NÁSLEDKY ZÁPALU MOZKOVÝCH BLAN je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Zánět mozkových blan (meningitida) se označuje jako infekční zánět mozkových blan (meningů) a jedná se o velmi závažné infekční onemocnění, které může vést k trvalým následkům, či dokonce k úmrtí. Obraz nemoci se vyvíjí už během několika hodin. Může jí být nakažen každý, zvláště vnímavé jsou děti a adolescenti, jde tudíž o nadmíru obávanou infekční nemoc. I přes léčbu nelze vždy zabránit trvalým následkům nebo smrti. Naštěstí se většinu pacientů podaří vyléčit bez následků.
Inkubační doba
Obecně platí, že inkubační doba při zánětu mozkovýchblan je 1–8 dní, u klíšťového zánětu 1–28 dní.
Nakažlivost
Hlavní příčina meningokokového zánětu mozkovýchblan je infekce bakterií, které se nazývají meningokok. Na mozkové obaly se nejčastěji dostane krevní cestou, například infikovanou infuzí. Může také dojít k omezení oběhu mozkomíšního moku, tzv. hydrocefalu. Neléčený hydrocefalus může mít za následek slepotu, později udušení z útlaku dýchacího centra v mozku. Zánět mozkovýchblan může být způsoben rovněž viry a vzácně i parazity. Další možností je zanesení bakterií z jiného zdroje, třeba ze zaníceného středního ucha či zánětu dutin. Tam bývají nejčastějšími původci Streptococus pneumonie a Haemophilus influenzae. Vlastní děti, nebo jste-li lékař nebo učitel, lze očkovat vakcínou. Chrání až tři roky před meningokokem A a C. Bohužel ještě neexistuje vakcína chránící před meningokokem skupiny B, kterým se můžete rovněž nakazit.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hupina.
Dobrý den, na podzim v roce 2017 jsem prodělala zánět mozkovýchblan a mozkového obalu - klíšťovou meningoencefalitidu - a dodnes marodím. Dodnes mne provázejí šílené migrény, bolesti zad, únava ... po propuštění z nemocnice 100% klid, tmu a dojít si max. na wc, jinak nic. Měla jsem i dost pošramocené nervy, rozčílila mne a rozhodila i úplná maličkost - to už se docela srovnalo - jen, když mám nějaký stres, nebo se rozčílím, hned dostanu migrénu, to mi zatím zůstalo. Pak se postupně zapojovat do běžného života, ale opravdu postupně, tělo si samo řekne, kdy má dost. Když jsem po 3 měs. zkusila uvařit jídlo, tak jsem si během vaření musela 3 x lehnout a odpočívat, to trvalo min. půl roku a víc. Dnes toho zvládnu mnohem víc, ale tělo má furt své hranice a samo si řekne a nejde nic jiného, než si pak lehnout a počkat, až to zase půjde. Jinak vše pomalu odeznívá, ale jak píše paní, je to běh na dlouhou trať, marodím už rok a půl a stále bojuji s migrénou a bolestmi zad, křeče do chodidel, brnění rukou a zvýšená únava ... Jsem v péči neurologa, na bolesti beru Sumatriptan 100 mg + Stugeron na prokrvení mozku a proti únavě + samozřejmě i Magnosolv.
Virové záněty mozkovýchblan mívají pozvolnější průběh než bakteriální. Poruchy vědomí jsou zřídkavé. Přesto však i zde se mohou vyskytnout následky v podobě obrn, které jsou naštěstí často jen přechodné. Původci těchto zánětů jsou enteroviry – E. coxsackie, herpetické viry – herpes simplex, CMV, EBV, respirační viry, arboviry – klíšťové encefalitidy, paramyxoviry – chřipkové viry, HIV aj. V první fázi se objevuje horečka, bolest hlavy, slabost a další „chřipkové“ příznaky. Po asi 3–7 dnech dochází k pozvolnému mizení příznaků, až dojde k plnému uzdravení. Ve vážnějších případech se objevuje i neuroinfekce provázená horečkou, stupňující se bolest hlavy, závrať, zvracení, světloplachost, vyčerpanost, poruchy spánku. U těžkých forem pak může docházek k poruchám vědomí a křečím. U virových meningitid se uplatňuje spíše symptomatická léčba na tlumení bolesti, snižování horečky a omezení vzniku mozkového otoku. Ve vážnějších případech se podávají virostatika. Jako u bakteriálních zánětů i zde může dojít ke komplikacím, jež mohou mít trvalý charakter – jsou jimi různé obrny, hluchota. Následky, s nimiž se také setkáváme, jsou přetrvávající bolesti hlavy, poruchy spánku, paměti, psychická labilita, demence, u dětí pak i psychomotorická retardace.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den, 20.1.18 mi zjistili serozní meningitidu, nezjistili co to způsobilo lecili me kortikoidy, jsem momentálně v domácí léčbě neznám nikoho, kdo se s tímhle léčil tak se chci zeptat, krom bolesti nohou(kolen) nemůžu ještě úplně normálně chodit tak mě u bolí neustále hlava, jsou dny lepší ale z toho jsou dny, kdy mi nic nezabírá a začíná to být opravdu šílené, když člověka skoro dva měsíce bolí hlava každý den. Můžete mi poradit jake mate prosím s tímhle zkušenosti? Že by hlava bolela i tak dlouho a někdy až nesnesitelné? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.
Zápal plic, zvaný pneumonie, býval chorobou, která v minulých dobách končila u mnoha pacientů smrtí. S objevem a masivním rozšířením antibiotik tuto nemoc většina veřejnosti vyškrtla ze seznamu vážných chorob, avšak neprávem.
