PŘÍUŠNICE

Příušnice jsou infekční virové onemocnění postihující slinné žlázy, a to zejména příušní. Onemocnět mohou jak děti, většinou od dvou let, tak dospělí jedinci. Přenos se uskutečňuje vzdušnou cestou, a to při dlouhodobém blízkém kontaktu s nakaženou osobou, například při pobytu ve stejné místnosti (hovoříme o kapénkové infekci).

Zdroj: článek Příušnice

Příušnice v těhotenství

Příušnice v těhotenství mohou způsobit vady u dítěte v podobě rozštěpu rtu, poruch sluchu či mentálních vad, v těžších případech pak potrat či předčasný porod. Plod těhotné ženy je ohrožený především v prvním trimestru.

Zdroj: článek Příušnice

Bolest varlat u dítěte

Příčinou bolestí varlat u chlapců může být úraz, jízda na kole, tříselná kýla nebo také příušnice. Příušnice obvykle proběhnou jako lehké onemocnění, ve vzácných případech se však mohou objevit komplikace, především zánět mozkových blan, zánět slinivky břišní, zánět varlat nebo zánět vaječníků. Zánět varlat může postihnout buď jedno, nebo obě varlata a může ve vzácných případech vést až k neplodnosti, buď dočasné, nebo i trvalé. Komplikace v podobě zánětu varlat je možná v jakémkoli věku, ale u chlapců do 10 let se vyskytuje jen velmi vzácně. V každém případě, pokud u svého dítěte zjistíte bolestivost, citlivost nebo abnormality, navštivte pediatra.

Zdroj: článek Bolest varlat

Příušnice bez teploty

U spousty lidí (zhruba u poloviny) probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U ostatních pacientů se nejprve objevují neurčité příznaky. Nemocní jsou unavení, slabí, mohou mít pocit napětí v oblasti slinných žláz, častokrát mívají také nechutenství, jsou unavení a mívají zvýšené teploty. Postupně dochází k otoku slinných žláz, který způsobuje bolestivost v oblasti tváří, ale i podčelistní a podjazykové oblasti. Bolest se zvýrazňuje při otevírání pusy a kousání. V tomto stadiu už nebývají jen zvýšené teploty, ale horečky. V ústní dutině bývají zduřelé vývody slinných žláz. Otok příušních žláz bývá většinou zpočátku jednostranný, v odstupu jednoho až čtyř dnů dochází ke zduření i druhostranných žláz, popřípadě také podčelistních a podjazykových. Typicky bývá otok nejvýraznější v oblasti tváří před ušními boltci, kde se nachází parotidy, tedy příušní žlázy. Žlázy bývají zvětšené zhruba tři až sedm dní, pak otok povoluje. Na pohmat bývají žlázy měkké, citlivé až bolestivé. Kůže na povrchu bývá jakoby napjatá a spíše bledá, ne červená.

Zdroj: článek Příušnice

Očkování

Nejúčinnější prevencí je samozřejmě očkování. První očkování se provádí společně s očkováním proti zarděnkám a spalničkám v takzvané „triple vakcíně“ v 15. měsíci, přeočkovává se ve 21.–25. měsíci, tedy 6–10 měsíců po první vakcíně. Imunita zůstává celoživotní.

Zdroj: článek Příušnice

Léčba

Léčba zahrnuje klidový režim na lůžku, podávání léků snižujících teplotu a bolest (antipyretika, analgetika), podávání obkladů. Žádný lék, který by byl určen proti viru parotitidy, není k dispozici. V případě zánětu slinivky břišní (pankreatitidy) je nutné dodržovat dietu (obvykle dieta shodná s takzvanou žlučníkovou dietou, tedy s omezením tuků). Při zánětu varlat (orchitidě) se dávají chladné obklady a ordinují se glukokortikoidy (léky tlumící zánětlivou reakci). Léčba trvá obvykle 5–14 dní. Otoky mohou v některých případech způsobovat problémy s přijímáním potravy, strava by proto měla být kašovitá a nedráždivá. Příušnice obvykle proběhnou bez komplikací a nezanechávají žádné následky. Pokud však léčba příušnic neproběhne včas a není zcela účinná, může dojít k rozšíření zánětu do dalších částí těla a způsobit jisté komplikace.

