměřit na stimulaci klitorisu. Lehněte si nahá na postel do pohodlné polohy. Vytvořte si příjemnou atmosféru, uvolněte se. Zkrátka udělejte vše proto, abyste byla správně naladěná na hrátky se svým tělem. Přichystejte si lubrikační gel, který vám celou masturbaci usnadní a nezřídka výrazně napomůže k orgasmu. Lubrikační gel použijte proto, aby byla pochva a celé její okolí dostatečně zvlhčené. Hrajte si se sebou sama, udržujte klitoris stále vlhký, aby vás jeho stimulace nebolela nebo nebyla nepříjemná. Zavřete oči a hlaďte se po celém těle. Můžete si představovat cokoliv, co vás bude vzrušovat. Přejíždějte po ňadrech, poté dolů až ke stehnům a můžete se jemně dotýkat stehen. Poté si začněte hladit klín a prsty prozkoumávat celou intimní oblast. Délka masturbace se u každé ženy různí. Některá žena je tak vzrušená, že jí bude celá doba sebeuspokojování trvat 2 minuty, u jiné může délka stimulace překročit až 30 minut, nebo i více.
Tipy:
Uchopte ukrytý klitoris mezi palec a ukazováček. Můžete začít s pomalým jemným válením mezi prsty. Postupně přidáváte na rychlosti a tlaku tak, aby pocity se vzrůstajícím vzrušením byly co nejpříjemnější.
Vezměte ukazováček a prostředníček a umístěte je přes vrchol vašeho klitorisu. Pak začnete pohybovat prsty po klitorisu přibližně v kruhové nebo oválné dráze. Můžete snadno měnit rychlost a tlak. Abyste docílily správného a příjemného účinku této masáže, doporučujeme prsty a poštěváček zvlhčit olejíčkem anebo lubrikačním gelem.
Levou rukou roztáhněte malé stydké pysky tak, aby se klitoris co nejvíce odkryl a vystoupil. Pak ukazováčkem pravé ruky začněte lehce poklepávat na poštěváček. To vyústí ve velmi lahodný pocit, který vzrůstá až do bodu, kdy nelze blížící se orgasmus zastavit.
Prsty jedné ruky stimulujte klitoris tak, jak to máte nejraději. Prsty druhé ruky nasměrujte na poševní vchod a podle potřeby zaveďte dva nebo tři do vagíny. V podstatě se dá tato kombinace doporučit pro stimulaci ve dvojici, kdy vy se věnujete masáži klitorisu, a váš partner prsty vstupuje do vagíny. Různými kombinacemi můžete dosáhnout závratných orgasmů.
Použijte své kalhotky tak, že je zatáhnete do vaší štěrbiny, jak vpředu, tak vzadu, a pak je vpředu správně umístíte přes klitorální oblast, aby to nebylo bolestivé. Můžete se procházet nebo si lehnout a posunovat s kalhotkami dopředu a zpět.
Jestliže máte doma masážní sprchu, je to ideální nástroj pro vodní masturbaci, protože většinou umožňuje přesné nastavení proudu vody, pulsování víření a tak dále. S tímto nástrojem můžete hodně experimentovat a sami uvidíte, jaké kombinace jsou pro vás nejpříjemnější. Nastavujte si různý tlak a teplotu vody. Vyzkoušejte také studenou vodu a uvidíte, že vám může přinášet jiné a zajímavé pocity vzrušení, než když používáte teplou vodu.
Při masturbaci se nemusíte soustředit jen na jedno místo. Uvolněte si ruce použitím dilda, svorek na bradavky, vaše hlavní erotogenní zóny budou „obslouženy“ a vy se budete moci soustředit na svoje nejoblíbenější.
K hlazení klitorisu používejte předměty z rozdílných materiálů: kožešinu, peříčka, oleje, kůži, latex, něco drsnějšího, pokud to máte ráda. Vnímejte reakce svého těla. Vzdychejte, kdykoliv na vás přijde vlna vzrušení.
Klitoris můžete převalovat mezi stydkými pysky. Stačí chytit hrbolek mezi palec a ukazováček a pak už ho jen pomalu převalovat ze strany na stranu. Tuto techniku je vhodné kombinovat s masírováním a hlazením pochvy celou dlaní.
Slangové výrazy
Udělat si to sama, klikat na myšku, dávat párky do pece (podle počtu prstů), zvonit na zvonek (klitoris) a (při dvou prstech) padat a vylejzat z jámy, (při jednom prstu) jen jednou nohou.
Psi a feny jsou odlišně vybaveni, aby plnili své role při plození svého druhu. Psí samci mají svůj penis chráněný pochvou zvanou předkožka. Jedná se o kožní záhyb, který pokrývá penis a když je pes vzrušený, může penis vyčnívat z předkožkové pochvy. Když si pes olizuje penis, je to přirozená součást chování psího samce.
Psí samice (feny) si někdy dost silně olizují vulvu, protože mají z této činnosti potěšení. Olizování vulvy ze sexuálního hlediska může být známkou toho, že se vaše fenka dostává do říje. Vulva oteče a během období horka se objeví výtok a dokonce i krev. Fena přichází do říje přibližně každých šest měsíců, pokud nebyla kastrována. Kastrovaná fena nepřichází do říje a nikdy nebude moci mít štěňata.
