Mžitky před očima dokážou člověka pořádně vyděsit – objevují se náhle, bez varování a často v situacích, kdy se cítíme jinak zcela v pořádku. Někdy vypadají jako světelné záblesky, jindy připomínají vlnění, jiskření nebo barevné obrazce, které narušují běžné vidění a vyvolávají obavy z vážného onemocnění.
Dobrou zprávou je, že mžitky před očima mají velmi široké spektrum příčin – od zcela neškodných a přechodných stavů až po situace, které už vyžadují lékařské vyšetření. Právě proto je důležité vědět, jak mžitky vypadají, kdy vznikají, co je může způsobovat a kdy je na místě zbystřit.
FAQ – Často kladené otázky
Jsou mžitky před očima vždy nebezpečné?
Ne, často jsou neškodné, ale jejich opakování nebo zhoršování je důvodem k vyšetření.
Kdy jít s mžitky k lékaři?
Při jednostranných mžitkách, poruše řeči, slabosti končetin, silné bolesti hlavy nebo v těhotenství.
Ve svém příspěvku MŽITKY PŘED OČIMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dosti často se mi objevují před očima (pravým i levým) červené tečky. Stává se to během dne i v podvečer, bez ohlede na námahu nebo okamžitou náladu, stres a podobně. Mám dojem, jako by na všem kolem byly červené kuličky (jako na šípkovém keři), někdy jsou doplněny i kuličkami žlutými. Je mi přes 70 let a oční lékař mi to nechce nevěřit, považuje to za nemožné. Obávám se, aby to nebyla jiná nemoc, než pouze oční vada. Poraďte kam se obrátit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Příčiny vzniku mžitek před očima mohou být různé, viz níže, a navíc mohou mít mžitky různou podobu, jako jsou světelné záblesky, jiskření před očima, blikání, vlnění.
Jak vznikají:
Mnutí očí – promnutí očí rukama je situace, která mžitky vyvolává snad nejčastěji. V tomto případě se používá termín „tlakové fosfény“, kdy je falešný vjem mžitek vyvolán tlakovým podrážděním smyslového aparátu oka.
Úder do hlavy – i relativně malé úrazy hlavy bez otřesu mozku a bez nutnosti ošetření rány chirurgem jsou často spojeny s dočasnými mžitkami. Důvodem je podráždění mozku zevní silou.
Migréna – mžitky před očima typicky doprovázejí některé záchvaty migrény. Objevují se spíše před vlastním záchvatem a bývají proto součástí takzvané aury.
Změny krevního tlaku – mžitky před očima se mohou objevit u stavů s výrazně zvýšeným krevním tlakem, ale vyskytují se spolu s motáním hlavy a celkovou slabostí i u stavů se sníženým krevním tlakem.
Roztroušená skleróza – postihne-li toto onemocnění zrakový nerv (což není zvláště u mladších žen s roztroušenou sklerózou až tak vzácné), mohou se kromě různých výpadků zorného pole a rozmazaného vidění objevit i mžitky před očima.
Oční choroby – řada očních onemocnění – typicky zahrnují-li poškození či podráždění sítnice – se může projevit nepříjemnými mžitkami. Patří sem například odchlípení sítnice, glaukom a jiné. Ze vzácných příčin se možný výskyt udává i u oční formy melanomu. Fosfény se někdy objevují u pacientů po operaci čočky kvůli kataraktu.
Lékař provede řadu vyšetření a odhalí příčinu těchto mžitek před očima. Mžitky před očima mohou signalizovat i vážnější onemocnění – především očí nebo mozku. Zpozornět byste měli ve chvíli, kdy se mžitky před očima objevují také v klidovém stavu a setkáváte se i s dalšími problémy, jako je rozmlžené vidění, neostré vidění, pocit zúžení zorného pole. Ideální je, pokud se obrátíte na očního lékaře nebo neurologa. Mžitky před očima mohou kromě závažnější nemoci souviset také se stresem nebo psychickým vypětím. Je však třeba nejprve vyloučit právě přítomnost onemocnění očí, proto návštěvu lékaře neodkládejte.
Mžitky v očích má někdy každý člověk. Jejich vnímání je velmi individuální a popis se liší případ od případu. Nejčastěji jsou popisovány jako vlnění před očima, blikání v zorném poli, problikávání před očima, jiskření, světelné záblesky nebo barevné obrazce.