Základní druhy infekčních zápalů plic se dělí podle toho, kde se dotyčný nakazil. Pokud v běžné komunitě, doma nebo v práci, pak jde o komunitní pneumonii. Pokud v nemocnici, jde o nosokomiální pneumonii. Pokud pacient získal zápal plic při umělé plicní ventilaci, mluvíme o ventilátorovém zápalu plic.
Zápal plic se dělí také podle původce. Rozeznáváme tak kupříkladu virový zápal plic způsobený virem chřipky nebo bakteriální zápal plic způsobený pneumokokem. Velmi závažné jsou zápaly plic u pacientů s poruchou imunity.
Zápalu plic obvykle předchází fyzické či psychické vyčerpání, stres a chřipkové onemocnění. Může se ovšem stát, že zápal plic nastoupí náhle. Zápal plic postihuje plicní sklípky. Sklípky se vyplňují zánětlivou tekutinou, která znesnadňuje nebo znemožňuje dýchání postiženou plící. Neléčený zápal plic může vyústit v otravu krve, selhání životně důležitých orgánů a smrt.
Často se stává, že je přechozený zápal plic bez teplot, a tak se tomu nevěnuje pozornost. Právě to činí tuto nemoc nebezpečnou – člověk, jehož tělo není vyčerpané z teploty, může mít pocit, že jeho stav není vážný, ačkoli nespecifické příznaky přetrvávají dlouhodobě. Při těchto zdánlivě neškodných příznacích je nutná okamžitá návštěva u lékaře. Klinické projevy onemocnění jsou velmi chudé, ani lékař s fonendoskopem při vyšetření nezjistí zápal plic, ten se potvrdí pouze při RTG vyšetření.
Mezi příznaky přechozeného zápalu plic patří kašel, bolest na prsou, obtíže při dýchání, noční pocení. Diagnóza bývá stanovena zejména prostřednictvím RTG snímkování a kultivačního vyšetření sputa. K dispozici jsou také vakcíny zabraňující vzniku některých druhů zápalu plic. Důležitým faktorem je rovněž věk pacienta, jeho celkový fyzický stav, životní styl a případná přítomnost dalších onemocnění.
V naší poradně s názvem PLICNÍ SRŮSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den
letos jsem prodělala zápal plic (leden, únor) , byla jsem i v nemocnici týden, po propuštění a celkovém uzdravení, jsem byla dvakrát po měsíci na kontrole a tento měsíc jsem byla po třech měsících( měla být poslední). Zprvu jsem nebo mám tekutinu v plicích asi napořád podle pana doktora, ale co mě udivilo, nově se mi tam objevily srůsty, prý to pro mě nic neznamená, ale mě se to nelíbí. Chtěla bych vědět jestli se to může rozšířit nebo jich může být více (nevím, nemám představu), a co to vlastně znamená , potřebuji to nějak blíže specifikovat. Jaké je to pro mě riziko? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Srůsty na plicích vzniknou jako následek těžkého zápalu plic. Zápalem zasažená plicní tkáň je obnažená až na krev a zbytnělá otokem. Tím se může přiblížit k okolní tkáni, která je-li rovněž v zápalu a obnažená, tak se k ní přilepí a vytvoří se srůst, který po odeznění zánětu a splasknutí otoku se již nerozdělí. Přítomnost srůstů na plicích může být bezpříznaková, takže nemusíte pociťovat žádné omezení. Problém je v tom, že v okolí srůstů mohou vznikat stísněné prostory s omezeným pohybem sekretu, který čistí povrch plic od vdechnutých nečistot. Tím může docházet k častému opakovanému zápalu plic a nutnosti léčby antibiotiky. Máte-li plicní srůsty, tak určitě absolvujte alespoň jednou do roka pobyt v lázních Luhačovice nebo Karlova Studánka, abyste si plíce řádně pročistila. Vyhýbejte se prašnému prostředí a to i v přírodě za suchých a větrných dní a nekuřte. Udržujte se v dobré fyzické kondici různými kardio cvičeními, při kterých se přirozeně zrychluje dýchání i pohyb vnitřního sekretu. Tato cvičení vykonávejte venku v přírodě, nebo tam kde je čistý vzduch. Účinnou pomůckou je i domácí inhalátor minerální vody Vincentky, která pomáhá plíce čistit.
Klíšťový zánět mozku a mozkovýchblan je zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož původcem je virus ze skupiny arbovirů, přenášený klíštětem. Člověk může být napaden larvou, nymfou i plně vyvinutým klíštětem, zvaným imago. Infekce se šíří především přisátím infikovaného klíštěte, ale může k ní dojít i při požití mléka infikovaných zvířat, nejčastěji koz. Rovněž jsou známy i nákazy laboratorních pracovníků. Klíšťová meningoencefalitida je typická nákaza s přírodní ohniskovostí, to znamená, že její výskyt je vázán na přírodní lokality – ohniska, vhodné pro přežívání klíšťat a také zvířat, ve kterých virus přežívá a pomnožuje se (tzv. rezervoárová zvířata). Rizikovými oblastmi jsou většinou listnaté nebo smíšené lesy v nižších polohách (do 700 m nadmořské výšky), zejména s hustým porostem. Takovými oblastmi jsou i typická rekreační území v okolí řek, například Berounky, Vltavy, Sázavy či Dyje. V některých přírodních ohniscích nákazy je virem infikováno 0,5– 5 % klíšťat, ale byla zjištěna i vyšší procenta promořenosti klíšťat.