Existují další důvody, proč si samci i samice olizují intimní partie, a pokud si všimnete nadměrného olizování, může to být známkou problému. Mohou být nutné testy krve nebo moči k diagnostice problému a bakterií, které způsobují podráždění. Je možné, že olizování vašeho psa může být jen úklidem po procházce na zahradě nebo po močení venku. Pokud olizování přetrvává, hledejte výtok nebo známky neustálého močení. Váš pes může mít infekci močových cest. Návštěva veterináře by byla vhodná pro další vyšetření a veterinář může provést některé testy krve nebo moči. Kvasinkové infekce, pustuly a červené hrbolky v oblasti genitálií budou indikovat infekci a způsobí, že váš pes bude chtít lízat, aby zmírnil podráždění. Genitálie psa je velmi citlivá oblast a váš pes zde pocítí bodavé teplo vyrážky více než v jiné části svého těla. V případě potřeby udržujte tuto oblast čistou vlhkým hadříkem, ale neaplikujte vazelínu nebo jiné produkty bez rady vašeho veterináře.
Ve svém příspěvku PES SI VYKOUSAVA SRST NA KLOUBU PŘEDNÍHO BĚHU : ( se k tomuto tématu vyjádřil uživatel R.Damkova.
Máme 6l psa začal si vykousávat srst na kloubu předního běhu,dostává vitamíny i pestrou stravu,přidávám vajíčko i los.olej.
Přátelé kynologové co s tím,prosím poradte ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Hrubý.
Moje fenka Něm ovčák stáří 6let si vykousala na hřbetu srst až na kůži asi 10x10cm. Zvolil jsem následující úspěšnou léčbu. Prvních 5 dnů vždy ráno:
1 tab. ANALERGIN 10mg, nemocné místo natřít čajovníkovým olejem, od rána do večera dát hafanovi náhubek, aby si to nelízal.
Dalších 5 dnů: ráno a večer pouze natřít toto místo kašičkou z ALOE (rozmixovaná rostlinka) Pesan už si to přestal lízat a můžeme náhubek sundat. Obnovila se pigmentace kůže a holá kůže začala zarůstat srstí. Už ho to nesvědí!
Loupání varlat může způsobovat kožní problémy u psů nebo kožní nemoci psů. Jednou z možností je, že došlo k nějakému traumatu nebo jinému podráždění oblasti varlat. To může způsobit otoky a bolest a je to v podstatě přirozená reakce psa, který se začne lízat v oblasti, která je podrážděná. Ale toto lízání jen dráždí kůži dále, takže si pes způsobí kožní infekci, která může následně způsobovat mokvání nebo vytváření šupinaté struktury. Kůže poškozená v důsledku infekce nebo zánětu se po několika dnech přirozeně odlupuje. Vnější vrstva se odtrhne, když je natáhnutá a poškozená, takže to může být to, co vidíte – odlupování v důsledku zánětu nebo infekce. Tato infekce může být zatím jen povrchní.
Loupání kůže na varlatech může být způsobeno také infekcí parazity nebo plísněmi. Paraziti mohou být na toto místo zavlečeni při venčení. Tyto infekce způsobují psovi svědění a to ho nutí si varlata stále lízat, ty pak mokvají a dochází k rozšiřování infekce.
Mezi možné příčiny loupání varlat může patřit i napadení trudníkem. Většina psů je nositelem těchto parazitů, kteří nepůsobí obyčejně žádné problémy, ale dráždí mladé psy, jejichž přirozený obranný systém není ještě plně rozvinutý. Vyvolávají tak vznik lupínků a zánět kůže na hlavě a na plecích štěňat, ve výjimečných případech se mohou vyskytnout i na varlatech. Tyto části těla pak trpí zánětem zvaným mladická pyometra. Příznakem výskytu trudníku je typický zápach po myších, vypadávání srsti a odlupování mastné kůže. Onemocnění zpravidla probíhá ve formě šupinaté nebo pupenečkovité. Při šupinaté formě jsou charakteristickým příznakem drobné, různě velké okrsky s prořídlou srstí na kůži hlavy (okolí očí, na čele, na pyscích, na nose), případně i dalších místech těla. Řídnutí srsti se může stupňovat, až se vytvoří lysá místa s šedavě zbarvenou až zarudlou kůží. V případě pupenečkovité formy je možné v místě vylysání pozorovat dobře hmatné uzlíky, které mnohdy hnisají, zduří a praskají. Pak lze nalézt na postižených místech strupy zaschlé krve a hnisu. Postižená ložiska jsou holá, zarudlá a vyskytuje se zde zvýšená tvorba šupin. Generalizovaná (celková) forma onemocnění se může vyskytovat v jakémkoli věku a kdekoliv na těle. Nedoléčená generalizovaná demodikóza často přechází v úporný zánět meziprstí. Pokud léčení nebylo zahájeno do 24 hodin od začátku onemocnění, může nastat opravdové soužení. Veterinář obvykle předepisuje různé léky a antibiotika pro zmírnění příznaků; speciálními šampony se dá odstranit mastnota srsti i charakteristický zápach.
Na šourku u psů se objevuje i dermatitida, která vyvolává podráždění a nutí psa ke škrábání. Důsledkem škrábání je další šíření zánětu, silnější svědění až vypadávání srsti. Zánět může mít mnoho příčin, mezi ty nejpravděpodobnější patří kožní virózy, bakteriální, plísňová i parazitární onemocnění, k dalším patří například poruchy žláz s vnitřní sekrecí, imunitní poruchy a poruchy pigmentace či keratinizace. Příznaky zánětu jsou škrábání, vypadávání srsti, pes se olizuje a kouše se do svědivých míst, má vyrážku, suchou kůži, lupy, kůži citlivou na dotek, mírně zvýšenou teplotu. Léčba vždy závisí na příčině zánětu, je potřeba navštívit veterinárního lékaře.
