PROTONOVÁ LÉČBA ŠTÍTNÉ ŽLÁZY je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. V současné době je v plánu postavit v Evropě dalších 12 protonových center pro klinické účely. Činnost těchto center koordinuje Proton Therapy Cooperative Group, která doporučuje budovat jedno protonové centrum pro potřeby přibližně 10 milionů obyvatel. Jedno nové centrum by se mělo postavit v Rakousku, Německu, Rusku, Itálii, Polsku, Švédsku, Francii, Slovensku a čtyři centra jsou plánována v Nizozemsku.
Zkušenosti s protonovou léčbou
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a nádor je nahrazen jizvením ve formě vaziva.
Léčba protony obvykle trvá 20 minut při jedné návštěvě. Ozařování má ve většině případů několik cyklů, pacienti proto musí do zařízení docházet opakovaně. Až na děti, u kterých to vyžaduje jejich zdravotní stav,
V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.
Dobrý den mám na vás dotaz:jde něco dělat ohledně rakoviny krve a kolik to stojí a není-li to jen pro bohaté?Kde se může chudý člověk objednat?Je na to nějaký lék jedná se o leukémii.Děkuji a budu rád za každou odpověď.Bohumil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vyzkoušejte konzultaci v Protonovém centru. Vstupní vyšetření je zcela zdarma. Jedná se o formu konzultace, rozhovor s lékařem, v průběhu kterého lékař pečlivě prostuduje veškerou vaši zdravotnickou dokumentaci, zhodnotí váš aktuální zdravotní stav a posoudí, zda je protonováléčba vhodná pro vaši diagnózu. Na závěr vám doporučí nejvhodnější postup při léčbě rakoviny.
Jak se na vstupní vyšetření připravit?
Na vstupní konzultační vyšetření není potřeba žádná příprava. Připravte si pouze dotazy, na které byste chtěli znát odpověď. S vašimi dotazy ovšem nemusíte čekat až na vstupní vyšetření, obrátit se můžete na koordinátorky léčby, které vám kdykoliv ochotně odpoví.
Jak dlouho vstupní vyšetření trvá?
Délka samotné konzultace je přibližně 20 minut. V průběhu této doby vám lékař vysvětlí základní fakta a podrobnosti o protonové léčbě. V případě, že budete mít po vstupní konzultaci ještě další otázky, můžete se obrátit na svoji koordinátorku léčby.
Co musíte mít k dispozici?
Lékaři Protonového centra musí mít dostatek podkladů pro to, aby mohli rozhodnout, zda je pro vás protonováléčba vhodná. Proto je velice důležité, abyste s sebou na vstupní vyšetření přinesli veškerou zdravotnickou dokumentaci, která se týká vašeho současného onemocnění, zejména biopsie nebo histologie. V případě, že jste v minulosti prodělal nějaké jiné onkologické onemocnění, přineste, prosím, také tyto lékařské zprávy.
Proč musím přinést lékařské zprávy?
Lékaři musí mít k dispozici dostatek podstatných údajů o vaší nemoci, aby mohli posoudit, zda je pro vás léčba vhodná. Čím dříve a čím více zdravotnické dokumentace budou mít lékaři centra k dispozici, tím rychleji stanoví postup léčby a urychlí se tím i váš následný vstup do léčby.
Nemáte všechny výsledky vyšetření k dispozici?
V případě, že nemáte všechna potřebná vyšetření k dispozici, kontaktujte koordinátorky léčby, které vám poradí, jak dále postupovat. Některá diagnostická vyšetření jsou schopni zajistit přímo v Protonovém centru nebo domluvit ve spolupracujících zdravotnických zařízeních.
Jak se mám objednat?
Prvním krokem je domluvit si termín vstupního konzultačního vyšetření. Máte několik možností, jak se do Protonového centra objednat. Můžete se obrátit na koordinátorky léčby a rovnou si u nich rezervovat vhodný termín konzultace na telefonním čísle: +420 222 998 989.
Jaké kroky budou následovat?
Po vstupním vyšetření a diagnostice bude následovat pečlivé plánování léčby. Tým odborníků vám připraví individuální ozařovací plán uzpůsobený přesně vašim potřebám. Poté již bude probíhat samotná léčba, která je ambulantní a bez nutnosti hospitalizace. Na ozařování budete do Protonového centra docházet v přesně stanovených pracovních dnech a čase, který si můžete vybrat. Minimálně jednou týdně absolvujete konzultaci s lékařem.
V případě, že budete mít další dotazy týkající se protonové léčby, kontaktujte koordinátorky léčby na telefonním čísle. +420 222 998 989.
Díky protonové léčbě se může s rakovinou prostaty bojovat bez operace, bez bolesti, bez následků a bez čekání. Protonová terapie se opírá o moderní technologii, která minimalizuje nežádoucí účinky spojené s jinými metodami, a naopak maximalizuje léčebný efekt. Proton lze zacílit přímo na nádor a chránit tak před zásahem okolní tkáně. Protonováléčba je nejbezpečnější a nejefektivnější a je trendem 21. století.
Úspěšnost
Ve srovnání s tradičními postupy má protonováléčba řadu přesvědčivých argumentů:
97% účinnost, aniž by se nemoc vrátila; u pokročilých a rizikovějších stadií činí úspěšnost bez známek recidivy nádoru až 85 %;
vysoká úspěšnost oproti běžné léčbě;
cílený zásah;
dokonale přesný paprsek je šetrný ke zdravé tkáni;
normální život, kdy během terapie i po ní můžete pracovat, bavit se a sportovat;
možnost sexuálního života a významně zvýšená šance na zachování potence ve srovnání s běžnou léčbou;
doba léčby u časného stadia pouze 5 dnů.
