Lidi, kteří se dozvědí, že mají vysoký cholesterol a že je čeká jeho snižování, obvykle zajímá kolik cholesterolu, která potravina obsahuje, protože denní limit je (200 – 300 mg cholesterolu). U obézních lidí, u nichž je potřeba váhu snížit, bývá denní limit co nejnižší. Na internetu existuje celá řada tabulek a informací o obsahu cholesterolu v různých potravinách. Ne vždy se hodnoty zcela přesně shodují, ale vesměs uvedené informace odpovídají.
V této části jsou uvedené jen některé potraviny a jejich obsahcholesterolu. Další přehledy můžete najít třeba tady: cholesterol v potravinách - tabulka.
Krátký přehled potravin (hodnoty se mohou lišit i v závislosti na značce produktu):
Ve svém příspěvku TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matus.
dobry den,
v casti "Obsah purinů v potravinách" uvadzate napr. kuracie ci hovedzie maso s obsahom ~40 mg/100 g
v casti "Co má střední obsah purinů" uz ale uvadzate hodnoty 100+ mg/100 pri kazdom druhu masa
v casti "Co má nízký obsah purinů" je uz len hovězí maso, konzervované 57; 96,5
ktore konkretne maso sa teda pohybuje okolo ~40 mg/100 g?
ak ma byt hodnota ~40 priemer pri urcitom druhu masa, a konkretne typy tohto masa maju spravidla 100+, ako sa da dostat na priemer 40 z takych hodnot?
dakujem a pekny den prajem
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Je-li v dospělosti hladina krevního cholesterolu v normě (méně než 5,00 mmol/l), je z preventivních důvodů prozíravé konzumovat pestrou stravu s optimálním množstvím živin, vitamínů, minerálních látek, vlákniny a dostatkem vhodných tekutin. Samozřejmostí by měl být pravidelný dostatečný pohyb, nekouřit a omezit příjem soli.
Doporučený denní příjem cholesterolu v potravě je do 300 mg. V případě zvýšené hladiny cholesterolu v krvi se snažíme výběrem vhodných potravin denní příjem cholesterolu snížit (do 200 mg) a zařazením potravin s obsahem nenasycených mastných kyselin (olejová linolová, alfa-linolenová) a vícenenasycených mastných kyselin n-6 a n-3 upravit hladinu krevního cholesterolu. Nenasycené mastné kyseliny snižují obsahcholesterolu a působí protizánětlivě, vícenenasycené mastné kyseliny významně snižují tvorbu krevních sraženin a zvyšují hladinu HDL cholesterolu. Totéž platí v případě vysoké hladiny krevního cholesterolu. Lékař doporučí a předepíše léky na snížení cholesterolu, ale samozřejmostí je dodržování vhodné nízkocholesterolové stravy.
V naší poradně s názvem NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Jankovičová.
Dobrý den, měla bych otázku ohledně obsahu purinů v potravinách, je to velice zásadní, podle mého, všude si přečtete, že při dietě na dnu nemáte jíst čočku, ale dnes je na trhu několik variant čočky, můj dotaz tedy zní, jaký je rozdíl mezi čočkou zelenou, červenou, černou, žlutou? Jako má každá jiný obsah minerálů, vitamínu, jednotlivých živin a jinou energetickou hodnotu, má každá i jiný obsah purinů?
Děkuji
Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jak jde čas, tak přicházejí nové výzkumy k onemocnění dnou a vyšlo najevo, že dnu zhoršují hlavně puriny živočišného původu a zelenina s vyšším obsahem purinů není při dně tolik škodlivá. Tudíž ani čočka nebude zásadně zhoršovat průběh onemocnění, ať už je její barva jakákoliv. Když zařadíte čočku třikrát do týdne, tak bude vše v pořádku.
Už několik let se lidé snaží vyhýbat všem možným typům „éček“, nezdravému cukru, velkému množství soli, palmového oleje a dalším složkám. V poslední době se k tomu postupně přidávají i další látky, a to puriny, jejichž velký obsah ve stravě může negativně ovlivnit zdravotní stav jedince. Zatím je zkoumání obsahu purinů v potravinách záležitostí obyvatel jen několika zemí, postupně se ale rozšiřuje.
V naší poradně s názvem DNA A VYRÁŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renáta Charvátova.