Pyotraumatická dermatitida je akutní mokvavá dermatitida (Hot spot), která vzniká nejvíce v teplém a vlhkém letním počasí, kdy nedochází k dostatečné ventilaci kůže, a postihuje hlavně bohatě osrstěná zvířata. Nejčastější vyvolávající příčinou je zapaření mokré srsti, ale problém může vzniknout po jakémkoli poranění kůže nebo i po kousnutí blechou či klíštětem.
Zvíře si v důsledku pocitu svědění nebo lokální bolestivosti začne místo intenzivně drbat, kousat a lízat. V důsledku traumatizace postiženého místa dochází během několika minut až hodin k tvorbě zarudlého lysého a mokvavého ložiska, které silně svědí. Rychle vznikne rozsáhlá bolestivá a infikovaná rána. Bez včasné léčby se infekce šíří do okolí a do hlubších vrstev kůže, až dojde k hlubokému zánětu kůže.
Pyotraumatickou dermatitidu je nutné řešit co nejdříve – ihned zabránit další traumatizaci kůže nasazením límce, vystříhat postižené místo i jeho okolí a vydezinfikovat. Často je také nutné nasadit léky proti bolesti, zmírnění svědění a antibiotika. Není vhodné nechat psa koupat ve vodě, do které byste sami nevlezli. Znečištěná voda dráždí kůži a snadno dojde k zapaření. Psa je potřeba po plavání v přírodě doma vykoupat a hlavně na závěr důkladně opláchnout čistou vodou.
Pokud se začne pes drbat nebo kousat, dobře ho prohlédněte. V případě, že naleznete ranku, místo vydezinfikujte (Betadine, Alfadin), a pokud se pes stále poranění věnuje, nasaďte do druhého dne límec. Jestliže neztratí o postižené místo zájem ani do druhého dne, vyhledejte odbornou pomoc.
Toto onemocnění vznikne během několika minut, ovšem hojit se může i týdny. Nejčastěji se s ním setkáváme v létě a na podzim. Vzniká jako komplikace koupání psa, po kousnutí hmyzem nebo klíštětem, pokousání jiným psem nebo při zánětech zvukovodu.
V teplém a vlhkém počasí jsou ideální podmínky pro rychlé rozmnožení bakterií a kvasinek. Během velmi krátké doby začne poraněné místo hnisat, mokvat a svědit. Pes si nenechá na zanícenou kůži sáhnout a ošetření je pro něj velmi bolestivé. Majitel může před návštěvou veterináře dané místo ostříhat, ošetřit dezinfekcí a aplikovat antibiotickou mast. Je vhodné zabránit psovi v dalším lízání či škrábání. Při léčbě se používají antiseptické a antibakteriální šampóny, masti s obsahem antibiotik a kortikoidů. Bohužel se v pokročilých stavech nelze mnohdy vyhnout celkové léčbě antibiotiky.
Svrab se nevyhýbá ani domácím zvířatům. Můžete se setkat se psím svrabem, i když ne tak často jako s ušním svrabem u koček. U koček ale bývá diagnóza poměrně jednoznačná, na rozdíl od svrabu psího. U psa se svrab snadno zamění za alergii, protože svědění a drbání jsou typické pro oba problémy. Svrab se přitom většinou nejprve objeví v dolních partiích zvířete, což mohou být i vnitřní strany stehen. Na postižených místech se mohou objevit i lupy, šupinky kůže, přesto se roztoč způsobující svrab u psů obtížně diagnostikuje. Svrabem mohou trpět i hospodářská zvířata, jako například prasata, králíci nebo ovce. Jako prevence je dobré se vyvarovat kontaktu s cizími neznámými zvířaty a zejména s toulavými psy. A kontrolovat svá zvířata zvláště na místech méně ochlupených, okolo uší, slabin, okolo ocasu a konečníku.
Prvními příznaky jsou malé, zato velmi svědivé léze. Zvíře si je přirozeně začne zuřivě drbat nebo lízat. Jak už to ale bývá, právě tímto konáním si onemocnění roznáší víc a víc. Vzniknout z toho může hluboký zánět kůže. Je-li zvíře alergické, příznaky jsou samozřejmě ještě horší. Nakonec se může stát, že zvíře začne o srst pomalu ale jistě přicházet. A to opravdu velmi trýznivým způsobem. Svrab byl dříve považován za nemoc špíny, ale není tomu tak. Ohrožené je každé zvíře, ať žije v sebevětším pohodlí a čistotě. Čím je ale více špíny, tím větší pravděpodobnost nákazy. A pozor! Zákožka si skutečně nevybírá. Ze zvířete klidně přeskočí na člověka.
Parazity je nutné usmrtit. K tomuto účelu jsou na trhu přípravky ve formě spot-onů neboli pipet, které se aplikují zvířeti na kůži v oblasti krku nebo zad. Tedy na místo, ze kterého si zvíře léčivou látku neslízá. Někdy se musí aplikace zopakovat, protože potřebujeme usmrtit i parazity, kteří se z vajíček teprve vylíhnou. Na trhu je k dispozici například účinná látka selamektin v přípravku Stronghold nebo kombinace účinných látek imidacloprid a moxidectin v přípravku Advocate.
Pozor! U lidí, kteří přijdou do kontaktu s parazitem, se může přechodně objevit zánět kůže.
Součástí léčby ušního svrabu je vyčištění zevního zvukovodu od parazitů, vajíček a trusu k tomuto účelu určenými výplachy. V případě současného výskytu zánětu zevního zvukovodu je potřeba tento zánět také přeléčit ušními kapkami.
