Svědění může být příznakem vážného onemocnění – takového, o kterém možná ani nevíte.
Lymfomy. Svědění se často vyskytuje u lidí s Hodgkinovým lymfomem a kožním T-buněčným lymfomem.
Rakovina kůže. Mnohokrát je jediným příznakem této rakoviny skvrna na kůži. Může to být skvrna nebo piha, které mění tvar nebo velikost. Někdy to bude svědit - možná to je důvod, proč si toho všimnete.
Pokročilé onemocnění ledvin. I když váš stav nesouvisí s cukrovkou, svědění je běžným příznakem, když vám začnou selhávat ledviny a potřebujete dialýzu .
Onemocnění jater. Při tomto onemocnění svědění začíná na dlaních nebo chodidlech a pak se šíří dál. Můžete mít cirhózu nebo ucpaný žlučovod. Hepatitida C, virová infekce, která způsobuje zánět jater, může také způsobit svědění kůže. Naštěstí je často vyléčitelná pomocí léků, které užíváte 2 až 6 měsíců.
Onemocnění štítné žlázy. Problémy se štítnou žlázou jsou další možnou příčinou svědění kůže. V některých případech může onemocnění štítné žlázy způsobit chronickou kopřivku. Vypadá jako vyvýšené, svědivé, červené skvrny nebo skvrny barvy kůže, které mohou přicházet a odcházet.
V naší poradně s názvem UPRAVA HORNI CASTI NAHRADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldrich Piha.
manželka ma,zhot.mimo zdr.poj.horní zub.náhradu, volná nedrží ani lepení nepomáhá je možno na tuto náhradu naneštěstí něco a zvětšit tak její tvář s úpravou.je mi 80let a je úplně nešťastná brzy ji v ústech povolí s plnou píšou lep.pasty.moc díky za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Existují různé tmelící gely, které se dají na zubní náhradu nanést a tím vytěsnit její tvar, aby lépe držela. S tím vším vám skvěle pomůže lékař stomatolog na zubním oddělení. Určitě tam zajděte a nechte si zubní náhradu odborně přizpůsobit.
Rakovina kůže je nejčastěji hlášeným nádorovým onemocněním, přesto však mají jen malý podíl na úmrtích na zhoubný nádor. Je to proto, že rostou pomalu a jsou většinou dobře léčitelné. Mezi dva nejčastější typy kožních nádorů patří bazocelulární karcinom a dlaždicobuněčný karcinom / rakovina kůže. Bazocelulární karcinomy (bazaliomy) jsou zřídka smrtelné, ale pokud se neléčí, mohou vytvořit znetvoření. Dlaždicobuněčné karcinomy jsou již nebezpečnější, přesto lze většinu z nich zcela vyléčit.
Rakovina kůže vypadá jako piha nezvyklého vzhledu, bradavice, mateřské znaménko či jiný nenadále vzniklý útvar. Proto by lidé neměli případné změny na kůži a sliznicích zanedbávat. Rovněž kůže, která je příliš vystavená slunečnímu svitu, obsahuje až 10x více mutací genů, jež vytvářejí příznivé prostředí pro vznik rakoviny kůže. Často tyto příznaky podceňujeme. Je proto nutné chodit na preventivní prohlídky alespoň co dva roky. Kožní lékař nám znaménka prohlédne a zjistí, které z nich by mohlo být nebezpečné a pod speciálním přístrojem ověří, jak vypadá. Rakovina kůže přichází tiše a bezbolestně, následky pozdního odhalení bývají často fatální. Proto znova zdůrazňujeme nutnost dodržovat pravidelné preventivní prohlídky u kožního lékaře. Samozřejmostí je sledovat znaménka na svém těle a při jakýchkoli nejasnostech se obrátit na lékaře.
Piha je pouze barevná skvrna vzniklá nahromaděním pigmentu. Rakovinové ložisko je tvořeno speciálními, takzvanými névovými buňkami, může být s pigmentem, ale nemusí. Rakovina kůže má mnoho podob, nedá se popsat univerzálně. Pihy a rakovina kůže spolu úzce souvisí. Měli bychom sledovat svou kůži a v případě obav raději zajít k lékaři.
