SKODLIVOST BETAKAROTENU a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Betakaroten je výrazně zbarvený červeno-oranžový pigment přirozeně se vyskytující v rostlinách a ovoci. Jde o důležitý provitamin, který se v lidském těle mění na vitamin A. Je důležitý pro zachování zdravého zraku, má pozitivní účinek na pokožku a přispívá k normální funkci imunitního systému. Příznivě působí na kůži a chrání před ultrafialovým zářením.
Co je to betakaroten
Betakaroten je důležitý provitamin vitaminu A, který přispívá ke zdraví člověka a zároveň ke krásnému opálení. Mezi známé zdroje betakarotenu patří například mrkev, dýně, rajčata, papriky, červená řepa, špenát, tykev a listová zelenina. Také žlutooranžové ovoce, jako jsou broskve, meruňky nebo nektarinky, je bohaté na betakaroten. A určitě neuděláte chybu, když si občas dopřejete také pořádnou porci lososa – už jeho oranžová barva vypovídá o vysokém obsahu známého provitaminu. Další možnost, jak si lze v případě potřeby zajistit přísun této důležité látky, představují doplňky stravy.
Teoreticky mohou z jedné molekuly betakarotenu štěpením vzniknout 2 molekuly vitaminu A. Prakticky je však v organismu pouze část z celkově přijatého betakarotenu přeměněna na vitamin A a zbytek se skladuje v tukových tkáních, například v kůži a játrech. Konverze betakarotenu se řídí stavem vitaminu A v organismu. Pokud má organismus dostatek vitaminu A, konverze betakarotenu se snižuje. Z tohoto důvodu není možné se betakarotenem jako zdrojem vitaminu A předávkovat. Dalším faktorem, který ovlivňuje konverzi betakarotenu na vitamin A, je množství přijatých bílkovin, tuků a vitaminu E.
V naší poradně s názvem ŽLUTÉ BĚLMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronikaa.
Nevim čím to je ,můžete mi poradit co stým.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žluté oční bělmo ukazuje na problémy s játry. Žluté bělmo je typickým příznakem silně infekční žloutenky typu A i B. Někdy může být žluté oční bělmo způsobeno vysokými dávkami vitamínu A - betakarotenu, který mnozí v létě přehnaně užívají pro lepší opálení. Pokud ovšem betakaroten vůbec neužíváte, ani jste nesnědla velké množstvé mrkve, tak je nezbytné co nějdříve s tímto problémem zajít za svým praktickým lékařem, aby se předešlo nevratnému poškození jater.
Ženy, které užívají hormonální antikoncepci, těhotné a kojící maminky mají vyšší potřebu betakarotenu. Lidské tělo lépe vstřebává betakaroten z tepelně opracovaných potravin (například z vařené mrkve nebo dušených rajčat) než ze syrové zeleniny. Obecně se doporučuje přijmout denně přibližně 6 mg tohoto provitaminu pro dospělé. Nadměrná konzumace betakarotenu se může projevit například oranžovým zabarvením kůže, jejím šupinatěním, vyrážkami, průjmy, nevolností a podobně.
V naší poradně s názvem ŠKODLIVOSŤ SÓDY BIKARBÓNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
je škodlivá soda bikarbona na lidský organismus při požití a jak
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Škodlivost sody bikarbony na lidský organismus je v přiměřeném množství vyloučena. Soda bikarbona neboli hydrogenuhličitan sodný (NaHCO3), lidově jedlá soda, je zásadité činidlo a je to naprosto bezpečná látka. Konzumujeme ji běžně například v pečivu pod označením E500 - protispékavá látka a kypřící prášek.
Tabletovanou jedlou sodu mohu doporučit všem, kteří mají problémy s pálením žáhy a stoupání žaludečních šťáv do dutiny ústní. Jedlá soda vyrovná překyselenost žaludku a odstraní tyto problémy. Dále se dá sypká soda použít jako bezvadný lapač pachů v chladničce (jeden prášek do pečiva na jeden měsíc). V kosmetice se používá také sypká jedlá soda rozmíchaná ve vodě jako čistící pleťová voda.