Nutná je léčba všech zvířat, které jsou spolu v kontaktu, onemocnění je totiž lehce přenosné.
Parazité se mohou přenášet také chovatelskými pomůckami, jako jsou hřebeny, kartáče a podobně. Tyto předměty je nutno řádně vyčistit. Zákožky mohou přežívat několik dní i mimo svého hostitele, je potřeba tedy vysát, vyprat, vyčistit zvířecí pelíšky nebo místa, kde zvíře delší dobu pobývá.
Závisí na místě nádoru v nadledvinách (kůra x dřeň) a na tom, zda je nádor hormonálně aktivní nebo němý, zda produkuje hormony nebo ne. Od toho se odvíjejí i klinické příznaky.
Nezhoubné nádory kůry nadledvin
Adenom: Nejčastější nádor, který v nadledvinách nacházíme. Může být jen v jedné nadledvině nebo obou a je často spojen s hormonální produkcí, která působí obtíže. Hormony jsou syntetizovány v nadměrném množství, dostávají se do krve a podle své povahy vyvolávají odpovídající syndromy z nadbytku. Pokud bují buňky produkující mineralokortikoidy, dochází k hyperaldosteronismu čili Connovu syndromu. Člověk ztrácí ledvinami nadměrné množství draslíku a zadržuje hodně sodíku a vody v těle. Nárůst objemu v cévách způsobí zvýšení krevního tlaku. Pacienti si stěžují na bolesti hlavy, únavu, krvácení z nosu. Snížená hladina draslíku vede například ke svalovým slabostem, k zácpě a může ohrozit i život kvůli poruchám srdečního rytmu.
Pokud nádorové bujení postihne buňky produkující kortizol, vede tento stav ke Cushingově syndromu. Nadprodukce kortizolu ničí organismus především rozvráceným hospodařením s cukrem, lidé mají hyperglykémii, tedy diabetes mellitus, neboli cukrovku 2. typu, mají charakteristickou obezitu s tenkými končetinami a silným trupem a kulatým (měsícovitým) obličejem, na kůži se objevují červenofialové trhlinky – strie, objevuje se vysoký krevní tlak, změny nálad, úbytek kostní hmoty vede k osteoporóze, snížena je i funkce imunitního systému a pozoruje se pokles sexuálního pudu u obou pohlaví, u žen navíc dochází k nepravidelnostem v menstruačním cyklu. Pokud začnou nádorově růst buňky odpovídající za produkci androgenů, dochází k adrenogenitálnímu syndromu. Ten může být i vrozený z defektu enzymů, které se podílejí na vzniku pohlavních hormonů z cholesterolu. Tento syndrom vzniká z nadprodukce jak estrogenů (je velmi vzácný), tak častěji androgenů. Obě sady hormonů se tvoří u obou pohlaví, ale u každého má jiné projevy. U chlapců se rozvine předčasná (pseudo)puberta, objevují se u nich sekundární pohlavní znaky (zvětšuje se penis, roste ochlupení), ale současně nedochází ke zrání spermií ve varlatech. U dospělých mužů vede nadprodukce androgenů ke sterilitě. U dívek jsou důsledky závažnější, mužské hormony u nich způsobují takzvanou virilizaci, to jest mužský vzhled. Dívkám zbytňuje klitoris, objevuje se jim na těle stejné rozložení ochlupení jako u mužů (vousy, silnější pubické ochlupení), dívky nemenstruují a mají hrubší hlas, mají sklony k akné, rychle vyrostou, ale také brzo růst ukončí, takže nakonec jsou nižší než jejich vrstevnice. U dospělých žen je v popředí hirsutizmus, to je růst vlasu nebo chlupu na těle ženy v mužské intenzitě a lokalizaci a poruchy plodnosti.
Partnerka leží na zádech s nohama zvednutýma, dochází k aktivaci vaginálních svalů a partner má snadný přístup ke G bodu, takže je jednodušší cesta k dosažení orgasmu.
Pozice psa
Pro dosažení orgasmu si při této pozici partnerka dráždí klitoris a partner stimuluje bod G zezadu.
Odvrácená poloha
Partner leží na zádech a partnerka obkročmo sedí zády k partnerovi a určuje tempo dle svých prožitků. Dominantní je partner, který je nahoře, tedy u této skupiny poloh je to většinou žena.
Hmoždíř
Poloha přinese více rozkoše, protože muž se do partnerky dokáže ponořit mnohem hlouběji, což přivede k perfektnímu orgasmu oba dva. Udělejte svíčku, tak jako při józe. Nohy nakloňte více k obličeji a pokrčte je. Muž si na vás sedne a bude přirážet jakoby zezadu.
Preclík
Muž si klekne na kolena a partnerka si lehne pod něj na bok. Jednu nohu zvedne tak, aby měla zadeček opřený o jeho vnitřní stranu stehna a nohu měla obtočenou zvenčí kolem jeho boků. Tak bude mít partner lepší šanci do partnerky hlouběji proniknout.
Kámovo kolo
Žena si lehne na bok a dá stehna od sebe do té míry, aby partner mohl protáhnout vlastní nohu. Partneři se do sebe zaklesnou jako dvě vidlice či praky. Oba jsou navíc stále větší částí těla na zemi, takže při dobrém nastavení a vhodné délce penisu jde o pohodlnou pozici, která neunavuje.
