REŽIM PO OPERACI PLOTÉNKY je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Nárok na lázně je upraven v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. V příloze č. 5 tohoto zákona je uveden výčet diagnóz při kterých je poskytována bezplatná lázeňská péče. Jestli do tohoto indikačního seznamu patří i vyhřezlá ploténka, se dozvíte v tomto článku.
Léčba vyhřezlé ploténky
Ve většině případů bolest způsobená vyklouznutím ploténky časem odezní. Pravděpodobně se budete cítit lépe do měsíce. Chcete-li bolest během hojení ploténky zmírnit, můžete:
Pokud je bolest silná, dodržujte jeden až tři dny klidu. Je však důležité vyhnout se dlouhému odpočinku na lůžku, abyste předešli ztuhlosti.
Užívejte volně prodejné léky proti bolesti, jako je ibuprofen nebo paracetamol.
Na postižené místo aplikujte teplo nebo led.
Pokud se vaše příznaky nezlepšují, zřejmě potřebujete pokročilejší léčbu výhřezu disku. Váš lékař vám může doporučit:
Léky: Váš lékař vám může předepsat protizánětlivé léky proti bolesti nebo léky na uvolnění svalů (Diclofenac, Guajacuran).
Fyzioterapie: Fyzioterapeut vás naučí fitness program, který vám pomůže uvolnit tlak na nervy. Fyzická aktivita uvolňuje ztuhlé svaly a zlepšuje krevní oběh. Tato část léčby se hodí pro lázeňskou péči.
Spinální injekce: Spinální injekce, nazývaná epidurální nebo nervová blokáda, je injekční aplikace steroidních léků přímo do páteře.
Kdy je nutná operace?
Výhřez plotének se u 9 z 10 lidí zlepší sám o sobě nebo nechirurgickou léčbou. Pokud jiné metody léčby nezmírní vaše příznaky, může vám váš lékař doporučit operaci. Existuje několik chirurgických technik pro zmírnění tlaku na míchu a nervy.
Ve vzácných případech může velká ruptura ploténky poranit nervy močového měchýře nebo střev. To může vyžadovat urgentní chirurgický zákrok. V neurgentních případech je možností operace výhřezu ploténky, pokud jiné metody nezaberou. Existuje několik způsobů provedení dekompresní operace páteře, jejichž cílem je uvolnit tlak na nervy.
Nejběžnějším zákrokem je mikrodiskektomie. Při této minimálně invazivní operaci páteře provede lékař malý řez skrz kůži poblíž vyhřezlé ploténky. Do řezu zavede mikroskop a malé nástroje, aby odstranil vyhřezlou část ploténky.
Mezi další možnosti chirurgické léčby patří:
diskektomie,
laminotomie,
laminektomie,
implantace umělé ploténky,
spinální fúze.
S vyhřezlou ploténkou dlouho neležte!
Výhřez ploténky může způsobit, že se nebudete chtít hýbat. Nejděte si ale hned jen tak lehnout – příliš málo pohybu může vaši bolest zhoršit, protože svaly ztuhnou. Snažte se zůstat aktivní a řiďte se doporučeními svého lékaře ohledně protahování. Jemný pohyb v kombinaci s volně prodejnými léky proti bolesti pomáhá většině lidí cítit se lépe během několika týdnů.
V naší poradně s názvem POSILOVANI PO OPERACI VYHREZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda-li mohu cvičit (posilovat),myšleno například cvičení v posilovně,když mám rok po operaci vyhřezlé ploténky. Zatím pravidelně 2 měsíce běhám. A chtěl bych pres zimu do posilovny. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud od osmého měsíce po operaci vyhřezlé ploténky běháte a nemáte z toho žádné bolesti, tak můžete zkusit i posilovnu. Na začátku každého cvičení bych se věnoval krátkému rozehřátí a pak rozcvičení se strečinkem. V posilovně si vybírejte izolované cviky na strojích, které vás lépe přimějí ke správné poloze. Úplně vyraďte mrtvý tah a nahraďte ho hyperextenzí. Se zátěží to nepřehánějte. Máte za sebou dlouhou pauzu a tělo ztratilo dřívější tonus ve svalech. K tomu je třeba přizpůsobit i pozvolnou zátěž. Bavte se tím cvičením, ale nehuntujte se!
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
K 21 dnů Funkční poruchy periferních cév jako nemoci z 
K výhřezu ploténky dochází, když se jeden z disků v páteři natrhne nebo posune v důsledku přirozeného opotřebení nebo zranění. To vyvíjí tlak na míchu a dráždí míšní nervy, což vede k bolesti, necitlivosti a slabosti v různých částech těla.
V páteři máte řadu kostí (obratlů), které se táhnou od lebeční báze až ke kostrči. Mezi obratli se nacházejí kulaté výčnělky zvané ploténky. Ploténky fungují jako tlumiče mezi kostmi, což vám umožňuje snadno se ohýbat a pohybovat. Postupem času se ploténky stávají méně účinnými a mohou se posunout. V takovém případě se jedná o výhřez ploténky.
Každý rok v Česku trpí více než 90 tisíc lidí výhřezem ploténky. Vyklenutí ploténky je hlavní příčinou bolesti krku, zad a nohou. Může se vyskytovat kdekoli na páteři, ale nejčastěji se vyskytuje v dolní části zad (bederní páteř) nebo na krku (krční páteř). Výhřez ploténky se také vzácně vyskytuje v horní až střední části zad (hrudní páteř).
Pokud jste zažili vyklouznutí ploténky, víte, že bolest může být velmi silná. Dobrou zprávou je, že většina případů odezní sama od sebe bez nutnosti chirurgického zákroku. Pokud máte příznaky déle než několik týdnů, obraťte se na svého ortopéda, popřípadě na praktického lékaře. Může vám vysvětlit možnosti léčby a způsob jak se vrátit k aktivitám, které máte rádi.
V naší poradně s názvem VYHRIZLE PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Dobrý den mám 25 let a do teď jsem delal těžkou fyzickou práci.Nyni jsem zaměstnam jako skladník ale je to taky celkem fyzicky náročna práce.Před necelými 2 lety mě chytly záda že jsem se nemohl ani hýbat a chodil jsem na opichy zad.po opichách bolest ustala na cca měsíc a záda začaly znova bolet ale ne moc.ale postupem času záda začaly bolet vic a vic a na konec před měsicem jsem nemohl ani chodit a skončil jsem na neschopence a na praškach,bohužel léky nepomáhaly tak jsem byl na rengenu a nebyl žadný nalez tak jsem dostal znova opichy 10x injekce to zabíralo ale ne uplně.tak jsem pak ukončil neschopnost a vratil jsem se do práce.V práci jsem necelý 3 týdny a záda boli opět hodně.bolí v bederní části a vystřeli do kostrče a občas necítím pravou nohu a časté mravenčení v končetině.Záda bolí když stojím,sedim,ležim no furt mam problém si oblect ponožky nebo spodní pradlo bolí záda ještě víc.a o zvedáni břemen nemužu ani pomyslet ale musím vykonávat v práci a hodně v předklonu.Ale dnes jsem volal svému doktorovy ohledně vysledků CT a prý mam vyhřizlé 2 ploténky o 3mm.Prosím poraďte jak dal postupovat v práci a s lékaři.Hodně se bojím abych si v práci neublížil více.Mockrat vám děkuji za ochotu a pomoc s pozdravem Valsa Lukáš
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vyhřezlé ploténky jdou operovat. Nejlépe to dělají na neurochirurgii v Hradci Králové. Za dva týdny po operaci jste bez obtíží a zcela fit. Také je prospěšné cílené cvičení - rehabilitace pod dohledem zkušeného fyzioterapeuta. Někdy stačí k vyléčení jen tato rehabilitace a na operaci se pak nemusí. Fyzioterapeut bývá dnes na volné noze a dokáže se časově přizpůsobit vašim možnostem. Cena za hodinu s fyzioterapeutem může stát kolem 600 Kč.
Při dlouhotrvajících bolestech zad lékař posílá pacienta na odborné vyšetření, které má přesně identifikovat příčinu bolesti – rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), diskogram (vyšetření pomocí kontrastní látky, která se aplikuje přímo do meziobratlové ploténky), v některých případech na lumbální punkci. Pokud je bolest nesnesitelná a ohrožuje pacienta na zdraví, přistupuje se k operaci. Chirurgická operace páteře, meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajnosti, před deseti lety to bylo však přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Další a šetrnější metodou je laserová nukleotomie, operace meziobratlových plotének laserem – laserová nukleotomie je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud lékař usoudí, že se bude operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulsy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí pacient vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama.
Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, proto je nemohou pacientovi sdělit.
V naší poradně s názvem ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
d´Dobrý den,mám 8 měsíců po operaci prostaty erekce žádná občas unik moče,co mohu udělat pro zlepšení erekce dík Viktor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radikální prostatektomie je operace při níž dojde k odstranění prostaty a okolních struktur. Tato operace se nejčastěji provádí při léčbě rakoviny prostaty. Míra úspěšnosti je dobrá, pokud se rakovina nerozšířila za prostatu. Operace má však vedlejší účinky. Jedním z nich je erektilní dysfunkce (ED).
Důvodem, proč radikální prostatektomie nese toto riziko, je to, že dva drobné kavernózní nervy jsou umístěny po stranách prostaty. Normálně tyto kavernózní nervy přenášejí signály do penisu, aby se naplnil krví a stal se vzpřímený. Během operace může dojít k odstranění jednoho nebo obou těchto nervů, pokud jsou příliš blízko ložisku s rakovinou. Také, i když nervy nejsou odstraněny, mohou být během operace poškozeny. Poranění kavernózních nervů je jednou z hlavních příčin ED po operaci prostaty.
Vzhledem k tomu, že ED je častou komplikací po operaci prostaty, je dobré vědět o možnostech její léčby. Je také dobré vědět, že ED postihuje většinu mužů po operaci prostaty a mnoho mužů znovu získá schopnost mít erekci během 2 let po operaci, u které byly zachovány nervy.
Léky na ztopoření
Váš lékař může po operaci předepsat léky jako sildenafil, vardenafil nebo tadalafil. Tyto léky fungují tak, že zvyšují průtok krve do penisu, což může obnovit schopnost mít erekci.
Injekce
Další možností je aplikace léků přímo do penisu. I když to není tak pohodlné jako vzít si pilulku, tato možnost může pomoci k erekci.
Vakuová pumpa
K dispozici je také vakuové zařízení. To zahrnuje umístění mechanické pumpy na penis. Tato pumpa vytváří podtlak, který spouští erekci tím, že krev proudí do penisu. Pro udržení erekce je kolem kořene penisu umístěn malý stahovací pásek.
Chirurgická operace
Existuje také chirurgický zákrok, který může být proveden k léčbě ED. Využívají se různá zařízení, která lze implantovat do penisu, aby vám pomohly dosáhnout erekce. U jednoho typu je pod kůži šourku implantována malá pumpa. Když chcete mít sex, zmáčknete pumpu a tekutina se odešle do válců, které jsou implantovány do penisu. Tekutina pomáhá vytvářet erekci.
Cvičení
Cvičení svalů pánevního dna nabízí také další možnost řešení ED. Jmenuje se kegelovo cvičení a bylo zjištěno, že zlepšuje erektilní funkci u mužů s ED z jiných příčin. Cvičení svalů pánevního dna se provádí po operaci a pomáhá s kontrolou úniku moči a někdy vede i k obnovení sexuální funkce penisu.
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho způsobů léčby, které můžete vyzkoušet, je velká šance, že najdete takovou, která bude vyhovovat vašemu životnímu stylu.
Kromě schopnosti dosáhnout erekce však mohou existovat i jiné sexuální problémy. Můžete mít například potíže s orgasmem. Pro muže, kteří mohou mít po operaci prostaty orgasmus, budou mít stále příjemný zážitek. Ale nebudou moci ejakulovat sperma kvůli odstranění prostaty.
ED je po operaci prostaty běžná a v některých případech můžete po nějaké době znovu získat sexuální funkce. To se může pohybovat od několika měsíců do 2 let. Pamatujte také, že
Protruze meziobratlové ploténky (též neúplný prolaps ploténky) je změna na páteři, kterou lze s věkem pozorovat stále častěji. Od herniovaného disku se v podstatě liší ve velikosti. Na rozdíl od (úplného) výhřezu ploténky není anulus fibrosus (vazivový prstenec) meziobratlové ploténky protržený, nebo jen velmi mírně, ale je vyboulen ven ve tvaru kruhu - cirkulární protruze disku.
Vysunutí disku, stejně jako prolaps disku, může být způsobeno nehodou.
Na rozdíl od vyhřezlé ploténky má protruze na MRI obrazu kraniokaudální průměr v sagitální rovině, který je menší nebo roven výšce ploténky.
V závislosti na lokalizaci může být výčnělek meziobratlové ploténky nebolestivý, způsobit lokální bolest v zádech nebo bolest, která vyzařuje do přidruženého dermatomu.
Ve svém příspěvku LÉČBA VYHŘEZLÉ PLOTÉNKY BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Chalupnikova.
Je mi 76 roku po operaci prave kycle mi vyhrely plotenky.Mam operovane obe kycle 2011 a 2016,kycle mi neboli,ale od zad me boli obe nohy,chodim s holema,bez holi nemohu,ani nevydrzim stat!Mam take revmatoidni artritydu.Cetla jsem o vas tak skousim jestli mam jeste nejakou sanci??Diky za odpoved!!!!!!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pojem vyhřezlá ploténka se v našich hlavách zafixoval jako problém, ze kterého není cesta ven a který lze řešit pouze operací. Přitom výhřez ploténky po třicátém roce věku má asi 70 % populace. Ti všichni ale přece obtíže nemají. Znamená to, že samotný výhřez nám nemusí vůbec vadit. Pravdou je, že pokud dojde k výhřezu ploténky, jedná se do určité míry o nevratné poškození. To ovšem neznamená i trvalé obtíže. Lidský organismus má velké autoreparační mechanismy, pokud má k tomu dobré podmínky.
Po vyřešení akutního stavu je okamžitě zahájena fyzioterapie k upravení svalové dysbalance (nerovnoměrného zatěžování svalových skupin). Přetrvávající závažné stavy jsou řešeny chirurgicky. 3D pulzní terapii lze aplikovat i jako přípravu na operaci a pak v období rekonvalescence a následně jako prevenci dalších degenerativních změn. Postupně se člověk dostane do stabilizovaného stavu. Už je schopen běžných denních aktivit, musí se ale stále velmi kontrolovat, nesmí se předklánět, zvedat těžké věci či celý den sedět. Pokud cvičí a nedělá chyby, kterými by si problém obnovoval, stav se zlepšuje a postupně může uvažovat o sportování.
Obecně se má za to, že při bolestech zad či výhřezu ploténky běh není vhodný, protože při něm dochází k otřesům, které bolest či výhřez zhoršují. A že daleko lepší je třeba plavání. S tím ale nelze úplně souhlasit. Při dobře koordinovaném běhu by k velkým otřesům a nárazům docházet nemělo.
Pokud se dobře zpevníte v pase a do pasu dýcháte bránicí, bude trup hezky zpevněn a stabilizován a v páteři nebude docházet k destruktivním tlakům a páčením. V tomto případě pak může být běh i vhodnější než třeba uváděné plavání. Plavání totiž příliš dobrou službu zádům nedělá. Hrudník je vztlakem vody zvedán nahoru, zatímco pánev padá dolů, tedy vede to k rozpojení v pase. Bude nutná trpělivost a opatrnost, ale postupně se k běhu pravděpodobně budete moci vrátit. Vždy by však tato zkušenost měla zůstat určitým vztyčeným ukazováčkem, nabádajícím nás k opatrnosti a obezřetnosti. Takže pokud vás tento problém právě postihl, či vás již nějakou dobu omezuje, neházejte flintu do žita. Ve většině případů se dá velmi dobře řešit a návrat k původním aktivitám je možný.
Jízda na kole? Asi polovina lidí, kteří jezdí na kole a jsou po operaci bederní ploténky, pociťuje jízdou na kole zhoršení stavu a zvýšení bolestí v oblasti zad, ale přesto na kole dál jezdí. A druhá polovina tímto problémem postižených lidí jízdou na kole zaznamenává snížení bolestivosti zad, a právě proto s jízdou na kole nepřestává. Co z toho tedy vyplývá? Nezbývá než to po konzultaci s lékařem zkusit, ale doporučuje se tak půl hodiny v sedle, pak přestávka. A ne více než hodinu cyklistiky denně. Po operaci je však nutné poctivě pravidelně cvičit každý den tři čtvrtě hodiny cviky na posílení zádového i břišního svalstva. To může pomoci k bezproblémové jízdě na kole, ale i k práci bez bolestí za počítačem.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÉ PLOTÉNKY KRČNÍ PÁTEŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš.
Mám bechtěra víc než 20 let,a to 5.st,již 3 rokem mě jako by tuhnul krk kolem ohryzku,škrtí mě to spatně se mi polyká ale i hůře dýchá Vydupal jsem si u neurologa MR kde bylo zjištěno že mám vyhřezlé ploténky ale dle neurologa to na operaci není,nasadil nějaké léky typu Baklofen které vůbec nic neřeší proto že to škrtí čím dál více.Neurolog se chová jako by si dělal ze mě legraci při kontrole ani neví s čím tam jsem a potom dodá nojo já vám novou krční páteř dát neumim.Biologická léčba mě byla zamítnuta biologickým centrem s tím že je to degenerativní onemocnění že by to nepomohlo.Chci se zeptat máte někdo s tímto stejnou zkušenost? Jsem z Liberce a jsem znechucen přístupem lékařů a chtěl bych zkusit vojenskou nemocnici docenta Vaňka je to prý špička na svém místě.Co vy na to?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud nemáte důvěru ve svého lékaře, tak je namístě výměna za jiného. Píšete o vedoucím lékaři spondylochirurgie v Ústřední vojenské nemocnici panu Petru Vaňkovi. To bude určitě dobrá volba. Pro první návštevu si zajistěte žádanku k vyšetření od praktického lékaře a objednejte se na těchto kontaktech: petr.vanek@uvn.cz, telefon 973 202 945.
Mít lékaře v ÚVN je velká výhoda, neboť tato nemocnice disponuje mnoha dalšími moderně vybavenými odděleními, což napomáhá komplexní léčbě.
Nezapomeňte také pravidelně žádat o lázně. Nejlepší v tomto ohledu jsou lázně Bohdaneč.
Existuje mnoho věcí, které můžete udělat před operací, které vám pomohou, aby vaše tělo bylo silnější, a vy jste se pak mohli rychleji uzdravit.
Kegelovo cvičení před i po operací prostaty
Před operací prostaty je ten správný čas začít cvičit Kegelovo cvičení, které vám po operaci pomůže získat zpět kontrolu nad svým močením. Kogelovo cvičení před i po operaci prostaty přispívá k posílení svalů pánevního dna. Tyto svaly ovládají močový měchýř a konečník a pomáhají regulovat proud moči. Kegelovo cvičení není nijak namáhavé a jde ho cvičit při každém močení během dne. Když při močení cítíte, že proud moči je silný, tak se snažte močení co nejrychleji zastavit, tím že zatnete svaly pánevního dna. Takto si přerušte každé své močení alespoň třikrát. Svaly, které při zastavení moči používáte, si dobře zapamatujte a naučte se je ovládat i když nemočíte. Cílem je, dokázat tyto svaly plně zatnout v sedě nebo v leže i bez močení. Takové zatínání provádějte vždy, když si na to vzpomenete během dne, tak často, jak jen to půjde. Dělejte to skutečně kdykoliv a často, nikdo z okolí na vás nepozná, že toto cvičení provádíte. Někteří muži, aby na to cvičení nezapomněli, tak si s oblibou nechávají vzkazy nalepené na ledničce nebo v koupelně. Kegelovo cvičení provádějte pravidelně několik týdnů po operaci prostaty.
Strava před operací prostaty
Dobrý nápad je používat vhodné potraviny několik týdnů před operací, aby se vaše tělo stalo silnější tím, že jíte zdravější stravu. Jezte více ovoce a zeleniny, celozrnné pečivo a obiloviny. Nezapomeňte také na sklenici mléka denně, dále jezte nízkotučný sýr, jogurt, maso, drůbež a ryby. Když jíte maso, tak si vyberte vždy libové a tuk kolem okrajů okrájejte. Konzumace stravy s těmito potravinami pomůže tělu se lépe zotavit po operaci. Co nejvíce omezte příjem tuků, cukrů, alkoholu a soli, protože přebytek těchto elementů ve stravě není dobrý pro vaše tělo. Potraviny, které jsou bohaté na železo a vitamín C, posílí krvetvorbu, díky tomu budete mít před operací hodně zdravé a silné krve. Pokud budete jíst hodně potravin, které obsahují hodně železa a vitaminu C, tak si lépe udržíte správný krevní obraz. Pokud máte špatný krevní obraz, tak se můžete cítit unavení a to před operaci není dobré. Špatný krevní obraz se u vás může také objevit v případě, že jste v nedávné době darovali svou krev. Proto je důležité před operací prostaty jíst dostatek potravin s vysokým obsahem železa a vitamínu C, aby vaše krev byla před operací zdravá a silná.
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Operace vyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Chirurgická operace meziobratlových plotének je klasický zákrok, který vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Soudobý lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajním případě, před deseti lety to však bylo přesně naopak, na operaci šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Přestože se jedná z 90 % procent o úspěšnou operaci, rekonvalescence může trvat až 12 týdnů. Při operaci hrozí rizika komplikací, včetně infekce. Může dojít k nehybnosti dolních končetin či k inkontinenci. Navíc se po operaci může problém opakovat. Ze statistik vyplývá, že k další operaci dochází až u deseti procent případů. Proto se nyní od těchto zákroků ve většině případů ustupuje.
Laserová nukleotomie představuje na rozdíl od chirurgické operace velice šetrný způsob, jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce z boku do jejího středu zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky, respektive výhřezu. Pokud lékař usoudí, že lze operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám –, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace) a poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku doposud velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, a proto je nemohou pacientovi sdělit.
Když dělají lékaři v zahraničí reklamu na tuto metodu a slibují mimo jiné „obnovení ploténky“, tak v podstatě mluví o tom, že po „odpaření“ laserem dojde v ploténce k fibrotizaci a vaskularizaci. Je ale pravda, že už nevysvětlí, co tyto pojmy znamenají. V podstatě to znamená, že tkáně ploténky odumírají a proces přechází do stadia srůstání těl obratlů. To má přirozeně za následek biomechanické narušení páteře a urychluje to proces degenerace v ostatních segmentech páteře. Ale co je bez chybičky?
V naší poradně s názvem LÉČBA VYHŘEZLÉ PLOTÉNKY BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den.
Zaslechla jsem v TV o nové neinvazivni metodě léčby vyhřezlých plotének v Praze. Údajně nový přístroj-manuální. Nevím ale kde ho mají. Nevíte prosím něco o tom? A dornovou metodou v Ostravě se léčí prosím kde konkrétně? Mám navíc neuropatii končetin (dědicnou). Bolí mě chodidla, palce na nohou, křeče.
Děkuji za odpovědi na můj mail. Seniorka Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Možná jste zaslechla o Discogelu. To je léčba vyhřezlé ploténky bez operace. Provádí se na klinice v Praze. Více informací je zde: https://www.surgalclinic.cz…
Dornova metoda se v Ostravě nachází u soukromých terapeutů, kterých je celá řada. Můžete si vybrat, který bude mít volno a bude blízko vás. Seznam poskytovatelů dornovy metody v Ostravě je zde: https://www.google.com/sear…
Léčba se provádí především rehabilitací. Moderní metodou je takzvaná laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Laserová nukleotomie – operace meziobratlových plotének laserem – je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku, do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud usoudí, že se bude operovat dál (výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám), tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulzy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama a podobně. Je potřeba si uvědomit, že bez pravidelného cvičení může mít efekt minimální, či dokonce žádný. Toto platí také u klasické, chirurgické operace páteře.
Ve svém příspěvku RETENCE MOČI PO OPERACI KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Foukal.
Můj věk je 66 let. Užívám lék Tamurex na zvětšenou prostatu. Před operací kolena jsem byl celkem bez problémů s močením. Po operaci došlo k částečné retenci moče (zástava močení). Protože jsem nemohl po 3 dny vyprázdnit močový měchýř, byl mi zaveden katetr. Po dvou dnech mi byl vytažen a už jsem se nevymočil vůbec. Takže mi byl katétr nasazen znovu a po 19 dnech mám jít na kontrolu na urologii. Nevím, zda se to může upravit,nebo mně čeká operace. Má prosím někdo podobnou zkušenost? Díky zaradu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Mám bohužel podobnou zkušenost, jenom s tím rozdílem, že jsem mladší o 3 roky, a podle data Vašeho příspěvku jsem byl na operaci asi dva týdny po Vás. Před operací kolene jsem necítil vůbec žádné problémy, s močením ani s prostatou. Po operaci jsem se vůbec nevymočil, takže jsem měl zavedený katétr hned první noc po operaci, další den vyndaný, a protože jsem se pořád nemohl vymočit, dostal jsem katétr znovu a teď jsem taky v "čekací lhůtě" před kontrolou na urologii. V nemocnici mně řekli, že u některých pacientů, kteří jsou při operaci uspaní, se problémy s močením objevují. Nejspíš musíme čekat a doufat, že se to po určité době spraví.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
Ve svém příspěvku VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magdalena.
dobrý den.v červenci 2015 jsem se dostala k hospitalizaci z bolestmi bederní páteře.měsíc mi dávaly infuse,kde mi odcházel nerv na pravé noze.přestala jsem cítit palec a druhý prst na noze.noha mi otýkala a já nemohla ani došlápnout.až po třiceti dnech mi udělaly mr,kde jsem podstoupila operaci vyhřezlé ploténky.ted jsem po operaci necelých půl roku,ale noha mi nepracuje pořád.navíc mám bolesti,silné pálení,otýkání až k lýtku.lékaři si s tím už neví rady a píšou mi léky,které mi nepomáhají.když došlapuji na celou nohu dostávám eletriku do spodní části nohy i přesto,že tu nohu nezatěžuji.tímto se obracím na vás,zda by jste mi neporadily co s tím dál.na rehabilitaci jsem byla také,ale výsledek byl stejný.moc vás prosím o radu co dál.lékaři mi nedávají velkou naději na zlepšení nebo uzdravení.děkuji moc z pozdravem mannová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obratle tvořící páteř jsou mezi sebou odděleny pomocí pružných disků, které se nazývají meziobratlové ploténky. Ploténky absorbují nárazy působící na páteř a zároveň jí dodávají flexibilitu. Meziobratlová ploténka může být ale poškozena, a to například vinou zranění nebo přílišné námahy. V takové situaci může dojít k tomu, že je ploténka vytlačena mimo prostor, ve kterém má být usazena, nebo dokonce dojde k jejímu prasknutí a vnitřní obsah ploténky je pak vytlačován pryč z jejího jádra. Právě tento stav se nazývá vyhřeznutí ploténky. Vyhřeznutí ploténky může způsobit mechanický tlak na okolní nervy a vést k bolesti a zánětu. Když se výhřez ploténky neléčí, může vést k ochrnutí a významné změně kvality života.
V naší poradně s názvem PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den, taky mne zajímá zda na milgamma n na plotenky?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Milgamma N obsahuje tři vitamíny řady B. Vitamín B1 ve formě benfotiaminu, vitamín B6 a vitamín B12. V této kombinaci slouží jako podpůrná léčba při onemocněních postihujících periferní nervový systém u těchto stavů:
- zánětlivá onemocnění periferních nervů a kořenů,
- onemocnění v rámci diabetes mellitus,
- následky chronického alkoholismu,
- obrna lícního nervu,
- postižení trojklanného nervu,
- kořenové syndromy,
- pásový opar.
Ani jeden z těchto vitamínů nemá vliv na stav plotének - meziobratlových prostor. Jako prevence před vznikem problémů s meziobratlovými ploténkami prokazatelně účinkuje pohyb, užívání kolagenu, chondroitinu a MSM síry. Pokud se problémy již vyskytly, tak pak pomůže jen chirurgické řešení.
Při dlouhodobých bolestech zad neváhejte a vyhledejte lékaře specialistu, protože jen on může stanovit diagnózu „vyhřezlá ploténka“ za pomocí MRI či CT. Na základě výsledků následně stanoví přesný postup léčby. Ta je cíleně zaměřena na co nejrychlejší odstranění bolesti a možnost návratu ploténky na původní místo bez nutnosti operace. Bohužel ne vždy je tato konzervativní léčba úspěšná a je nutná operace. Nyní se provádí na specializovaných pracovištích operace ploténky laserem.
Druhy léčby
Konzervativní léčba: Základem je podávání analgetik pro tlumení bolesti, užívání vitamínu B a provádění rehabilitačních cvičení. Touto léčbou často dochází k pohnutí ploténky jiným směrem, čímž dojde ke zmenšení tlaku a tím pádem i k odstranění bolesti.
Chirurgický invazní zákrok: Zákrok spočívá v odstranění vyhřezlé části ploténky při celkové anestezii. Provádí se až v krajních situacích.
Laserová nukleotomie: Jedná se o léčbu laserem. Je vhodná pro pacienty, u nichž zatím nedošlo k nevratným degenerativním změnám páteře, a u nichž selhala konzervativní léčba.
V naší poradně s názvem SEDMIDENNÍ DETOXIKAČNÍ PLÁN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den, mohu poprosit o plán 7denni detoxikace. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Plán na první den
První den detoxikačního plánu začíná očistou střev. Lze použít například projímadlo Glauberovu sůl (epsomská sůl). Přidejte dvě až čtyři čajové lžičky soli (10 až 20 gramů) do 250 mililitrů vody. Může chvíli trvat, než se všechny krystaly rozpustí. Ale nečekejte příliš dlouho.
Sůl chutná velmi hořce. Chcete-li to zmírnit, stačí přidat trochu citronové šťávy. Poté slanou vodu po malých doušcích všechnu vypijte. Je také dobré mít připravenou sklenici vody k následnému vypláchnutí úst. Účinky se obvykle dostaví za hodinu, někdy až za tři. Připravte se, že následující hodiny strávíte převážně na WC, a proto si na to zvolte vhodný den, kdy budete moct být doma.
Mimo této slané vody v prvním dni nic jiného nejezte ani nepijte. Nepropadejte pocitu trýznění, bavte se tím a dělejte lenošivé zábavné činnosti.
Druhý den
Nejdůležitější věcí pro druhý den, jsou tekutiny. Tekutiny je důležité doplňovat i mimo tento režim, ale po prvním detoxikačním dni je to zcela zásadní. Během celého druhého vypijte tři litry neperlivé vody a neslazených bylinkových čajů.
Druhý den je na jídelníčku i zelenina a žďabet ovoce. Zelenina se podává syrová, vařená nebo ve formě polévek a smoothies. Ovoce je v tento den povoleno jen v miniaturním množství, protože obsahuje fruktózu.
Třetí den
Třetí den našeho 7denního detoxikačního plánu patří vyvážené zásadité stravě. Polovinu talíře bude tvořit zásodotvorná zelenina. K tomu přidejte dostatek bílkovin (20 až 35 gramů čisté bílkoviny na hlavní jídlo) v podobě ryb a ořechů. Ryby připravujte v troubě nebo na kontaktním grilu.
Během dne vytvořte tři talíře, které postupně zkonzumujte. mezi hlavními jídly si dejte malý kousek vhodného ovoce. Dodržujte pitný režim z druhého dne.
4. až 7. den
Čtvrtý den se tělo již dostatečně zotavilo z očisty střev. Od čtvrtého dne v našem plánu přibyde dostatek pohybu. Věnujte v každém dalším dni 60 minut lehkému až středně těžkému cvičení. Ideální je zejména jóga, kdy cvičení nejen zpevní tělo, ale pomůže i vypnout a uvolnit se. Ve čtvrtém dni a ve všech dalších konzumujte jídlo podle předpisů z třetího dne a dodržujte pitný režim ze druhého dne.
Bližší informace včetně jídelníčku zjistíte v našem článku plán detoxikace na 7 dní: https://www.ceskaordinace.c…
Většina pacientů s onemocněním vyhřezlé ploténky je úspěšně léčená konzervativně, tedy bez nutnosti podstoupit operaci, přičemž dochází ke svému praktickému lékaři či neurologovi. Páteř je znehybněna, je nařízen klid a zákaz zvedání těžkých břemen. Pomáhá teplo, léky proti bolesti, léky proti svalovým křečím. Léčba trvá několik týdnů, je také nutná pomalá a šetrná rehabilitace (cvičení). Pokud se stav nelepší a bolesti přetrvávají, je třeba přistoupit k léčbě operační. V tomto případě je lékařem odstraněna vyhřezlá ploténka, která utlačuje nervy. Opět následuje rehabilitace.
V naší poradně s názvem OMEZENÍ PO OPERACI BRÁNIČNÍ KÝLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Dobrý den,
Jaká jsou omezení po operaci brániční kýly co se týče fyzické zátěže, zvedání břemen atd.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po operaci brániční kýly (hiátová hernie) jsou tato omezení:
- několik dní po operaci, má být strava pouze tekutá, později pak polotuhá;
- vyloučit se má namáhavá fyzická aktivita po dobu 6 týdnů;
- operační rány se musí udržovat čisté a suché;
- musí se dokončit předepsaný průběh pooperační léčby;
- pokud to lékař nedoporučí, tak je třeba se vyhnout lékům proti bolesti;
- vyhnout se jakékoliv možnosti zácpy a k tomu účelu užívat léky podle doporučení lékaře;
- je třeba změnit způsob stravování v dlouhodobém horizontu;
- důležité je žvýkat jídlo důkladně a jíst pomaleji, aby potrava měla dostatek času dojít jícnem až do žaludku;
- vyhnout se syceným nápojům, protože způsobují nadýmání a pacienti nemohou po operaci krkat;
- v době rekonvalescence se nesmí jíst vleže;
Fyzickou námahu je možno zařazovat až sedmý týden po úspěšně zhojené operaci. Návrat do plné síly potrvá dva měsíce, přičemž zátěž se přidává postupně - od malé vytrvalostní a později pak silovou.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla 1 den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na magnetickou rezonanci (MR) mozku – takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace se provádí v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění” (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí kterého mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na MR (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, propouští se pacient obvykle do domácího ošetřování 3. nebo 4. pooperační den.
Vážnou komplikací při operaci může být vznik cévní mozkové příhody (mrtvice), která je způsobena oddrolením části plátu zužujícího krční tepnu, nebo méně často nedokrveností mozku během „čištění“ cévy. Cévní mozková příhoda se projeví poruchou hybnosti končetin či řeči, většinou se jedná o dočasné postižení, které se v následujícím období upraví. Může však vzniknout i trvalé postižení, ve výjimečných případech může dojít i k úmrtí pacienta.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravid
V souvislosti s rozvojem mikrochirurgie oční sítnice dochází v posledním desetiletí k prudkému nárůstu počtu lidí, kteří mají po operaci v oku namísto sklivce silikonový olej. Jsou to především lidé po operaci odchlípené sítnice, po operaci sítnice poškozené cukrovkou anebo po operaci vážného očního úrazu. Silikonový olej se v těchto případech používá jako takzvaná nitrooční tamponáda, která nahrazuje odstraněný sklivec a šetrně přitlačuje poškozenou sítnici k jejímu podkladu do doby, než se zahojí. Po zhojení sítnice se olej z oka zpravidla po několika měsících odstraní. Často je však stav sítnice natolik závažný, že je nutné olej v oku ponechat natrvalo.
Optik nebo optometrista se tedy bude ve své praxi stále častěji setkávat s problémem řešení refrakce takového oka a neměl by být tímto stavem zaskočen. Index lomu silikonového oleje (1,405) je odlišný od indexu lomu sklivce (1,336). Refrakce oka se silikonovou tamponádou se liší podle toho, zda se jedná o oko fakické (s původní „živou“ nitrooční čočkou), pseudofakické či artefakické (s umělou nitrooční čočkou), anebo afakické (bez čočky).
U fakického a pseudofakického (artefakického) oka vyplňuje silikonový olej dutinu sklivcového prostoru a v přední části je v kontaktu se zadní plochou čočky (ať už původní, tedy živé, anebo umělé). Při tomto stavu dochází k hypermetropickému posunu refrakce oka, a to zpravidla o +4 až +6 D. Pokud bylo oko před operací emetropické, stává se po operaci silně hypermetropickým, což může operovaná osoba těžko snášet. Často vznikají potíže s binokulárním viděním, poněvadž operovaný jedinec má zpravidla silikonový olej jen v jednom oku. Výjimkou jsou myopové, kterým se po vyplnění sklivcového prostoru silikonovým olejem sníží myopie o 4 až 6 D. Vzácně i s myopem s refrakcí kolem –5 D, který se po dobu přítomnosti silikonového oleje v oku stane emetropem a mohou se zcela odložit brýle.
U složitých operací sítnice je někdy nutné z oka odstranit čočku a vložení umělé nitrooční čočky není až do zhojení oční sítnice žádoucí. Může vzniknout stav, kdy se silikonový olej nachází v afakickém oku. Silikonový olej má velké povrchové napětí, vytváří v oku velkou bublinu vyplňující sklivcový prostor. Přední plocha této bubliny se mírně vyklenuje v oblasti zornice do přední komory, avšak ta zůstává vyplněna komorovou tekutinou. Normální původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko má refrakci přibližně +10 až +12 D. Ve skutečnosti však má původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko se sklivcovým prostorem vyplněným silikonovým olejem refrakci také jen asi +4 až +6