Jedlá soda se nehodí jako přísada do koupelí. Pokud si točíte vodu na koupání z vodovodního rozvodu, tak vám ve většině případů nateče voda zásaditá. Sodou byste tuto zásaditost ještě zvýšili a došlo by tak k přehnanému vysušení pokožky. Naopak do takové koupele z vodovodního řádu je velmi dobré nasypat kyselinu citronovou. Jeden sáček kyseliny citronové na plnou vanu vody a uvidíte jak budete mít při a po koupeli vláčnou pokožku.
Nejvíce jsou ohroženi jedinci, kteří mají na své kůži pigmentové névy. Velký počet znamének – lékaři uvádějí 50–90 znamének – zvyšuje riziko vzniku melanomu až 2x. Vyšší riziko je i u těch jedinců, v jejichž rodinách se už rakovina kůže vyskytla. Dosti nebezpečné je sluneční záření, protože jedno až dvě spálení na slunci podnítí vznik melanomu u žen 1,5x a u mužů 2,8x. Dříve byly ohroženy skupiny osob ve věku 60–70 let, v současné době to jsou jedinci v rozmezí 30–40 let a po 60 letech. U žen, které mají 20–30 let, je melanom nejčastějším diagnostikovým maligním nádorem.
V současnosti se v prevenci rakoviny zaměřuje pozornost hlavně na vitamín A a betakaroten. Betakaroten je přírodní látka schopná snižovat riziko vzniku rakoviny, stejně jako i blokovat další rozšiřování už vyvinutého nádoru, či dokonce zvrátit jeho tvorbu. Při nedostatku betakarotenu se zvyšuje riziko vývoje onemocnění a naopak, pokud je ho v organismu dostatek, zvyšuje se šance rakovině zcela zabránit. Antioxidanty, jako vitamín C a vitamín E, betakaroten a selen, mohou snížit riziko rakoviny kůže. Doporučená denní dávka je 1 000 mg vitamínu C, 100–400 mg vitamínu E, 25–50 mg betakarotenu.
V naší poradně s názvem PAMPELIŠKA -KOŘEN A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Fialová.
Je možné pít čaj z kořene pampelišky v kombinaci pouze1,5g /den Warfarinu? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zatím není dostatek výzkumů, které by se zabývaly vlivem kořene smetánky lékařské na Warfarin. Zkuste se dohodnout se svým lékařem, který vám předepisuje Warfarin, že chcete začít pít čaj z kořene pampelišky. Lékař by vám měl v prvních dnech po začátku pití tohoto čaje změřit srážlivost krve. Podle výsledku vám pak doporučí další postup, jestli v pití pokračovat, či nikoliv. V případě Warfarinu není jiný postup, jak si ověřit škodlivost nebo prospěšnost kořene pampelišky, než kontrolou srážlivosti.
Efekt tmavých kloubů vytváří větší hustota kožních buněk v okolí kloubů. Kožní buňky obsahují hnědé barvivo melanin, který, když je nahromaděn více než na jiných místech, vytváří tmavší odstín pokožky. Proto jsou tmavé klouby vidět především v létě. Podobného opalovacího efektu jde dosáhnout i při použití samo-opalovacího krému. V tomto případě samo-opalovací krém obarví svrchní část pokožky, nejčastěji pomocí betakarotenu - mrkvového nebo ořechového barviva. Po několika dnech se vlivem regeneračního cyklu pokožky svrchní část přirozeně oddělí, včetně tmavšího odstínu. Toto následné zesvětlení může podpořit i mechanické namáhání kůže – tření (o oblečení, při masáži, při mytí, a podobně). V místech, s větší koncentrací kožních buněk, tedy v oblasti kloubů, jsou buňky více chráněny samy sebou. Povrch takové pokožky je, jako když si představíte plisovanou sukni, která je ve složeném stavu. Právě tato vlastnost dává pokožce možnost lépe vstřebat barvivo ze samo-opalovacího krému a i déle ho udržet. Ale i v oblasti kloubů se projeví regenerační proces pokožky a i zde dojde k výměně všech kožních buněk. Nahradí je buňky nové, se svou původní barvou, a tím tedy i efekt tmavých kloubů časem zmizí.
V naší poradně s názvem LÉKY NA ODVODNĚNÍ NA PŘEDPIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koudelka.
Dobrý den,
Na odvodnění jsem bral Amicloton a teď mi lékař předepsal Carzap HTC 16mg/12,5mg. Chci se zeptat, v čem je mezi léky rozdíl, a který je pro mne více škodlivý.
Děkuji za odpověď.