Pro výskyt onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou je typická sezonnost související s cyklem aktivity klíšťat. Ten zahrnuje období od dubna do poloviny října, s maximální četností klíšťat počátkem června, jejich postupným ubýváním v červenci a srpnu a druhým zvýšením četnosti v září. Výskyt onemocnění v jednotlivých letech je závislý na množství klíšťat, ale i na počasí, jež ovlivňuje kontakt listí s přírodním prostředím (rekreace, zájmové aktivity v přírodě apod.). Významné je rovněž množství drobných rezervoárových zvířat, například při přemnožení hlodavců dochází ke zvýšenému výskytu klíšťové encefalitidy v následujícím roce.
Vnímavost k nákaze je všeobecná, častěji onemocnění dospělé osoby. Lidé, žijící trvale v ohnisku nákazy, prodělávají často lehkou (inaparentní) nákazu. Pouze 30– 40 % infikovaných osob zjevně onemocní. Klíšťová meningoencefalitida patří mezi přenosná onemocnění, jejichž frekvence není častá (nemocnost cca 6/100 000 obyvatel), avšak je provázena závažným klinickým průběhem a často přetrvávajícími zdravotními obtížemi. Diagnóza se opírá o epidemiologickou anamnézu (tj. přisátí klíštěte, popřípadě pobyt v endemické rizikové oblasti) a o klinický, často dvoufázový průběh. Průkaz viru se běžně neprovádí, diagnózu potvrzuje zjištění protilátek proti viru, které se v krvi objevují v určitých časových intervalech.
Inkubační doba, to je doba od přisátí klíštěte ke vzniku prvních příznaků onemocnění, trvá 7– 14 dnů (rozpětí 2–4 týdny). Typické onemocnění probíhá ve dvou fázích, v první, trvající 4–15 dnů, se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnos
V naší poradně s názvem ZAPAL PLIC A KREV V HLEBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
dobry den,mám oboustrany zapal plic,od 22.12 kdy mi na něj přišli,a dnes jsem jak sjem vstanul kašlal jako vždy ale tentokrát se mi v hlenu objevila krev a to celkem dost..je to vážné ?děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U zápalu plic se může někdy objevit krev v hlenu, zejména po předchozím úporném kašli. Velké množství krve v hlenu je vždy indikátorem k návštěvě lékaře. Může se jednat o zhoršení stavu zápalu a nebo také o jeho odeznívání, kdy se vylučují hluboko uložené hleny ze zánětlivého ložiska. Vyšetření u praktického lékaře nebo na pneumologii ukáže pravý důvod vykašlávání krve. Než se dostanete na kontrolu, tak párkrát za den inhalujte páru z vroucí vody, do které je nakapán mukosolvan.
Výdutě mozkových cév jsou zrádné v tom, že většina pacientů o nich neví a do konce života se u nich onemocnění ani nemusí projevit. Vznik výdutí je podmíněn geneticky, podílí se na něm ale i ateroskleróza, vysoký krevní tlak nebo kouření. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku. Aneurysma mozkových cév má přitom téměř každý dvacátý člověk, mnohdy aniž by o tom věděl a aniž by na tuto skutečnost upozorňovaly větší příznaky. Naštěstí se díky moderní diagnostice daří toto onemocnění včas odhalit a případně operativně zabránit prasknutí cévy.
Aneurysma
Pod slovem aneurysma rozumíme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneurysma se nejčastěji vyskytuje buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Aneurysma mozkových tepen – v případě mozkových tepen aneurysmata nemají tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velikost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy, nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneurysmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem.
Disekce
Disekce se jiným názvem dá pojmenovat jako disekující aneurysma aorty. Cévní stěna se skládá ze tří těsně k sobě přiléhajících vrstev. V případě, že vlivem patologického procesu dojde k porušení této celistvosti, může se stát, že se krev vlivem tlaku dostane mezi tyto vrstvy.
Vrstvy dále podélně rozštěpuje a šíří se na různou vzdálenost od místa prvního poškození. Tím mohou vzniknout vedle sebe dvě paralelní lumen cévy, jimiž proudí krev. Což je nebezpečné v tom, že stěna je velmi ztenčena a při změně tlaku opět může prasknout. Na rozdíl od pravého aneurysmatu ale nedochází k provalení a vypouknutí cévní stěny. Vyskytuje se nejčastěji v oblasti oblouku aorty.
Ve svém příspěvku PLICNÍ SRŮSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den
letos jsem prodělala zápal plic (leden, únor) , byla jsem i v nemocnici týden, po propuštění a celkovém uzdravení, jsem byla dvakrát po měsíci na kontrole a tento měsíc jsem byla po třech měsících( měla být poslední). Zprvu jsem nebo mám tekutinu v plicích asi napořád podle pana doktora, ale co mě udivilo, nově se mi tam objevily srůsty, prý to pro mě nic neznamená, ale mě se to nelíbí. Chtěla bych vědět jestli se to může rozšířit nebo jich může být více (nevím, nemám představu), a co to vlastně znamená , potřebuji to nějak blíže specifikovat. Jaké je to pro mě riziko? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JOZEFINKA.
Letos jsem prodělala komplikovaný zápal plic (leden, únor) , už 9 měsicu trpim bolesti .ŽE zrůsti nebolí kdo to řekl?Já mám prsa č.6 -1.prso ,asi 2kg váha.Tak vám řeknu na toto páni doktoři asi zaponěli. Co mám dělát ?Kdo mi pomuže?LEKAŘI SI MNĚ POSÍLAJÍ PLICNÍ K NEUROLOGOVÍ /že to jsou záda -NEJSOU /NEUROLOG K PLISNÍMU NEBO TO MÁM OD DOBY ZÁPALU PLÍC.DĚKUJI ZA POMOC .
