MŽITKY a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Mžitky před očima mohou kromě závažnější nemoci souviset také se stresem nebo psychickým vypětím. Je však třeba nejprve vyloučit právě přítomnost onemocnění očí. Zpozornět byste měli ve chvíli, kdy se mžitky před očima objevují i v klidovém stavu nebo se setkáváte s dalšími problémy, například rozmlženým viděním, neostrým viděním, pociťujete zúžení zorného pole. Ideální je obrátit se na očního lékaře nebo neurologa.
Mžitky před očima v těhotenství
Mžitky v těhotenství mohou znamenat jak úplnou banalitu, tak i velmi vážnou nemoc. Stačí si oči silněji promnout, čímž nechtěně zatlačíme na oční nerv. Jakmile oči uvolníme, máme chvíli pocit, jako by nám před nimi poletovaly malé černé tečky, které pak samovolně postupně vymizí. Úplně stejně se nám to může přihodit, pokud se na chvíli zadíváme do slunce nebo do jiného silného zdroje světla – když se pak podíváme jinam, vidíme opět mžitky, případně máme pocit, jako bychom viděli jeden či více dalších světelných bodů, které se různě pohybují a vzdalují až zmizí. Ale to jsou jen banality, které nikoho nevyděsí a neznamenají vůbec nic. Jsou ovšem případy, kdy jsou mžitky před očima jedním z příznaků závažných chorob, a to nejen těch týkajících se očí.
Otřes mozku: Následkem rány vidíme mžitky, vnímáme různé tmavé pohybující se body. Tento stav po nějaké době spolu s vyléčením odezní.
Nízký tlak: Mžitky před očima má většina lidí spojených se stavem, který se objevuje těsně před omdlením. Pakliže je nám mdlo, zatmívá se nám před očima a máme pocit, jako bychom přestávali vidět, případně máme mžitky. Poté obvykle přicházejí samotné mdloby. To se může stát po úrazu či úderu, ale často to trápí i jedince, kteří mají nízký tlak a jsou tak k omdlévání náchylnější. Podobné stavy se mohou dostavit, i pokud máme kolísavý tlak, a někdy i u toho vysokého.
Migréna: Jedním z příznaků migrény jsou kromě silných bolestí hlavy i mžitky před očima. Pakliže nás ale trápí tyto obtíže, jsou mžitky tím posledním, co nás zajímá, protože se navíc obvykle objevují jen před záchvatem migrény.
Roztroušená skleróza: Velmi závažnou nemocí, při níž se mohou objevovat mžitky před očima, je roztroušená skleróza. Ta přitom nemá nic společného se stařeckou demencí a sklerózou, jedná se o neléčitelné degenerativní onemocnění, které svého nositele postupně ničí víc a víc, až ho zabije.
Nemoci očí: Důvodem, proč můžeme mít pocit mžitek před očima, může být i nějaká nemoc očí. Těch je celá řada, a co nás přesně trápí, může určit jen oční lékař. Ten provede vyšetření očního pozadí, změří oční tlak a zjistí, o co jde. Může jít o banalitu, stejně jako o nádor tlačící na oční ústrojí. Mžitky může způsobit i odchlípnutá sítnice či glaukom.
Příčiny vzniku mžitek před očima mohou být různé, viz níže, a navíc mohou mít mžitky různou podobu, jako jsou světelné záblesky, jiskření před očima, blikání, vlnění.
Jak vznikají:
Mnutí očí – promnutí očí rukama je situace, která mžitky vyvolává snad nejčastěji. V tomto případě se používá termín „tlakové fosfény“, kdy je falešný vjem mžitek vyvolán tlakovým podrážděním smyslového aparátu oka.
Úder do hlavy – i relativně malé úrazy hlavy bez otřesu mozku a bez nutnosti ošetření rány chirurgem jsou často spojeny s dočasnými mžitkami. Důvodem je podráždění mozku zevní silou.
Migréna – mžitky před očima typicky doprovázejí některé záchvaty migrény. Objevují se spíše před vlastním záchvatem a bývají proto součástí takzvané aury.
Změny krevního tlaku – mžitky před očima se mohou objevit u stavů s výrazně zvýšeným krevním tlakem, ale vyskytují se spolu s motáním hlavy a celkovou slabostí i u stavů se sníženým krevním tlakem.
Roztroušená skleróza – postihne-li toto onemocnění zrakový nerv (což není zvláště u mladších žen s roztroušenou sklerózou až tak vzácné), mohou se kromě různých výpadků zorného pole a rozmazaného vidění objevit i mžitky před očima.
