Operace uzlu na štítné žláze
Léčba uzlů závisí na povaze konkrétního onemocnění.
Léčba uzlů závisí na povaze konkrétního onemocnění.
V naší poradně s názvem BOLESTI DROBNÝCH KLOUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den,chci se zeptat,byla jsem na revmatologii,test na revma negativní,artrititu ve věku 34let nemohu mít,pí doktorka mi říkala,že bolest někdy sama vymizí,předepsala analgetika.Trpím bolestí na obou hřbetů rukou,i zespod jsou tam nárustky dříve měkké,nyní jsou tvrdší,menší,při přitlačení bolí,občas svědí,oba prostředníčky bolí v kloubech bolest ostrá,"jde" to jakoby dopředu,nejhorší je chlad,studená voda,bolí všechny prsty,horší hybnost.Na pohled nejde nic poznat,jen při doteku.Dále viz.foto,mám na ruce bouličku 3cm ,nebolí,je měkká.A ještě obdobné problémy na prstou u nohou,bolí v zimě,když stojím na nerovném povchu,rohožka ve sprše,kamínky,...A od dětství mě bolí klouby při změně počasí,přesně vím 2h dopředu,že bude pršet,někdy to je nesnesitelná bolest. Děkuji mnohokrát za odpověd´.Nevím si sama rady,pí revmatoložka se na mě dívá,že jsem si to vymyslela
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Boulička vypadá jako zbytnělý uzlík na šlaše. Bylo by možné jeho chirurgické odstranění. Podle příznaků zřejmě máte revmatoidní artritidu. Budete potřebovat péči do konce života, takže bude potřeba najít lékaře, který má o vaše problémy zájem a bude je chtít léčit.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: Příběh Bolesti drobných kloubů
Fibroadenom je diagnostikován převážně u mladších žen. Má velmi tuhou konzistenci a obvykle roste pomalu. V určité fázi se jeho růst většinou zastaví. Po menopauze fibroadenomy regredují a kalcifikují. Neprojevují se bolestí a jeví se jako volně se pohybující uzlík.
Zdroj: Co je fibroadenom
Histologicky je fibroadenom specifikován jako solitární, volně pohyblivý uzlík o velikosti 1–10 cm v průměru, vzácně jich může být více nebo mohou být větší než 10 cm, což je pak takzvaný „obří fibroadenom“. Jedná se o tuhé, žlutohnědobílé těleso v oblasti žláz, které má na řezu měkčí, žlutorůžové skvrnky.
Zdroj: Co je fibroadenom
Hypoechogenní znamená v terminologii sonografických vyšetření, že je odraznost jiná (menší) než tkání v okolí. Neznamená to nic vážného, jen do budoucna je nutno toto místo hlídat a měřit, zda se nějak nemění. Pokud je funkce štítné žlázy normální a hlavně parametr TSH (regulační hormon) v normálu, nevyžaduje se léčba.
Ženy mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost onemocnění štítné žlázy než muži. Nejčastěji jde o strumu, hypotyreózu, hypertyreózu a zánět žlázy. Ani uzlíky ve štítné žláze nejsou neobvyklé, a to především u žen nad 50 let. Tvoří se vlivem nedostatku jodu, genetiky nebo některých potravin. Klíčové je vyšetření ultrazvukem a poté pravidelné prohlídky. Pokud uzlík přesáhne velikost 10 mm nebo se zdá podezřelý, lékař provede punkci jehlou, aby se zjistilo, zda není zhoubný. V případě, že je, přistoupí se k chirurgickému řešení. Uzlíky mohou způsobovat rovněž nadměrnou tvorbu hormonů štítné žlázy, ale ve většině případů jsou neškodné.
Za uzlík lékaři považují jakýkoliv nenormální růst kousku tkáně ve štítné žláze. Nález uzlíku ve štítné žláze není důvodem ke zbytečným obavám, ale každý takový stav by měl být vyšetřen. Pokud vyšetření prokáže, že se jedná o zhoubný nádor, následuje vždy operace, při níž se tento kus tkáně odstraní. Jestliže je nádor nezhoubný nebo se jedná o jiný typ změny tkáně, lékař takového pacienta sleduje v pravidelných intervalech. Tedy obvykle ve dvouletých cyklech. Další indikací pro odstranění uzlíku může být i to, že způsobuje lokální potíže, třeba tlačí na jiné krční orgány nebo omezuje polykání. Uzlíky se odstraňují i tehdy, když porušují funkci štítné žlázy. V neposlední řadě operace probíhá i z kosmetických důvodů.