Kořeny
Muž si lehne na záda a pokrčí nohy. Žena si na něj sedne tak, že se opírá zády o jeho chodidla a jeho penis si zezadu zavede do vaginy. Pohupujte se lehce zepředu dozadu, aby se do vás partnerův penis lépe dostal. Pozor ale na spodní pozice, penis není tímto směrem příliš ohebný a flexibilní, ať partnerovi nezpůsobíte újmu.
Pikniková poloha
Poloha patří mezi ty nejjednodušší, které zároveň nabízejí nejlepší možnost průniku do partnerky. Provádíte ji na jednolité podložce nebo partnerka leží na kraji postele a vy do ní pronikáte z kleku. Kdekoli si může žena pohodlně lehnout a je kolem ní trocha místa, lze toto provést. Poloha je ideální pro milování na dece ve volném prostoru, kde vás nic a nikdo neruší. Pod vámi krásná zem a nad vámi čisté nebe, to jsou pro společné intimní chvilky ideální podmínky.
Poloha geometrie
Poloha vychází z tradičních otočných poloh Kámasútry a není třeba se jí vyhýbat nebo se jí jakkoli obávat. Partnerka lehce roztáhne nohy a může volnýma rukama udržovat stabilitu partnerova těla. Ten si na ni lehne a natočí svoje tělo do úhlu, který bude oběma vyhovovat. Rozhodně nezůstávejte v jednom stylu natočení, ale průběžně hledejte to, co vám bude vyhovovat. Zkuste partnerku vzrušovat jen otáčením svého těla, bez samotného přirážení. Zkuste kromě otáčení v plném kruhu také jinak pracovat s vlastním tělem. Současně s tím si můžete vzájemně masírovat části těla nebo se jinak laskat. Na rozdíl od jiných poloh totiž v této poloze nejste odsouzeni ke statickému postoji.
Vždy mějte na paměti, že milování je o lásce, citu, porozumění a touze navzájem si vyjít vstříc.
Existuje mnoho vrozených vad, které se týkají pohlavních orgánů a močových cest. Tyto vady mohou mít vliv na ledviny (orgán, který filtruje pustiny z krve a moči), močovodů, močového měchýře, močové trubice a mužské či ženské genitálie. Mužské pohlavní orgány zahrnují penis, prostatu a varlata. Ženské pohlavní orgány pak zahrnují vagínu, dělohu, vejcovody a vaječníky.
Abnormality pohlavních orgánů a močových cest patří mezi nejčastější vrozené vady, které ovlivňují jedno dítě z deseti. Některé z těchto abnormalit jsou jen drobné problémy, které nemusejí způsobit žádné příznaky a mohou být snadno diagnostikovány. Jiné abnormality mohou způsobovat například infekce močových cest, blokády, bolesti a poškození ledvin nebo jejich selhání.
Příčiny problémů pohlavních a močových cest
Tyto problémy se dědí geneticky, tedy od rodičů. Konkrétní příčiny většinou nejsou známy. Je však zřejmé, že genetika a faktory životního prostředí ovlivňují vývoj genetických orgánů.
Diagnostika vad močových cest
Mnoho vad močových cest může být diagnostikováno před nebo po porodu, a to pomocí ultrazvukového vyšetření, které používá zvukové vlny zkoumající vnitřní orgány plodu. Po porodu jsou využívána nejen ultrazvuková vyšetření, ale i množství jiných testů.
Nejednoznačné genitálie
Děti, které se narodily s nejasnými pohlavními orgány, mají vnější pohlavní orgány, které se nedají rozeznat, ať už jde o mužské, nebo ženské přirození. Existuje mnoho příčin nejednoznačných genitálií, včetně chromozomálních a genetických poruch, hormonálních poruch, deficitu enzymu a nevysvětlitelné abnormality tkáně plodu, která se stane genitálií. Nejčastější příčinou nejednoznačných genitálií jsou dědičné poruchy nazývané jako kongenitální adrenální hyperplazie, které u těžkých forem mohou narušit funkci ledvin a způsobit tak smrt. Tato porucha zahrnuje nedostatek enzymu, který způsobuje nadměrnou produkci mužských hormonů v nadledvinách. Nadbytek androgenů u dívek způsobuje velký klitoris připomínající penis. Toto onemocnění může být diagnostikováno pomocí krevních testů a vyžaduje celoživotní léčbu chybějících hormonů. U dívek může dojít k chirurgickému zákroku, který pomůže odstranit mužský genitál.
Další častou příčinou nejednoznačných genitálií je androgenní syndrom necitlivosti. Postižené děti mají mužské chromozomy (XY), ale v důsledku genetických vad jejich buňky nereagují nebo jen částečně neodpovídají na androgeny (mužské hormony). Děti s kompletní androgenovou necitlivostí mají varlata a u žen to způsobuje nevyvinutí ženských orgánů, jako je děloha nebo vaječníky. Tyto děti jsou téměř vždy vychovány jako ženy a mají zcela normální ženský vzhled, ačkoli potřebují léčbu hormony, která jim způsobí pubertu. Děti s částečnou citlivostí androgenů mají buňky, které částečně reagují na androgeny a časté jsou nejednoznačné vnější genitálie.
Počet chromozomálních abnormalit také může vést k nejednoznačným genitáliím. Patří mezi ně gonadální dysgeneze, při které má dítě normální mužské chromozomy (XY), zároveň však má vnitřní nebo vnější ženské pohlavní orgány, nebo nejednoznačné zevní pohlavní orgány, a některé kombinace mužských a ženských vnitřních orgánů.
Když se narodí dítě s nejasnými pohlavními orgány, je třeba provést diagnostiku těchto orgánů. Ta zahrnuje fyzikální vyšetření, vyšetření krve, moči a někdy i ultrazvukové vyšetření nebo chirurgický zákrok.
