MŽITKY V ZORNÉM POLI bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Mžitky před očima mohou kromě závažnější nemoci souviset také se stresem nebo psychickým vypětím. Je však třeba nejprve vyloučit právě přítomnost onemocnění očí. Zpozornět byste měli ve chvíli, kdy se mžitky před očima objevují i v klidovém stavu nebo se setkáváte s dalšími problémy, například rozmlženým viděním, neostrým viděním, pociťujete zúžení zorného pole. Ideální je obrátit se na očního lékaře nebo neurologa.
Mžitky před očima v těhotenství
Mžitky v těhotenství mohou znamenat jak úplnou banalitu, tak i velmi vážnou nemoc. Stačí si oči silněji promnout, čímž nechtěně zatlačíme na oční nerv. Jakmile oči uvolníme, máme chvíli pocit, jako by nám před nimi poletovaly malé černé tečky, které pak samovolně postupně vymizí. Úplně stejně se nám to může přihodit, pokud se na chvíli zadíváme do slunce nebo do jiného silného zdroje světla – když se pak podíváme jinam, vidíme opět mžitky, případně máme pocit, jako bychom viděli jeden či více dalších světelných bodů, které se různě pohybují a vzdalují až zmizí. Ale to jsou jen banality, které nikoho nevyděsí a neznamenají vůbec nic. Jsou ovšem případy, kdy jsou mžitky před očima jedním z příznaků závažných chorob, a to nejen těch týkajících se očí.
Otřes mozku: Následkem rány vidíme mžitky, vnímáme různé tmavé pohybující se body. Tento stav po nějaké době spolu s vyléčením odezní.
Nízký tlak: Mžitky před očima má většina lidí spojených se stavem, který se objevuje těsně před omdlením. Pakliže je nám mdlo, zatmívá se nám před očima a máme pocit, jako bychom přestávali vidět, případně máme mžitky. Poté obvykle přicházejí samotné mdloby. To se může stát po úrazu či úderu, ale často to trápí i jedince, kteří mají nízký tlak a jsou tak k omdlévání náchylnější. Podobné stavy se mohou dostavit, i pokud máme kolísavý tlak, a někdy i u toho vysokého.
Migréna: Jedním z příznaků migrény jsou kromě silných bolestí hlavy i mžitky před očima. Pakliže nás ale trápí tyto obtíže, jsou mžitky tím posledním, co nás zajímá, protože se navíc obvykle objevují jen před záchvatem migrény.
Roztroušená skleróza: Velmi závažnou nemocí, při níž se mohou objevovat mžitky před očima, je roztroušená skleróza. Ta přitom nemá nic společného se stařeckou demencí a sklerózou, jedná se o neléčitelné degenerativní onemocnění, které svého nositele postupně ničí víc a víc, až ho zabije.
Nemoci očí: Důvodem, proč můžeme mít pocit mžitek před očima, může být i nějaká nemoc očí. Těch je celá řada, a co nás přesně trápí, může určit jen oční lékař. Ten provede vyšetření očního pozadí, změří oční tlak a zjistí, o co jde. Může jít o banalitu, stejně jako o nádor tlačící na oční ústrojí. Mžitky může způsobit i odchlípnutá sítnice či glaukom.
Ve svém příspěvku KONTAKT NA MUDR. JANA ŠULU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
mohu z vlastní životní zkušenosti potvrdit, že jídlem lze ovlivnit zákeřnou roztroušenou sklerózu. Diagnostikována mi byla před 30 lety, dnes je mi 60 a jsem pro lékaře zázrakem na poli medicíny. Stačilo jen vyloučit špatné potraviny a zařadit doporučenou bylinu. Pana doktora Šulu osobně neznám, ráda bych se s ním potkala. Tam kde on došel studiemi a lékařskou praxí, dovedla mne životní zkušenost. Vážím si, že je zde doktor, který jde cestou rozumu.
Přeji hodně úspěchů, snad mi někdo dopomůže ke kontaktu na pana doktora, ráda sdělím cenné zkušenosti.
Přeji hodně zdraví. Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JJ.Malina.
Dobrý den.