Radioterapie neboli ozařování je jednou ze základních možností léčby karcinomu prostaty. Klasické ozařování je ale spojeno se značnou mírou pozdních komplikací, protože se při jeho aplikaci nelze vyhnout poměrně silné dávce záření, která je předána okolním (zdravým a s onemocněním nesouvisejícím) orgánům. Mezi tyto komplikace se řadí například bolest, pálení a krvácení při močení, zeslabení proudu moči, bolesti břicha a průjmy nebo erektilní dysfunkce (impotenci). Jejich výskyt se u konvenční terapie vyjadřuje v desítkách procent, tedy rozhodně se nejedná o žádnou okrajovou záležitost. U protonové léčby se tyto komplikace vyskytují s četností v jednotlivých procentech, údajně až 95 % pacientů léčených protonovou terapií pro karcinom prostaty těmito příznaky vůbec netrpí.
Cena a postoj pojišťoven
Od 1. 9. 2016 je zákonem dáno, že protonováléčba je léčbou hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Od 1. 1. 2016 je navíc protonováléčba uvedena ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví s přesně stanovenými cenami. Protonové centrum má uzavřeny smlouvy se všemi pojišťovnami. Pojišťovny protonovou léčbu hradí, pokud je součástí indikace z PTC i doporučení z Komplexního onkologického centra. Léčbu si bez tohoto doporučení může klient uhradit sám. Samozřejmě se každý občan může obrátit na PTC přímo, a to buď telefonicky, nebo vyplní kontaktní formulář.
Cena za protonovou léčbu časného stadia karcinomu prostaty hrazená zaměstnaneckými pojišťovnami je téměř totožná s klasickým ozařováním. Včetně diagnostiky a plánování činí 340 000 Kč. Oproti ozařování však studie potvrzují 97% úspěšnost protonové léčby. Běžná léčba ozařováním trvá až 41 dní. Protonováléčba trvá pouhých 5 dní v ambulantním režimu, a je tak pro plátce zdravotní péče ekonomičtější, šetří finance systému sociální péče a v neposlední řadě je příjemnější pro pacienta.
V naší poradně s názvem BABSKÉ RADY NA ŠTÍTNOU ŽLÁZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Zdravím chtela jsem se zeptát lečim se se štitnou žlazou -ZNIŽENÁ /HYPOTHYREOZA/
Kontrolu mám 1x za rok beru na to euthyrox 50mg. A na sono mi zistili že mám uzliny asi 10 ruzných velikosti co to znamená .DEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Uzlíky na štítné žláze jsou pevné nebo tekutinou naplněné hrudky, které se tvoří ve vaší štítné žláze, malé žláze umístěné na spodní části krku, těsně nad vaší hrudní kostí.
Většina uzlíků na štítné žláze není vážná a nezpůsobuje žádné příznaky. Pouze malé procento uzlíků štítnéžlázy je rakovinných.
Ačkoli většina uzlíků štítnéžlázy není rakovinná a nezpůsobuje problémy, požádejte svého lékaře, aby vyšetřil jakýkoli neobvyklý otok na krku, zvláště pokud máte potíže s dýcháním nebo polykáním. Je důležité vždy vyloučit možnost rakoviny.
Na poruchy štítnéžlázy velmi často upozorní člověka otok nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Nemoci štítnéžlázy jsou častější u žen. Nejčastější je její snížená činnost (hypotyreóza) a zvýšená činnost (hypertyreóza), které mají protikladné příznaky. Někdy může být otok v krku důsledkem rakoviny štítnéžlázy nebo uzlin. Tyto potíže nemusí souviset se štítnou žlázou.
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory.
Příjem jódu: Jód je součástí struktury thyroxinu a trijodthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu: Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tudíž ovlivňuje funkci štítnéžlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematické, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšujících hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů: Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítnéžlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, a to ovlivní i hormonální regulaci štítnéžlázy.
Množství a kvalita bílkovin: Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítnéžlázy, je tedy důležité zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
Poměry makroživin: Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Tento fakt ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Toroková.
Dobrý den,prosím, můžete mi zodpovědět,jaký vliv má jód na uzlík na štítné žláze. V lékárně mi bylo řečeno že i jen použití jodisolu může být nebezpečné při poruše funkce štítnéžlázy. Přitom jód je k funkci štítnéžlázy potřebný.
Děkuji Toroková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítnéžlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítnéžlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítnéžlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítnéžlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítnéžlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítnéžlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocnění štítnéžlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítnéžlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítnéžlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
O chirurgické léčbě štítnéžlázy rozhoduje endokrinolog společně s chirurgem. K tomu, aby mohla být operace pacientovi doporučena, je nutná řada vyšetření. Je nutné vyšetření hladin hormonů štítnéžlázy z krve, dále je nutné stanovit strukturu, velikost a přesné umístění štítnéžlázy pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Pro posouzení metabolické aktivity štítnéžlázy se používá scintigrafie. Pokud je ve štítné žláze zjištěno nějaké ložisko, je doporučována biopsie, kdy je tenkou jehlou odebrána část žlázy a laboratorně vyšetřena. Chirurgická léčbaštítnéžlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba. Je vhodná také pro léčbu zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury.