Pihy jsou žlutohnědé ostře ohraničené skvrny na lidské kůži obsahující zvýšené množství kožního pigmentu (melaninu). Objevují se především na obličeji, hlavně v oblasti nosu, ale také na jiných místech těla, jako je hruď, ruce, ramena či záda. Množství pih ovlivňuje sluneční záření, tudíž není divu, že se v letním období jejich výskyt zvyšuje. Větší míra expozice zvyšuje nejen jejich počet, ale také jejich zbarvení. Důležitým faktorem jsou také genetické predispozice.
Odborníci udávají, že dovedou z oka vyčíst nemoc čtyři až pět let před vznikem vleklého onemocnění. Když si prohlédnete duhovku, vidíte, že je složená z vláken paprsčitě vybíhajících z panenky – zornice, u některých očí vidíme tato vlákna nahuštěná na sobě, u jiných jsou od sebe hodně vzdálená, toto je velmi důležitý znak, který určuje sílu genetické konstituce. Plně zdraví lidé mají jednotnou barvu duhovky a vlákna nahuštěná v bezprostřední blízkosti, bez známek porušení. Je-li barva duhovky celistvá, ale vlákna začínají vykazovat uvolněnou stavbu, naznačuje to občasné zdravotní problémy. Větší náchylnost k onemocněním se projevuje odbarvením, barevnou nerovností, pigmentovými ložisky nebo deformacemi ve vláknech. Pokud na první pohled vidíte mezery mezi jednotlivými vlákny duhovky, svědčí to o zdravotních potížích vyžadujících trvalé ošetření. Obecně se dá říci, že stav orgánů a funkcí horní části těla se zrcadlí v horní části duhovky a orgány a funkce dolní části těla v dolní části duhovky. Levá duhovka přitom odpovídá levé straně těla, pravá pravé. Hnědožluté skvrnky na duhovce jsou zcela přirozeným jevem drobné pigmentace duhovky, která je zcela individuální, a ani obě oči u jednoho člověka nevykazují identitu.
Žluté skvrnky v bělmu poukazují na přetížení jater, možnost žlučníkové koliky. Lymfatické mraky mívají tvar růžence nebo mraků, jenž obklopuje tuto ránu či celou oblast duhovky, obvykle poukazují na nedostatečnou funkci lymfatického systému majícího sklon ke zduřelým nebo zablokovaným lymfatickým uzlinám. Výduť duhovky dokazuje snížený oběh krve v oblasti hlavy a nedostatek vitamínu B3, kombinovaný s trávicími problémy. Nervové kruhy se vytvářejí následkem křečí duhovkových vláken způsobených nervovým napětím v těle. Z hranice okružní zóny je možné diagnostikovat zánět nervů, snížené nervové zásobení orgánů ležících v oblasti vzniklé prasklinky, také však střevní nedostatečnost a nedostatečné vstřebávání živin.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvitá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá nebo sivá. Naopak větší množství pigmentu dodává duhovce zelenou až hnědozelenou barvu. Přítomnost velkého množství pigmentu podmiňuje tmavě hnědou barvu. Výjimečně mohou být duhovky jednoho člověka zabarvené různě, je to však velmi vzácné. Pigmentová vrstva duhovky má význam pro optické vlastnosti oka, protože zabraňuje, aby světlo pronikalo mimo zornici oka.
Zelená duhovka – sklon k astmatu, různým alergiím a k nervovým onemocněním, organismus je citlivý na alkohol a omamné látky.
Modrošedá duhovka – sklon k zánětům sliznic, ekzémům, nachlazení, angínám, problémům s lymfatickým systémem.
Světle modrá duhovka – sklon k revmatickým onemocněním, dně, ekzémům a k potížím s ledvinami, nervový systém je odolný vůči stresu a psychické zátěži, tyto jedince jen tak něco neporazí, v těžkých situacích se na ně lze spolehnout.
Hnědá duhovka – může se u vás objevit onemocnění krve, poruchy látkové výměny, artritida a revmatismus, tito lidé jsou citliví, dokážou se vžít do situace ostatních.
Barevná duhovka – obsahuje více barev, které se prolínají, můžeme ji najít u modrých i hnědých očí – sklon k vážnějším nemocem, například k rakovině.
Pigmentové skvrny (žluté, červené, oranžové nebo černé tečky) – vznikají často jako reakce na jedy, těžké kovy, léky nebo drogy v našem organismu.
Bílé flíčky – mohou naznačovat probíhající zánět, zvýšené podráždění nebo stres.
Pokud ve své duhovce objevíte tmavě zbarvené skvrnky, znamená to, že některá část těla nefunguje tak, jak by měla.
Černé skvrnky zase upozorňují terapeuty na prodělaný úraz nebo operaci, jsou neklamným znamením trvalé změny a poškození organismu.
V dnešní době je šance postavit se přírodě a genetice a barvu očí si změnit, buď dočasně na oslavu, nebo trvale. Pigmentace u dětí je kompletní ve třetím roce života. To znamená, že až do tří let se barva očí mění. Změny barvy očí u dospělých lidí probíhají dle světla a oblečení. Barva oka je výsledkem odrazu světelných paprsků z vnějšího prostředí od struktury duhovky. Lidé se světlou duhovkou často tvrdí, že se barva jejich očí mění v závislosti na barvě jejich oblečení. Není to žádná záhada, protože v tomto případě je barva duhovky podmíněna i kombinací barev odražených od oblečení, či dokonce make-upu, a není vždy taková, jakou byste mohli očekávat.
Pokud chcete změnit barvu očí například na svých digitálních fotografiích, nejsnazší je to přes počítačové programy, které vám to umožní. Můžete změnit barvu očí pomocí manipulace pixelů.
Pokud jsou vaše oči tmavé, neprůhledné kontaktní čočky mohou změnit barvu očí z hnědé na modrou. Pokud jsou vaše oči fádní, kontaktní čočky s odstínem mohou zlepšit, ztmavit barvu očí. Perleťové kontaktní čočky zase dodávají oku jakousi jiskru. Vždy se však poraďte s optometristou, pokud máte zájem investovat do barevných kontaktních čoček.
Když chcete, aby se vaše barva očí změnila natrvalo, můžete podstoupit operaci. Lidé s vadou v duhovce, s očním albinismem (nedostatek barvy v duhovce) nebo s různobarevnýma očima obvykle postupují tento typ operace. Dnes je však k dispozici i pro jedince, kteří chtějí změnit barvu očí z estetických a kosmetických důvodů. Za lokální anestezie je před barevnou část oka umístěna nová membrána, nový barevný implantát.
Modré oči – mají bezstarostní, přívětiví, přátelští a optimističtí lidé. Z hlediska zdraví jsou náchylní k onemocnění dýchacích cest, ledvin a srdce a také k revmatickým a alergickým potížím.
Šedé oči – mají lidé s velkou mozkovou kapacitou a méně společenskými vlohami. Častěji je trápí kožní potíže a revmatismus.
Hnědé oči – ukazují na ochotné a obětavé lidi silného charakteru, inteligentní a rozumné. Mívají oslabený nervový systém, častěji je zlobí trávicí soustava, trpí nadýmáním, žaludečními vředy a záněty žlučníku.
Zelené oči – svědčí o výkonnosti a cílevědomosti majitelů, kteří jsou tvrdí a jdou neochvějně za svým. Ve skutečnosti však zelené oko neexistuje. Je modré a přes něj leží žluté skvrny. Ty signalizují sníženou funkci ledvin a špatný metabolismus.
Melanin je látka, která dává kůži a vlasům jejich přirozenou barvu. Také dodává barvu duhovce oka a ochlupení. Lidé s tmavší pletí mají melaninu více. Melanin je v podstatě aminokyselina tvořená metabolismem. Z nedostatku melaninu vyplývá albinismus, což znamená stav, kdy chybí v těle normální množství pigmentu. Albinismus neovlivňuje jen kůži, ale také oči a vlasy. Albinismus nepostihuje jen barvu očí, ale má za následek rovněž špatné vidění. Některé typy nedostatku melaninu jsou spojené se zvýšenou mortalitou.
Melanin představuje pro lidský organismus řadu výhod, jednou z nich je, že dobře zpracovává ultrafialové paprsky ze slunce, poskytuje tedy přirozenou ochranu před škodlivými účinky těchto paprsků. Dalo by se říci, že poskytuje kompletní ochranu před slunečním zářením. V nevýhodě jsou pak jedinci s tmavší pletí, kteří přitahují více škodlivých slunečních paprsků.
Obecně však platí, že lidé s tmavší pletí vydrží na slunci delší dobu, aniž by se spálili. Opačně jsou na tom lidé se světlou pletí, kteří se mohou spálit snadno. Pozor, spáleniny vedou k rakovině kůže. Dlouhodobé vystavování se slunečnímu záření nemusí způsobit jen rakovinu, ale také šedý zákal.
Melanin absorbuje teplo ze slunce, což znamená jednu z dalších výhod zvláště pro lidi, kteří mají problémy s tepelnou regulací. Melanin je důležitý rovněž pro oči, protože minimalizuje počet světelných paprsků, které vstupují do oka, což také umožňuje absorpci rozptýleného světla v oku a ostrý pohled.
Diagnóza FH označuje familiární hypercholesterolémii, což je vrozená odchylka metabolismu. V praxi to znamená, že hladina cholesterolu dotyčné osoby je už od narození vyšší než u ostatních lidí. Přestože familiární hypercholesterolémie představuje vysoké riziko časného rozvoje ischemické choroby srdeční, většina lidí o ní ani neví. Pokud není správně léčena, 50 % mužů a 30 % žen onemocní ischemickou chorobou srdeční v 55 letech. Je-li hypercholesterolémie diagnostikována dříve, než cholesterol poškodí tepny v životně důležitých orgánech, pacienti žijí stejně dlouho, jako kdyby byli zdraví.
Klasickými příznaky familiární hypercholesterolémie jsou hrbolky a boule v blízkosti kotníků nebo Achillových šlach, žluté hrudky v okolí očí, bledý kroužek na duhovce.
Všechny tyto útvary představují cholesterol uložený do tkání, ale na jejich přítomnost nelze spoléhat. Spolehlivým příznakem je jedině vysoká hladina cholesterolu naměřená při laboratorním vyšetření a přítomnost genu pro hypercholesterolémii potvrzená při genetickém zkoumání.
Familiární hypercholesterolémii nestačí léčit dietou. Bez léků na snížení hladiny cholesterolu se neobejdete. Velmi důležité je také vyšetření rodinných příslušníků, aby byli všichni nemocní včas odhaleni a mohla být zahájena jejich léčba. Ta spočívá, kromě režimových opatření a diety, v pravidelném a celoživotním užívání léků snižujících hladinu cholesterolu, takzvaných statinů. V současné době jsou už i v Evropské unii registrovány (ale zatím nejsou uvedeny na trh) nové léky, které cholesterol velmi účinně snižují. Fungují na zcela jiném principu než dosavadní medikamenty, podávají se podkožní injekcí s frekvencí jednou za 14 dní.
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Skvrny na bělmu foto
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Skvrny na duhovce
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá nebo sivá. Naopak větší množství pigmentu dodává duhovce zelenou až hnědozelenou barvu. Přítomnost velkého množství pigmentu podmiňuje tmavě hnědou barvu. Výjimečně mohou být duhovky jednoho člověka zabarvené různě, je to však velmi vzácné. Pigmentová vrstva duhovky má význam pro optické vlastnosti oka, protože zabraňuje, aby světlo pronikalo mimo zornici oka.
Jen zřídka vedou skvrny na duhovce vzniklé bez jakékoliv příčiny k obavám. Většinou jsou skvrny na duhovce variací přírody a jsou normální. Ovšem existují i skvrny na duhovce, které mohou signalizovat onemocnění oka, jako je glaukom, což je onemocnění očního nervu. Oko neustále produkuje malé množství nitrooční tekutiny do oka a stejné množství této tekutiny proudí z oka. Pokud tekutina neodtéká z oka správně, vytváří se v něm tlak (nitrooční tlak), dochází k hromadění tekutiny v oku a postupem času způsobuje tato tekutina poškození zrakového nervového vlákna. Tento stav se nazývá glaukom.
Duhovka také díky svým skvrnám může signalizovat jiné onemocnění, které nesouvisí s onemocněním oka, ale jiného orgánu.
Oči mají určitou barvu, která je dána koncentrací pigmentu melaninu v oční duhovce. Duhovka je část oka nacházející se mezi rohovkou a nitrooční čočkou a právě ona je tou barevnou částí oka, kterou je vidět. V případě, že duhovka obsahuje pigment na obou stranách, světlo vstupující do oka se odráží tak, že duhovka má hnědou barvu. Někdy se však na povrchu duhovky nenachází žádný pigment, popřípadě jen ve velmi malém množství. Tehdy světlo reaguje se šedými duhovkovými vlákny a duhovka tak získává modrou barvu.
Existuje vzácná genetická porucha, která se nazývá albinismus. Takto postižení jedinci nemají žádný pigment, a proto se barva jejich očí jeví jako růžová až červená. Někdy se také může stát, že pigment ze zadní plochy pronikne na přední plochu k okrajům zorničky. Výsledkem je hnědý prstenec kolem zorniček, který působí velmi zvláštně především v kombinaci s očima modré barvy.
Barvu očí může ovlivnit i zdravotní stav. Mnoho lidí se setkává s tím, že když jsou nemocní, případně ve stresu, mění se i barva jejich očí – je buď tmavší, nebo světlejší. Tento jev je to důsledkem změny rozmístění a hustoty melaninu. Přesný mechanismus však ještě není zcela znám. Změna barvy očí může být také způsobena konkrétním onemocněním, například glaukomem, nebo užíváním léků. Samotný mechanismus účinku léků na změnu barvy očí je zatím zjištěn jen částečně, pravděpodobně je příčinou hormon prostaglandin, který se běžně vyskytuje v lidském organismu. Je částečně dokázáno, že při léčbě glaukomu latanoprostem dochází ke změně barvy duhovky a k prodlužování řas na oku.
Včas zjištěné onemocnění lze léčit očními kapkami, laserovými operacemi nebo mikrochirurgicky.
Oční kapky pro léčbu glaukomu
Oční kapky snižují tvorbu tekutiny v přední části oka nebo zvyšují proudění této tekutiny. Bohužel oční kapky mohou vyvolat i nežádoucí účinky: alergické reakce, zarudnutí očí, palčivou bolest, rozmazané vidění a podráždění očí. Některé léky na glaukom mohou mít vliv na srdce a plíce. Informujte se u svého lékaře, jaké jsou jím předepsané léky, zda jsou pro vás vhodné, zda na ně nejste alergičtí.
Laserové operace glaukomu
Laserové operace glaukomu mírně zvyšují odtok oční kapaliny, zejména u glaukomu s otevřeným úhlem, nebo během ucpání kanálku u glaukomu s uzavřeným úhlem. Jsou různé druhy laserových operací pro léčbu glaukomu, například trabekuloplastika, kdy se používá laser pro otevření trámčinových drenážních prostorů. Dalším druhem laserové operace je iridotomie, kdy je vytvořen malý otvor v duhovce, díky čemuž kapalina proudí volněji. Posledním druhem laserové operace je cyclophotocoagulation, což je laserová operace určená k léčbě střední vrstvy oka, která snižuje produkci oční tekutiny.
Mikrochirurgie pro glaukom
Jedná se o operaci, která se nazývá trabeculectomie. Tato operace zahrnuje výměnu a vložení nového kanálku pro oční kapalinu, čímž se sníží nitrooční tlak, který způsobuje glaukom. Může dojít k selhání této operace, ale je možné ihned provést nápravu další operací. U některých pacientů je umělý kanálek tou nejlepší volbou. V mizivém množství však dochází i ke komplikacím – dočasné nebo trvalé ztrátě zraku, krvácení nebo infekci.
Glaukom s otevřeným úhlem je nejčastěji léčen různými očními kapkami, laserovými plastikami a mikrochirurgickými zákroky. Nejčastěji se jako první krok volí léky, protože někteří lidé díky nim lépe reagují na laserové operace nebo mikrochirurgické zákroky. U kojeneckých nebo vrozených glaukomů představuje primární léčbu chirurgická operace, protože příčinou problému je velmi deformovaný drenážní systém. Poraďte se vždy se svým očním lékařem, abyste zjistili, která léčba je pro vás ideální.
U očí představuje toto onemocnění značné komplikace. Oči mají nádech načervenalé barvy. Pigment v oku světlo odklání, ale pokud chybí, světlo proniká přímo do oka, což u postižených jedinců způsobuje světloplachost a v nejhorších případech může dojít až k oslepnutí. Kromě toho se může připojit i spousta dalších očních poruch. Mezi nejčastější zrakové problémy spojené s albinismem patří fotofobie (světloplachost), nystagmus (mimovolné pohyby oka), strabismus (šilhání), zúžení zorného pole, snížená zraková ostrost, porucha trojrozměrného vnímání, výpadky v zorném poli a další. Takto postižení lidé se obecně označují jako „slabozrací“. Ke zvládání některých poruch pomáhají dioptrické brýle, ale ty neřeší každý výše zmíněný problém. Například nystagmus se projevuje nedobrovolnými záškuby očí. Člověk s touto poruchou nedokáže správně zafixovat zrak. Pozorovatel u postiženého sleduje rychlé kmitání očí většinou ze strany na stranu (horizontální), ale občas i nahoru dolu (vertikální), nebo pohyb úhlopříčný (diagonální) či krouživý. Dále se u nystagmu dají rozlišovat amplitudy (drobné/střední/hrubé kmity), frekvence (rychlá/střední/pomalá) – střední hodnoty jsou 250 až 300 kmitů za minutu – a stupeň (1–3). Stupeň 1 odpovídá rychlému pohybu ve směru pohledu, stupeň 2 kmitání při přímém pohledu a nejméně častý stupeň 3 popisuje rychlý kmit proti směru pohledu. Tyto záškuby se nedají vůlí nijak ovlivnit. Některé nystagmy jsou celý život neměnné, jiné trvají týdny a měsíce a pak mizí. Vše záleží na vyvolávající příčině (vrozený, oční/ušní/nervový původ, nystagmus horníků a podobně). Při nystagmu dochází k rozostření vidění a „kmitání“ obrazu. K nápravě se používají brýle nebo čočky. Je zde i možnost operativního napravení, ale léčba je málo účinná. Dost spornou metodou je aplikace botulotoxinu. Nepatrný efekt mají i vizuální akupunktury. Další velice nepříjemná porucha je fotofobie (světloplachost). Kvůli chybějícímu pigmentu v duhovce, řasnatém tělísku a pigmentovém epitelu sítnice dochází u daného člověka k oslnění. Zdravému člověku chvíli trvá, než se vyrovná s přechodem ze tmy na světlo (opačně to trvá delší dobu), ale nemocnému to může trvat i třikrát déle. Oslnění také způsobuje astenopické potíže. Postižená osoba je rychleji unavená a trpí častou bolestí očí či hlavy, čímž se zkracuje doba vhodná pro práci či učení. Ke zvládání tohoto problému neexistuje žádná terapie, snad kromě takzvané „oční gymnastiky“, kdy se jednoduchým cvičením protahují okohybné svaly. Žádná studie, která by potvrdila příznivé účinky tohoto cvičení, však neexistuje.
Řešení světloplachosti není vůbec levná záležitost. Na ochranu před sluníčkem se nejlépe hodí filtrové brýle, které je možné nosit i přes dioptrické brýle, nebo speciálně upravené čočky, které stejně jako filtrové brýle nepropouštějí určitou barvu. Používat se mohou také šedé filtry přidané do dioptrických brýlí. Ale ani jednu z těchto možností pojišťovna nehradí, což se u pořízení takových pomocníků může pěkně prodražit. Lékaři se tedy snaží docílit uhrazení částky pojišťovnou alespoň u dětí, ale i to je vedeno jako výjimečný úkon. Zúžení zorného pole je taky obšírné téma. Při tomto problému je nutnost používat lupy, ale kvůli světloplachosti musí být bez světel. Jediná lupa se světlem, která přichází v úvahu, je přenosná na televizi a používá se pouze večer. Dalšími pomocníky jsou například telefony, hodinky, váhy a spousta dalších věcí s hlasovým výstupem, nebo monokulární dalekohledy a speciální počítače (takzvané videolupy), které zvětšují čtený text a přenáší ho na obrazovku počítače a díky tomu je možné měnit podklad čtenou stránku například v novinách na tmavší, která nebude tolik odrážet světlo a způsobovat tak oslnění. Firmy, které se tímto zabývají, jsou například brile.com (speciální počítače), česká Konvex (filtry), nebo Color optik, Multilens a další. V dnešní době je už tolik užitečných přístrojů, že se zrakové postižení může velice dobře korigovat a není tak velkou překážkou, jak by se mohlo na první pohled zdát, což je rozhodně dobrá zpráva pro všechny slabozraké.
Míšo, během života se vytvářejí nové pihy i pigmentové skvrny. Jestli je ta nová piha černá a s nepravidelným okrajem, tak je vhodné ji nechat prohlédnout u kožního, aby se vyloučil zhoubný melanom. Minimálně je nutné ji sledovat, jestli se nezvětšuje.
manželka ma,zhot.mimo zdr.poj.horní zub.náhradu, volná nedrží ani lepení nepomáhá je možno na tuto náhradu naneštěstí něco a zvětšit tak její tvář s úpravou.je mi 80let a je úplně nešťastná brzy ji v ústech povolí s plnou píšou lep.pasty.moc díky za radu