Klíšťata jsou přenašeči závažných infekčních onemocnění a způsobují kožní obtíže. Je prokázána možnost přenosu až 150 různých infekcí z klíšťat na teplokrevné tvory.
Sezona klíšťat trvá od dubna do října. Klíště vyhledává teplokrevné živočichy, na nichž parazituje sáním jejich krve. Klíště je především v travním porostu a nízkých křovinách. Klíšťata jsou přenašeči a zároveň také hostitelé bakterií. Nákazu přenášejí šťávami, které vyloučí při zakousnutí do rány, aby v místě vpichu omezili srážlivost krve (podobně je tomu i u komárů). Sliny klíšťat obsahují také látky, které potlačují imunitu napadeného organismu. Na přenosu nákazy se muže podílet také střevní obsah klíštěte.
Onemocnění přenášená klíšťaty jsou způsobena bakteriemi, prvoky, viry a v jednom případě i toxinem. Nejčastějším a nejdůležitějším onemocněním přenášeným klíšťaty je v našich podmínkách lymská borelioza. Pomocí klíšťat rodu Ixodes je přenášena jak na člověka, tak i na psy. Původcem onemocnění je bakterie Borelia burgdorferi, kterou je infikováno 10–20 % klíšťat v Evropě.
Borelie ovlivňují imunitní systém tak, že nejprve vznikají v různých orgánech chronické záněty, poté dochází k jejich trvalému poškození. Příznaky této nemoci jsou: nespecifické zhoršení celkového zdravotního stavu, vysoké horečky, záněty kloubů (otoky, kulhání, odmítání pohybu), zvětšení mízních uzlin, zhoršení funkce ledvin nebo neurologické příznaky v pozdních stadiích nemoci (neurologické deficity nebo selhání ledvin).
Klíště před vyndáním nenatírejte krémem, olejem ani lihem, ztrácí pak svou pevnost a snadněji se přetrhne. Zbytek klíštěte se pak velmi špatně odstraňuje. Klíště uchopte speciální pinzetou tak, abyste je příliš nezmáčkli. Pokud se vám podaří klíště přetrhnou a hlavička zůstane zakousnuta v kůži psa, tak zajděte k veterináři, který zbytek klíštěte odstraní.
Klíště je také možné odstranit pouze vytočením pomocí vatové štětičky, což ale způsobuje, že klíště je mačkáno a tím vypouští nasátý obsah zpět do ranky.
Hyne-li klíště, vypouští do svého hostitele velké množství infikovaných slin, a tak dochází k dalšímu vstřebávání infekce kůží. K nákaze hostitele může tedy dojít jak při sání, kdy klíště vypouští sliny do rány, tak při odstraňování klíštěte, je-li zmáčknuto a do ranky je vtlačen jeho obsah. Proto je nutné při vyndávání klíštěte nepoškodit jeho napité tělo. Kývavým nebo točivým pohybem (je jedno v jakém směru) klíště vytáhnete.
Vždy je třeba zkontrolovat, zda je klíště celé. Místo, odkud bylo klíště odstraněno, je třeba potřít dezinfekcí (líh, Jodisol, Betadine). Klíště nelikvidujeme tím, že ho rozmáčkneme, ale spálíme ho nebo utopíme.
Nejlepší prevencí onemocnění přenášených klíšťaty je zabránit jejich přisátí nebo způsobit jejich rychlý úhyn. V současné době jsou na trhu antiparazitní přípravky pro psy. Je nutné vždy dodržovat doporučení výrobce, nezaměňovat výrobky určené pro jednotlivé druhy zvířat, dodržovat vhodný věk pro jejich použití a sledovat dobu jejich účinnosti.
Dnes jsou pro zvířata dostupné vakcíny proti lymské borelióze od několika výrobců. Očkování proti borelióze nemá preventivní účinek na přisátí klíštěte na očkovaného jedince, zabraňuje však vzniku nemoci.
Po odstranění klíštěte se v tomto místě vytvoří boulička, což je běžná lokální reakce, která nesouvisí s možným přenosem infekčních chorob. Podstatné je, aby se v místě po klíštěti nerozvinul zánět. Pokud boulička zduří, bude červená, bolestivá nebo si ji bude pes lízat, navštivte veterináře.
Mezi nemocemi nadledvin dominují benigní, tedy nezhoubné nádory, které však často produkují účinné hormony. Nádorové buňky se stávají nezávislé na nadřazených centrech. Produkují si hormony, kdy chtějí a v libovolném množství. Vzácnější jsou takzvané „němé“ nádory, které si pomalu a často bez příznaků rostou v tkáni nadledviny. Často je odhalí lékař náhodně při ultrazvukovém vyšetření ledvin.
Adenom
Adenom je nejčastější nádor, který se v nadledvinách nachází. Může být jen v jedné nadledvině nebo obou a je často spojen s hormonální produkcí, která působí obtíže. Hormony jsou syntetizovány v nadměrném množství, dostávají se do krve a podle své povahy vyvolávají odpovídající syndromy z nadbytku. Pokud bují buňky produkující mineralokortikoidy, dochází k hyperaldosteronismu čili Connovu syndromu. Člověk ztrácí ledvinami nadměrné množství draslíku a zadržuje hodně sodíku a vody v těle. Nárůst objemu v cévách pak způsobí zvýšení krevního tlaku. Pacienti si stěžují na bolesti hlavy, únavu, krvácení z nosu. Snížená hladina draslíku vede například ke svalovým slabostem, k zácpě a může ohrozit i život z poruch srdečního rytmu.