Někdo vnímá drobné světelné body, jiný má pocit, že se obraz deformuje, třese nebo rozpadá. Mžitky mohou být krátkodobé, ale také přetrvávat delší dobu, případně se vracet opakovaně.
Mžitky před očima mohou úzce souviset s krční páteří. Degenerativní změny, svalové napětí nebo blokády v oblasti krku mohou ovlivnit průtok krve vertebrálními tepnami, které zásobují mozek i zraková centra.
U některých lidí se mžitky objevují společně s bolestí šíje, hlavy, závratěmi nebo brněním horních končetin. Popisovány jsou opět projevy jako vlnění před očima, blikání v zorném poli či světelné záblesky.
Mžitky před očima se mohou objevit při zátěži, zejména po intenzivním sportu. Nejčastější příčinou je přechodná hypotenze, dehydratace, nedostatek kyslíku nebo minerálů.
Krátkodobé mžitky po fyzickém výkonu jsou obvykle neškodné. Pokud se však opakují, zhoršují nebo jsou doprovázeny bolestí na hrudi, závratí či kolapsem, je nutné lékařské vyšetření.
dehydratace, při ní je charakteristická ještě bolest hlavy;
stav před omdlením, což bývá doprovázeno ještě „hučením v uších“, bledostí a malátností – mdloby jsou stav, ze kterého se postižený sám do 5 minut probere, přičemž nejeví známky zmatení nebo dezorientace, trvají-li mdloby déle, je nutné volat záchranou službu;
rychlá změna polohy;
dlouhé stání;
pobyt v místnosti s vydýchaným vzduchem;
součást aury u migrény – mžitky před očima jsou pouze jedním možným projevem aury;
cukrovka – při nízké i vysoké hladině cukru v krvi.
V těhotenství mohou být mžitky zcela neškodné, ale také varovným signálem závažného stavu. Může jít o přechodné stavy po promnutí očí nebo po oslnění, ale také o příznak preeklampsie.
Pokud jsou mžitky spojeny s vysokým tlakem, bolestí hlavy, otoky nebo poruchou vidění, je nutné okamžitě vyhledat lékaře.
Červené mžitky před očima se často objevují při náhlé změně polohy, prudkém kýchnutí nebo rychlém vstávání. Jde o krátkodobé snížení prokrvení mozku a sítnice.
Pokud však červené nebo světelné záblesky přetrvávají, mohou signalizovat oční nebo cévní problém a vyžadují odborné vyšetření.
Nedostatek hořčíku může významně přispívat ke vzniku mžitek. Hořčík je klíčový pro správnou funkci nervů, svalů a cévního systému.
Při jeho nedostatku dochází k přetrvávající aktivaci buněk, zvýšenému stresu organismu a vzniku příznaků, mezi které patří i mžitky, svalové záškuby, únava či bušení srdce.
Kombinace mžitek před očima a rozmazaného vidění velmi často souvisí s migrénou, zejména s takzvanou oční nebo aurou provázenou migrénou. V tomto případě se mžitky objevují ještě před samotnou bolestí hlavy nebo ji mohou i zcela nahradit.
Dalšími častými příčinami jsou kolísání krevního tlaku, hypoglykémie, dehydratace, ale také neurologická či oční onemocnění. Pokud se přidá bolest hlavy, nevolnost, porucha řeči nebo slabost končetin, je nutné okamžité vyšetření.
Většina mžitek objevujících se po sportu jsou drobné částečky sklivce, gelovité části oka mezi sítnicí a čočkou. Jak stárneme, sklivec se začíná rozpouštět a zkapalňovat a jeho uvolněné částice se pak pohybují v jeho středu. Co potom vidíte, nejsou částice samotné, ale jejich stíny na sítnici. Nejjednodušeji je uvidíte, když se podíváte přímo do jasné oblohy nebo na bílou zeď. Všimnete si, že tyto malé skvrnky nerady zůstávají v klidu a zmizí ze zorného pole vždy, když se na ně snažíte zaostřit zrak. To se děje proto, že se pohybují, když se pohybují vaše oči.