Prosím můžu s nemocí DNA jist KUSKUS,Červenou řepu,Křen,cibuli a česnek?Děkuji za odpověď zdraví Renáta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
I když máte dnu, tak můžete jíst co chcete, jen některé věci smíte jenom po troškách. Důležité je hlídat si obsah purinů v potravinách. Obvykle, co má mnoho bílkovin, bude mít i vysoké puriny.
Kuskus, křen, cibule a česnek mají jen málo purinů, takže je můžete jíst dle libosti bez omezení.
Červená řepa sice obsahuje jen malé množství purinů, ale má v sobě oxaláty, které podporují vznik ledvinových kamenů. Dna také podporuje vznik ledvinových kamenů. U červené řepy je tedy třeba hlídat její množství, které by nemělo překročit v průměru půl hrnku nakrájené řepy denně.
Za ideální hodnoty se považuje množství cholesterolu do 5 mmol/l (maximálně do 5,2 mmol/l). Z toho by měl být LDL cholesterol do 3 mmol/l a HDL cholesterol do 1 mmol/l a hodnoty triglyceridů, které jsou v cholesterolu obsažené, by neměly přesáhnout 1,7 mmol/l. Hodnoty od 5 do 6 mmol/l se považují za zvýšený cholesterol v krvi a hodnoty nad 6 mmol/l jsou již typické pro vysoký cholesterol. Hladina cholesterolu v krvi je ale individuální a má na ni vliv i pohlaví a věk člověka. Vesměs platí, že po 20. roce života se hladina cholesterolu zvyšuje, a to rychleji u mužů než u žen, ale ženy muže v období přechodu doženou.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Cholesterol,hodnoty dle věku.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V dospělosti nemá věk na hodnoty cholesterolu žádný vliv. Hodnoty cholesterolu by se měly držet na stejných hodnotách od 15 let věku až do konce života. Doporučené hodnoty obsahu cholesterolu v krvi jsou: 3,9 - 5,2 mmol/l. Zvýšené hodnoty cholesterolu jsou 5,2 - 6,2 mmol/l a velmi vysoké hodnoty cholesterol jsou nad 6,2 mmol/l.
Vysoká hladina cholesterolu nevyvolává žádné příznaky, takže lidé netuší, že hladina jejich cholesterolu je příliš vysoká. Proto je důležité znát svou správnou hladinu cholesterolu. Snížení hladiny cholesterolu snižuje riziko rozvoje srdečních onemocnění a snižuje riziko infarktu nebo úmrtí na srdeční choroby.
Ve svém příspěvku KYSELINA MOČOVÁ - HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Majer.
Dobrý den, snažím se snížit obsah kyseliny močové dietou, ale dostupné informace o vhodných/nevhodných potravinách jsou často protichůdné. Např. luštěniny či některé druhy zeleniny. Navíc s ohledem na konci minulého roku publikovanou studii, podle které u zeleniny nevadí vyšší obsah purinů. Pečivo jednou se smí jen bílé, jindy lze i celozrnné. Dále s ohledem na mou snahu zredukovat i hmotnost si některá doporučení doslova odporují, viz málo přílohy vs. nejíst maso. Můžete mi doporučit nějaký relevantní zdroj? A děkuji za jinak kvalitní informace o problematice.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Strava bohatá na zeleninu je důležitá pro dobré zdraví. Přestože lékaři dříve nedoporučovali zeleninu s puriny (včetně hub, chřestu a špenátu) pro lidi s dnou, výzkum publikovaný v roce 2012 neprokazuje žádnou korelaci mezi příjmem této zeleniny a rizikem dny. Může to být proto, že prospěšné sloučeniny v těchto potravinách mohou kompenzovat účinky obsahu purinů, který je mnohem nižší než v masu.
Obecně se dá říci, že rutin se nachází ve všech červených potravinách. Například rutin obsahují potraviny: červené papriky, červená rajčata a podobně. Dále mezi nejvýznamnější zdroje rutinu patří potraviny: pohanka obecná, routa vonná a jerlín japonský. Vlastně pohanka je na našem území nejvýznamější potravinou, která snese označení přirozený přírodní zdroj rutinu. Obsah rutinu v pohance se v různých částech rostliny liší. Nejvíce rutinu se nachází v květech a to až 400 mg rutinu na 100 g suchých květů. Dále se rutin také vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje.