Oční choroby – řada očních onemocnění – typicky zahrnují-li poškození či podráždění sítnice – se může projevit nepříjemnými mžitkami. Patří sem například odchlípení sítnice, glaukom a jiné. Ze vzácných příčin se možný výskyt udává i u oční formy melanomu. Fosfény se někdy objevují u pacientů po operaci čočky kvůli kataraktu.
Mžitky před očima a rozmazané vidění mohou souviset s počátečními projevy migrény. Migréna je nepříjemné onemocnění, které se projevuje nejen prudkými záchvaty bolesti hlavy, nevolností a zvracením, ale mohou se při ní objevovat také mžitky před očima a rozmazané vidění. V takovém případě není nutné propadat panice, protože mžitky před očima jsou důsledkem právě probíhající migrény.
Lékař provede řadu vyšetření a odhalí příčinu těchto mžitek před očima. Mžitky před očima mohou signalizovat i vážnější onemocnění – především očí nebo mozku. Zpozornět byste měli ve chvíli, kdy se mžitky před očima objevují také v klidovém stavu a setkáváte se i s dalšími problémy, jako je rozmlžené vidění, neostré vidění, pocit zúžení zorného pole. Ideální je, pokud se obrátíte na očního lékaře nebo neurologa. Mžitky před očima mohou kromě závažnější nemoci souviset také se stresem nebo psychickým vypětím. Je však třeba nejprve vyloučit právě přítomnost onemocnění očí, proto návštěvu lékaře neodkládejte.
Mžitky mohou souviset i s krční páteří. Změny na páteři se mohou projevovat i v podobě takzvaných Schmolových uzlů, což je nevratné poškození páteře, které se nedá vyléčit ani odstranit. Dochází k otisku uzlu do kosti obratle, takže vznikají nerovnosti na povrchu obratle a s tím následně i projevy, mezi něž mohou patřit i mžitky před očima, vlnění před očima, blikání v zorném poli, problikávání před očima, jiskření, světelné záblesky či barevné obrazce.
Sítnice plní různé klíčové funkce – a skrývá i odpověď na to, proč máme někdy červené mžitky před očima, když příliš rychle vstaneme nebo silně kýchneme. Náhlý pohyb vede k odkrvení hlavy a přesunu krve do zbytku těla. Než se krevní tlak stabilizuje, mozek a oči trpí nakrátko nedostatkem krve a kyslíku. To sítnici brání v normálním výkonu funkce, takže tuto informaci předá mozku opožděně. Právě proto vidíte záblesky či mžitky před očima. Pokud nedostatek kyslíku přetrvává, přejde tělo do další fáze, kdy fotorecepční buňky v sítnici přestanou vysílat informace do mozku. V tomto stadiu je vše černé. Obvykle dojde k rychlé obnově vidění, neboť tyto symptomy vymizí, jakmile vám začne krev opět normálně proudit. V některých případech mohou být zmiňované symptomy způsobeny některou z nemocí či vedlejším účinkem léků.
dehydratace, při ní je charakteristická ještě bolest hlavy;
stav před omdlením, což bývá doprovázeno ještě „hučením v uších“, bledostí a malátností – mdloby jsou stav, ze kterého se postižený sám do 5 minut probere, přičemž nejeví známky zmatení nebo dezorientace, trvají-li mdloby déle, je nutné volat záchranou službu;
rychlá změna polohy;
dlouhé stání;
pobyt v místnosti s vydýchaným vzduchem;
součást aury u migrény – mžitky před očima jsou pouze jedním možným projevem aury;
cukrovka – při nízké i vysoké hladině cukru v krvi.
Mžitky v očích má někdy každý. Popis mžitek je individuální – jedinec buď vidí světýlka, nebo má pocit, že vidí něco jako vlnění před očima, blikání v zorném poli, problikávání před očima, jiskření, světelné záblesky, případně barevné obrazce.
Mžitky v periferním vidění mohou souviset s nízkým tlakem, který na rozdíl od toho vysokého není životu nebezpečný a přináší s sebou pouze mírnější zdravotní komplikace. K dalším příznakům nízkého krevního tlaku patří únava, ospalost, zimomřivost nebo závratě.