Pokud nádorové bujení postihne buňky produkující kortizol, vede tento stav ke Cushingově syndromu. Nadprodukce kortizolu ničí organismus především rozvráceným hospodařením s cukrem, lidé mají hyperglykémii, a tedy diabetes mellitus neboli cukrovku 2. typu, mají charakteristickou obezitu s tenkými končetinami a silným trupem a kulatým (měsícovitým) obličejem, na kůži se objevují červenofialové trhlinky – strie, objevuje se vysoký krevní tlak, změny nálad, úbytek kostní hmoty vede k osteoporóze, snížena je i funkce imunitního systému a pozoruje se i pokles sexuálního pudu u obou pohlaví, u žen navíc dochází k nepravidelnostem v menstruačním cyklu.
Pokud začnou nádorově růst buňky odpovídající za produkci androgenů, dochází k adrenogenitálnímu syndromu. Ten může být i vrozený z defektu enzymů, které se podílejí na vzniku pohlavních hormonů z cholesterolu. Tento syndrom vzniká z nadprodukce jak estrogenů, což je velmi vzácné, tak častěji z androgenů. Obě sady hormonů se tvoří u obou pohlaví, ale u každého to má jiné projevy. U chlapců se rozvine předčasná (pseudo) puberta, objevují se u nich sekundární pohlavní znaky (zvětšuje se penis, roste ochlupení), ale současně nedochází ke zrání spermií ve varlatech. U dospělých mužů vede nadprodukce androgenů ke sterilitě. U dívek jsou důsledky závažnější, mužské hormony u nich způsobují takzvanou virilizaci, to jest mužský vzhled. Dívkám zbytňuje klitoris, objevuje se jim na těle rozložení ochlupení jako u mužů (vousy, silnější pubické ochlupení), dívky nemenstruují a mají hrubší hlas, mají sklony k akné, rychle vyrostou, ale také brzo růst ukončí, takže nakonec jsou nižší než jejich vrstevnice. U dospělých žen je v popředí hirsutizmus, to je růst vlasu nebo chlupu na těle ženy v mužské intenzitě a lokalizaci a poruchy plodnosti.
Vzácnější jsou nádory maligní (zhoubné), které mohou zakládat vzdálená ložiska v jiných orgánech (metastáze). Tyto nádory často hormony vůbec neprodukují. Obvykle se od tkáně nadledviny velmi liší a tím lékařům velmi stěžují diagnózu. Naštěstí jsou nádory jen vzácnými nemocemi nadledvin. Nádory mohou vycházet i ze dřeně nadledviny, například takzvaný feochromocytom. Buňky dřeně produkují adrenalin. Pokud dojde k mutaci, kdy se buňka „geneticky zblázní“ a začne si dělat, co se ji zlíbí, pak buňky uvolňují velká množství adrenalinu i v situacích, které nejsou stresové.
Karcinom
Je mnohem vzácnější než adenom, vyskytuje se častěji u dětí a je spjat s výskytem adrenogenitálního syndromu. V dospělosti se objevuje mezi 4.–5. dekádou. Prvním příznakem bývá bolest břicha, někdy se dá vyhmatat i nádorová masa, hmotnost nádoru je obvykle kolem 100 gramů. Karcinomy nejčastěji metastazují do plic, jater a kostí a velké nádory obvykle prorůstají do okolních orgánů (ledviny, játra).
Lubrikační gely na bázi silikonu: Jsou bez zápachu a jsou hypoalergenní. Vydrží poměrně déle než lubrikanty na vodní bázi, neboť se tak rychle nevpíjejí do pokožky, ale spíš zůstávají na jejím povrchu.
Nevýhody: Lubrikační gely na bázi silikonu nelze použít na silikonové erotické sexuální pomůcky, protože narušují jejich povrch. Patří mezi dražší zboží a nedoporučuje se používat je při orálním sexu. Jsou vhodné pro použití s kondomy, latexu neškodí. K pokožce jsou přátelské, ale hůř se odstraňují, jelikož jsou odolné vůči vodě.
Lubrikační gely na bázi vody: Jedná se o nejdostupnější formu maziva za rozumnou cenu. Mají hladkou konzistenci, vysokou kluznost, obvykle jsou parfemované a mohou být použity s jakoukoli sexuální pomůckou. Snadno se smývají z pokožky a jsou použitelné s kondomy. Tento typ lubrikačních gelů je vhodný i ve spojení s orálním sexem. Vyrábějí se i bez glycerinu, cukru a barviv.
Nevýhody: Tyto gely vyžadují častější nanášení, jelikož se snadno vstřebávají do pokožky.
Lubrikační gely na bázi oleje: Jsou nejvhodnějším typem při masáži či masturbaci. Obvykle obsahují přírodní složky, které hydratují a regenerují pokožku. Ve většině případů mají příjemnou vůni a chuť, ale pro klasický sex nejsou vhodné.
Nevýhody: Nemohou být použity s výrobky, které obsahují latex, například s kondomem, protože oslabí jeho strukturu, a tak hrozí prasknutí. Tyto lubrikační gely navíc zanechávají skvrny na oblečení.
Zde můžete vidět lubrikační gely na bázi oleje.
Lubrikační gely bio: Nejsou testovány na zvířatech. Jsou většinou na bázi vody a bez chemikálií, takže je uvítají i lidé s citlivou pokožkou. Přírodní konzervanty, které gely obsahují, mají antibakteriální a protiplísňový účinek.
Lubrikační gely s aromatem: Tento typ lubrikačního gelu je obvykle na vodní bázi, takže nezanechává skvrny, je možné jej použít současně s latexem a je vhodný pro orální sex.
Nevýhody: Gel sice voní, ale bohužel obsahuje látky, které dráždí pH rovnováhu v pochvě, a to z důvodu velkého množství přidaného cukru, který může zapříčinit nepříjemné vaginální infekce. Také vše, co je barevné a voní, může vyvolat alergickou reakci.
Lubrikační gely hydratační: Tento typ lubrikačního gelu je k dostání například ve formě kuliček. Tlumí vaginální suchost, která přichází z důvodu menopauzy, kojení, stárnutí. Hydratační účinek může trvat i několik dní.
Nevýhody: Jako momentální řešení aktuálního problému jsou vhodné, ale dlouhodobě to není žádoucí. O jejich používání je vhodné poradit se s lékařem, který přihlédne k vašemu aktuálnímu zdravotnímu stavu.
Lubrikační gely s afrodiziaky: Obsahují rostlinné stimulanty (například yohimbin), které zvyšují průtok krve do genitálií. Jsou-li použity na citlivé oblasti jako klitoris, bradavky a podobně, zvyšují jejich sexuální vnímavost a zintenzivňují prožitek.
Nevýhody: Účinky mohou trvat až hodinu. Navíc yohimbin může vyvolat vedlejší účinky jako závrať, bušení srdce či pokles krevního tlaku (záleží na citlivosti každého). Tento typ gelů koupíte spíše ve specializovaných prodejnách s erotickými pomůckami.
Lubrikační gely s hřejivým nebo chladivým účinkem: Nanáší se během masáže či na citlivá místa, jako jsou bradavky, penis, vnitřní strany stehen a podobně. Vyvolají hřejivý nebo mrazivý pocit, což zvyšuje sexuální citlivost.
Nevýhody: Ne každému je pocit horka nebo chladu příjemný, je třeba nejdříve vyzkoušet to na malém vzorku gelu.
Lubrikační gely pro oddálení ejakulace: Tento typ je určen pro jedince trpící předčasnou ejakulací, neboť tento gel snižuje citlivost penisu. Tyto lubrikační gely se aplikují před zahájením milování. Obvykle jsou rozpustné ve vodě a mohou se používat s kondomem.
Nevýhody: Mohou znecitlivit nejen penis toho, kdo je použije, ale i pohlaví protějšku. Je tedy vhodné používat je s kondomem. Obsahují chemikálie (například novokain).
Lubrikační gely na zúžení poševního vchodu: Jejich používání nevykazuje žádné reálné výsledky, ale na trhu jsou k prodeji v mnoha variantách. Výrobci těchto gelů slibují pochvu úzkou jako před prvním milováním.
Lubrikační gely pro podporu početí: Gel má pozitivní vliv na spermie. Zvyšuje jejich pohyblivost a životnost. Díky iontům vápníku a hořčíku, které mimo jiné obsahuje, podporuje plodnost.
Nevýhody: Může se objevit podráždění pokožky, vyšší cena.
Lubrikační gely pro anální sex a fisting: Gely určené speciálně pro anální styk a fisting jsou obvykle na bázi vody a silikonu. Složení některých výrobků zaručuje, že se nepoškodí citlivé sliznice. U dražších variant pro anální sex je lubrikant dermatologicky testován a obsahuje extrakt z jojoby, který se vstřebává skrz pokožku a uvolňuje tak napětí análního svěrače.
Nevýhody: Vyšší cena. Nelze použít na sexuální pomůcky ze silikonu.
Tady je detailní video návod na to, jak správně lízat vagínu: http://www.xvideos.com/vide…
Jinak platí při lízání vagíny nechat klitoris až na konec a spíše nejdříve jazykem dráždit jen okolí poštěváčku. Dobré je přejíždět jazykem přes kundičku cikcak z prava do leva a postupně nahoru až skoro na klitoris. Když pak chcete u ženy dosáhnout orgasmu, tak se teprve pak začněte věnovat klitorisu. Který nejdříve dokola lízejte a pak si ho vemte do rtů a sajte ho.
Tak to je popsáno perfektně! Nezbývá než souhlasit. Já mám ještě ráda, když mi partner drží nohy hodně od sebe a chvilkama se jen dívá a lízne, pohladí, lízne, pocucá, líbá, saje,...a kamarád mi laská prsa a já jim můžu hladit a cucat penisy a lízat kouličky. To je perfektní!!!
Myslím , že při lízání vagíny a laskání bradavek je také dost dobré občasné olíznutí análu , dráždění pochvy i análu zasunutím prstů za použití lubrikantu .
Důležité je při provádění orálního sexu nezapomenout také na bradavky. Současně s lízáním vagíny bradavky nejdříve jemně masírujte a ke konci tahejte, jako byste je sáli. Poslouchejte při tom reakci své partnerky a podle vzrušujícího vzdychání zvyšuje nebo snižujte intenzitu dráždění.
Moje fenka Něm ovčák stáří 6let si vykousala na hřbetu srst až na kůži asi 10x10cm. Zvolil jsem následující úspěšnou léčbu. Prvních 5 dnů vždy ráno:
1 tab. ANALERGIN 10mg, nemocné místo natřít čajovníkovým olejem, od rána do večera dát hafanovi náhubek, aby si to nelízal.
Dalších 5 dnů: ráno a večer pouze natřít toto místo kašičkou z ALOE (rozmixovaná rostlinka) Pesan už si to přestal lízat a můžeme náhubek sundat. Obnovila se pigmentace kůže a holá kůže začala zarůstat srstí. Už ho to nesvědí!