Meningokok udeří vždy zčistajasna. Mladý a zdravý jedinec se cítí naprosto v pořádku, a najednou se u něj začnou projevovat příznaky podobné chřipce. Zvýšená teplota rychle přechází v horečku, která po podání běžných léků neustupuje. Nemocní pociťují bolesti hlavy, kloubů, svalů, mají vysoké teploty – kolem čtyřiceti stupňů Celsia, cítí se celkově unavení, bolí je břicho, zvrací a sužuje je zimnice. Postupně se propadají do letargie, cítí značné ztuhnutí šíje. Po těchto příznacích však přichází hlavní znak choroby, podle níž se dá poměrně dobře rozpoznat. Na těle pacienta se začínají objevovat červené, červenofialové skvrnky, které se rychlým tempem šíří a rozrůstají. Záhy se shluknou do modřin. V tento moment je nezbytný okamžitý lékařský zákrok, hospitalizace v nemocnici a nasazení antibiotik. Ve velmi krátké době se totiž rozvine hnisavý zánět mozkovýchblan s poruchou vědomí. V nejvážnějších případech nastává v důsledku meningokokové otravy šokový stav organismu a dochází k selhání životních funkcí. I když se pacient vyléčí, s následky se může potýkat celý život. Patří k nim mimo jiné hluchota či epilepsie. Meningitida znamená v překladu zánět mozkovýchblan. Mimo horečky, silných bolestí hlavy a zvracení je tento stav doprovázen ztuhnutím šíje, neschopností předklonit hlavu, poruchami vědomí a křečemi.
Ve svém příspěvku WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katra Novackova.
Warfarin je jed a hodně škodí, najednou mám anémii nedostatek červených krvinek a cevy vápenatí a najednou mám aji a to je moc vážné angínu pectoris.Lékaři vám neřeknou pravdu až na vyjímky anémie je z warfarinu a cevý vápenatí zakazují vám zeleninu vítamín K je důležitý pro život .Warfarin po 10 letech Vám zničí orgány .Mám nemocné játra a to se zhoršuje ,nepiji a držím dietu,prostě lékaři vám to zapřou že pani MUDr Vanková-Cenková internistka ze Znojma.Oni Vám vyléčí chlopen a zároveň Váa otráví jedem na krysy te vas pomalu rozleptá a jistě Přesto se našel lékař,že mi předepíše něco jiného,ale musím si to zaplatit a podepsat ,že na následky toho léku ponesu následky. doktoři všichni co mě to psali.A kdo ponese za následky Warfarinu Brnáci oni mě ho napsali po operaci chlopně a na nic se mě neptali.Jeden lékař v Třebičí mi napsal Pradaxu pan pimař Carda na poliklinice Vltavinské starší pán moc hodný lidský přístup.A dozvěděl se to jeho Syn MUDr Jiří Carda a ten byl tak zlý a hlavně hladový ono mu to šlo do nákladů no darebák musela jsem odejít no hovado.Jana N
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Nováčková.
At jdou všichni k čertu a jen se bavte i na Vás dojde lumpové JN
Hamiltonův hmat neboli mechanické uvolnění hlenové zátky a odloupnutí vaku blan je možné pouze tehdy, pokud je děložní čípek zralý, dostatečně otevřený. Vždy by se měl provádět až poté, kdy s ním těhotná žena souhlasí, bohužel se tak tomu často neděje. Po provedení zákroku se začnou uvolňovat přirozené prostaglandiny. Provedení Hamiltonova hmatu je poměrně nepříjemné, žena ho může vnímat i bolestivě, může se objevit i mírné krvácení. Nejedná se přímo o metodu vyvolávání porodu, ale o preindukci, postup, který je možné využít dříve, než se přistoupí k metodám indukce porodu – pravděpodobnost jejich užití se tak snižuje o třetinu. Mezi provedením Hamiltonova hmatu a počátkem porodu může uběhnout i několik dní. Více o této metodě naleznete v samostatném článku Hamiltonův hmat.
Dilatační hydrofilní tyčinky
Do málo zralého děložního hrdla se zavedou tyčinky z polyamynitrilu (Dilopan S), které nasávají vodu a bobtnají, děložní hrdlo se pak otevírá a tvoří se přirozené prostaglandiny.
Balónkový katetr
Zavádí se do zralého děložního čípku. Obvykle se balónkový (Foleyův) katetr používá společně s oxytocinem jako alternativa, když není možné použít prostaglandiny (po předchozím císařském řezu, při jiném zjizvení dělohy).
Amniotomie
Jedná se o cílené protržení, prasknutí vaku blan, miminko by mělo být již angažováno v pánvi. Pokud do 2 hodin po amniotomii nedojde k nastoupení kontrakcí, začnou se podávat infuze oxytocinu. Ve spojení s prostaglandiny bylo dosaženo horších výsledků. Protržení vaku blan může vést k tísni plodu a císařskému řezu. Více o umělém protržení vaku blan se dočtete v článku Amniotomie.
Ve svém příspěvku NÁSLEDKY PO CHEMOTERAPIJI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Jsem už 2 roky po operaci rakoviny prsu,ale mám hrozný potíže se stabilitou a občasný problémy bolesti v kříži.Lékaři tvrdí,že to jsou následky po chemošce,nic minedávají, že se to časem spraví.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vzácněji se vyskytují polyneuropatie infekčně podmíněné boreliózou, spalničkami, herpes virem, HIV, záškrtem, leprou, malárií a jinými. Borelióza je častější v endemických oblastech klíšťat. Po pokousání klíštětem může dojít k přenosu původce Borrelia burgdorferi, který ze slin klíštěte přejde do krve. Po nakažení dochází ve většině případů během prvních 14 dnů ke zvětšujícímu se zarudnutí kolem místa kousnutí, k takzvanému erythema migrans. Během jednoho až čtyř měsíců se mohou objevit komplikace, například meningitida (zánět mozkovýchblan) s bolestí hlavy a šíje, nebo poškození obličejových nervů s ochrnutím obličeje.