Koudelka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ani jeden z jmenovaných léků pro vás nepředstavuje škodlivost, která by převyšovala zdravotní přínosy, které vám oba léky mohou poskytnout. Je běžná praxe, že se ke snížení krevního tlaku používá více variant léčby a podle výsledků se pak stanovuje další postup. Oba léky mají nežádoucí účinky, které se týkají hlavně zátěže ledvin. Když budete chodit pravidelně k lékaři na odběr krve a budete mít pod kontrolou funkci ledvin, tak můžete užívat současnou léčbu bez obav.
Profesor Ian Rowland, který vedl výzkumný projekt, řekl: "Naše výsledky jsou velmi významné. Naše studie prokázala souvislost mezi vyšším příjmem brukvovité zeleniny, jako je i řeřicha, a sníženého rizika řady nádorů. Tato studie však zatím nepřináší konkrétní důkazy s kauzálními účinky. Co však dělá tuto studii unikátní je to, že zkoumá zdravotní účinky u lidí, kteří jedí řeřichu ve snadno dosažitelném množství, aby zjistila, jaký vliv u nich bude mít pravidelně konzumovaná řeřicha, na známé biologické markery vykazující riziko rozvoje rakoviny, mezi kterými je i poškození DNA v buňkách. Většina dosavadních studií spoléhala zatím jen na testy provedené ve zkumavkách nebo na pokusných zvířatech a jen s chemickými látkami, které před tím vědci získali z brukvovité zeleniny. Krevní poškození DNA, je ukazatelem na rizika rakoviny celého těla, a výsledky podporují teorii, že užívání řeřichy souvisí s celkovým snížením rizika rakoviny na různých místech těla. Studie také říká, že výsledky jsou použitelné v běžné populaci, která jí běžnou stravu."
Další studie, která byla v souvislosti s řeřichou provedena, byla s dobrovolníky ve věku mezi 19 a 55 let. Tito dobrovolníci jedli navíc jednu denní porci řeřichy kromě své běžné stravy.
Hlavní zjištění při této pravidelné konzumaci řeřichy:
Řeřicha významně snížila poškození DNA lymfocytů (bílých krvinek), až o 22,9 %.
Řeřicha snížila poškození DNA lymfocytů (bílých krvinek), kdy byl zkušební vzorek konfrontován s volnými radikály vzniklých z peroxidu vodíku, až o 9,4%.
Řeřicha snížila hladinu triglyceridů, v průměru o 10%.
Řeřicha přispěla k významnému zvýšení hladiny luteinu o 100% a beta-karotenu o 33%, které mají antioxidační aktivitu. Vyšší příjem luteinu byl rovněž spojen s nižším výskytem očních nemocí, jako jsou katarakty a věkem podmíněné makulární degenerace.
Řeřicha podpořila průměrnou vstřebatelnost vlákniny, vitamínu C, vitamínu E, kyseliny listové a beta-karotenu.
Tento dvouletý výzkumný výzkum byl financován řeřichovou aliancí, která je složená z britských producentů řeřichy. Jeden z jejich členů, Steve Rothwell k tomu dodává: „Už několik let jsme věděli o zvláštních účincích, které má hořčičný olej z řeřichy (PEITC). Hořčičný olej z řeřichy má podle nás významné protirakovinné vlastnosti, ale jeho výzkum se zatím omezoval především na zkoumání účinků na laboratorních kulturách a na zvířatech, nikoliv na lidech. Náš první výzkum účinků řeřichy na lidech je průlomový, protože potvrzuje protinádorové účinky řeřichy a prokazuje přímý vztah mezi konzumací řeřichy a snížení náchylnosti k rakovině. Odhodlání spustit tuto studii pocházelo z velkého množství dostupných důkazů, kt
Kopřiva dvoudomá – naše známá přítelkyně do nepohody. O čisticích účincích kopřivového čaje jsme již hovořili, víme, že kopřiva je v jarních měsících vhodná nejen ve formě čaje, ale skvěle se hodí také do polévek a lze z ní připravit výborný „kopřivový špenát“ nebo oblíbenou velikonoční nádivku. Kopřiva obsahuje vitamín C, beta-karoten a vitamín A, vápník a železo. Působí močopudně a rozpouští hleny v našem těle, zároveň je vhodná při chudokrevnosti, akné, ekzémech a revmatismu. Kopřivu bychom měli užívat v časově omezených, opakujících se kúrách o intervalu cca 2 týdny.
Pampeliška
Pampeliška – smetanka lékařská – je odedávna součástí jarních čisticích kúr. Její čerstvé mladé listy mají poměrně silné močopudné účinky, aktivují činnost ledvin a jater, čímž významně podporují detoxikaci organismu. Obsahují vitamíny C, A, B a beta-karoten, křemík, draslík a vápník. Pro svou nahořklou chuť jsou vhodné především do zeleninových salátů, například ve Francii je salát z pampeliškových listů vyhledávanou pochoutkou. Zkonzumované množství by nemělo překročit asi 1 větší hrst čerstvých listů na osobu, někteří citliví jedinci by po konzumaci většího množství mohli pocítit mírné zažívací potíže.
Sedmikráska
Sedmikráska chudobka – její listy i květy se často používají do salátu, vhodné jsou i do polévky. Můžeme je také ale vyzkoušet jíst pokladené na chléb s máslem, ač to možná někomu bude připadat neobvyklé, je to jeden ze starých používaných receptů. Listy i květy sedmikrásky mají téměř stejné účinky na náš organismus. Látky v nich obsažené působí močopudně, lehce podporují pocení a čistí krev, zároveň stimulují funkci žlučníku a jater. Pro své účinky jsou doporučovány při potížích, jako je akné, ekzémy, dna, artritida apod.
Šťovík
Šťovík kyselý – listy šťovíku jsou známé vysokým obsahem vitamínu C, beta-karotenu, vápníku a železa. Působí močopudně, pomáhají čistit krev a stimulují činnost jater. Pro jejich kyselou chuť je děti často žvýkají, a dobře dělají. Se šťovíkem se to ale nesmí přehánět, má vyšší obsah kyseliny šťavelové, která se při vysokých dávkách může usazovat v ledvinách, popřípadě u někoho může vyvolat alergickou reakci ve formě kopřivky a podobně. Ale pokud nemáme problémy s ledvinami nebo zmíněné alergické reakce, množství kolem 10–20 listů nám neublíží. Nejvhodnější je do salátu a jarních polévek, přidává se napřílad do špenátu nebo omáček či pomazánek, chutná ale i samotný na chlebu s máslem nebo sýrem.
Česnáček
Česnáček lékařský – podle názvu bychom ho mohli chybně dávat do spojitosti s česnekem, ve skutečnosti je to ale příbuzný hořčice. Svů
Obsahují 18 druhů aminokyselin, včetně esenciálních, 21 stopových prvků (např. zinek, železo, měď, vápník), minerální látky, jsou bohatým zdrojem betakarotenu, vitamínů řady B, vitamínu E a C. V dnešní uspěchané době jsou pro nás jedinečným zdrojem látek potřebných pro správné fungování organismu a pro udržení našeho zdraví.
Každý člověk je pánem své acidobazické rovnováhy, a tudíž zcela pravděpodobně většinovým tvůrcem svého zdraví či uzdravení. Potenciálně zdravý člověk si tuto skutečnost většinou nerad uvědomuje a nemocný nemá často dostatek víry, aby jí věřil. Výsledkem jsou přeplněné ordinace chronických pacientů bez vyhlídky na uzdravení.
Krev má pH 7,35 až 7,4 s velmi nepatrnými výkyvy. Pokud by se tato hodnota výrazněji snížila pod 7,35, člověk zemře. Celá řada biochemických pochodů v těle je zaměřena na udržení pH krve, a to i za cenu „nesprávné funkce jiného orgánu“. Krev má prostě přednost... A jak se tento důležitý proces realizuje?
Kyseliny jsou pro organismus škodlivé látky. Některé se v organismu tvoří jako produkty látkové výměny (chlorovodíková, octová, močová a podobně), jiné bohužel přijímáme. Pro zajištění zmíněné acidobazické rovnováhy je bezpodmínečně nutné kyseliny z těla průběžně odbourávat neboli redukovat. K odbourávání kyselin může dojít pouze za přítomnosti látek zásaditého charakteru, jako jsou minerály, stopové prvky a podobně. Jestliže je jejich příjem ve stravě dostatečný, je vše v pořádku. Jestliže přijímáme zásaditých látek málo a kyselých mnoho, organismus je nucen použít pro redukci kyselin uložené zásadité látky. Vápník z kostí, chrom ze slinivky, zinek z prostaty, hořčík, který byl původně určen pro nervovou činnost... A navíc organismus začne ukládat nežádoucí vodu a zadržovat ji, aby kyseliny v těle naředil. Tím dochází k ochromení bezchybné činnosti orgánů a následně pak k nemocem, které se dlouhodobým překyselením stávají chronické. Mohl by následovat dlouhý výčet chorob počínaje alergiemi, artrózami, žaludečními vředy a konče například rakovinou považovanou za „kyselou nemoc“ číslo jedna.
Díky stravě, kterou přijímáme, má více než 90 % populace překyselený organismus (latentní acidózu).
Naše strava by měla obsahovat dostatečné množství zásadotvorných potravin, jako je ovoce a zelenina. Každá potrava, kterou strávíme, zanechává v našem těle zbytkový „popel“, který je buď kyselý, zásaditý, či neutrální, podle druhu potravy, ze které pochází. Přirozený poměr mezi kyselinami a zásadami by se měl ve zdravém těle pohybovat v poměru 1 : 4. Jestliže je tento poměr zachován, tělo je odolné proti nemocem. Ideální strava by tedy měla obsahovat 80 % zásadotvorných a 20 % kyselinotvorných potravin. Někteří výživoví poradci doporučují poměr 50 : 50.
Potraviny, které jsou pro tvorbu kyselosti v organismu (pozor, ne v krvi, jak to mnozí nejednou špatně interpretují) nejhorší, jsou to jednoznačně ty, které obsahují rafinované cukry, veškeré klasické nezdravé jídlo, cereálie plné cukrů, kofein, alkohol a
Betakaroten se dá užívat celoročně, jen je třeba sledovat plosky rukou. Pokud začnou oranžovět, je třeba betakaroten vysadit, a to do té doby, dokud nebudou mít plosky opět tělovou barvu.
Mezi odborníky na výživu probíhá spor o užitečnosti či škodlivosti přijímání synteticky vyráběného (takřka převážně all-trans-) β-karotenu v porovnání s průmyslově extrahovaným β-karotenem přírodního původu, jehož složení kopíruje použitou surovinu. Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí syntetický β-karoten k látkám, které zvyšují riziko srdečně-cévních onemocnění. Nelze říct, zda stejně rizikový je, nebo není i β-karoten průmyslově extrahovaný z přírodních zdrojů.
Onemocnění nelze uspokojivě léčit. K dispozici je léčba podpůrná, tedy podávání antioxidantů, které tlumí poškození buněk vznikajícími působky v melanocytech, a podávání betakarotenů, které stimulují pigmentaci. Jako nejúčinnější je považována léčba pomocí krémů s obsahem kortikoidů (léky tlumící imunitní děje, tedy i depigmentaci v kůži), dále pak světloléčba, což je léčba pomocí ultrafialového světla, kdy pacient dochází na pracoviště, kde je ozařován UV lampou.
Modifikací světloléčby je metoda PUVA, kdy jsou na kůži před ozařováním aplikovány psoraleny, látky zesilující účinky UV záření či balneoterapie, přičemž je léčba UV světlem podpořena léčivými koupelemi. Obvykle pacient na fototerapii dochází po dobu minimálně 3 až 12 měsíců. Pokud je tato léčba bez výsledku, nemá smysl v ní pokračovat.
Velmi málo používanou metodou je autotransplantace, to znamená přenesení vlastních pigmentových buněk (melanocytů) ze zdravých částí kůže do postižených oblastí. V případě rozsáhlého postižení se v některých státech provádí ireverzibilní (nevratná) depigmentace zbylých normálně pigmentovaných částí těla pomocí chemických látek (hydrochinonmonobenzyletherem). Ireverzibilní depigmentace je trvalé zbavení kůže pigmentu pomocí krému s účinnou látkou, která zničí melanocyty. Vybělení trvá 8–12 měsíců. Je důležité si uvědomit, že tento krok je nevratný a že nemocný musí být velmi účinně chráněn před slunečním zářením pomocí oděvu a krémů s vysokým ochranným faktorem. Veškerá léčba vitiliga je časově velmi náročná a je dlouhodobá. Nejčastěji se vyskytuje u dětí ve věku 9 až 12 let.
Ženy, které se v létě nemohou moc opálit, hledají různé možnosti zhnědnutí. Od použití betakarotenu, solária, samoopalovacích krémů až po Beauty sun tablety. Beauty sun tablety obecně zaručují krásné opálení. Otázkou je, zda je to pravda, protože na internetu nelze dohledat žádné recenze ani smysluplné diskuze. Myslíte, že zázračné tablety na zhnědnutí existují?
Rada závěrem: Nechte tablety tabletami, chroupejte mrkev, buďte každý den chvilku na slunci, pořiďte si kvalitní opalovací krém s vyšším faktorem (dle typu pokožky), hýbejte se a užívejte života. Zachováte si dušení zdraví a pohodu, a to je přeci více než být tmavohnědá, či dokonce spálená.
Želatinová dužina kaki neobsahuje téměř žádné proteiny ani tuky, ale je bohatá na následující látky.
Sacharidy: fruktóza, glukóza a sacharóza.
Pektin a rostlinný sliz: vláknina, látky zadržující cholesterol, ovlivňující vstřebávání cukrů, dokážou zmírňovat záněty.
Taniny: jsou to směsi fenolů, které mají silné adstringentní účinky.
Karotenoidy: jde o látky odvozené od betakarotenu, které se v těle mění na vitamín A. V současnosti jsou v centru pozornosti proto, že mají antioxidační vlastnosti, které chrání buňky před stárnutím, zpomalují rozvoj arteriosklerózy a snižují riziko rakoviny.
Vitamín C: kaki obsahuje 16 mg vitamínu C na 100 g. To znamená, že jeden středně velký plod (250 g) dodává 40 % doporučené denní dávky tohoto vitamínu.
Železo: je to po draslíku nejhojněji zastoupený minerál. Kaki o hmotnosti 250 g pokrývá 10 % denní potřeby tohoto minerálu pro dospělého člověka, což je na čerstvé ovoce významné množství.
Kaki pomáhá při:
cukrovce - i když je kaki sladké ovoce, diabetikům prospívá;
střevních problémech - zklidňuje a vysušuje stěny trávicí soustavy;
anémii - doplňuje železo;
kardiovaskulárních obtížích - kaki je chudé na tuky a sodík, ale bohaté na karotenoidy, které chrání arterie, proto se doporučuje lidem s arteriosklerózou, hypertenzí a kardiovaskulárními problémy všeobecně.
Účinnou látkou samoopalovací pilulky Beauty Sun je jednobuněčná mořská řasa Dunaliella salina, která je schopna i za extrémních přírodních podmínek, jako je například vysoké UV záření, horko nebo třeba nedostatek potravy, produkovat vysoké množství karotenoidů, tedy barviv. Betakaroten z řasy Dunaliella salina se dostane přes trávicí soustavu do krve, poté se ukládá v pokožce mezi tukovou tkání. Pravidelným denním užíváním samoopalovací pilulky Beauty Sun lze tedy vytvořit vrstvu betakarotenu, která se v důsledku přirozeného seškrábání a regenerace pokožky tlačí směrem na povrch, čímž se pokožka stává přirozeně lesklejší a získává zdravě hnědou barvu. Betakaroten uskladněný v epidermální pokožce je schopen neutralizovat nejen škodlivé látky, ale jako fyzický filtr chrání pokožku před škodlivými účinky slunečního záření a napomáhá krásnému, jednolitému hnědnutí pokožky. Betakaroten zároveň chrání pokožku před oxidací a škodlivým vlivem toxických látek. Zabraňuje vzniku volných radikálů, které jsou mimo jiné zodpovědné za stárnutí a tvorbu vrásek. Užíváním samoopalovací tabletky Beauty Sun nejen podpoříte tvorbu krásné a dlouhotrvající hnědé barvy pokožky, ale udržíte i krásu a zdraví své kůže.
Dávkování: Doporučuje se konzumace 2 tabletek denně, zapitých malým množstvím tekutin.
Samoopalovací tabletky a kapsle uměle stimulují pigmentové buňky kůže k produkci barviva (melaninu). Velké množství melaninu pokožku zbarví pěkně dohněda a zároveň ji i chrání před škodlivými účinky slunečního záření. Samoopalovací tabletky Beauty Sun obsahují velké množství betakarotenu získávaného z rostlinných extraktů. Tabletka posiluje hnědé zbarvení pokožky stimulací pigmentů. Používáním samoopalovacích tabletek dosáhnete hnědé pokožky již za krátký čas, aniž byste ji vystavili účinkům škodlivého záření. Samoopalovací tabletky se doporučují i těm, kteří trpí alergií na slunce.
Mnoho vědeckých studií již poskytlo důkazy o tom, že jablečný ocet efektivně léčí ekzém a jiná onemocnění kůže.
Nejužitečnější vlastnosti jablečného octa:
váže na sebe a následně odplavuje z těla a pokožky toxické látky;
obsah mléčné a jablečné kyseliny působí silně antibakteriálně, antifungálně, snižuje zápaly, svědění, vyhlazuje pleť a předchází její infekci;
obsah betakarotenu podporuje a regeneruje buňky;
obsah draslíku léčí alergie a reguluje pH pleti;
obsah dalších minerálů a vitamínů, jako je železo, hořčík, sodík, vápník a fosfor, působí pozitivně na ekzémy a posiluje imunitní systém.
Výsledkem aplikace jablečného octa na pokožku je zdravější a mladistvěji vypadající pokožka. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně silnou kyselinu, je nutné předcházet podráždění pleti, proto se jablečný ocet doporučuje zředit vodou nejméně v poměru 1 : 1.
Účinky na jablečného octa pokožku:
léčí akné, vyrážky a pupínky – má stejné a možná i lepší výsledky než mnohé komerční kosmetické přípravky a krémy;
obsahuje kyselinu jablečnou, která má silné antibakteriální, antimykotické a protivirální účinky – díky tomu efektivně předchází tvorbě akné a vyrážek;
detoxikuje pokožku – odstraňuje z pleti toxiny, jeho pravidelná aplikace nechává pleť čistou a zářivou;
snižuje výraznost pigmentových i stařeckých skvrn – obsahuje kyseliny, které vás zbaví starých odumřelých kožních buněk a zkvalitní zdravé buňky;
odstraňuje vrásky – podobně jak u skvrn pravidelná aplikace jablečného octa pomáhá i s odstraňováním a zmenšováním vrásek;
vyrovnává pH pokožky – jablečný ocet z pokožky odstraňuje nadbytečný tuk a vyrovnává pH, čímž reguluje tvorbu mazu a pokožka tak nebude příliš suchá ani mastná. Pravidelná aplikace podpoří vyváženou a dobře vypadající pokožku tváře.
Postup aplikace: Namočený vatový polštářek přiložte přímo na skvrnu nebo defekt a nechte chvilku působit. Následně místo omyjte čistou vodou. Aplikujte 2x denně po dobu jednoho měsíce a půl a výsledkem budete mile překvapeni.
Na zarudlý krk zabírá vitamin C a dostatek betakarotenu, který se v těle přeměňuje na vitamin A. Právě tento vitamin je důležitý pro udržování zdravých sliznic včetně sliznic v hrdle. Váš jídelníček by měl tedy obsahovat dostatečné množství žlutého a oranžového ovoce a zelené listové zeleniny, které jsou těmito vitaminy přímo nabité.
Údajně také spolehlivě zabírá hřebíček. Silice v něm obsažená má řadu zajímavých vlastností – brzdí růst mikroorganismů, místně prokrvuje a lokálně tlumí bolest. V průběhu dne proto cucejte hřebíček, který pomůže nepříjemnou bolest při polykání utlumit. Pokud máte odvahu, můžete ho i jemně rozkousat. Jestli vám samotný hřebíček nechutná, zkuste si z něj připravit chutnou limonádu: budete potřebovat 600 ml vody, 6 hřebíčků, 2 kuličky nového koření, kousek čerstvého zázvoru, kousek celé skořice, šťávu z celého citronu a med podle chuti. Vodu a koření dejte vařit do hrnce, přikryjte a cca 10 minut pomalu vařte. Po uvaření sceďte, přidejte lžíci medu a šťávu z celého citronu. Pijte co nejvíc horké.
Z osvědčených babských rad funguje rovněž obklad z brambor, které v sobě dokážou kumulovat teplo a poté ho postupně odevzdávat. Čtyři středně velké brambory uvařte v hodně osolené vodě doměkka. Dejte je na prostředek utěrky nebo šátku obložené kuchyňským papírem a důkladně je zaviňte. Poté brambory opatrně rozmačkejte. Šátek uvažte kolem krku a upevněte šálou. Balíček sejměte, když hmota vychladne.