V naší poradně s názvem RUTIN V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Ahoj, poradíte mi ve kterých potravinách je obsažen rutin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně se dá říci, že rutin se nachází ve všech červených potravinách. Například rutin obsahují potraviny: červené papriky, červená rajčata a podobně. Dále mezi nejvýznamnější zdroje rutinu patří potraviny: pohanka obecná, routa vonná a jerlín japonský. Dále se rutin také vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje.
Rutin a jeho zdravotní účinky
Rutin má řadu pozitivních zdravotních účinků, mezi jeho největší přínosy patří především schopnost léčit křehkost krevních kapilár a zvyšovat pružnost cév. Rutin pomáhá na prasklé žilky v oku. Snižuje LDL cholesterol. Rutin je také významný antioxidant s antikarcinogenními účinky a schopností pohltit volné radikály. Rutin zesiluje účinek vitaminu C.
Bez cholesterolu se žít nedá, avšak jeho nadbytek organismu škodí, a to tím, že může zanášet naše cévy. Cévy se poškozují, zmenšuje se jejich světlost a tím průchodnost, což se označuje jako ateroskleróza. Z tohoto důvodu zvyšuje vysoká hladina cholesterolu riziko infarktu myokardu, arteriální trombózy a nedostatečného prokrvování končetin. Jako doporučená denní dávka cholesterolu se uvádí 300 mg.
Neměli bychom konzumovat více než tři celá vejce týdně, bílky lze jíst bez omezení (cholesterol je obsažen pouze ve žloutku). Jak již bylo výše řečeno, upřednostňovat bychom měli nízkotučné mléčné výrobky a méně tučné druhy mléka. Měli bychom snížit spotřebu uzenin, paštik, vnitřností a zabijačkových produktů. Používejme rostlinné oleje (olivový, slunečnicový...). Snažme se omezit spotřebu sladkostí, cukrovinek a moučníků. V neposlední řadě je důležité zajistit dostatečné množství vlákniny ve stravě. Vláknina v organismu na sebe váže cholesterol a odvádí jej z těla ven. Vlákninu najdeme například v celozrnném pečivu, zelenině, ovoci, semínkách a klíčkách.
V naší poradně s názvem DNA DIETA VÝŠE PURINŮ V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mauglí.
V nevhodných potravinách je uveden česnek. V doporučených receptech na dnu se česnek objeví. Jak si toto vysvětlit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Česnek skutečně podle obsahu purinů není vhodnou potravinou při dně. Česnek naštěstí nejíme v množství, jako jinou zeleninu, ale používáme ho jen jako dochucovadlo. V množství několika stroužků tedy příliš neuškodí. Kdyby ho pacient se dnou snědl několik palic, například pečený česnek jako přílohu, tak by to rozhodně neprospělo jeho stavu. Takže česnek při dně ano, ale jen trochu a málokdy.
Při vysokém cholesterolu je úprava jídelníčku zcela nezbytná. Při cholesterolové dietě je důležité si hlídat obsahu a druh tuků v potravinách, protože denní příjem cholesterolu by neměl překročit 200 – 300 mg (v závislosti i na váze člověka).
Ve stravování je vhodné omezit (a některé druhy zcela vynechat) tuky živočišného původu, které mají velmi vysoký obsahcholesterolu.
Naopak lepší je přijímat tuky rostlinné a některá druhy masa nahradit raději rybami (losos, tuňák), které obsahují mnoho omega-6 kyselin.
Důležitý je také příjem vlákniny, kterou obsahuje ovoce a zelenina.
Při výběru potravin by se také měly upřednostňovat pečiva z celozrnné mouky, než z bílé mouky, která obsahuje vyšší množství jednoduchých cukrů.
Do jídelníčku je třeba také zařadit luštěniny, zelí, mrkev, cibuli, brokolici pomeranče, jablka, hrušky, sóju a různé ořechy a semínka, které sami hladinu cholesterolu snižují.
Ukázka jídelníčku
Snídaně:
Ke snídani jsou vhodné různé pomazánky s celozrnným pečivem, případně kvalitní dietní kuřecí šunka, nebo ovesné vločky s ovocem. Možné je snídat i jogurt, ale zde je třeba sledovat množství tuku a cholesterolu v něm.
Svačiny:
Svačinu by měla tvořit zelenina, nebo ovoce. Je vhodné udělat si různé zeleninové saláty, nebo posvačit jeden kus nějakého ovoce.
Oběd a večeře:
K těmto jídlům se doporučuje mít alespoň dvakrát týdně rybu (vařenou, pečenou), která se může podávat s fazolkami i bramborami ve slupce. Vhodné je také například krůtí maso třeba s rýží, jáhlové rizoto se zeleninou a kuřecím masem, nebo i různé druhy zeleninových salátů, případně zapečená zelenina (například květák, brokolice). Z polévek jsou vhodné zeleninové polévky a netučné vývary.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HLADINA CHOLESTEROLU A KYSELINY MOČOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Nováková.
Byla mi naměřena hodnota cholesterolu 7,13 a kyseliny močové 400. Je nutné v tomto případě nasadit léky nebo stačí dodržovat dietu?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oboje hodnoty máte zvýšené. Jestli vám vyšetřující lékař doporučil léčbu pomocí léků, tak by bylo prospěšné jeho návrh akceptovat a zkusit pár měsíců vydržet na léčbě. Pokud se tyto zvýšené hodnoty u vás vyskytly poprvé a nemáte žádné příznaky vysokého cholesterolu a ani nemáte bolesti v kloubech, tak bude na začátek stačit dieta. Ta nemusí být nijak drastická. Bude stačit, když budete dodržovat dietu pro nemocné dnou a omezíte tuky ve své stravě. Občas můžete zhřešit, tak jednou za týden. Pravidelně každé dva měsíce choďte na kontrolní vyšetření krve, abyste se ujistila, že hodnoty trochu klesly, a že váš nový způsob stravování probíhá správně. V některých případech dieta nestačí a hodnoty i přesto, že se snažíte nejíst zakázané věci, tak se drží stále vysoko. V takovém případě je na řadě léčba medikamenty s dalším pokračováním v dietě.
Jestliže hovoříme o zvýšených hodnotách cholesterolu, jedná se o hodnoty vyšší než 5 mmol/l krve. Zvýšená hladina cholesterolu nebolí ani se nijak neprojevuje, dá se zjistit pouze vyšetřením krve. Cholesterol sám o sobě není příčinou zanesených cév a potažmo infarktu, viníkem je nesprávný způsob našeho stravování a špatný životní styl.
Celkový cholesterol je všechen cholesterol v krvi (nerozlišuje se LDL a HDL, viz níže).
Správná hodnota cholesterolu: pod 5,16 mmol/l krve.
Hraniční hodnoty cholesterolu: 5,16–6,18 mmol/l krve.
Vysoký cholesterol: více než 6,18 mmol/l krve.
LDL cholesterol se někdy označuje jako zlý cholesterol. Jeho nadbytečné množství v krvi způsobuje usazování cholesterolu v cévách, kde se pak tvoří sklerotické pláty.
Správná hodnota LDL cholesterolu: pod 3,4 mmol/l krve.
HDL cholesterol se někdy označuje jako hodný cholesterol. Má příznivý vliv na náš organismus, neboť zbavuje krev nadbytečného cholesterolu. Působí proti tvorbě sklerotických plátů.
Správná hodnota HDL cholesterolu: nad 1,4 mmol/l krve (dá se říci, že čím více tím lépe).
Už dvě hrsti ovesných vloček mohou snížit hladinu LDL cholesterolu o 5,3 % za pouhých šest týdnů. Může za to betaglukan, což je látka obsažená v ovsu, která pohlcuje špatný cholesterol a tělo jej pak vyplaví.
Omega-3 mastné kyseliny jsou jedním z divů světa zdravého stravování. Bylo prokázáno, že působí preventivně proti srdečním chorobám, demenci a mnoha dalším nemocem. Navíc tyto nenasycené tuky mohou mít ještě další zdravotní přínos, a to snižování hladiny cholesterolu tím, že se zvyšuje ten „dobrý“ cholesterol.
40 gramů vlašských ořechů po dobu jednoho měsíce sníží celkový cholesterol o 9,3 %. Podobné výsledky byly zaznamenány i v případě kešu oříšků a mandlí. Jestli si tedy jako přírodní podpůrnou medicínu zvolíte chroupání oříšků, mějte na paměti, že mají zároveň vysoký obsah kalorií, proto jich nejezte více, než je doporučováno. Praženým slaným oříškům se vyhněte.
U člověka je celková hladina cholesterolu v plazmě asi 180–200 mg ve 100 ml a vzrůstá s věkem, i když existují značné individuální rozdíly. Celkový obsahcholesterolu v krvi je nejnižší v pubertálním věku, kdy dosahuje hodnot přibližně 4 800 mg u chlapců a 4 350 mg u dívek. U mužů po šedesátce dosahuje hodnot až 7 200 mg, optimum je však kolem hodnoty 6 200 mg. U žen se zaznamenává maximum až po sedmdesátce, a to přibližně 6 500 mg, optimum je kolem hodnoty 5 600 mg. Hodnota 200 mg ve 100 ml plazmy (tedy asi 5,2 mmol/l plazmy) by neměla být překračována. U národů východní Asie jsou uváděny hodnoty 120–130 mg ve 100 ml a tímto nízkým obsahem je vysvětlováno i nízké procento srdečních a cévních onemocnění u těchto lidí. Zjednodušeně lze říct, že se denně „vymění“ přibližně 1/3 celkového obsahu cholesterolu v krvi za nový, stejné množství se pak také vyloučí z těla ven.
V krvi se určují tři hodnoty – celkový cholesterol, LDL-cholesterol a HDL-cholesterol.
Celkový cholesterol by neměl přesáhnout hodnotu 5,2 mmol/l.
LDL-cholesterol je někdy označován jako zlý cholesterol. Jeho zvýšenou hodnotou se rozumí hladina vyšší než 3 mmol/l. Právě LDL-cholesterol je zodpovědný za rozvoj aterosklerózy.
HDL-cholesterol je naopak označovaný jako hodný cholesterol. Čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe. U mužů by norma měla dosáhnout alespoň 1,2 mmol/l, u žen pak 1,0 mmol/l.
Existuje celá řada faktorů ovlivňujících hladinu cholesterolu:
Strava – může zvýšit hladiny cholesterolu v krvi. Snížení množství nasycených tuků a cholesterolu ve stravě napomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Naopak konzumace velkého množství cukru a sacharidů způsobuje zvýšení.
Váha – rizikový faktor pro srdeční choroby, nadváha zvyšuje hladiny cholesterolu. Hubnutí napomáhá snížení hladiny LDL cholesterolu, celkového cholesterolu a triglyceridů stejně jako zvýšení HDL cholesterolu.
Cvičení – pravidelný pohyb snižuje hladiny LDL cholesterolu a zvyšuje tak HDL cholesterol. Je velmi důležité věnovat fyzické aktivitě alespoň 30 minut denně.
Věk a pohlaví – mají výrazný vliv na hladiny cholesterolu. Se stárnutím dochází ke změnám hladin cholesterolu. Naopak u žen před menopauzou dochází k tendenci snižování hladiny celkového cholesterolu. Ale po menopauze opět dochází k nárůstu LDL cholesterolu.
Dědičnost – určuje částečně, kolik cholesterolu tělo produkuje. Vysoká hladina cholesterolu může být v rodinách dědičným jevem.
Zdravotní stav – může způsobit zvýšení hladiny cholesterolu v krvi. Může to být zapříčiněno hypotyreózou (sníženou funkcí štítné žlázy), onemocněním jater nebo ledvin.
Léky nebo některé látky, jako jsou steroidy a progestiny, zvyšují špatný LDL cholesterol a snižují dobrý HDL cholesterol.
Jak již bylo na začátku zmíněno nebezpečím u tohoto typu onemocnění je, že způsobuje různé srdeční choroby kvůli nedostatku prokrvení, může tedy dojít třeba k infarktu, nebo třeba k angíně pectoris.
Obrovským problémem tohoto onemocnění je, že se vlastně nijak na člověku výrazně neprojevuje. Člověk s vysokou hladinou cholesterolu může do poslední chvíle působit jako zcela zdravý jedinec a nikdo tak nemusí tušit, že se jeho vyšší množství cholesterolu ukládá do cév a způsobuje tedy tak aterosklerózu.
Odborníci neustále diskutují (a neshodují se) o vlivu alkoholu na cholesterolovou dietu. Jasné je jen to, že nadměrná konzumace alkoholu rozhodně zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi, protože alkohol poškozuje játra, a to pak ovlivňuje množství cholesterolu v krvi. Rozhodně se nedoporučuje žádný tvrdý alkohol (ani v malém množství). Je možné ale pít pivo (maximálně ale jeden půllitr denně). Někteří odborníci doporučují pít červené víno, ale maximálně 3 deci denně. Červené víno by mělo zvyšovat hladinu HDL cholesterolu. Pokud je ale hladina cholesterolu velmi vysoká, doporučuje se nejprve alkohol zcela vyřadit, dokud se cholesterol nedostane pod kontrolu, až pak si třeba občas dopřát skleničku vína.
Hovězí maso není zrovna nejlepší! Možná, že hovězí kližka má velký obsah kolagenu, ale také má velký obsah transmastných kyselin, které způsobují infarkt nebo mrtvici. Tady je článek o tom, jak je hovězí maso jedovaté: https://www.ceskenemoci.cz/…
dobry den,
v casti "Obsah purinů v potravinách" uvadzate napr. kuracie ci hovedzie maso s obsahom ~40 mg/100 g
v casti "Co má střední obsah purinů" uz ale uvadzate hodnoty 100+ mg/100 pri kazdom druhu masa
v casti "Co má nízký obsah purinů" je uz len hovězí maso, konzervované 57; 96,5
ktore konkretne maso sa teda pohybuje okolo ~40 mg/100 g?
ak ma byt hodnota ~40 priemer pri urcitom druhu masa, a konkretne typy tohto masa maju spravidla 100+, ako sa da dostat na priemer 40 z takych hodnot?
Dobrý den, měla bych otázku ohledně obsahu purinů v potravinách, je to velice zásadní, podle mého, všude si přečtete, že při dietě na dnu nemáte jíst čočku, ale dnes je na trhu několik variant čočky, můj dotaz tedy zní, jaký je rozdíl mezi čočkou zelenou, červenou, černou, žlutou? Jako má každá jiný obsah minerálů, vitamínu, jednotlivých živin a jinou energetickou hodnotu, má každá i jiný obsah purinů?
Děkuji
Jana
I když máte dnu, tak můžete jíst co chcete, jen některé věci smíte jenom po troškách. Důležité je hlídat si obsah purinů v potravinách. Obvykle, co má mnoho bílkovin, bude mít i vysoké puriny.
Kuskus, křen, cibule a česnek mají jen málo purinů, takže je můžete jíst dle libosti bez omezení.
Červená řepa sice obsahuje jen malé množství purinů, ale má v sobě oxaláty, které podporují vznik ledvinových kamenů. Dna také podporuje vznik ledvinových kamenů. U červené řepy je tedy třeba hlídat její množství, které by nemělo překročit v průměru půl hrnku nakrájené řepy denně.
V dospělosti nemá věk na hodnoty cholesterolu žádný vliv. Hodnoty cholesterolu by se měly držet na stejných hodnotách od 15 let věku až do konce života. Doporučené hodnoty obsahu cholesterolu v krvi jsou: 3,9 - 5,2 mmol/l. Zvýšené hodnoty cholesterolu jsou 5,2 - 6,2 mmol/l a velmi vysoké hodnoty cholesterol jsou nad 6,2 mmol/l.
Dobrý den, snažím se snížit obsah kyseliny močové dietou, ale dostupné informace o vhodných/nevhodných potravinách jsou často protichůdné. Např. luštěniny či některé druhy zeleniny. Navíc s ohledem na konci minulého roku publikovanou studii, podle které u zeleniny nevadí vyšší obsah purinů. Pečivo jednou se smí jen bílé, jindy lze i celozrnné. Dále s ohledem na mou snahu zredukovat i hmotnost si některá doporučení doslova odporují, viz málo přílohy vs. nejíst maso. Můžete mi doporučit nějaký relevantní zdroj? A děkuji za jinak kvalitní informace o problematice.
Obsah purinů v koření není důležitý, protože koření je použito k dochucení pokrmu jen v malém množství. Proto jeho obsah purinů nijak neovlivní celkový denní příjem.
v kyselinotvorných potravinách je uvedeno slepičí maso a také ořechy. V zásadotvorných potravinách je opět uvedena slepice a ořechy, tak jak je to správně? Děkuji za odpověď. Marie
Dobrý den, asi jeden měsíc pozoruji tukové fleky na očních víčkách i pod očima. Píšete, že by pomohla jedině operace. Je mi 82 roků, pomohou mi i bylinky? (lopuch, máta, pampeliška, pelyněk, rozrazil, růže, řepík a třezalka) Prosím, poraďte. Hodnotu cholesterolu, toho špatného, mám asi 7,3. Lékař mi doporučil dietu, prášky mi nedal. Děkuji Eva Hrstková