Stav výživy ,tedy toho co jíte je poměrně nový obor / epigenetika - zmiňuje se o ní i pan doktor v rozhovoru /
To že to souvisí s výskytem civilizačních chorob je předmětem výzkumu
několika světových laboratoří a i technologie na rychlou diagnostiku každého z vás
již je k dispozici. Za pár korun a minut se dozvíte výsledek. Navíc neinvazivně tedy bez odběru krve.
Zájem ze strany lékařů o epigenetku je pramalý. Metoda ;polkni prášek ; zatím vítězi a příčinu
Vaší choroby moc neřeší .
Pokud by někdo z ,,osvícených,, lékařů , výživářů a nebo lidí se zájmem o tuto revoluční
diagnostiku měl chuť se dozvědět více, jsme k dispozici na tel. 608 053 733 /Praha 1
Krásné jarní dny J.M.
Mžitky mohou souviset i s krční páteří. Změny na páteři se mohou projevovat i v podobě takzvaných Schmolových uzlů, což je nevratné poškození páteře, které se nedá vyléčit ani odstranit. Dochází k otisku uzlu do kosti obratle, takže vznikají nerovnosti na povrchu obratle a s tím následně i projevy, mezi něž mohou patřit i mžitky před očima, vlnění před očima, blikání v zornémpoli, problikávání před očima, jiskření, světelné záblesky či barevné obrazce.
V naší poradně s názvem SKLIVCOVÉ ZÁKALKY, JAK SE JICH ZBAVIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mária Benková.
Začal sa mi v zornom poli objavovať čierny útvar,ako U,prišlo to odrazu,mala som štyri roky dozadu laserový operáciu Prelex.
Ako sa zbaviť tohoto útvaru,vo svetle mi prekáža viac.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o shluk bílkovin ve sklivci oka, které přibývají postupem věku. Dají se buď rozbít laserem na menší kousky, takže pak tolik nevadí, ale v oku dále zůstávají. Další možnost je odsátí sklivce i s těmito shluky a nahrazení sklivcem umělým. A poslední možnost je si na to zvyknout. Co je nejlepší ve vašem konkrétním případě, vám sdělí oční lékař po vyšetření.
Příčiny vzniku mžitek před očima mohou být různé, viz níže, a navíc mohou mít mžitky různou podobu, jako jsou světelné záblesky, jiskření před očima, blikání, vlnění.
Jak vznikají:
Mnutí očí – promnutí očí rukama je situace, která mžitky vyvolává snad nejčastěji. V tomto případě se používá termín „tlakové fosfény“, kdy je falešný vjem mžitek vyvolán tlakovým podrážděním smyslového aparátu oka.
Úder do hlavy – i relativně malé úrazy hlavy bez otřesu mozku a bez nutnosti ošetření rány chirurgem jsou často spojeny s dočasnými mžitkami. Důvodem je podráždění mozku zevní silou.
Migréna – mžitky před očima typicky doprovázejí některé záchvaty migrény. Objevují se spíše před vlastním záchvatem a bývají proto součástí takzvané aury.
Změny krevního tlaku – mžitky před očima se mohou objevit u stavů s výrazně zvýšeným krevním tlakem, ale vyskytují se spolu s motáním hlavy a celkovou slabostí i u stavů se sníženým krevním tlakem.
Roztroušená skleróza – postihne-li toto onemocnění zrakový nerv (což není zvláště u mladších žen s roztroušenou sklerózou až tak vzácné), mohou se kromě různých výpadků zorného pole a rozmazaného vidění objevit i mžitky před očima.
Oční choroby – řada očních onemocnění – typicky zahrnují-li poškození či podráždění sítnice – se může projevit nepříjemnými mžitkami. Patří sem například odchlípení sítnice, glaukom a jiné. Ze vzácných příčin se možný výskyt udává i u oční formy melanomu. Fosfény se někdy objevují u pacientů po operaci čočky kvůli kataraktu.