Chirurgická léčba nemocí štítnéžlázy spočívá v tom, že chirurg odstraní celou štítnou žlázu nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí. Odstranění celé štítnéžlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku má název lobektomie a odstranění převážné části štítnéžlázy se označuje subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítnéžlázy, mluvíme o reoperaci. Samotná chirurgická operace štítnéžlázy není pro pacienta příliš velkou zátěží. Provádí se v celkové anestezii, doba hospitalizace je průměrně 5 dní. Operace probíhá tak, že na krku je proveden řez dlouhý asi 10 cm a žláza je vyjmuta. Poté je rána zašita. V prvních dvou dnech po operaci je z rány vyveden drén, který je poté odstraněn. Tato operace nemívá časté komplikace. Některé z komplikací jsou způsobeny poraněním jednoho zvratného nervu, který žlázou prochází. Komplikace se projevují chrapotem po operaci, který se po několika měsících sám napraví. V horším případě může dojít k poškození obou nervů, které se projevuje dechovými potížemi, takže je potom někdy nutná tracheostomie (otvor do průdušnice) k obnově dýchání. Někdy se dostaví i zhoršené polykání, které také odezní. Komplikace se mohou dostavit i v oblasti rány. Rána může svrbět, bolet, špatně se hojit, zřídka se vytváří keloidní jizva (nápadná vystouplá jizva).
Po vyjmutí štítnéžlázy je někdy nutné, zvláště u zhoubných nádorů, přistoupit k terapii radiojódem, který má za úkol zlikvidovat zbytky štítnéžlázy, které nebylo možné vyjmout. Například u zhoubného nádoru zvaného medulární karcinom se po operaci provádí ozáření zvenčí. Po totální tyreoidektomii je naprosto nezbytné po zbytek života dodávat hormony štítnéžlázy do těla ve formě tablet. Jako každá operace je i chirurgická operace nemocí štítnéžlázy invazivním zásahem do vašeho těla, který s sebou nese zdravotní rizika a také nemalou dávku strachu a nejistoty. Avšak chirurgická léčbaštítnéžlázy je poměrně malý a časově nenáročný zákrok, který má jen opravdu velmi malé procento možných komplikací. Pokud budete plně spolupracovat se svým lékařem a uposlechnete jeho rady, představuje chirurgická operace nemocí štítnéžlázy vysoce účinnou léčebnou metodu, která vás vrátí zpět do normálního života.
Ve svém příspěvku ŽIVOT BEZ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Nademlejnská.
dobrý den
chci se zeptat jestli je otěhotnět bez štítnéžlázy a proč mi během 2 měsíců vylezlo TSH Z 1,469 NA 15,870 Paní doktorka mi jen zvedla dávku eutiroxu z 125 na 175 neni mi stále nak dobře v lednu mi vyoperovali zhoubný nádor odstraněním celé štítné žlazy a objednala si mě až za půl roku děkuji za odpověd
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U rakoviny prostaty je v případě nádoru bez metastází pětileté přežití téměř 100%, karcinom prostaty je tak velmi dobře léčitelný a vyléčitelný. V případě metastází je přežití v pěti letech bohužel pouze přibližně 30%, ale zde již o radikální prostatektomii nelze uvažovat. Problémem je fakt, že operaci často podstupují pacienti ve věku padesát nebo šedesát let, tedy jejich očekávaná délka života je více než dvacet let. Případná recidiva onemocnění tak může ještě dlouho pracovat a vyžadovat další léčebné zásahy, například ozařování nebo hormonální léčbu. Obecně ale platí, že operace rakoviny prostaty prodlužuje pacientům život, zvláště pokud ji podstoupí v relativně mladém věku. Je ale také nutné vzít na vědomí možné komplikace radikální léčby. Nejdůležitější je dodržovat stanovené kontroly po operaci, které by měly proběhnout každé tři měsíce v prvním roce, po šesti měsících ve druhém a třetím roce a poté celoživotně jednou za rok. Na každé kontrole je odebrána krev na PSA a obvykle i provedeno vyšetření přes konečník. Na kontrolách je rovněž možné řešit všechny pooperační komplikace.
Protonová terapie je nejmodernější a nejšetrnější léčba rakoviny s minimem vedlejších účinků. Prokazatelná úspěšnost protonové léčby je 97%. Oproti běžné léčbě pacienty netrápí problémy s impotencí a inkontinencí. Takových výsledků nedosahuje žádná jiná léčba. Pojišťovny protonovou léčbu hradí, pokud je součástí indikace z PTC nebo doporučení z Komplexního onkologického centra (KOC).
Ve srovnání s běžným fotonovým ozařováním je protonováléčba bezpečnější a účinnější. Cílem ozařování je zničení nádoru za současné ochrany zdravých tkání, což protonováléčba na rozdíl od běžně používaného ozařování dokáže. Běžné ozařování vždy zasáhne i část zdravé tkáně v okolí nádoru, kde není ozáření žádoucí. Proton ovšem dokáže ozářit nádor tak, že do příslušného kritického orgánu není dodána dávka ozáření, čímž je i eliminováno riziko vzniku nežádoucího účinku. Protonový paprsek se díky svým fyzikálním vlastnostem může zastavit přímo v nádoru, tudíž významně snižuje nežádoucí ozáření zdravých tkání a orgánů. Pro bezpečnost ozáření byly stanoveny takzvané limitní dávky na okolní (kritické orgány). I dodržení limitních dávek ale může být spojeno s rizikem vzniku nežádoucích účinků. Příslušné riziko roste s časem, tedy čím déle pacient po ozáření žije, tím je vyšší i pravděpodobnost vzniku nežádoucích účinků. Limitní dávka v těchto případech již bezpečnou být nemusí.