Občasný výskyt tohoto příznaku je zcela normální. Zvláště byl-li vyvolán únavou, dehydratací, rychlou změnou polohy, dlouhým stáním, zátěží nebo pobytem v místnosti s vydýchaným vzduchem. Jsou-li však potíže časté a nespojují se s žádnou z popsaných situací, je určitě namístě co nejdříve navštívit lékaře. Po mžitkách před očima mohou následovat mdloby. Najdeme-li člověka, který je v uzavřené místnosti s těmito projevy: nevolnost, zvracení, bolest hlavy, euforie, závratě a poruchy sluchu, případně nalezneme-li postiženého už v bezvědomí, musíme okamžitě zavolat záchrannou službu.
Migréna je pravidelná porucha regulace napětí cévních stěn v hlavě, a to jak nitrolebečních, tak i mimolebečních. Hlavním příznakem je bolest hlavy, zpravidla jen na jedné straně. U dalšího záchvatu může být bolest vnímána na druhé straně. U klasické migrény je záchvat nejčastější ráno, krátce po probuzení. Může k němu ovšem dojít i kdykoli během dne. U většiny postižených se před záchvatem objevují různé příznaky – mžitky před očima, výpadky vidění ve zrakovém poli a podobně. Po těchto příznacích, které jsou projevem zúžení cév, následuje záchvat vyvolaný následným roztažením cév. Na začátku záchvatu pociťuje pacient trhavou bolest, jejíž intenzita může být velmi rozdílná. Bolesti hlavy vnímané jakoby hluboko v hlavě mohou být doprovázeny pocitem „vyschlých úst“, nucením na zvracení až zvracením, průjmem, jindy zácpou. Po záchvatu se objevuje časté močení. Mezi záchvaty může být úplný klid. Migrénou trpí 10–20 % populace, přičemž asi polovina nekonzultuje své problémy s lékařem. Migrénou jsou postiženi lidé všech věkových skupin, ovšem ženy dvakrát až třikrát častěji než muži. Během těhotenství se migrénové záchvaty zpravidla zmírní, jindy vymizí, a po přestávce v menstruačním krvácení se opět zvýrazní. Příčina, vznik a reakce organismu nejsou v podstatě objasněny, ale předpokládá se účast hlavně těchto šesti faktorů:
alergie na potraviny
hypoglykémie
stres
deprese
hromadění vody v organismu
hormonální změny v závislosti na gynekologickém stavu
Prvním léčebným krokem při záchvatu je odpočinek v tmavé tiché místnosti s ledem na hlavě. Rovněž horká koupel nohou pomáhá odkrvit roztažené cévy v hlavě a snížit tak bolest. (Nohy ponořte až po kotníky do horké vody a přidáváním nové horké vody udržujte stálou teplotu lázně.)
Za normální krevní tlak se obecně považuje hodnota kolem 120/80 mm Hg. O nízkém krevním tlaku (hypotenzi) mluvíme obvykle při hodnotách pod 105/65 mm Hg, zejména pokud jsou spojeny s obtížemi. Nízký krevní tlak sám o sobě není nemocí, ale může být příznakem jiného stavu nebo individuální vlastností organismu.
Primární nízký krevní tlak
Primární hypotenze vzniká bez jasně prokazatelné příčiny. Často se vyskytuje u mladých, štíhlých žen nebo u sportovců. V mnoha případech nepůsobí žádné obtíže a může dokonce chránit před nemocemi spojenými s vysokým krevním tlakem.
genetické předpoklady
vyšší a štíhlý vzrůst
nižší příjem tekutin nebo sodíku
hormonální vlivy
Addisonova choroba
Sekundární nízký krevní tlak
Sekundární hypotenze je důsledkem jiného onemocnění nebo vnějších vlivů. Častou formou je ortostatická hypotenze, kdy tlak prudce klesá při rychlém postavení ze sedu nebo lehu.
Může se vyskytovat u seniorů, u pacientů léčených na vysoký tlak nebo při onemocněních nervové soustavy, cukrovce či po užívání alkoholu.
Projevy nízkého krevního tlaku
únava a spavost
závratě a mžitky před očima
studené končetiny
poruchy soustředění
krátkodobá ztráta vědomí
Léčba a prevence nízkého krevního tlaku
Léčba je nutná pouze tehdy, pokud hypotenze způsobuje obtíže. Základem jsou režimová opatření – dostatek tekutin, pomalé vstávání, pravidelný pohyb a případně zvýšený příjem soli. Léky se používají jen výjimečně a vždy po posouzení lékařem.