Zdroj: článek Příušnice

Příčiny

Příčinou může být diabetes mellitus, syndrom Guillain-Barré, záškrt, příušnice, cytostatika, celiakie, Charcot-Marie-Toothova nemoc, toxické látky a jiné. U 30 % případů je příčina neznámá. Rozlišení neuropatií se provádí dle postiženého místa (axon, soma neuronu anebo myelin).

Zdroj: článek Polyfunkční neuropatie

Inkubační doba

Inkubační doba činí 14 až 23 dní, kdy se nákaze není možné nijak vyhnout. Po prodělané nákaze zůstává celoživotní imunita. Nejvyšším rizikovým faktorem je oslabený imunitní systém a styk s nakaženou osobou (i osobou, u které se nemoc neprojevuje), neočkovanost, pobyt ve školních zařízeních, v kolektivech.

Zdroj: článek Příušnice

PŘÍUŠNICE

Příušnice jsou infekčním onemocněním, které se latinsky značí jako parotitis epidemica. Příušnicemi může onemocnět téměř kdokoliv. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí, nejčastěji napadá děti od 2 let. Tato nemoc napadá slinné žlázy, které se nachází mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem. Tato oblast obvykle nateče a je velmi bolestivá. Příušnice mohou zasáhnout ale i jiné orgány, například slinivku břišní, CNS a varlata.

Příznaky a průběh

Mezi časté příznaky patří horečka, zánět příušní slinné žlázy, její bolestivost a zduření. Někdy toto onemocnění provází jednostranná hluchota. Inkubační doba je 15 – 24 dní. Nemocný je infekční sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy. Mezi možné, ale velmi vzácné, komplikace příušnic patří virová meningitida a encefalitida.

Příušnice bez teploty

Pokud se jedná o mírnou formu tohoto onemocnění, může se stát, že se nemoc neprojevuje horečkou ani výrazným zánětem. Jediným projevem může být jen nepříjemný pocit v místech příušních slinných žláz.

Obrázky a fotografie příušnic

Příznaky tohoto onemocnění jsou k nahlédnutí zde: příušnice foto.

Léčba

U příušnic není vždy stejný průběh léčby, pokud se jedná o mírnou formu, tak příznaky samy odezní. V případě té nejběžnější formy, tak teplota klesne zhruba za tři dny a otoky zmizí tak za deset dní. Při tomto onemocnění dochází k hospitalizaci, jen když se objeví komplikace. Základem léčby je snižování teploty například pomocí zábalů a léků a zmírňování otoku pomocí teplých obkladů. I u tohoto onemocnění jsou určité zásady, které je dobré dodržovat, například jíst tekutou stravu, nevyhýbat se lékům proti bolesti, omezit tuky, dodržovat ústní hygienu, pít dostatek tekutin (rozhodně ne kyselé nápoje).

Příušnice u dospělých

Prvním problémem s příušnicemi u dospělých je v tom, že málokterého pacienta napadne, že v dospělosti onemocněl touto dětskou chorobou. Obvykle na to přijde, až když už nemoc podcenil. Podcenění tohoto onemocnění u dospělého muže může způsobit to, že nemoc zasáhne i jedno, nebo obě varlata, u mužů i žen může navíc dojít i k zasažení mozku. Toto onemocnění může tedy způsobit jak sterilitu, tak i hluchotu.

Příušnice v těhotenství

Pokud by se stalo, že příušnicemi onemocní žena, která čeká dítě, je třeba, aby informovala svého gynekologa, který u ní stanoví postup co dál. Celkově ale platí, že tato choroba není považována za kritickou pro dítě.