Protonováléčba je ambulantní, bezbolestná a bez nutnosti hospitalizace na rozdíl od operace. U pacientů s časným stadiem rakoviny prostaty trvá pouhých 5 dní. Léčba ostatních pacientů zabere maximálně 21 dní. Protonováléčba má minimum vedlejších účinků a není bolestivá. Samotné ozařování trvá několik málo minut, zpravidla dvě až tři. Během dne můžete dělat vše, jak jste zvyklí - nejste ničím omezeni, můžete pracovat, chodit na procházky, za kulturou, věnovat se dětem nebo vnoučatům. Občas se můžete cítit trochu unavení, jako třeba po lehkém cvičení, nebo pocítíte větší potřebu močení.
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Bylo mi naměřeno 14.10. 2019 : FT4- 12,1 a TSH 4,82. Beru letrox 75. Od pondělí do pátku. Mám sníženou funkci štítnéžlázy ?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, máte tak zvanou hypothyreózu, což je snížená funkce štítnéžlázy. To, zda-li jsou naměřené hodnoty ve vašem případě v pořádku, se musíte dotázat svého endokrinologa. Protože jen on ví jaký je vývoj funkce vaší štítnéžlázy a reakce na léčbu. Níže jsou uvedeny stavy, které přicházejí v souvislosti se sníženou funkcí štítnéžlázy. Ty byste měla sledovat a v případě jejich zhoršení ihned informovat svého lékaře.
Únava, spavost, zimomřivost, sklon k depresím, zpomalené myšlení, suchá kůže na předloktí, otoky bérce, obličej bez výrazu, změna hlasu na hluboký hlas, nadváha (ale nikoli obezita), zácpa, anémie, poruchy menstruačního cyklu.
Pokud vám byla diagnostikována rakovina prostaty, máte na rozdíl od zahraničních pacientů výhodu – můžete si při výběru léčebné metody zvolit protonovou terapii. V ČR je protonováléčba k dispozici v moderním a světově respektovaném Protonovém centru.
Celková šance na vyléčení rakoviny prostaty závisí především na tom, v jakém stadiu bylo onemocnění zjištěno. Jestliže se rakovinu prostaty podaří odhalit brzy, tedy již v časném stadiu, umožňuje protonová terapie vyléčit až 99 % pacientů. Protonováléčba je ambulantní, není potřeba hospitalizace jako v případě operace, a navíc jsou minimalizována rizika vzniku nežádoucích účinků léčby.
Protonováléčba trvá pouhých 5 dní u časného stadia (na ozařování se dochází obden) nebo 21 pracovních dní u pokročilého stadia.
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Plíšková.
Dobrý den mamTSH 5.35.mam přijít na kontrolu za 3 měsíce. Můžu si sama nějak pomoci. Nevím co to pro mě znamená. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota TSH 5,35 vypovídá o tom, že máte mírně sníženou funkci štítnéžlázy a díky tomu vaše tělo nedokáže v potřebném množství nakládat s jódem.
Sama si můžete pomoci tak, že co nejdříve navštívíte lékaře imunologa a požádáte ho o vyšetření kvůli své štítné žláze. V mnoha případech je příčinou snížené funkce štítnéžlázy právě nějaké autoimunitní onemocnění.
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítnéžlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítnéžlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítnéžlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítnéžlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítnéžlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítnéžlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítnéžlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítnéžlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocnění štítnéžlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA BULOVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Vospálková.
Dobrý den, můj tatínek (62) prodělal karcinom tlustého střeva,byl operován a léčen chemoterapiemi. Na posledním vyšetření CT se ukázaly drobné metastázy v měkkých tkáních dutiny břišní,jinde ne. Chemoterapii pan doktor ukončil s tím, že již tělo na léčbu nereaguje a nasadil tatínkovi pilulky. Byla by pro něj vhodná protonováléčba? Velmi děkuji za případnou odpověď. Zdenka Vospálková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Sůvová.
Dobrý den, můj syn (31) prodělal karcinom tlustého střeva,byl operován a léčen následně chemoterapiemi. Na vyšetření CT se ukázaly drobné metastázy v plicích, které mu odstranili operativně a nasadili další chemoterapií. Na poslední kontrole CT - se však ukázaly nové metastázy v plicích, lečba byla ukončena s tím, že bude zahájena biologická léčba. Prosím , byla by pro něj vhodná protonováléčba ? Syn je navíc v psychicky velmi špatném stavu, velmi silný ekzematik, reakce kůže jsou velmi silné, v průběhu lečby mu zaváděli stent - ledviny ... to vše bohužel léčbu velmi komplikuje. Hledám nějaké možnosti psychoterapie , aby měl sílu se s nemocí prát. Prosím o pomoc. Máma
Karcinom štítnéžlázy je zhoubný nádor. Vzniká tak, že se některé buňky ve štítné žláze začnou nekontrolovaně množit a vytvoří uzel, který roste. Ve velké většině případů se nádor zachytí dříve, než začne metastazovat. Ve srovnání s jinými zhoubnými nádory rostou karcinomy štítnéžlázy velmi pomalu a dají se dobře léčit, čímž se na základě úspěšnosti léčby snižuje úmrtnost. I když jde o relativně vzácné onemocnění (představuje pouhé 1 % všech malignit), je nejčastějším zhoubným nádorem v endokrinologii (90 % endokrinologických malignit). V České republice je popisováno až 600 nově zachycených případů karcinomu štítnéžlázy ročně a jeho výskyt stoupá, dílem také díky zlepšené diagnostice.
Rozdělení:
karcinomy,
méně často lymfomy,
velmi vzácné sarkomy.
Karcinomy se dále dělí na:
papilární (44–81 %),
folikulární (18–40 %),
anaplastický (3–15 %),
medulární (3–12 %).
Ve štítné žláze lze diagnostikovat i metastáze karcinomu plic, prsu, ledvin.
Příznaky
Onemocnění se projeví jako náhodný nález hmatného, většinou nebolestivého uzlu na krku nebo náhodný nález uzlu na ultrazvuku. Uzly ve štítné žláze jsou však časté (vyskytují se u 19–76 % obyvatelstva, především u žen a ve vyšším věku) a zdaleka ne každý uzel představuje karcinom. Naopak, naprostá většina uzlů (90–95 %) je nezhoubných (jde o takzvané pseudocysty, koloidní hyperplastické uzly nebo nezhoubné nádory – adenomy).
Vyšetřovací metody
Palpační vyšetření: Je základní vyšetřovací metodou při podezření na karcinom štítnéžlázy a krku.
Ultrazvuk: Je další metodou vyšetření této oblasti, včetně vyšetření krčních lymfatických uzlin. Ultrazvuk je metoda široce dostupná, a proto by každý hmatný uzel ve štítné žláze měl být ultrazvukem vyšetřen.
FNAB: Ultrazvuk také rozhodne, zda stačí uzel zkontrolovat s časovým odstupem, nebo zda je nutné provést punkci uzlu pod ultrazvukovou kontrolou (FNAB – fine needle aspiration biopsy). FNAB je jednoduché vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s běžným odběrem krve. Provádí se po lokální dezinfekci krku dvěma vpichy tenkou jehlou do uzlu pod ultrazvukovou kontrolou.
Cytologie: Tím je získán materiál na cytologické vyšetření (vyšetření shluků buněk pod mikroskopem). Je-li výsledek FNAB pozitivní nebo podezřelý, je nutná operace (odstranění jednoho nebo obou laloků štítnéžlázy). V případě negativního nálezu lze s velmi vysokou pravděpodobností (více než 95 %) zhoubný nádor vyloučit. I v těchto případech však má být velikost uzlu pravidelně kontrolována ultrazvukem a při zvětšování či jiném podezření z malignity je indikována kontrolní FNAB či o
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA BULOVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Vospálková.
Dobrý den, můj tatínek (62) prodělal karcinom tlustého střeva,byl operován a léčen chemoterapiemi. Na posledním vyšetření CT se ukázaly drobné metastázy v měkkých tkáních dutiny břišní,jinde ne. Chemoterapii pan doktor ukončil s tím, že již tělo na léčbu nereaguje a nasadil tatínkovi pilulky. Byla by pro něj vhodná protonováléčba? Velmi děkuji za případnou odpověď. Zdenka Vospálková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jilmonova.
Prosím o odpověď. Bratr (65 let) má diagnostikován karcinom tlustého střeva v oblasti před konečníkem. Čeká ho operace a dále léčba. Prosím, je zde vhodná protonováléčba?
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítnéžlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítnéžlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítnéžlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítnéžlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítnéžlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítnéžlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způs
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zarudnutí dlaní odborně palmární erytém může mít několik různých příčin. Někdy to může způsobit nějaké podráždění, ale často to bývá příznakem nějakého interního onemocnění, jako je onemocnění jater, štítnéžlázy nebo revmatoidní artritída. Léčba spočívá v kompenzaci interního onemocnění. Pro zjištění přesné příčiny bude zapotřebí udělat několik vyšetření, zejména zjistit
počet krevních buněk, změřit krevní cukr, vyšetřit funkce jater a funkce štítnéžlázy, zjistit krevní močovinový dusík, změřit hladiny kreatininu a hladiny železa a také se podívat na hladiny revmatoidních faktorů a změřit množství mědi v těle. Na to vše bude potřeba odebrat krev a nechat ji laboratorně vyšetřit. Normálně se obraťte na kožního lékaře, který vás podle zjištěno stavu pošle ke specialistovi k dalšímu doléčení.
Štítná žláza a její správná funkce má důležitou roli během těhotenství také při růstu plodu a jeho správném vývoji, hlavně jeho nervové soustavy. Nejdůležitější úlohu hraje během prvního trimestru, kdy dochází ke vzniku samotných orgánů a následně k jejich změnám.
Během těhotenství se žena může setkat s řadou nepříjemností spojených se špatnou funkcí štítnéžlázy: potrat, předčasný porod, předčasné odloučení placenty, krvácení v těhotenství, větší pravděpodobnost porodu císařským řezem.
Rizikovou skupinou pro vznik onemocnění způsobeného nesprávnou funkcí štítnéžlázy jsou těhotné ženy a ženy, které mají rok po porodu. Hormony spojené s funkcí štítnéžlázy procházejí skrz placentu a dostávají se k plodu, kde jsou až do 18. či 20. týdne těhotenství dodávány výhradně z matčina těla. Po 20. týdnu si dítě začíná vytvářet své vlastní hormony, ale až do porodu jsou zčásti doplňovány matčinými. Aby těhotenství probíhalo v pořádku a bez komplikací, je zapotřebí, aby funkce štítnéžlázy byla v pořádku a fungovala v normálu.
Hlavní příčinou je nedostatek jodu v jídelníčku nemocného nebo poškození štítnéžlázy vlivem zánětu. Rizikovou skupinou jsou ženy diabetičky, těhotné ženy a kojící ženy. U těhotných diabetiček a žen s těhotenskou cukrovkou je potřeba sledovat dostatečný příjem jodu a sledovat funkci štítnéžlázy. Pokud má plod vrozenou nefunkční nebo scházející štítnou žlázu a tento stav není odhalen ihned po porodu, může dojít k těžké formě růstové a mentální retardace. Dochází k poškozování mozku, (takzvaný kretenismus) nebo ke zpomalení růstu kostí. V civilizovaných zemích se tomuto předchází screeningovým vyšetřením po porodu. Pokud sníženou funkcí štítnéžlázy trpí matka, může toto onemocnění způsobit zhoršení inteligence a zhoršené prospívání dítěte. Může dojít ke snížení IQ (třeba i malému) nebo může u dítěte dojít k poruchám soustředění během vyučování ve škole. Pokud žena sníženou funkci štítnéžlázy v těhotenství neléčí, může dojít k špatnému psychomotorickému vývoji plodu.
V těhotenství se může objevit Graves-Basedowova choroba, která vytváří protilátky proti tkáním štítnéžlázy a nutí tak štítnou žlázu ke zvýšené funkci, takzvané strumě. Zvýšená funkce postihuje také oči, které mohou až vystupovat z očních jamek. Následkem této nemoci je špatný růst plodu, v těžkých případech může dojít k potratu nebo ke komplikacím během porodu.
Dalším onemocnění štítnéžlázy v těhotenství je autoimunitní tyreoditida, což je zánětlivé onemocnění štítnéžlázy, která napadá pomocí buněk vlastní tkáň. Buňky při normálním stavu pacientky (mimo těhotenství a době 1 roku po porodu) vytvářejí ochranu před možnou infekcí štítnéžlázy a způsobují sníženou funkci štítnéžlázy. Zánět postupuje pomalu a „v utajení“ po dobu i delší než 10 let, dokud zcela nezničí funkční tkáň štítnéžlázy. Toto onemocnění se objevuje zhruba u 11 % těhotných žen.
Ve svém příspěvku PROTONOVÁ LÉČBA A RAKOVINA PRSU - METASTÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Kváčová.
Je možné protonovou léčbou léčit i metastázy po karcinomu prsu? Objevily se mi po asi tak 5 letech od léčby radioterapií.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Galentová.
Dobrý den,
měla jsem rakovinu levé ledviny .Na stanovení původu vyoperovaného nádoru jsem čekala
od 3.3.2015 do 12.05.2015. CT plic provedeno až po několika urgencích koncem listopadu 2015. Zjištěny metastázy,a následovala chemoterapie, v pěti dávkách . Metastázy se po té nerozšiřovaly ale nezmizely. Následovala silnější chemoterapie a to jsem měla dostat tři,
ale po druhé dávce mě začalo zlobit srdce-aritmie. To byl březen 2016. Od té doby mě nikdo onkologicky neléčí ,ani krev je nezajímá. Chodím pouze k internistce a praktické lékařce.
K Ústecké onkologii jsem zcela ztratila důvěru. Byla jsem pozvána na kontrolní CT koncem ledna 2017 a na konkrolu 20.03.2017. Krev nepotřebovali, jenom mi lékařka sdělila,že metastázy přibyly. Od několika lékařů na onkologii jsem slyšela o biologické léčbě ale zřejmě pro mě není možná. Já se cítím dobře,jím, spím ,zvládám domácí práce a tak jsem znechucena tím, že mám bez léčby čekat na smrt . Prosím tímto o pomoc.
Děkuji.
Galentová
Struma neboli zvětšení štítnéžlázy postihuje zhruba 5 % populace. Na vzniku strumy se podílí řada faktorů, mezi nimiž převládá nedostatek jódu a porucha tvorby hormonů. Dále ke vzniku strumy přispívá kouření a příjem takzvaných strumigenů v potravě, což jsou látky zhoršující vychytávání jódu. Léčba strumy může probíhat v několik úrovních – od prostého pozorování vývoje přes léčbu radiojódem až po chirurgické odstranění.
Hlavním příznakem je viditelné zvětšení štítnéžlázy. Protože zvětšení může způsobit útlak dýchacích cest a jícnu, mohou se objevit problémy při polykání nebo při dýchání. Dále se někdy objevuje chrapot způsobený útlakem nervů ovládajících hlasivky. K lékaři mohou pacienta dovést rovněž poruchy funkce štítnéžlázy.
Struma se dělí dle funkce štítnéžlázy na tři skupiny:
struma s normální funkcí, zvýšenou funkcí a sníženou funkcí štítnéžlázy;
struma ložisková – je zvětšena jen jedna nebo více ložisek žlázy;
struma difúzní – je zvětšená celkově.
Mezi hlavní příčiny zvětšení patří nedostatek jódu, působení strumigenů, autoimunitní záněty, poruchy enzymů nutných k tvorbě hormonů štítnéžlázy a nádory štítnéžlázy. Autoimunitní záněty způsobují reakce našich vlastních protilátek vůči štítné žláze. Jedním z nich je Graves-Basedowova nemoc, kde protilátky donutí štítnou žlázu vytvářet více hormonů. Hashimotova choroba má pak opačný problém – protilátky sníží funkci štítnéžlázy. Léčbou obou chorob je podávání léků. Může docházet k poruchám enzymů nutných pro tvorbu hormonů štítnéžlázy. Pokud je porucha vrozená, začne mozek štítnou žlázu stimulovat ke zvýšení produkce, čímž způsobí sice zvětšení žlázy, ale nikoliv produkci hormonů. To se poté řeší podáváním léků. Za zvětšení žlázy někdy mohou i strumigeny, což jsou látky obsažené například v kapustě nebo zelí. Jejich nadměrný přísun může štítnou žlázu sice zvětšit, ale nedochází k poruchám funkce. Řešením je snížit příjem strumigenů nebo žlázu případně chirurgicky odstranit. Nádory štítnéžlázy většinou nezvětší celou žlázu, ale jen její část jako uzel. Nezhoubné nádory způsobují zvýšenou funkci a dají se odstranit chirurgickým zákrokem. Zhoubné nádory většinou zachovávají normální funkci štítnéžlázy. Při odstranění zhoubného nádoru se podá radiojód proti metastázím. Protože metastazované buňky si ponechávají schopnost vychytávání jódu z krve, vychytají i radiojód a ten je zničí.
Uzly ve štítné žláze jsou častým nálezem a vyskytují se až u 30–40 % žen nad 50 let. Naprostá většina z nich (90–95 %) je nezhoubné povahy. Důvod jejich vzniku může být různý. V minulosti byl nejčastější příčinou nedostatečný přísun jódu v potravě – jódový deficit. Po zavedení plošné jodizace jedlé soli u nás a na Slovensku v 50. letech minulého století vstupují do popředí další příčiny vzniku uzlů, jako jsou především genetické vlivy (například mutace některých genů ovlivňujících růst a funkci buněk štítnéžlázy), vliv určitých látek v potravě, změny v životním prostředí a jiné.
Uzel ve štítné žláze je ložisko, které má jinou strukturu než okolní tkáň štítnéžlázy. Menší uzly lze poznat jen podle ultrazvuku, větší bývají někdy i hmatné. U malých uzlů se doporučuje FNAB, což je biopsie štítnéžlázy, kdy se tenkou jehlou z uzlu odeberou buňky k mikroskopickému vyšetření. Vyšetření se provádí většinou bez umrtvení, je to malé píchnutí, jen trochu nepříjemné. Podle vyhodnocení buněk v mikroskopu lze stanovit riziko, které daný uzel představuje. Dále bude uzel buď pravidelně sledován ultrazvukem, jestli neroste (tento postup je častější), nebo by se (při podezřelém mikroskopickém nálezu) provedla operace štítnéžlázy.
Uzly většinou činnost štítnéžlázy nijak neovlivňují. Avšak v některých případech dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítnéžlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzly dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření – scintigrafie štítnéžlázy, na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření jevily jako takzvané studené.
Vyšetřovací metody
Ultrazvuk: Je základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlů ve štítné žláze. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzel menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit.
FNAB: Jedná se o biopsii štítnéžlázy. Pokud uzel štítnéžlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý velký uzel na štítné žláze (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí vám lékař takzvanou punkci tenkou jehlou (angl. fine needle aspiration biopsy – FNAB) s následným cytologickým vyšetřením stěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlu. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.
V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA BULOVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Vospálková.
Dobrý den, můj tatínek (62) prodělal karcinom tlustého střeva,byl operován a léčen chemoterapiemi. Na posledním vyšetření CT se ukázaly drobné metastázy v měkkých tkáních dutiny břišní,jinde ne. Chemoterapii pan doktor ukončil s tím, že již tělo na léčbu nereaguje a nasadil tatínkovi pilulky. Byla by pro něj vhodná protonováléčba? Velmi děkuji za případnou odpověď. Zdenka Vospálková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Protonováléčba by mohla pomoci. Zkuste se obrátit přímo na Protonové centrum v Praze na Bulovce a zjistěte si podmínky této léčby. Ne vždy je zdravotní pojišťovna ochotna uhradit náklady na tuto léčbu. Co ale pomáhá určitě a nic to nestojí je chuť do života. Pozitivní myšlení, zábava a radost změní chemické reakce v těle nemocného a pomohou lépe bojovat proti vznikajícím metástazím.
Endokrinní žlázy jsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potní žlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.
Mezi endokrinní žlázy patří:
HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítnéžlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítnéžlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítnéžlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).
PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + thyreotropní hormon (stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítnéžlázy). Zadní lalok podvěsku mozkového vylučuje antidiuretický hormon (působí proti tvorbě moči v ledvinách) a oxytocin (u žen se uvolňuje po stimulaci prsu, dělohy a vagíny, má vliv na
V ČR ročně nově onemocní rakovinou prsu zhruba sedm tisíc žen, z toho 10 procent pacientek je mladších 45 let a 20 procent je ve věku pod 50 let. Přibližně tisíc žen ročně na toto onemocnění zemře. Protonová terapie chrání ženy před vedlejšími účinky klasického ozařování a dává jim šanci užívat si kvalitní život i po léčbě bez zvýšeného rizika pozdních nežádoucích účinků, jako je infarkt, srdeční problémy, rozvoj plicní fibrózy nebo sekundární nádory z ozáření.
Právě z důvodu šance na dlouhý život po léčbě je klíčovým faktorem při volbě léčebné metody toxicita léčby. U žen s karcinomem prsu jsou zásadními nežádoucími účinky kardiotoxicita, pneumotoxicita a zvýšení rizika sekundárních nádorů. Tato rizika jsou prakticky vždy spojena s klasickou radioterapií. Nežádoucí účinky, které přicházejí časně, takzvané akutní nežádoucí účinky radioterapie, lze do jisté míry předvídat a léčit, kritické jsou však pozdní nežádoucí účinky, které vznikající v horizontu desítek let. Protonová terapie znamená možnost, jak se těmto rizikům vyhnout. Protonový svazek díky svým fyzikálním vlastnostem umožňuje redukci dávek na oba kritické orgány (srdce a plíce) a zároveň spolu s významnou redukcí integrální dávky snižuje riziko vzniku sekundárních nádorů.
Léčba je ambulantní, bezbolestná a bez nutnosti hospitalizace. Zásadní pro úspěch léčby je její přesné plánování. Proto každé pacientce na míru připraví tým lékařů spolu s klinickými fyziky ozařovací plán. Na ozařování se dochází v přesně stanovených dnech a čase, který je rezervován pouze pro daného pacienta. Celkový čas, který pacientka v centru jednou návštěvou stráví, by neměl překročit hodinu.
Léčba karcinomu prsu vyžaduje multidisciplinární přístup, tedy úzkou spolupráci s Komplexními onkologickými centry a zavedenými mamologickými centry. Ne každá metoda je vhodná pro každého pacienta a stejně tak moderní, bezpečná a technicky vyspělá protonováléčba má určitá omezení z hlediska indikace – tedy určení pacienta k léčbě.
Protonové terapie je vhodná:
pro mladší ženu s menší velikostí prsu;
pro pacientku v dobrém mentálním a psychickém stavu, která je schopná používat přístroj Dyn´R pro kontrolu dechu, tedy zadržet dech v nádechu zhruba na 20 sekund – ozařovaný prs se pohybuje v závislosti na dýchání. V Protonovém centru jsou dýchací pohyby sledovány pomocí přístroje Dyn’R, a to během skenování na CT i během ozařování. Při zadržení dechu ve fázi hlubokého nádechu se zvyšuje přesnost ozáření díky redukci pohybů cílového objemu. Protonový svazek je spouštěn pouze ve fázi hlubokého nádechu. Jediné, co musí zvládnout pacientka, je zadržení dechu v&n
Jeden z nejzávažnějších, ale vzácných nežádoucích účinků Ozempicu zahrnuje riziko nádorů štítnéžlázy nebo rakoviny štítnéžlázy, které bylo pozorováno ve studiích na zvířatech (krysách). Zatím není známo, zda Ozempic způsobí nádory štítnéžlázy nebo rakovinu štítnéžlázy i u lidí.
Neužívejte přípravek Ozempic, pokud jste vy nebo někdo z vaší rodiny někdy měli typ rakoviny štítnéžlázy nazývaný medulární karcinom štítnéžlázy nebo pokud máte stav endokrinního systému nazývaný syndrom mnohočetné endokrinní neoplazie typu 2.
Štítná žláza je malá žláza nacházející se v přední části krku. Pomáhá kontrolovat mnoho funkcí ve vašem těle tvorbou a uvolňováním určitých hormonů štítnéžlázy.
Váš lékař zkontroluje vaši štítnou žlázu (nacházející se v oblasti krku), zda neobsahuje uzliny. Ke sledování onemocnění štítnéžlázy lze použít krevní test na sérový kalcitonin nebo ultrazvuk štítnéžlázy, ale to se běžně neprovádí, protože testy nejsou příliš průkazné. Pokud má však váš lékař podezření na onemocnění štítnéžlázy, může si tyto testy objednat a provést další hodnocení.
Tipy pro zvládání nebo identifikaci onemocnění štítnéžlázy nebo rakoviny
Pokud zaznamenáte některý z následujících příznaků nebo příznaků, kontaktujte ihned svého lékaře:
Protonováléčba je vhodná pro nemalobuněčný karcinom plic, který představuje asi 75–80 % plicních nádorů. Nejdůležitější je přijít včas.
Úspěšnost
Při léčbě nemalobuněčného karcinomu plic umožňuje protonová terapie dodat do nádoru dávku záření účinnou k jeho zničení, zvýšit tak šanci na celkové vyléčení a zároveň šetřit zdravé tkáně a orgány v okolí nádoru. Protonováléčba je nejšetrnějším způsobem ozařování.
Cena a postoj pojišťoven
Pojišťovny protonovou léčbu hradí, pokud je součástí indikace z Protonového centra i doporučení z Komplexního onkologického centra (KOC).
Cena se stanovuje u každého pacienta na základě jeho ozařovacího plánu. Protonové centrum je špičkové zařízení, a to nejen pokud jde o technologie, ale hlavně o přístup k pacientovi. Ten je totiž v první řadě vnímán jako člověk, jehož zdravotní problém chtějí všichni společně vyřešit. Atmosféra v recepci, kde pacienti čekají na léčbu i s takovou diagnózou, jakou je nádorové onemocnění, vnímáte, jako nadějnou a optimistickou.