Zdroj: Uzlíky na štítné žláze
Uzly ve štítné žláze jsou pomnožené buňky žlázy, které se typicky shlukují do tvarů připomínajících uzlíky, proto se tak nazývají. To, jak se na ultrazvuku zobrazují, se popisuje pojmy izo-, hypo-, nebo hyperechogenní. Názvy slouží pro orientaci lékařů. Ve většině případů se malé uzlíky pouze sonograficky sledují, pokud by uzlík přesáhl velikostně 1 cm, je indikováno cytologické vyšetření – tenkou jehličkou se z uzlíku pod ultrazvukem odeberou buňky. Uzly se nedají vyléčit léky. Dokud nedělají potíže a mají dobrou cytologii, tak se jen sledují. Pokud se změní, dají se odstranit pouze operativně. V případě, že se prokáže, že je hyperfunkce štítné žlázy důsledkem nadprodukce hormonů jedním z uzlíků, je operace doporučena také.
Zdroj: Uzlíky na štítné žláze
Nádory štítné žlázy jsou poměrně vzácné, vyskytují se u 36–60 případů na 1 milion obyvatel a mezi zhoubnými nádory zaujímají 0,5–1 %. Přesto patří u mladších lidí ve věku do 45 let mezi pět nejčastějších karcinomů a počet těchto nádorů stále narůstá. Rizikovým faktorem je předchozí radiační zátěž (například stavy po ozařování krku, větší výskyt v oblastech, kde došlo k jaderným katastrofám a podobně), výskyt v rodině, jiná onemocnění štítné žlázy, nedostatek jodu a hormonální vlivy.
Nádory štítné žlázy mohou být benigní, nejčastější jde o folikulární adenom, nebo maligní – karcinom. Karcinomy štítné žlázy jsou značně různorodé, představují nehomogenní skupinu nádorů, jejíž jednotlivé formy se liší nejen histologicky, ale především biologickým chováním. Vyžadují odlišné léčebné postupy a mají i různou prognózu, od nádorů s velmi příznivým průběhem a dobře ovlivnitelných terapií, které jsou nejčastější, až po vzácné typy s vysokou agresivitou. Karcinomy štítné žlázy se rozdělují na diferencované (papilární a folikulární), nediferencované (anaplastický) a medulární karcinomy štítné žlázy. Ve štítné žláze se mohou vyskytnout nádory z lymfatické tkáně (lymfomy) nebo metastázy jiných malignit a vzácně sarkomy.
Prognóza karcinomů štítné žlázy závisí na histologické formě nádoru. Nejméně agresivní jsou diferencované karcinomy, zejména papilární, horší prognózu má karcinom medulární a nejagresivnější je karcinom anaplastický. U papilárního karcinomu je přežití u více než 85 % případů, u folikulárního 46 % a medulárního 25 %. Zásadní je vhodně zvolená terapie, která kombinuje chirurgické odstranění štítné žlázy, léčbu radijodem a hormonální supresní léčbu.
Zdroj: Uzlíky na štítné žláze
V řadě případů není žádná léčba nutná a postačí sledování velikosti uzlu ultrazvukem. V některých případech je vhodná takzvaná supresní léčba hormonem štítné žlázy, jejímž cílem je zpomalit eventuální růst uzlu. Pokud je výsledek punkce tenkou jehlou nepříznivý nebo uzel nadále roste, přikračuje se k operativnímu řešení. Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu (takzvaná totální tyreoidektomie –v případě mnohočetných uzlů), nebo pouze jeden lalok (takzvaná lobektomie – v takových případech, kdy je nález FNAB příznivý a druhý lalok je zcela zdravý).
Pokud jde o nekomplikovaný uzel tvořící hormony štítné žlázy v nadbytku (takzvaný autonomní adenom) a výsledek FNAB je příznivý, je možné místo operace přistoupit k lokálnímu ozáření radioaktivním jódem, tedy k takzvané aplikaci terapeutické dávky radiojódu.