Mžitky před očima mohou souviset s různými faktory při zátěži. Občasný výskyt tohoto příznaku je zcela normální. Zvláště byl-li vyvolán únavou, dehydratací, rychlou změnou polohy, dlouhým stáním nebo pobytem v místnosti s vydýchaným vzduchem. Jsou-li však potíže časté a nespojují se s žádnou podobnou situací, je určitě namístě co nejdříve navštívit lékaře.
Při nízkém tlaku se u pacientů objevují mžitky před očima, zalití studeným potem, závratě, může dojít až k omdlívání (zejména u mladých vysokých lidí je časté omdlívání při dlouhém stání, zejména při kombinaci s vydýchaným vzduchem – MHD, sborová pěvecká vystoupení). Běžným projevem hypotenze, který v životě potká skoro každého, jsou mžitky před očima, slabost, motání hlavy po rychlém zvednutí, například ze sedu do stoje. Velmi těžká hypotenze (zejména při šokových příčinách) může vést až k bezvědomí (nestavěné krvácení).
V případě hypotenze projevující se při prudkém vstávání je potřeba provádět tento pohyb pomalu, postupně, jde-li například o vstávání z postele, je vhodné se na posteli nejprve na chvíli posadit a pak se pomalu zvedat. U lidí, kterým dělá nízký tlak problémy při dlouhém stání ve vydýchaných prostorech (tramvaj, autobus, koncertní haly), může pomoci zkřížit nohy (alespoň trocha krve se tak „vymáčkne“ z nohou a může téct k srdci a pak do hlavy) či snížit polohu hlavy (sednout si, dát hlavu mezi kolena, dát ruce nahoru, sklonit se k zavázání tkaničky). V případě těžší hypotenze s omdlíváním, uložte pacienta do polohy vleže a zvedněte mu nohy, aby krev z nohou měla ulehčenou cestu do vršku těla). Hypotonik by měl hodně pít (aby byl objem tělních tekutin – tedy i krve – co největší). S kávou, která se běžně na zvýšení tlaku doporučuje, však opatrně, neboť navodí chvilkové zvýšení tlaku, pak však může tlak naopak klesnout ještě víc. Vhodnější je slabý černý čaj s cukrem. Doporučit lze vitamín C, lékořici. Někomu také může pomoci více solit. Obecně je vhodné zvyšování fyzické odolnosti.
Většina mžitek objevujících se po sportu jsou drobné částečky sklivce, gelovité části oka mezi sítnicí a čočkou. Jak stárneme, sklivec se začíná rozpouštět a zkapalňovat a jeho uvolněné částice se pak pohybují v jeho středu. Co potom vidíte, nejsou částice samotné, ale jejich stíny na sítnici. Nejjednodušeji je uvidíte, když se podíváte přímo do jasné oblohy nebo na bílou zeď. Všimnete si, že tyto malé skvrnky nerady zůstávají v klidu a zmizí ze zorného pole vždy, když se na ně snažíte zaostřit zrak. To se děje proto, že se pohybují, když se pohybují vaše oči.
Občasný výskyt tohoto příznaku je zcela normální. Zvláště byl-li vyvolán únavou, dehydratací, rychlou změnou polohy, dlouhým stáním, zátěží nebo pobytem v místnosti s vydýchaným vzduchem. Jsou-li však potíže časté a nespojují se s žádnou z popsaných situací, je určitě namístě co nejdříve navštívit lékaře. Po mžitkách před očima mohou následovat mdloby. Najdeme-li člověka, který je v uzavřené místnosti s těmito projevy: nevolnost, zvracení, bolest hlavy, euforie, závratě a poruchy sluchu, případně nalezneme-li postiženého už v bezvědomí, musíme okamžitě zavolat záchrannou službu.
Ano, nedostatek hořčíku může být příčinou mžitek před očima. Hořčík pomáhá svalům a nervům správně fungovat. Udržuje stálý srdeční rytmus, podporuje zdravý imunitní systém a zároveň se podílí na posilování kostí. Tento základní minerál pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi, podporuje normální krevní tlak a je potřebný k výrobě a udržování energie. Jsme-li ve stresu, naše buňky – které ve svém klidovém stadiu obsahují hořčík – projdou změnou. Vápník, který je jinak vně buněk, do nich vchází a tím se zvyšuje jeho hladina. Jde o aktivní stav, při němž se například buňka svalu stáhne a napne sval. Poté opět hořčík vytlačí vápník z buňky a ta se dostane do klidového stavu. Můžeme si také představit, že to funguje jako vypínač: vypnuto je hořčík, zapnuto vápník. Co se však stane s buňkou, která není v rovnováze, je v ní například nedostatek hořčíku? Zjednodušeně řečeno se nikdy zcela „nevypne“. To znamená, že vápník neustále proniká do buňky a stimuluje její činnost („zapnuto“). Výsledkem je stres doprovázený jedním nebo více symptomy nedostatku hořčíku.
Migréna je pravidelná porucha regulace napětí cévních stěn v hlavě, a to jak nitrolebečních, tak i mimolebečních. Hlavním příznakem je bolest hlavy, zpravidla jen na jedné straně. U dalšího záchvatu může být bolest vnímána na druhé straně. U klasické migrény je záchvat nejčastější ráno, krátce po probuzení. Může k němu ovšem dojít i kdykoli během dne. U většiny postižených se před záchvatem objevují různé příznaky – mžitky před očima, výpadky vidění ve zrakovém poli a podobně. Po těchto příznacích, které jsou projevem zúžení cév, následuje záchvat vyvolaný následným roztažením cév. Na začátku záchvatu pociťuje pacient trhavou bolest, jejíž intenzita může být velmi rozdílná. Bolesti hlavy vnímané jakoby hluboko v hlavě mohou být doprovázeny pocitem „vyschlých úst“, nucením na zvracení až zvracením, průjmem, jindy zácpou. Po záchvatu se objevuje časté močení. Mezi záchvaty může být úplný klid. Migrénou trpí 10–20 % populace, přičemž asi polovina nekonzultuje své problémy s lékařem. Migrénou jsou postiženi lidé všech věkových skupin, ovšem ženy dvakrát až třikrát častěji než muži. Během těhotenství se migrénové záchvaty zpravidla zmírní, jindy vymizí, a po přestávce v menstruačním krvácení se opět zvýrazní. Příčina, vznik a reakce organismu nejsou v podstatě objasněny, ale předpokládá se účast hlavně těchto šesti faktorů:
alergie na potraviny
hypoglykémie
stres
deprese
hromadění vody v organismu
hormonální změny v závislosti na gynekologickém stavu
Prvním léčebným krokem při záchvatu je odpočinek v tmavé tiché místnosti s ledem na hlavě. Rovněž horká koupel nohou pomáhá odkrvit roztažené cévy v hlavě a snížit tak bolest. (Nohy ponořte až po kotníky do horké vody a přidáváním nové horké vody udržujte stálou teplotu lázně.)
Nízký krevní tlak (tzv. hypotenze) může signalizovat řadu onemocnění nebo akutních stavů. Patří sem poškození periferních nervů při cukrovce, onemocnění mozku a míchy, některé hormonální poruchy, nedostatek vitamínů, vážné úrazy provázené vnitřním krvácením, předávkování léky, silná alergie nebo šok, dehydratace organismu. U každého člověka je určité kolísání krevního tlaku zcela normální, naměřit pokaždé stejné hodnoty je velmi vzácné. Jeho hodnoty jsou rozdílné ve dne a v noci, mění se v závislosti na tělesné a psychické zátěži, při změnách okolní teploty nebo v závislosti na jídle a pití.
Nízký krevní tlak:
Muži: < 100/70 mmHg
Ženy: <100/60 mmHg
Nízký krevní tlak představuje poruchu prokrvení orgánů. Projevy vycházejí hlavně z nedostatečného prokrvení mozku, jako je únava, ospalost, mžitky před očima nebo závratě. Dále se setkáváme s celkovou slabostí a studenými končetinami. Rychlý pokles tlaku může způsobit ztrátu vědomí. Ta je buď krátkodobá, tzv. synkopa, v horším případě dlouhodobá, provázená křečemi. Nejtěžší formou, respektive projevem hypotenze je šok. Představuje rychlý pokles tlaku v celém těle, což vede ke zhroucení krevního oběhu. Bezprostředně tedy ohrožuje na životě a vyžaduje okamžitou hospitalizaci. Může být způsoben srdečními příčinami, silným krvácením, infekcí, alergickou reakcí či plicní embolií. V důsledku nízkého krevního tlaku dochází ke sníženému prokrvení orgánů. Zejména mozek je v této chvíli ohrožen, jelikož se mu nedostává dostatečné množství kyslíku, a proto může docházet ke ztrátám vědomí. Ty často vedou k různě závažným pádům, úrazům a poraněním. Při neléčeném nízkém krevním tlaku mohou postupně selhávat některé orgány, nejčastěji ledviny, srdce a mozek.