Očkování na příušnice

Očkování je povinné v České republice od roku 1987. První dávka s tímto virem se podává zhruba v patnáctém měsíci života dítěte a pak se provádí přeočkování zhruba za 6 až 10 měsíců.

Zdroj: článek Dětské nemoci nejen u dětí

První příznaky

Nemoc začíná horečkou s 38–40 °C a zduřením příušní žlázy (hmatatelný otok v místě před a pod ušním lalůčkem). Otok je bez zarudnutí, může být bolestivý (nemusí být!) a může se rozšířit jak na druhou příušní žlázu, tak může postihnout i další velké slinné žlázy, tedy žlázu podčelistní a podjazykovou. Obvykle otok začíná jednostranně a po 2–3 dnech postihne i druhou žlázu, případně na jedné straně může otok ustoupit a objevit se na straně druhé. Podle závažnosti onemocnění trvají příušnice 5–14 dnů, poté horečka i další příznaky ustupují. V některých závažnějších případech se může přidružit zánět mozkových blan (meningititida) s vysokou horečkou, zvracením a bolestmi hlavy, u části nemocných tento stav může zanechat jednostranné postižení sluchu až hluchotu.

Nemocný je infekční zhruba 3–14 dní před propuknutím onemocnění (maximální infekčnost se uvádí 48 hodin před objevením se prvních příznaků) a dále přibližně 7–14 dní po vyléčení. Měl by proto být po tuto dobu izolován od zdravých jedinců.

Zde můžete vidět, jak vypadají příznaky příušnic.

Zdroj: článek Příušnice

Příušnice u dospělých

V současné době jsou postiženi převážně dospělí jedinci, a to z toho důvodu, že od roku 1987 probíhá povinné očkování proti parotitidě, od roku 1995 pak ve společné vakcíně ještě proti zarděnkám (rubeola) a spalničkám (morbilli) v 15. měsíci věku dítěte a přeočkování se provádí mezi 21.–25. měsícem věku (tedy 6–10 měsíců po prvním očkování). Nakazí se převážně lidé, kteří nebyli očkováni, nicméně i očkovaní jedinci mohou ve výjimečných případech onemocnět. Onemocnění má sezónní výskyt, a to hlavně v zimních měsících a na jaře. Komplikující záležitostí u dospělých je zánět slinivky břišní. Ta se projeví nechutenstvím, bolestmi břicha, nevolností a zvracením. Většinou tato pankreatitida nezanechá následky, nicméně jsou zaznamenány i případy, kdy pankreatitida při příušnicích vedla k poškození slinivky (poškození Langerhansových ostrůvků, které obsahují buňky tvořící inzulin), a tedy ke vzniku cukrovky. Častou komplikací u dospělých mužů je zánět varlat. Zánět může postihnout buď jen jedno z varlat, nebo obě. Varle je výrazně zvětšené, bolestivé, kůže nad ním je zarudlá. Jedná se o stav, který pokud není léčen, může vést k neplodnosti.

Zdroj: článek Příušnice

Co je vakcína Priorix?

Priorix injekční stříkačka je vakcína, která se používá k ochraně dětí ve věku od 9 měsíců života, mladistvých a dospělých proti nemocem způsobeným viry spalniček, příušnic a zarděnek. Když je jedinec očkován vakcínou Priorix injekční stříkačka, imunitní systém (přirozená obrana těla) si vytvoří protilátky, které chrání proti nemocem způsobeným viry spalniček, příušnic a zarděnek. Vakcína Priorix obsahuje živé viry, které jsou příliš slabé na to, aby vyvolaly spalničky, příušnice a zarděnky u zdravých lidí. Vakcína Priorix se podává pod kůži nebo do svalu.

Zdroj: článek Kombinovaná vakcína Priorix

Obrázky a fotografie

Zde můžete vidět, jak vypadají spalničky u dospělých.