Rakovina penisu se nejčastěji vyvine ze zánětů na žaludu vlivem nedostatečné hygieny. Zánět se zcela nezhojí, ale přejde do takzvaného přednádorového ložiska. Přednádorové ložisko se z počátku nezvětšuje a vypadá jako mechovité červené ložisko na žaludu penisu. Tato forma rakoviny penisu se nazývá Queyratova erytroplazie. Po čase se ale toto ložisko začne rozšiřovat a přejde v klasickou formu rakoviny penisu. V této formě může nádorové ložisko rakoviny penisu vypadat jako malý uzlík, vřídek nebo zarudlé místo například na žaludu. Nádor v této fázi již postupně prorůstá celým penisem a může zasáhnout mízní uzliny, odkud pak metastazuje a postupně zničí celý organizmus a hostitel umírá na celkové zchřadnutí. Toto rozlézání rakoviny penisu do okolí je obvykle patrné na bolestivě zduřených lymfatických uzlinách v tříslech.
Fotky, na kterých je pěkně vidět rakovina penisu a žaludu jsou zde: rakovina penisu foto.
Každou pigmentovou skvrnu na pokožce je nutné nejdříve odborně prozkoumat. Až poté vám dermatolog navrhne vhodnou formu jejího odstranění. Na kůži těla se může objevit skvrna hnědého odstínu různé intenzity, která někdy nevyčnívá nad okolí a není plastická. Tento typ změny barvy na kůži se spíše označuje jako hyperpigmentace. Jindy může být skvrna barevně zbarvená a vystouplá, lze ji nahmatat, může mít drsný povrch. Tyto změny se označují jako pigmentové névy neboli znaménka, také se může jednat o seboroické bradavice. V případě, že se ložisko zvětšuje, tvar se stává nesymetrickým, hranice ložiska se rozpíjejí do okolí, v barvě se střídá více odstínů hnědé od bledé až po černou, případně se na povrchu objeví uzlík, oděrka či krvácení, měli byste navštívit dermatologa. Za riziková lze označit všechna nově vzniklá znaménka a ložiska hnědé barvy nad 6 milimetrů v průměru. Léčba tohoto stavu závisí na diagnóze.
Zdroj: Flíčky na kůži
Onemocnění hemoroidální pleteně vzniká z různých příčin. Nejčastější příčinou je však tlačení na stolici vsedě. Tímto tlakem dochází ke zvyšování žilního tlaku, zvětšení a zduření pleteně a následně může dojít ke krvácení nebo k výhřezu cévní pleteně, kryté střevní sliznicí, před řitní otvor. Tam si lze pak vyhřezlý „hemoroid“ nahmatat. Ostatní příčiny působí podobným způsobem. Jedná se o chronickou zácpu, těhotenství, obezitu, stravu s nízkým příjmem vlákniny a tak dále. Někdy můžete kolem konečníku nahmatat, případně vidět, více či méně bolestivé uzlíky, které jsou většinou měkké a jdou zastrčit zpět do řitního otvoru. Pokud je tento uzlík nafouklý, zduřelý a na dotyk výrazněji citlivý až bolestivý, jedná se zřejmě o trombózu (ucpání) žíly. To už je stav, který obvykle nezvládnete vyléčit sami, je spíše zapotřebí navštívit lékaře.
Zde můžete vidět několik fotografií s váčkem u konečníku.
Zdroj: Různé formy váčku
Nezhoubné uzly na štítné žláze vyžadují chirurgický zákrok, pokud je uzel příliš velký a způsobuje estetické problémy či potíže s dýcháním a polykáním.
U toxických adenomů štítné žlázy se přistupuje k chirurgickému zákroku, pokud se podávání radioaktivního jódu nebo užívání tyreostatik neosvědčilo. Zde dochází k operačnímu odstranění části nebo celé štítné žlázy.
Rakovina štítné žlázy se léčí chirurgicky. Často se musí odebrat téměř celá štítná žláza. V tom případě bude muset pacient do konce života užívat levothyroxin, tedy syntetickou náhradu hormonu štítné žlázy. Mezi rizika operačního zákroku patří možné poškození hlasivek (kvůli poškození nervus laryngeus recurrens – větve bloudivého nervu nervus vagus, která ovládá hlasivky) nebo poškození příštítných tělísek. Příštítná tělíska jsou dvě až čtyři malé žlázy v blízkosti štítné žlázy, které regulují hladinu vápníku v krvi (produkcí velmi důležitého hormonu s názvem parathormon).
Až na vzácné výjimky endometrióza postihuje pouze ženy. Nastává, když se tkáň, která tvoří děložní výstelku, začíná objevovat v jiných orgánech ve vašem těle. Primární pupeční endometrióza je vzácný stav, ke kterému dochází, když se tkáň objeví v pupíku. To může vést ke krvácení pupíku.