Ve svém příspěvku MŽITKY PŘED OČIMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dosti často se mi objevují před očima (pravým i levým) červené tečky. Stává se to během dne i v podvečer, bez ohlede na námahu nebo okamžitou náladu, stres a podobně. Mám dojem, jako by na všem kolem byly červené kuličky (jako na šípkovém keři), někdy jsou doplněny i kuličkami žlutými. Je mi přes 70 let a oční lékař mi to nechce nevěřit, považuje to za nemožné. Obávám se, aby to nebyla jiná nemoc, než pouze oční vada. Poraďte kam se obrátit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sklivcové zákalky proplouvají zorným polem. Mohou se objevit jako černé nebo šedé skvrny nebo pavučiny, které se pohybují po každém pohybu vašich očí. Pokud se však pokusíte přímo podívat na ně, mají tendenci se odrazit. Sklivcové zákalky se objevují v různých formách většinou na periferii oka. Člověk, který má sklivcové zákalky, v podstatě vidí kolečka, trojúhelníčky, chuchvalce či jiné prapodivné tvary, které se pohybují. Někdy je to horší, jindy lepší. Nejlepší je tmavé prostředí a nejhorší bílá a modrá barva, jak uvádějí pacienti. V některých případech stačí odvést pozornost. Mozek zase tak chytrý není a dokážete ho zmást.
Příčiny:
změny spojené s věkem;
zánět;
krvácení;
poškození sítnice;
některé oční léky anebo operace;
zdravotní stavy, jako je diabetes mellitus, hypertenze a zranění;
krátkozrakost.
Typy sklivcových zákalků:
vláknité prameny: Pokud vidíte vláknité tvary ve svém zorném poli, mohlo by jít o důsledek rozpadu kolagenu. Vláknité prameny jsou nejčastějším a neškodným typem sklivcových zákalků, i když velmi nepříjemným.
mraky: Jsou rozptýlené a méně definovatelné tvary než vláknité prameny. Přirozený proces stárnutí vede k viditelnosti těchto zákalků.
kroužky: Jsou větší, mají kruhový tvar. Často se tvoří, když se tkáň obklopující optický nerv odděluje.
záblesky světla: Můžete vidět záblesky světla, když membrána stimuluje sítnici během jejího oddělení.
body: Pokud vidíte tečky nebo skvrny v zornémpoli, mohlo by to být způsobeno slzou v sítnici, která způsobila, že krev (viditelné tečky) pronikla do membrány.
Léčba není jednoduchá. Většina lékařů tento problém ani neřeší. Pokud však změny obtěžují, existují přirozené způsoby, jak potlačit tyto symptomy.
Nejčastější patogeny:
bakterie – Chlamydia pneumonie, Borrelia;
paraziti – Toxocara, Toxoplasma;
viry – zejména Herpes simplex;
autoimunitní zánět – kdekoli, onemocnění štítné žlázy.
Mžitky v očích má někdy každý. Popis mžitek je individuální – jedinec buď vidí světýlka, nebo má pocit, že vidí něco jako vlnění před očima, blikání v zornémpoli, problikávání před očima, jiskření, světelné záblesky, případně barevné obrazce.
Mžitky před očima a rozmazané vidění mohou souviset s počátečními projevy migrény. Migréna je nepříjemné onemocnění, které se projevuje nejen prudkými záchvaty bolesti hlavy, nevolností a zvracením, ale mohou se při ní objevovat také mžitky před očima a rozmazané vidění. V takovém případě není nutné propadat panice, protože mžitky před očima jsou důsledkem právě probíhající migrény.
dehydratace, při ní je charakteristická ještě bolest hlavy;
stav před omdlením, což bývá doprovázeno ještě „hučením v uších“, bledostí a malátností – mdloby jsou stav, ze kterého se postižený sám do 5 minut probere, přičemž nejeví známky zmatení nebo dezorientace, trvají-li mdloby déle, je nutné volat záchranou službu;
rychlá změna polohy;
dlouhé stání;
pobyt v místnosti s vydýchaným vzduchem;
součást aury u migrény – mžitky před očima jsou pouze jedním možným projevem aury;
cukrovka – při nízké i vysoké hladině cukru v krvi.
Sítnice plní různé klíčové funkce – a skrývá i odpověď na to, proč máme někdy červené mžitky před očima, když příliš rychle vstaneme nebo silně kýchneme. Náhlý pohyb vede k odkrvení hlavy a přesunu krve do zbytku těla. Než se krevní tlak stabilizuje, mozek a oči trpí nakrátko nedostatkem krve a kyslíku. To sítnici brání v normálním výkonu funkce, takže tuto informaci předá mozku opožděně. Právě proto vidíte záblesky či mžitky před očima. Pokud nedostatek kyslíku přetrvává, přejde tělo do další fáze, kdy fotorecepční buňky v sítnici přestanou vysílat informace do mozku. V tomto stadiu je vše černé. Obvykle dojde k rychlé obnově vidění, neboť tyto symptomy vymizí, jakmile vám začne krev opět normálně proudit. V některých případech mohou být zmiňované symptomy způsobeny některou z nemocí či vedlejším účinkem léků.
Lékař provede řadu vyšetření a odhalí příčinu těchto mžitek před očima. Mžitky před očima mohou signalizovat i vážnější onemocnění – především očí nebo mozku. Zpozornět byste měli ve chvíli, kdy se mžitky před očima objevují také v klidovém stavu a setkáváte se i s dalšími problémy, jako je rozmlžené vidění, neostré vidění, pocit zúžení zorného pole. Ideální je, pokud se obrátíte na očního lékaře nebo neurologa. Mžitky před očima mohou kromě závažnější nemoci souviset také se stresem nebo psychickým vypětím. Je však třeba nejprve vyloučit právě přítomnost onemocnění očí, proto návštěvu lékaře neodkládejte.
Jedná se o velmi vážné onemocnění, které může postihnout člověka v jakémkoliv věku, nejčastěji jsou ale tímto onemocněním postiženi jedinci středního a staršího věku. K odchlípení sítnice oka dochází, když se v sítnici objevují různé trhlinky, které způsobují, že tekutina ze sklivce se začne dostávat pod sítnici a nadzvedávat ji (tím se sítnice odlučuje od vrstvy pigmentových buněk). Vzhledem k tomu se pak do sítnice nedostávají (nebo v menším množství) živiny a kyslík, a proto buňky přítomné v sítnici rychle odumírají. Nejčastěji k tomuto odchlípnutí dochází na okraji sítnice, odtud se ale při neléčení pomalu přesouvá i do centra vidění.
V některých případech odchlípnutí sítnice způsobilo i svrašťování sklivce, k němuž běžně dochází v rámci stárnutí člověka. Při stárnutí (někdy i při úrazu, nebo krátkozrakosti či zánětu) vznikají v sítnici drobná ložiska, která mohou vytvářet nové spojení mezi sklivcem a sítnicí, právě tato spojení způsobují, že může dojít k vytržení části sítnicové tkáně, když se sklivec smršťuje.
Vyšší pravděpodobnost tohoto onemocnění je u jedinců, kteří trpí vyšším stupněm krátkozrakosti, pokud k tomu mají genetické předpoklady (i rodiče trpěli tímto onemocněním), pokud u nich došlo k úrazu tupým úderem nebo pokud při nějakém poranění byla narušena celistvost oka, případně to může být dáno i jinými vrozenými vadami.
- příznaky
V případě, kdy má člověk pocit, že nevidí tak dobře, jako tomu bylo dříve, je vždy dobré navštívit očního lékaře, který může přesně diagnostikovat problém, a tím i zachránit zrak pacienta. V případě odchlípnutí sítnice patří k příznakům, u nichž je třeba zbystřit pozornost, například: falešné zrakové vjemy (takzvané záblesky před očima), drobné tečky v zorném poli (nejlépe viditelné v okamžiku, kdy se člověk dívá na bílé pole), skvrny vypadající jako padající saze (způsobuje je krev, která se uvolňuje do sklivce), tmavý stín nejprve na okraji zorného pole, který se může dále rozšiřovat (= známý jako clona). Tyto příznaky se mohou objevovat velmi pomalu a postupně, že si je člověk nemusí ani zpočátku uvědomovat, ale také může dojít k tomu, že se všechny příznaky objeví náhle a zničehonic. Vždy je nutné vyhledat co nejrychleji pomoc u odborného lékaře.
- léčba
I u tohoto onemocnění musí lékař nejprve pacienta vyšetřit, aby onemocnění správně diagnostikoval. Zároveň se lékař snaží přijít na příčinu odchlípnutí sítnice. K vyšetření se užívá oftalmoskop (lékař jím vyhledá díry a trhliny v sítnici, dokáže jím určit rozsah a výšku odchlípnutí), případně i štěrbinová lampa, nebo ultrazvuk oka.
Pokud lékař objeví trhliny a díry v sítnici i ještě před vznikem odchlípnutí, musí je léčit, obvykle se k tomu využív
Toto onemocnění je také známé pod označení retinitida. Zánět sítnice oka mohou způsobit viry i paraziti, nejčastější příčinou jsou ale bakterie. Člověk se může nakazit psí tasemnicí a tak pak může vyvolat i zánět sítnice. Pacientovi se infekce do sítnice může dostat krví ze zánětlivého ložiska v podstatě kdekoliv v těle. Pacientovi se může sítnice zanítit ale i po úrazu, nebo v případě, že je infekce do oka zanesena přímo (například: pacient si promne oko rukou). Zánět mohou způsobit také různé onemocnění jako zarděnky (ty je způsobí v případě, že jimi onemocněla těhotná žena v prvním trimestru, a tím došlo k poškození sítnice oka u embrya), HIV virus, tuberkulóza, chlamydie a další. Problém u zánětu sítnice je v tom, že když tělo léčí tuto infekci, tak zároveň imunitní buňky poškozují současně i buňky v sítnici, což může vést k poškozování (zhoršování) zraku. V mnoha případech není zánět sítnice osamocený a doprovází ho také zánět cévnatky, která sítnici zásobí krví.
- příznaky
V první fázi pacient si žádné problémy se zrakem neuvědomuje, postupně se ale začne jeho vidění zhoršovat. Obvykle pacienti se zánětem sítnice uvádějí rozmazané vidění a pohyblivé skvrny v zorném poli oka, zkalení sítnice, vznik světle žlutých ložisek na sítnice. Pro toto onemocnění je také typická vysoká citlivost na světlo a slzení.
- léčba
K léčbě zánětu sítnice oka obvykle lékař předepíše antibiotika, v závažnějších případech může předepsat i kortikoidy. Obvykle záleží na tom, co zánět způsobilo. Antibiotika se samozřejmě nepředepisují v případě, že onemocnění způsobily viry, v takovém případě se nasazují antivirotika.
Žlutá skvrna je oblast v centru sítnice oka o velikosti špendlíkové hlavičky s hustým výskytem fotoreceptorů (zrakových buněk), která zajišťuje jasné, ostré vidění detailů. Žluté zbarvení nazývané „pigment skvrny“ je výsledkem nahromadění luteinu a zeaxantinu, což jsou látky s antioxidačními účinky, velmi důležité pro výživu oka. Jejich koncentrace je v makule tisíckrát vyšší než v krvi. Patří do velké skupiny rostlinných pigmentů nazývaných karotenoidy, díky kterým se v ovoci a zelenině vyskytuje žluté, červené a oranžové barvivo.
Některá onemocnění související s poškozením žluté skvrny jsou velmi vážná a mohou způsobit až oslepnutí. Častá je makulární degenerace neboli degenerace žluté skvrny, což je onemocnění zraku, které postihuje převážně osoby starší 50 let. V 90 % se pak jedná o takzvanou stařeckou makulární degeneraci, která je charakteristická výskytem u osob nad 50 let. Méně častou formou je degenerace žluté skvrny jako součást Stargardtovy nemoci u dětí a mladistvých.
Postižený jedinec vidí v zornémpoli šedou nebo černou skvrnu, která se nazývá centrální skotom. Rovné linie bývají deformovány, nemocný vidí tvary předmětů jinak, než ve skutečnosti vypadají. Tyto příznaky, kterým se obecně říká zprohýbané vidění, jsou projevem takzvané vlhké (exsudativní) makulární degenerace. Ta většinou nastupuje velmi rychle a v případě neléčení může dojít až ke ztrátě zraku.
Naproti tomu pokud příznaky nastupují postupně, to znamená, že dochází k problémům s viděním za tmy nebo za šera, k vyblednutí barev a k rozmazávání písma (obtíže se čtením), jedná se o takzvanou suchou makulární degeneraci. Na tu bohužel neexistuje žádná léčba. Udává se, že drtivá většina nemocných (až 90 %) trpí právě suchou (atrofickou) formou degenerace žluté skvrny.
Základem diagnostiky makulární degenerace je Amsler mřížkový test, který se skládá z pravidelné mřížky, v jejímž prostředku se nachází černý puntík. Na něj se pacient snaží zaostřit. Zdravý jedinec vidí všechny čáry z mřížky rovné, nemocnému degenerací žluté skvrny se jeví jako deformované.
Léčba degenerace žluté skvrny je velmi problematická. Na suchou formu makulární degenerace neexistuje spolehlivá léčba, takže pacientům nezbývá než užívat potravinové doplňky s obsahem luteinu, vitamínu E, zeaxantinu a zinku. Naproti tomu vlhká forma makulární degenerace se léčit dá. Mezi způsoby léčby patří například speciální injekce na potlačení růstu nových cév (anti-VEGF terapie). Dalšími možnostmi jsou také fotodynamická terapie a transpupilární termoterapie (léčba diodovým laserem), které ovšem nelze využít přímo v místě žluté skvrny, protože laser spolu s novými cévami zničí i&nb
U očí představuje toto onemocnění značné komplikace. Oči mají nádech načervenalé barvy. Pigment v oku světlo odklání, ale pokud chybí, světlo proniká přímo do oka, což u postižených jedinců způsobuje světloplachost a v nejhorších případech může dojít až k oslepnutí. Kromě toho se může připojit i spousta dalších očních poruch. Mezi nejčastější zrakové problémy spojené s albinismem patří fotofobie (světloplachost), nystagmus (mimovolné pohyby oka), strabismus (šilhání), zúžení zorného pole, snížená zraková ostrost, porucha trojrozměrného vnímání, výpadky v zornémpoli a další. Takto postižení lidé se obecně označují jako „slabozrací“. Ke zvládání některých poruch pomáhají dioptrické brýle, ale ty neřeší každý výše zmíněný problém. Například nystagmus se projevuje nedobrovolnými záškuby očí. Člověk s touto poruchou nedokáže správně zafixovat zrak. Pozorovatel u postiženého sleduje rychlé kmitání očí většinou ze strany na stranu (horizontální), ale občas i nahoru dolu (vertikální), nebo pohyb úhlopříčný (diagonální) či krouživý. Dále se u nystagmu dají rozlišovat amplitudy (drobné/střední/hrubé kmity), frekvence (rychlá/střední/pomalá) – střední hodnoty jsou 250 až 300 kmitů za minutu – a stupeň (1–3). Stupeň 1 odpovídá rychlému pohybu ve směru pohledu, stupeň 2 kmitání při přímém pohledu a nejméně častý stupeň 3 popisuje rychlý kmit proti směru pohledu. Tyto záškuby se nedají vůlí nijak ovlivnit. Některé nystagmy jsou celý život neměnné, jiné trvají týdny a měsíce a pak mizí. Vše záleží na vyvolávající příčině (vrozený, oční/ušní/nervový původ, nystagmus horníků a podobně). Při nystagmu dochází k rozostření vidění a „kmitání“ obrazu. K nápravě se používají brýle nebo čočky. Je zde i možnost operativního napravení, ale léčba je málo účinná. Dost spornou metodou je aplikace botulotoxinu. Nepatrný efekt mají i vizuální akupunktury. Další velice nepříjemná porucha je fotofobie (světloplachost). Kvůli chybějícímu pigmentu v duhovce, řasnatém tělísku a pigmentovém epitelu sítnice dochází u daného člověka k oslnění. Zdravému člověku chvíli trvá, než se vyrovná s přechodem ze tmy na světlo (opačně to trvá delší dobu), ale nemocnému to může trvat i třikrát déle. Oslnění také způsobuje astenopické potíže. Postižená osoba je rychleji unavená a trpí častou bolestí očí či hlavy, čímž se zkracuje doba vhodná pro práci či učení. Ke zvládání tohoto problému neexistuje žádná terapie, snad kromě takzvané „oční gymnastiky“, kdy se jednoduchým cvičením protahují okohybné svaly. Žádná studie, která by potvrdila příznivé účinky tohoto cvičení, však neexistuje.
Řešení světloplachosti není vůbec levná záležitost. Na ochranu před sluníčkem se nejlépe h
Stíny, závěsy, plováky/kroucené čáry v zornémpoli;
Nové nebo zhoršující se rozmazané vidění, často pouze jednoho postiženého oka;
Zvětšující se tmavá skvrna v oku;
Částečná nebo úplná ztráta zraku;
Vykulené jedno oko;
Bulka na víčku nebo v oku, která se zvětšuje;
Bolest v oku a kolem oka (vzácné).
Tyto příznaky mohou být také způsobeny méně závažnými očními stavy, takže nemusí být nutně známkou rakoviny. Pokud však pociťujete některý z výše uvedených příznaků, okamžitě navštivte svého očního lékaře.
Menší léze jsou obvykle pozorovány lékařem kvůli změnám. Měnící se nebo větší léze by vyžadovala biopsii, aby se vyloučilo zhoubné onemocnění.
Někdy se léze skrývají za víčkem. Ty lze snadno přehlédnout a vyžadují pečlivé vyšetření biomikroskopem.
Lékaři se domnívají, že existuje souvislost s celoživotní akumulací UV záření nebo sluncem. Významný důvod, proč jsou sluneční brýle nutností pro všechny pacienty. Všichni pacienti používající solárium by měli nosit ochranné brýle proti UV záření.
To, že játra nefungují správně, poznáte podle různých fyzických a emočních projevů. Hlavní příznaky jsou různé. Pokud trpíte na časté slzení očí, šeroslepost, máte v zornémpoli jiskřičky před očima, ve snu se hněváte na někoho či na něco, míváte sny o trávě a stromech (játra patří k prvku strom podle čínského pentagramu), máte různé vyrážky, svědění na pohlavních orgánech, zarudlé oči, záněty spojivek, trpíváte samomluvou, výbuchy smíchu, výbuchy hněvu, nebo jste agresivní, míváte dlouhodobou bolestivou erekci údu, zanícené praskající bradavky, závratě, hučení v uších, zhoršení čichu, sucho v krku, hořkou chuť v ústech, zápasíte ve snech, soudíte někoho ve snech, máte sny o sebevraždě, ztuhlé trapézy, trpíte bolestmi hlavy a krční páteří, máte migrény, bolesti kyčlí, zarudnutí uší, epilepsii, kuří oka a různé otlaky na 4. prstu nohy, máte stavy bezdůvodné zuřivosti, děláte si z druhých agresivní, urážlivou až vulgární legraci, trpíte nedostatkem odvahy, nerozhodností, pak vaše játra a žlučník nutně potřebují zbavit usazených zátěží a ložisek.
K příznakům onemocnění ledvin a močových cest patří zejména vylučování leukocytů a erytrocytů. Výsledek se řídí počtem elementů v zornémpoli.
Rozlišení:
Semikvantitativní vyšetření močového sedimentu po odstředění moči za standardních podmínek.
Kvantitativní vyšetření močového sedimentu dle Hamburgera.
Normální nález: Použije se preparát připravený z centrifugované moči – na jedno zorné pole 1–2 erytrocyty, 0–5 leukocytů u žen a 0–1 leukocyt u mužů. U zdravého jedince je močový sediment chudý.
Dle Hamburgera: Moč se sbírá 3 hodiny, doba sběru se udává s přesností na minuty a do laboratoře se dodá celý objem nasbírané moči, který se přesně změří. Objem nemá být menší než 100 ml. Moč je nutné dodat do laboratoře co nejdříve po skončení sběru. U kvantitativního vyšetření močového sedimentu podle Hamburgera se hodnotí počet elementů za 1 minutu: erytrocyty do 2 000/min; leukocyty do 4 000/min; válce do 60–70/min.
Počet 75 leukocytů v moči může signalizovat zánět močových cest nebo gynekologické znečištění moči.
Počet 11–20 leukocytů v moči může signalizovat odchylku. Nejedná se o patologický stav.