Prevencí proti spalničkám je plošná vakcinace, která je povinná. Poprvé se děti očkují v 15. měsíci života, a to ve dvou dávkách. Druhá dávka se aplikuje 6 měsíců po první. Vakcína je tvořena oslabenými viry spalniček. Očkování je často spojeno s protilátkami na další dětské nemoci, a to s vakcinací na příušnice a zarděnky.

Někdy se může po očkování objevit reakce, která se projevuje zvýšenou teplotou, kašlem či vyrážkou. Tyto projevy se objevují v rozmezí pěti až šestnácti dnů po očkování. Vzácně se vyskytne i zánět středního ucha. Tyto nepříjemnosti po očkování však nepředstavují vážné nebezpečí.

Očkování proti spalničkám je povinné, proto je velmi nepravděpodobné, že se vaše dítě nakazí.

V případě objevení se choroby je nezbytné zabránit dalšímu šíření infekce. Nemocný by proto měl být preventivně izolován doma. Izolace končí nejdříve po pěti dnech po prvním výskytu vyrážky.

Zdroj: článek Spalničky u dospělých

Prevence proti spalničkám

Hlavní prevencí spalniček je plošná vakcinace obyvatelstva. V případě, že se dítě navzdory očkování nakazí, zabraňuje vakcinace plnému rozpuku choroby a zmírňuje její projevy. Vakcína je tvořena oslabenými viry spalniček. Očkování je často spojeno s protilátkami na další dětské nemoci, a to s vakcinací na příušnice a zarděnky. Očkuje se ve dvou dávkách pomocí injekce. Poprvé v 15. měsíci života dítěte. V 15. měsíci proto, že dítě přestávají ochraňovat protilátky získané od matky. Druhá dávka se pak očkuje 6 měsíců po té první. Někdy se může po očkování objevit trochu zvýšená teplota, kašel či náznaky vyrážky. Tyto symptomy se projeví v rozmezí pěti až šestnácti dnů po očkování. Vzácně se vyskytne i zánět středního ucha. Tyto nepříjemnosti po očkování však nepředstavují vážné nebezpečí. Očkování proti spalničkám je povinné, proto je velmi nepravděpodobné, že se vaše dítě později nakazí. V případě objevení nemoci je nezbytné zabránit dalšímu šíření infekce. Nemocný by proto měl být preventivně izolován doma. Izolace končí nejdříve po pěti dnech po prvním výskytu vyrážky.

Zdroj: článek Domácí rady na spalničky

Příčiny otoku vnitřní strany tváře

• Vnitřní tvář může otéct v důsledku přímého traumatu (otevřeného zranění), tedy fyzického traumatu způsobeného buď nárazem, nebo fyzickým napadením. Zranění způsobí poškození tkání a oblast se může zanítit. Symptomem je pak nateklá tvář s formací hematomu (zbarvení zraněné oblasti), a to v důsledku nesprávného prokrvení této oblasti.
• Infekce může způsobit otok vnitřní tváře a je považována za hlavní příčinu zánětu a otoku. Může být způsobena přemnožením běžné mikroflóry uvnitř poškozené oblasti. Tělo se pak brání a reaguje na daný problém prostřednictvím zánětu a otoku. Imunitní systém tak signalizuje, že něco bylo narušeno.
• Mohou se tvořit abscesy, pokud nejsou ihned léčeny, může infekce dásní rovněž způsobit otok a zánět vnitřní tváře.
• Také malignita (zhoubné onemocnění) vede k otoku vnitřní strany tváře. Rakovina úst je obvykle spojena se spolupůsobením alkoholu a tabáku, které mají při společném užívání synergické karcinogenní účinky.
• Otok v lícní oblasti může vyvolat i onemocnění lymfatických uzlin.
• Rovněž onemocnění jako příušnice a lymfadenitida mohou způsobit otok lícní oblasti.

Zdroj: článek Oteklá vnitřní strana tváře