Příznaky primární pupeční endometriózy mohou zahrnovat:
Lékař může použít ultrazvuk, CT vyšetření nebo magnetickou rezonanci k určení, zda máte pupeční endometriózu. Tyto zobrazovací nástroje mohou pomoci vašemu lékaři prozkoumat množství buněk nebo bulku na pupíku nebo v jeho blízkosti. Primární pupeční endometrióza je pozorována až u 4 procent žen, které mají endometriózu.
Váš lékař pravděpodobně doporučí operaci k odstranění uzlíku nebo bulky. Váš lékař může také doporučit léčbu tohoto stavu hormonální terapií.
Chirurgie je upřednostňována před hormonální léčbou, protože riziko recidivy je po operaci menší než u hormonální terapie.
Punkce, respektive biopsie, se provádí pacientům s uzlíky nad 1 cm, někdy i menšími. Jde o to, že sice opravdu existují některé znaky, které pomáhají odhadovat riziko, že se jedná o zhoubný nádor, nicméně nejsou nijak jednoznačné ani spolehlivé. Proto se indikuje cytologické vyšetření. Punkce slouží k upřesnění typu postižení štítné žlázy a v případě uzlů nebo cyst k posouzení, jestli se jedná o uzel nezhoubný, „neškodný“ (těch je většina), anebo již nějakým způsobem podezřelý.
Samotné vyšetření probíhá tak, že se udělá ultrazvuk, který lokalizuje daný uzel. Pak se pod ultrazvukovou kontrolou do toho uzlíku píchne tenkou jehlou (jako při odběru krve), do stříkačky se nasají buňky a ty jsou pak vyšetřovány pod mikroskopem k určení jejich charakteru. Je to píchnutí do krku, každý je na tuto oblasti jinak citlivý, jinak toleruje injekce, takže jestli si přivedete doprovod, je jen na vás. Různá zařízení mohou mít pravidla sdělování výsledků jiná. Většinou je ale výsledek zasílán indikujícímu lékaři poštou. Podle výsledku mikroskopického vyšetření se pak plánuje další diagnostický a léčebný postup.
Následky po tomto vyšetření nejsou.
Léčbu lze rozdělit do 3 kategorií:
Konzervativní léčba: Pod tímto termínem se v podstatě skrývají zásady prevence nemoci – vláknina, tekutiny, hygiena). K tomu je doporučováno provádět sedací koupele v odvaru z dubové kůry, aplikovat masti, čípky.
Ambulantní zákroky: Většinu hemoroidů lze přelstít ambulantním zákrokem, který obyčejně nevyžaduje pracovní neschopnost pacienta po zákroku, obejde se bez anestezie a hlavně vyřeší nepříjemný problém. Nejčastěji ambulantně prováděné zákroky jsou:
Operace: Existuje mnoho metod, jak operativně odstranit hemoroidy. Při některých se využívá laser, při jiných skalpel. Někdy se odstraňuje pouze hemoroidální uzlík, někdy i okolní sliznice. Vhodný postup navrhuje lékař podle konkrétní situace.
Zdroj: Babské rady na hemeroidy
Základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlíků ve štítné žláze je ultrazvuk štítné žlázy. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzlík menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit. Pokud uzel štítné žlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru, nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí lékař takzvanou punkci tenkou jehlou, s následným cytologickým vyšetřením nátěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlíku. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.
Uzlíky většinou činnost štítné žlázy nijak neovlivňují. V některých případech však dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítné žlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzle štítné žlázy dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření (scintigrafie štítné žlázy), na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření mohly jevit jako takzvaný studený uzel štítné žlázy.
Zdroj: Uzlíky na štítné žláze
Dobrý den,prosím, můžete mi zodpovědět,jaký vliv má jód na uzlík na štítné žláze. V lékárně mi bylo řečeno že i jen použití jodisolu může být nebezpečné při poruše funkce štítné žlázy. Přitom jód je k funkci štítné žlázy potřebný.
Děkuji Toroková
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Boulička vypadá jako zbytnělý uzlík na šlaše. Bylo by možné jeho chirurgické odstranění. Podle příznaků zřejmě máte revmatoidní artritidu. Budete potřebovat péči do konce života, takže bude potřeba najít lékaře, který má o vaše problémy zájem a bude je chtít léčit.
Zdraví Cempírek!
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět