ODDENEK ZEDORIE

Suroviny

10 g aloe, 5 g myrhy, 0,2 g šafránu, 10 g listu senny, 10 g kafru, 10 g kořene reveně, 10 g oddenku zedorie, 10 g many, 10 g theriaku, 5 g kořene pupavy, 10 g kořene anděliky

Zdroj: článek Návod na výrobu švédských kapek

Co se užívá

Bylina se sbírá v období od srpna do října, a to její podzemní část, tedy oddenek s kořeny. Droga se rychle umyje a suší na vzdušném místě. Vzhledem k tomu, že silice je soustředěna v buňkách těsně pod povrchem, je nutné drogu mýt velice opatrně a snažit se nepoškodit povrch kořene. Droga silně voní a je nutné ji chránit před kočkami.

Zdroj: článek Kozlíkové kapky

Pěstování zázvoru v našich podmínkách

Zázvor není běžně k dostání jako pokojová rostlina, lze si ho však snadno vypěstovat. Kupte si čerstvý, neseschlý oddenek zázvoru, na kterém jsou vidět pupeny. (Zázvor se množí výhradně vegetativně z rozrůstajících se oddenků.) Naplňte květináč směsí substrátu a rašeliny a na ni položte kus oddenku pupeny směrem nahoru. Zasypte směsí substrátu a rašeliny právě tak, aby oddenek nebyl vidět. Květináč umístěte na teplé a slunné místo a půdu udržujte vlhkou. Oddenek vyklíčí za 2−3 týdny, pak už zázvorovník poměrně rychle poroste. Po několika měsících začne schnout. To je naprosto v pořádku, v tuto chvíli můžete oddenek vyjmout, část sníst a část znovu zasadit. Celý proces opakujte mnoho let. Protože je zázvor cizokrajná rostlina původem z teplých oblastí Asie, v českých podmínkách vykvete jen výjimečně.

Zdroj: článek Jak uchovat čerstvý zázvor

Rostlina primule

Z volné přírody zná většina z nás původní odrůdu petrklíče – prvosenku jarní, která se vyznačuje dlouhou stopkou a žlutými kvítky. Je populární jako léčivka. Léčivé jsou nejen květy, ale i oddenek s kořeny, a tak jsou její porosty čím dál vzácnější. Na záhonech se však většinou pěstuje prvosenka bezlodyžná, která se vyznačuje barevnými květy vyrůstajícími nízko mezi listy.

Zdroj: článek Primule

Maranta třtinová

Maranta třtinová roste v západní Indii a tropické Americe, kvete v červenci a srpnu. Má drobounký bílý květ. Patří mezi trvalky. Pod zemí vytváří článkovitý oddenek, který je po převaření jedlý. Lodyhy dorůstají výšky 1–3 m. Střídavé vejčité listy jsou charakteristické zduřením mezi řapíkem a čepelí, vyznačují se zajímavou barevnou kresbou. Důležité je dopřát rostlině vysokou vzdušnou vlhkost.

Zdroj: článek Maranta běložilná

Kopřiva na vlasy

Vhodné je umývání hlavy odvarem z čerstvých kopřiv nebo odvarem z kořene kopřivy. Pro každý druh vlasů je velmi blahodárná tinktura z oddenku kopřivy, který vykopete na jaře nebo na podzim a tinkturu si lehce připravíte jeho louhováním. Úspěch je brzy viditelný, hlava je bez lupů, vlasy jsou husté, poddajné a pěkně lesklé.

Umývání vlasů kopřivovým výluhem: Čtyři až pět vrchovatých hrstí čerstvé nebo sušené kopřivy dáme do pěti litrů studené vody a pomalu zahřejeme k varu. Necháme ještě pět minut vyluhovat. Když použijeme oddenek kopřivy, dáme jednu hrst na noc do studené vody, druhý den uvedeme do varu a necháme ještě 10 minut vyluhovat. V tomto případě bychom měli hlavu umývat jen jádrovým mýdlem.

Kopřivová tinktura: Na jaře nebo na podzim vykopaný oddenek očistíme ve vodě kartáčem, nadrobno pokrájíme a naplníme do láhve až po hrdlo. Zalejeme 30–40% žitnou pálenkou a necháme stát čtrnáct dnů na teplém místě.

Zdroj: článek Čaj z kopřivy

Bylinky

Kořen lékořice brzdí záněty, normalizuje funkci sliznic a urychluje hojení slinivky. Přelijte 1 čajovou lžičku rozmělněného kořene lékořice lysé šálkem vroucí vody, nechte 15–20 minut vyluhovat a sceďte. Pijte 3x až 5x denně 1 šálek hodinu před jídlem.

Smíchejte 30 g kořene lékořice lysé, 40 g květu heřmánku pravého, 10 g listu máty peprné, 10 g natě zeměžluči lékařské a 10 g listu meduňky lékařské: přelijte 1 vrchovatou lžičku směsi 1 šálkem vroucí vody, nechte 5 minut vařit a sceďte. Pijte vždy 1 šálek před jídlem.

Smíchejte stejným dílem oddenek puškvorce obecného a oddenek pýru plazivého: přelijte 1 lžíci 200 ml vroucí vody, 1 hodinu vyluhujte a sceďte. Pijte 3x denně před jídlem.

Smíchejte 2 čajové lžičky natě mateřídoušky úzkolisté a 1 čajovou lžičku kořene anděliky lékařské: přelijete 200 ml vroucí vody, 10 minut vyluhujte a poté sceďte. Pijte 1 hodinu před jídlem.

Při špatné funkci slinivky rozdrťte suchý kořen hořce žlutého a užívejte ho 3x denně na špičku nože vždy půl hodiny před jídlem, zapijte vodou.

Smíchejte 25 g natě majoránky zahradní, 25 g listu šalvěje lékařské, 25 g máty peprné a 25 g květu levandule lékařské: přelijte 1 lžíci směsi 200 ml vroucí vody, 15 minut vyluhujte a sceďte. Pijte před jídlem.

Při zánětu slinivky opláchněte pořádně na sítku 100 g zrna ovsa, dejte do 1,5 l vody a vařte, dokud se objem nezmenší na 1 litr. Přeceďte horké do termosky a pijte po doušcích přes den.

Připravte směs 50 g tužebníku jilmového, 40 g květu hluchavky bílé a 25 g máty peprné: 2 čajové lžičky směsi přelijte 200 ml vroucí vody, 15 minut vyluhujte a sceďte. Pijte 3x denně před jídlem po dobu 7 týdnů.

Čaj na zánět slinivky: smíchejte stejné díly čekanky obecné, kořene pampelišky (smetanky lékařské) a měsíčku lékařského. Dejte 2 čajové lžičky do 200 ml vody, 5 minut vařte, 10 minut vyluhujte a sceďte. Pijte 3x denně.

Zdroj: článek Zánět slinivky břišní

Co je to galgán ozdobný

Galgán ozdobný, známý také jako siamský zázvor, je vytrvalá bylina s aromatickým hlíznatým oddenkem, 2–4 m vysoká, listy má celokrajné, podlouhle kopinaté, 30–70 cm dlouhé, květenství je koncové, až 30 cm dlouhé, květy souměrné, různoobalné, celá koruna bývá až 3 cm dlouhá, listeny tenké, průsvitné, bílé, pysk je žlutý s červenými proužky a červeným jícnem, vytvořen dvěma přeměněnými tyčinkami. Plodem je kulovitá, oranžově červená bobule. Celý rod zahrnuje více než 200 druhů.

Galgán ozdobný pochází ze stejné čeledi jako zázvor, patří tedy do čeledi zázvorovité. Má aroma připomínající zázvor a citron, je ale podstatně jemnější než zázvor. Jako koření je vhodný na zeleninu, do bramborové polévky a na pečené maso. S oblibou se používá jako náhražka pepře. Výborně chutná jako koření na vaření pikantních i sladkých pokrmů, například curry jídla, polévky, drůbež, jehněčí, ryby a mořské plody. Sklízí se jeho oddenek, který se nakrájí přibližně na 10cm kousky a suší se. Do Evropy se jako koření dostal v 7. století a proslavil se hlavně ve středověku.

Zdroj: článek Galgán ozdobný

Účinky kandovaného zázvoru

Kandovaný zázvor je vynikající a originální pochoutka k čaji. Jeho konzumace navíc přináší úlevu až příjemné pocity při nachlazení. Kandovaný zázvor si můžete koupit buď v různých kamenných obchodech a stáncích, anebo v mnoha e-shopech. V obchodech je také možné sehnat zázvorové bonbony. Kandovaný zázvor si také můžete připravit sami. Je to snadné a celá příprava vám zabere něco přes hodinu.

Recept na přípravu: Oddenek zázvoru ostrouhejte škrabkou na brambory a pak dle své volby nakrájejte na plátky nebo na kostičky. Kostičky nechte zhruba půl hodiny vařit v čisté vodě. Poté do menšího množství vody nasypte asi tolik cukru, kolik vážil použitý zázvor. Vařte další asi půl hodiny, až se značná část vody odpaří a kousky zázvoru ztmavnou a zároveň jakoby zprůhlední. Tyto kousky pak obalte cukrem a nechte usušit buď na vzduchu, v troubě, nebo v mikrovlnce. Pozor, v mikrovlnce maximálně nahřát jen několik sekund, ne několik desítek sekund. Aby byla vaše příprava kandovaného zázvoru pokud možno bezodpadová, použijte zázvorový vývar a cukerný roztok k přípravě zázvorového drinku, zázvorového čaje nebo zázvorové limonády.

Zdroj: článek Alergie na zázvor

Waldsteinia fragarioides

Tato rostlina je u nás známá pod českým názvem mochnička neplodná jahoda.

U nás se jedná o nepůvodní druh. Roste ve světlých lesích, na křovitých stráních a lesních loukách.

Neplodná jahoda je v době kvetení obsypána žlutou záplavou květů. Vytváří porost bez nadzemních výběžků, pokrytý lupenitými listy zelené barvy. Rostlina si zachovává charakter trsu a nerozrůstá se. Dobře se jí daří ve vlhké, humózní půdě v polostínu. Tolerantní je však i k suchu a hlubšímu stínu. Při pěstování na plném slunci vyžaduje trvalou a dostatečnou zásobu vody.

Rovněž tento druh je nenáročná, snadno pěstitelná a rychle rostoucí trvalka. Jedná se o vytrvalou rostlinu, která je vysoká okolo 12 cm, má krátký plazivý vystoupavý oddenek bez nadzemních výběžků, který pokrývají lupenité listeny. Na oddencích vyrůstají hustě u sebe růžice se zaoblenými listy, ty mají příčetný tvar se třemi laloky.

Množí se semeny, dělením nebo pomocí výběžků. Výsev provádíme na jaře nebo na podzim do nádob umístěných ve studeném pařeništi. Mochnička se dá koupit v některých zahradnictvích, a to v podobě vzrostlé rostliny nebo semen. Za živou rostlinku zaplatíte okolo 50 Kč za kus, za semena pak okolo 30 Kč za 1 balení.

Zdroj: článek Mochnička

Rdesno hadí kořen versus rdesno mnohokvěté

Rdesno hadí kořen (Persicaria bistorta) je vytrvalá, 20 až 120 cm vysoká bylina. Lodyhu má přímou nebo vystoupavou, nevětvenou, zakončenou jediným lichoklasem. Přízemní listy jsou podlouhlé, vejčité nebo kopinaté, špičaté, na bázi uťaté nebo mělce srdčité, celokrajné, řapík křídlatý. Lodyžní listy jsou kopinaté až vejčité, na bázi klínovité nebo mělce srdčité, krátce řapíkaté, pouze horní listy přisedlé. Lichoklas je hustý, válcovitý, na vrcholu tupý, květy bývají jen 3 až 4 mm dlouhé, růžové, občas bílé, s nápadně vyčnívajícími tyčinkami. Rostlina kvete od května až do srpna. Má ráda vlhké louky, rašelinné louky, slatiny, světlé lužní lesy, břehy potoků, roste na půdách kyselých, s vysokou hladinou spodní vody.

V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně, nejčastěji roste v pahorkatinách, v teplých oblastech jen vzácně. Celkově roste v subarktickém a mírném pásmu Eurasie, v Evropě ale chybí na Islandu, v severní Skandinávii a ve Středozemí.

Obsahuje třísloviny katechinového, galového a elagového typu (celkem asi 15 až 20 %), flobafen, bistortovou červeň, bílkoviny, škroby, sliz, pektin, v nati významné množství kyseliny křemičité.

Sbírá se oddenek (Rhizoma bistortae), a to na jaře a na podzim, občas se sbírá i nať, a to v době květu. Očištěný oddenek se suší na slunci nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C.

Bylina působí svíravě, užívá se zejména proti průjmům a vnitřnímu krvácení. Působí též dezinfekčně, ve formě obkladů se užívá na zahnisané rány nebo zanícené vředy. Bývá rovněž účinná při některých formách leukémie, při anémii, při zánětu žil, jako kloktadlo se osvědčila pro zpevnění zubů či při zánětech v ústní dutině nebo hltanu.

Vnitřně se užívá ve formě prášku (2x až 4x denně na špičku nože) nebo ve formě nálevu (1 až 2 čajové lžičky řezané drogy na šálek vody, pije se 2x až 3x denně). Odvar, který mívá účinek razantnější, se užívá obvykle zevně, při vnitřním užití se pije jen po lžících.

Rozdíl obou popisovaných rostlin je ve vzrůstu a v jejich použití.

Zdroj: článek Zdraví prospěšné rdesno mnohokvěté

Vnitřní léčba hemoroidů

Při vnitřní léčbě hemoroidů je dobré pravidelně a často používat vlákninu a laxativa na zácpu, které zvětší objem stolice a změkčí ji. Mezi domácí léky na hemoroidy lze tedy zařadit psyllium, lněné semínko, pšeničné otruby a odvar z lejnice pálivé, které by se měly stát součástí každodenní stravy proti hemoroidům.

Prášky na hemoridy

Z prášků jsou to všechny, ve kterých je obsažena léčivá látka makrogol 3350 a laktulóza. Nejlevnější lék, který obsahuje Makrogol 3350 je lék Fortrans, u kterého je doplatek asi 50 Kč. Volně prodejný lék s látkou Makrogol 3350 je pak Forlax 10 G a Molaxole. Laktulóza je například v léku Duphalac a Lactulosa sandoz, oboje volně prodejné v lékárně.

Na hemoroidy také účinkují některé flavonoidy, které se používají na léčbu žil, například je to látka Oxerutin, Troxerutin a Diosmin. Oxerutin se dá v lékárně volně koupit jako Venoruton. Troxerutin se dá v lékárně volně koupit jako Cilkanol. A Diosmin se dá v lékárně koupit jako Mobivenal a nebo si ho nechat předepsat jako Detralex, ve kterém je také obsažen diosmin na hemoroidy.

Také flavonoid z borůvky s názvem anthocyanosides pomáhá nejen na žíly ale i na hemoroidy. I sušený oddenek z celé nebo drcené podzemní části listnatce kopinatého pomáhá na hemoroidy i na žíly. Oba dva tyto přírodní léky posilují kapiláry a snížili jejich propustnost a zánětlivost.

Zdroj: článek Léky na hemoroidy

Bahnička chudokvětá

Latinský název této trvalky zní Eleocharis quinqueflora. I tato bahnička roste v trsech a může dorůst do výšky 20 cm. Oddenek má krátký, hrubý, s tenkými podzemními výhonky. Lodyhy tuhé, na bázi s červenohnědými listovými pochvami; horní pochvy jsou světle hnědé, šikmo uťaté. Klásky vejčité, 4 až 10 mm dlouhé, tupé, hnědé, v 7květném klásku. Plevy jsou vejčité, tupé, dolní plevy objímají celou bázi klásku. Tyčinky i blizny jsou 2 až 3, štětiny okvětí jsou delší než plody a na vnější straně jsou drsné. Plod je ostře hranatý, lesklý, asi 1 mm dlouhý.

Roste na vlhkých půdách, na okrajích močálů, na bahnitých březích řek, na prameništích, mokrých loukách, někdy i plave na hladině mělkých vod, a to v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky do 2 500 m. Nejvíce jí k růstu vyhovuje písek. V našich podmínkách kvete od května do června.

Rozmnožuje se dělením trsů, které vznikají rozrůstáním oddenků, na nichž se tvoří dceřiné rostlinky. Nejprve se vyjme kus trsu, poté krátce zastřihnou kořínky a trs se dále rozdělí na menší části. Ty se pak dají dělit až na trsky o několika rostlinkách, které se již mohou sázet na zvolené místo.

V ČR patří mezi kriticky ohrožené druhy a je zákonem chráněna.

Bahnička chudokvětá je na pěstování nenáročná rostlina. Potřebuje pouze jemnozrnný substrát a silnější osvětlení. Teplotu snáší až do 27 °C. Optimum pro pěstování je v rozmezí 20 až 25 °C. Rostlina je mrazuvzdorná, a tak může být pěstována i v zahradním jezírku. Voda je vhodná měkká a mírně kyselá nebo neutrální. Přidáváním CO² a přihnojováním podpoříte její růst.

Zdroj: článek Bahnička

Ryor Lymfodren

Ryor Lymfodren je čaj, jehož účinky se projeví nejen na zdraví, kvalitě pleti a vnitřním stavu organismu, ale také na zlepšení funkce lymfatického systému. Působení čaje Lymfodren je zaměřeno na dokonalé pročištění lymfatického systému, hlavně zlepšení funkce sleziny, která je řídicím orgánem tělesného imunitního systému. Kromě bylin určených na čištění a detoxikaci organismu je v čaji i květ ibišku a citronella, které působí i jako chuťové korigens a dodávají čaji vynikající lahodnou chuť.

Složení:

• ibišek květ – čistí a detoxikuje celý organismus, působí jako antisklerotikum a celkově zlepšuje oběh krve a lymfy, chuťové korigens
• pampeliška list – účinná při otocích lymfatických uzlin a zvětšeních sleziny
• vřes květ – pomáhá při čištění krve a lymfy, zlepšuje činnost sleziny, odstraňuje otoky a zduření
• měsíček květ – hojí vnitřní rány a záněty, pomáhá v prevenci rakoviny lymfatických uzlin
• jetel luční květ – imunostimulans, účinný při otocích lymfatických uzlin
• třapatka květ – imunostimulans, podporuje lymfatický systém
• pýr oddenek – pročišťuje velice důkladně celý organismus (včetně lymfy)
• citronella – chuťové korigens

Příprava: 1 čajovou lžičku čaje přelít 250 ml vroucí vody, přikrýt a nechat vyluhovat 15 minut. Čaj pít teplý 1–2x denně. Kúru provádět 2x ročně, vždy po dobu 6 týdnů.

Doporučení: Omezit příjem tučného mléka a mléčných výrobků s vyšším obsahem tuku. Jíst syrovou zeleninu, především celer, petržel, mrkev, kedlubny, zelí a jiné. Pravidelně konzumovat jablka (zlepšují stav krve a lymfy). Po dobu kúry omezit namáhavou fyzickou činnost (při velkém zatížení znečištění v uzlinách narůstá). Dbát na pravidelnou stolici, při potížích užívat vlákninu.

Zdroj: článek Kosmetika Ryor

Účinky zázvoru na organismus

Zázvor zvyšuje imunitu, má regenerační účinek po vážných zraněních nebo nemocech, snižuje hladinu cholesterolu a krevní tlak, dokáže zmírnit bolesti a záněty při artritidě, pomáhá zlepšit trávení tím, že stimuluje vylučování žaludečních šťáv, vyvolává pocení, žvýkání zázvoru prospívá zubům a v neposlední řadě má pozitivní vliv na mužskou potenci a plodnost.

Kořen zázvoru obsahuje těkavé silice zahrnující cineol, zingiberen, kamfen, citral, bisabolen a pryskyřice. Je to tedy rostlina vhodná nejen do kuchyně, ale i k léčení těla. Zázvor je pálivý, horký, vysušující a velmi zdravý, protože napomáhá rozvoji energie. Strouhaný a zalitý vodou se popíjí jako čaj, rozemletý a vmíchaný do mastí se používá jako hojivá mast. Jako horký a vysušující je zázvor vhodný při nachlazení, při katarech dýchacích cest, podává se při nedokonalé periferní cirkulaci krve projevující se chladnými končetinami a jako stimulační prostředek oběhu při plicních infekcích, přikládá se na omrzliny, je vhodný při nízkém krevním tlaku a závratích. Všichni zimomřiví by ho měli užívat ve formě nálevu, koupelí nebo obkladů na ramena či kolena. Pomáhá při artritidě a revmatismu, při melancholii a depresích. Doporučuje se žvýkat oddenek při nevolnosti v letadle nebo v autě, osvědčil se i při nevolnostech v prvních měsících těhotenství. V masti se používá jako náplast na bolestivá kolena, svaly, ramena či jiné části těla, přikládá se ještě teplý a na noc. Není vhodný při léčbě vysokého krevního tlaku, protože společně s léky na vysoký tlak může tlak snížit příliš. Užívá se ve formě tinktury, nálevu v masti nebo v prášku.

Energetická hodnota ve 100 g zázvoru činí 20 kcal. Ve 100 g zázvoru jsou obsaženy tyto vitamíny a minerály:

• hořčík – 12,19 mg
• draslík – 117,65 mg
• měď – 0,06 mg
• mangan – 0,06 mg
• vitamin B6 – 0,05 mg

Zdroj: článek Alergie na zázvor

Sušený zázvor

Sušený zázvor se používá jako prevence proti chřipce a rýmě, ale i jako podpora trávení, nepodceňujte také jeho afrodiziakální účinky, které toto koření svým uživatelům jako bonus dopřává. Zázvor rovněž podporuje tvorbu slin, což usnadňuje konzumaci potravin jím ochucených. Sušený zázvor mlsejte k svačince a zůstaňte tak zdraví celý rok. Sušený zázvor najdete mezi ostatním kořením, a to buď samostatně, nebo jako součást kořenicích směsí (většinou indických, čínských). Sušený zázvorový kořen bývá také často součástí čajových směsí, například zahřívající směs se zázvorem, pomeranč se zázvorem a jiné.

Recept na přípravu: Zázvorový oddenek nakrájíme na kostky, které dáme do hrnce a zalijeme vodou. Uvedeme do varu a necháme mírně probublávat cca deset až patnáct minut – zázvor nesmí změknout. Vyjmeme, osušíme a vložíme do mísy. Na 1 litr zázvorového vývaru přidáme 250 g cukru a citronovou šťávu, vlijeme do kastrolu a uvedeme do varu. Mícháme, dokud se cukr nerozpustí. Horký sirup nalijeme na kostky zázvoru a zatížíme, aby byly ponořené. Necháme uležet 24 hodin. Poté z kostek sirup slijeme a zázvor necháme dobře okapat. K sirupu přidáme dalších 100 g cukru a uvedeme do varu. Povařený sirup nalijeme zpět na kostky zázvoru a zatížíme. Tento postup opakujeme i třetí den. Od čtvrtého dne pak do sirupu přidáváme po 150 g cukru až do sedmého dne, kdy zázvorové kostky zalité sirupem necháme odpočívat 48 hodin. Proslazování tedy trvá celkem osm dní. Poslední den sirup se zázvorem necháme probublávat jen asi pět minut, pak kostky vybereme na mřížku umístěnou nad plechem, do něhož bude odkapávat přebytečný sirup. Po úplném vychladnutí dáme kostky na 12 až 24 hodin sušit do trouby. Dvířka trouby necháme otevřená. Nakonec zázvorové kostky obalíme v jemném krystalovém cukru a skladujeme ve vzduchotěsném obalu, vzájemně proložené papírem na pečení, aby se neslepily. Sušený zázvor má trvanlivost jeden rok.

Zdroj: článek Alergie na zázvor