Poškození nervu při borelióze se objevuje většinou asymetricky ve formě polyradikulitidy (zánět periferních nervů) s prudkými bolestmi, poruchami senzibility, chybějícími reflexy a poruchami močového měchýře. Při neléčení může vzniknout takzvaná artritida při lymské nemoci, tedy zánětlivé onemocnění kloubů s bolestmi, omezením pohyblivosti, otokem a zčervenáním především velkých kloubů, jako je koleno a loket. Diagnóza se stanovuje potvrzením přítomnosti specifických protilátek v krvi a při zánětu mozkovýchblan v mozkovém moku. Počítačovou tomografií hlavy s kontrastními látkami se při meningitidě ukážou ložiska s kruhovým obsahem kontrastní látky.
Ve svém příspěvku PÁSOVÝ OPAR, NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Váchová.
Asi před týdnem jsem dostala pásový opar. Jeho léčení je mi jasné a také mám léky, ale nikde jsem se nedočetla jaké mohou být následky pásového oparu.Před dvěma lety jsem ukončila onkologickou léčbu a asi před půl rokem mě byla diagnostikova cukrovka.Byla bych moc ráda,kdyby mě někdo o tom napsal.Děkuji Dana Váchová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Náš mozek a mícha jsou obaleny třemi vrstvami. Tyto vrstvy spolu s mozkomíšním mokem, který vyplňuje prostor mezi těmito obaly, ochraňuje mozek a míchu před otřesy a dalšími venkovními vlivy. Nejvnitřnější obal, který těsně naléhá na mozek a míchu, se nazývá měkká plena mozková. A právě tato vrstva bývá poškozena při onemocnění meningitidou. U člověka nakaženého meningitidou dochází ke zduření měkké pleny mozkové, což snižuje přívod cukru a kyslíku do mozku. Meningitida neboli zánět mozkovýchblan je velmi vážná infekční nemoc, která může způsobit řadu trvalých následků (slepota, hluchota či epilepsie) a končit dokonce úmrtím. V dnešní době se můžeme nechat očkovat vakcínami proti meningitidě typu A a C, které nás spolehlivě ochrání. Účinná vakcína proti meningitidě typu B však nebyla dosud vyvinuta.
Léčba
Je nutné, aby léčba meningitidy byla zahájena co nejdříve od jejího propuknutí. Včasné vyhledání lékaře totiž může výrazně vylepšit prognózu nemocného a zachránit mu život. Standardním vyšetřením pro potvrzení meningitidy je zkouška volnosti pohyblivosti šíje nemocného a lumbální punkce. Lumbální punkcí lékař odebere mozkomíšní mok z oblasti kolem čtvrtého a pátého obratle. Pokud je mok čirý, je pacient pravděpodobně zdravý. Pokud je ovšem odebraný mozkomíšní mok zkalený, trpí zřejmě pacient hnisavou meningitidou. Pro úplnost vyšetření je vzorek odeslán do laboratorního ústavu. Ihned po určení diagnózy je třeba začít s léčbou. U této nemoci platí, že i minuta času může zachránit lidský život. Protože je pacient při onemocnění meningitidou ohrožen hlavně z důvodu otoku mozku, dostane léky proti otokům. Dalším důležitým léčivem jsou antibiotika, která zabíjí velké spektrum bakterií a mají schopnost dobře proniknout až do mozku. Antibiotika se mohou podávat orálně nebo do žíly.
V naší poradně s názvem ZRYCHLENY DECH U STARYCH LIDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera.
Staram se o pani, ktere je 92 let , ktera je naprosto zdrava a do nedavne doby jeste navstevovala posilovnu. Pred nekolika mesici zacala mit problemy s dechem.Dycha tezce a kratce. Byla nekolikrat na vysetreni , ale vsechny vysledky ma negativni. Pro lekare je naprosto zdrava. Mate prosim nejakou radu, jak ji pomoci. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U takto starých lidí se náhlé zhoršení dechu může přihodit po prodělaném zápalu plic, o kterém ani nemusí dotyčný vůbec vědět. Navíc vysoký věk a k tomu ještě fyzická zátěž v posilovně významně oslabují imunitní systém, který pak nedokáže tělo ochránit před různými infekcemi. Jako akutní domácí péči v případě, který zmiňujete, doporučuji několikrát denně inhalaci nějaké mírně slané minerální vody v kombinaci s vodným roztokem léku Mukosolvan. Ráno inhalovat Mukosolvan a později pak slanou vodu a večer zase Mukosolvan. To uvolní případné hleny, které mohou bránit v dýchání a vyléčí to případné probíhající infekce v plicích. Pak je vhodné se při každodenní rozvičce soustředit na protahování mezižeberních svalů, různými úklony, vzpažením rukou a podobně a zaměřit se při tom na hluboké a pomalé dýchání. V neposlední řadě byste měla svou svěřenkyni dostat na geriatrické oddělení nějaké místní polikliniky. Geriatrie je medicínský obor, kde jsou soustředěni lékaři, kteří mají praxi s různými nemocemi takto starých lidí, a mohli by tak lépe zhodnotit zdravotní stav a příčiny zhoršeného dýchání a určit nejlepší a rychlou cestu ke zlepšení zdravotního stavu. Dejte vědět, jak jste dopadli.
Dominujícím příznakem je bolest hlavy, dále pak teplota, někdy se objevuje zvracení a světloplachost. V těžkých případech může být i porucha vědomí. Základními příznaky probíhajícího zánětu mozkovýchblan jsou bolesti hlavy s meningeálními projevy – tuhnutí šíje s nemožností přitáhnout bradu k hrudní kosti, vzrůstající teplota, někdy spojená se zvracením, světloplachostí. V těžkých případech se rozvíjí porucha vědomí, spojená se zpomalením srdeční akce a otokem mozku. Výjimkou nejsou epileptické záchvaty, postižení hlavových nervů aj.
U meningokokové a hemofilové meningitidy jsou pak na kůži přítomné petechie a sufuze. Průběh je poměrně rychlý, 24–36 hodin.
Ve svém příspěvku RECEPTY NA VŠECHNY ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den.Narazila jsem na netu na očistu od Jiřího Cingroše,dost mě to zaujalo a rozhodla jsem se,že si 7 bodů očisty provedu.Jenomže ouha...Zjistila jsem,že je ale následně třeba změnit stravu na oddělenou.Je logické,že na jedné straně organismus čistit a pak znovu zanášet nemá význam.Jen prosím vás nerozumím oddělené stravě.můžete prosím poradit,pokud jste pochopil.Hledám na netu radu a zatím marně..děkuji Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří šebesta.
Na straně 8,zmíněné Cingrošovy knihy máte tabulku sestávající ze tří sloupců, je tam vysvětleno, co je slučitelné jíst spolu a co ne -vysvětlení jednoduché,dodržování složitější - je to jako se vším. Nejdůležitější je se toho ortodoxně držet. Hodně zápalu pro věc, a je to!
Poté, co virus klíšťové encefalitidy pronikne do našeho organismu, nastává inkubační doba, která však ještě nenese žádné známky onemocnění a probíhá celkem bez komplikací. Toto období trvá většinou týden až čtrnáct dní, může se však protáhnout i na celý měsíc. Průběh tohoto onemocnění můžeme rozdělit na dvě fáze. Po skončení inkubační doby nastupuje první fáze, která s sebou nese příznaky lehké chřipky. Nemocný trpí bolestmi kloubů a svalů, zvýšenou teplotou, nevolností, může se cítit slabý a malátný. Laboratorní testy zjistily, že v této době dochází ke snížení počtu bílých krvinek. Po několika dnech tato fáze ustoupí a nastává období klidu, bez jakýchkoli příznaků nemoci, trvající zhruba dva týdny. Vybraní jedinci, kteří onemocněli touto chorobou, nemusí příznaky této první fáze vůbec pozorovat a nemoc jim propukne rovnou druhou fází. U některých pacientů může nemoc dokonce touto fází skončit a je možné, že dojde k úplnému uzdravení. Pakliže někdo takové štěstí nemá, nastupuje druhá fáze, kterou můžeme charakterizovat vysokými horečkami, prudkými bolestmi hlavy, světloplachostí, nevolností, zvracením, ztuhnutím svalů na šíji, svalovým třesem, obrnou, poruchami spánku, paměti a koncentrace a celkovou dezorientací. Tyto velice závažné příznaky jsou způsobené zasažením nervové soustavy (mozkovýchblan, mozkové kůry, prodloužené míchy, předních rohů míšních a tak dále) tímto virem. Reakcí imunitního systému, který je v zápalu boje proti této chorobě, dochází ke zvýšení počtu bílých krvinek i ke zvýšení množství proteinů v mozkomíšním moku, kde se jinak nevyskytují. V případě, že se toto infekční onemocnění včas podchytí a zahájí se odborná léčba, může dojít k úplnému uzdravení. Pokud se však s léčbou otálí nebo je průběh nemoci komplikovaný, může tento virus na pacientovi zanechat i trvalé následky, například chronické bolesti hlavy, poruchy spánku a koncentrace, obrnu horních končetin, sníženou výkonnost, deprese. Ve výjimečných případech může pacient následkům tohoto onemocnění dokonce i podlehnout, a to v případě, kdy dojde k zánětlivému napadení centra pro činnost srdce a centra dýchacího v prodloužené míše.
Ve svém příspěvku NEVIM O TOM ŽE BYCH MĚLA NĚKDY PASOVY OPAR, PŘESTO MÁM V TĚLE UŽ MIN.8 LET PROTILÁTKY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, jak je možné že nevím o tom že bych proděla pasový opar-který se popisuje jako velmi bolestivý? a přitom mám v krvi protilátky.. min od roku 2008 ? S EBV VCA IgG 18,0+, CMV IgG 128,4, HSV 1 IgG 7,21 a Var.zoster IgG 3,76 Může to mít souvislost se slabým zápalem plic který jsem měla v roce 2006 který ale asi nebyl až tak slabý nebo jednoduchý...léčba trvala 3 měsíce ,X antibiotik, 12 rentgenu.. jediné co Mi tehdy našli byly okrajově Borrelie..které poté zmizely. Nebo to může mít spojitost s tím, že Mé 3 děti krátce před mým onemocněním, všechny prodělaly spálu? Od toho zápalu plic mám střídavé bolesti po celém těle, lícní kosti, klouby, otoky, zpočátku i křeče-nyní ne, únava, ztuhlost, bolesti nohou...Krevní hodnoty leukocytu, trombocytu a alp, hematokrit.. mám stále mírně sníženy-. už 10 let.. podle lékařu to asi není důležité... nesnáším sebemenší chlad. Občas hlavně přes zimu mi naskakuji ojedinělé pupínky na jedné lopatce nebo občas nějaký na tváři ale nebolí mě to.. Nyní mám hodnoty VZV IgG 2,356 , EBV IgG 3,4 , CMV IgG 4,4 . Jdou hezky dolu jen Mi není lépe.. bohužel mám pozitivní HLA B 27,na co mi jeden doktor říka že jsem nemocná a druhý že ne... máte jen antigen-ne nemoc, CRP je v pořádku, revmatický faktor taky, kosti taky ok.. Děkuji za odpověď. Petra
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V období dospívání a dospělosti jsou příznaky výraznější a hrozí zde riziko následných zdravotních komplikací, pokud se k léčbě přistupuje nezodpovědně. Mononukleóza téměř vždy vyvolává nepatrný zánět v játrech. U přechozené mononukleózy může dojít ke zvětšení sleziny (která je dočasně po odeznění zánětu vždy křehčí), a tak se doporučuje vyvarovat se ještě po dobu 3 měsíců po uzdravení takzvaných kontaktních sportů (fotbalu, hokeje, džuda a podobně), které by mohly díky otřesům a nárazům vyvolat její dodatečné vážné poškození. Nedodržením doporučeného režimu se pacient vystavuje riziku opětovného propuknutí onemocnění s mnohem vážnějším průběhem.
Pacient získává po onemocnění doživotní imunitu vůči této nemoci (to znamená, že onemocnět může člověk jen jednou za život určitým typem mononukleózy). Přesto je někdy možné dostat ji znovu, pokud bude imunita oslabena.
Ve svém příspěvku JÍZVÍCÍ ALOPECIE LÉČENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Nováková.
Zajímá mě , ,jestli má někdo zkušenosti s léčením jízvící alopecie,za každou zprávu budu velmi vděčná.Děsím se toho,že zkončím bez vlasů.Zdravím a těším se na odpovědi.. Helena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míša.
Dobrý den,
také mám tuto diagnózu a našla jsem na internetu, že léčit lze, jen jsem ještě nesehnala nikoho, kdo by léčil. Nechala jsem spoustu peněz na vlasovém centru na Vinohradech, tam mi pak řekli, že už chodit nemusím, že už pro mě nic udělat nemůžou. Utratila jsem spoustu peněz za různé přípravky a nic... Dnes jsem volala do Motola a tam mi řekli, že léčí jizvící alopecii, ale když jsem řekla, že mi ji diagnostikovali na Vinohradech, tak mi řekli, ať nechodím, že mi nic jiného než oni neřeknou... Taky jsem dost zoufalá a už přemýšlím o příčeskách... Kdybyste chtěla být se mnou v kontaktu, abychom se mohly popřípadě podělit o získané informace, zde je moje e-mailová adresa: michaelaplecerova@seznam.cz...
Teď ale koukkám, že Váš příspěvek je pěkně starý - v zápalu čtení jsem si toho nevšimla - tak nevím, jestli diskuze ještě vůbec funguje - uvidíme...
Zánět plic je akutní zánětlivé onemocnění dolních dýchacích cest, tedy plicní tkáně, vyvolané infekčním původcem. Onemocnění musí být kromě typických příznaků zápalu plic potvrzeno zánětlivou infiltrací na rentgenovém snímku a vysokými zánětlivými hodnotami v krvi.
Zápal plic začíná náhle, a to suchým, dráždivým kašlem, který rychle přechází v produktivní s vykašláváním hlenohnisavého, rezavého hlenu, někdy s příměsí krve. Dostaví se horečka nad 38 °C s třesavkou, pocením, schváceností a bolestmi na hrudníku vázanými na dýchání. Postupně narůstá dušnost, zrychluje se dýchání. Mimoplicními příznaky mohou být bolesti hlavy, kloubů, svalů, zažívací potíže a nechutenství. Někdy může předcházet infekce horních cest dýchacích. Onemocnění má pak pozvolnější průběh, počáteční příznaky zápalu plic mohou trvat i 2 až 3 týdny.
Léčba zápalu plic spočívá v podávání léků ke snížení teploty a bolesti. Pokud se nedaří snížit teplotu medikamenty, použijte fyzikální metody, jako jsou zábaly, sprchování vlažnou vodou. Suchý dráždivý kašel utlumí antitusika ve formě kapek nebo sirupu. Pokud máte produktivní kašel, jeho vykašlání usnadní expektorancia a mukolytika, která jsou běžně dostupná v lékárně bez předpisu. Aby mohla mukolytika dobře fungovat, musíte pít dostatek tekutin. K odkašlávání vám také může pomoci inhalační léčba, díky níž se částečky odpařené vody dostávají dýchacím ústrojím až do průdušek. Můžete inhalovat solný roztok, vincentku nebo přidat některé bylinky, které mají dezinfekční, protizánětlivý účinek nebo usnadňují vykašlávání, například máta, heřmánek, tymián či cibule. Ideální doba inhalace je 5–10 minut 3x denně. Z bylinek si také můžete udělat čaj. Jeho složení volte v závislosti na příznacích, které vás trápí. K léčbě úporného suchého kašle si uvařte čaj z květů divizny, mateřídoušky či podbělu. Pokud potřebujete odkašlávat, zvolte čaj z lipového květu, jitrocele, šípků nebo černého bezu.
Ve svém příspěvku TVORBA VODY V PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Reljičová.
Dobrý den,obracím se na Vás s dotazem v souvislosti tvoření vody v plicích po prodělaném či trvajícím zápalu plic.Podávány již 3druhy antibiotik,stav se nelepší.Ani po různých vyšetřeních lékař nezná příčinu tohoto problému.Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Situace kolem zápalu plic není vůbec jednoduchá, tímto názvem se totiž laicky označují v podstatě všechny záněty plicní tkáně. Těch ovšem existuje několik druhů, které se liší svými původci i průběhem. Toto onemocnění mohou způsobit bakterie, viry i plísně. A i když se většina lidí domnívá, že zápal plic může dostat pouze tehdy, když jim nakažený člověk kašle z deseti centimetrů do obličeje, tak se mýlí, existují i neinfekční formy.
Pokud je onemocnění způsobeno bakteriemi nebo viry, tak jakmile se jeho původci dostanou do plic, začnou se obrovskou rychlostí množit. Imunitní systém následně vyhlásí poplach a snaží se vetřelců zbavit. Stejná situace vzniká i u vdechnutí cizích předmětů (například prachu nebo obsahu žaludku), kdy se organismus zoufale snaží, aby cizorodý předmět zmizel. Výsledkem je zánět, který postihne plicní sklípky. Ty jsou za normálních okolností naplněné vzduchem, v důsledku zánětu se začnou plnit tekutinou a hnisem. Tento obsah brání vstupu kyslíku do organismu, a protože je na kyslíku každá buňka životně závislá, tělo propadne panice a snaží se plicní sklípky co nejrychleji očistit. To je také příčinou záchvatů kašle, které mají tekutinu a hnis vypudit. Zároveň se objeví horečka, která je doprovodným symptomem boje organismu s infekcí, a problémy s dýcháním, protože plicní sklípky nemohou odvádět svou práci.
První příznaky zápalu plic můžete typicky očekávat jeden až tři dny poté, co se nakazíte, ale v některých případech může trvat i týden, než se infekce rozvine do plné šířky. Jak dlouho se budete trápit, to záleží na mnoha faktorech. U starších lidí a dětí je průběh onemocnění většinou složitější a častější jsou i komplikace.
Virové záněty jsou obvykle méně závažné než bakteriální. Podstatný je samozřejmě váš individuální imunitní systém i to, kdy se odhodláte k návštěvě lékaře, protože čím dřív se zápal plic začne léčit, tím je to snadnější. Každopádně počítejte s tím, že z běžného provozu budete vyřazeni minimálně na dva až tři týdny.
Pokud by se varovné signály ignorovaly a nenastoupila by adekvátní léčba, tekutina s hnisem by zaplňovala stále víc plicních sklípků, čímž by selhávalo zásobování životně důležitých orgánů kyslíkem. Zároveň by infekce pravděpodobně pronikla do krevního řečiště a rozšířila se tak po celém těle. To, co by se původně jevilo jako běžná podzimní viróza, by tak v konečném důsledku mohlo člověka i zabít.
Ve svém příspěvku VOLNĚ PRODEJNÝ LÉK NA ASTMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Weberová.
Jsem astmatik,chtěla bych vědět, zdali je nějaký volně prodejný lék na astma. Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Dobrý den, mně pro potížích s dýcháním velmi pomohl Erdomed, je i volně dostupný, asi s nižší dávkou než na předpis. Ale spíše při potížích se zahleněním, je prevencí proti zápalu plic a zánětu průdušek a tak. Držím pěsti, ať to řešíte co nejméně. D.
Meningy jsou překrvené a dochází k narušení hemato-encefalické bariéry, otoku mozku. Vytváří se hnis, který se může dostat do mozkových cév a způsobit jejich zánět a nedokrevnost mozkové tkáně. Mohou se vytvářet abscesy naplněné hnisem, jež mohou utlačovat mozkovou tkáň. V závislosti na poškození mozku můžeme sledovat různé druhy obrn, postižení zraku či sluchu, stejně tak mentální deficit. U meningokokových infekcí může dojít ke krvácení do nadledvin. Akutní a život ohrožující okolností je vznik sepse. Při správně vedené léčbě dochází k úpravě stavu během 3–5 dnů a dochází k úplnému uzdravení bez jakýchkoli trvalých následků. Možnou prevencí je očkování proti meningokoku a hemofilovi.
Nemoc se může prodloužit tím, že se objeví komplikace (mohou vzniknout třeba pozdním rozpoznáním onemocnění i nedodržením léčby). Nemoc může ještě zvýšit jaterní testy a může být i počátkem žloutenky. Zároveň může dojít i k plicním komplikacím, neboť zvětšené uzliny nemusí být jen v krku, ale i kolem dýchací trubice, což tlačí na dýchací cesty a způsobuje jejich zúžení. Pokud pacient s tímto zúžením není pod neustálou kontrolou, může dojít k jeho zadušení. Proto u této komplikace většinou dojde k hospitalizaci takto nemocného člověka. Výjimečně může dojít k neurologickým komplikacím, tedy k záchvatům či zánětu mozkovýchblan. Krevní komplikace jsou jenom přechodné, může dojít k dočasnému poklesu bílých krvinek nebo k odumření červených krvinek.
Po skončení nemoci se člověk může vrátit do svého běžného režimu. Mononukleóza obvykle nezanechává následky. Člověk, který prodělal mononukleózu, se ale nesmí stát dárcem krve, protože vir mononukleózy v jeho těle zůstává. Zároveň pro prodělání tohoto onemocnění, by se člověk měl stát částečně imunním vůči této nemoci. V těle jsou totiž vytvořené protilátky, které zabraňují propuknutí této nemoci v takové síle. Člověk tedy může mononukleózou onemocnět, ale nikdy už v tak vážném průběhu.
