Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní, a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo ční do pochvy shora. Když žena stojí vzpřímeně, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.
Pojem „vagina“ se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý.
V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou, nebo dokonce sterilní péči je zbytečná až škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její správné funkci:
Bartholiniho žláza – nachází se po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Funkce pochvy:
při pohlavním styku přijímá samčí penis (může dojít k oplodnění);
rodí se skrz ni (v případě přirozeného porodu);
poskytuje kanál pro odtok menstruační krve.
Pochva v pubertě
Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.
Pochva po porodu
Při porodu se pochvou dostává z dělohy na svět dítě. Protože je hlavička dítěte při porodu již velmi velká, představuje porod pro pochvu výjimečnou zátěž. Právě proto se používá nástřih hráze. Pochva většiny žen porod přestane bez většího poškození a vrátí se po něm téměř do původního stavu.
Ve svém příspěvku MACMIROR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobry den chtela bych se zeptat ve stredu jsem bila u lekare opet se mi asi vratil zanet mocaku jelikos jsem chodila casto na zachod a bolelo me v pravem podbrisku a paleni v pochve doktor mi nasadil macmiror tablety po osmi hodinach chci se zeptat jak dlouho trva nez prasky zaberou beru je od patku podbrisku uz me neboli ani nepali pochva ale na zachod hodim porad casto a zacli me bolet i zada Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Od prvního dne cyklu hodnota pH v pochvě postupně klesá a s blížící se menstruací se prostředí stává stále kyselejším. Kyselost svědčí kvasinkám, tedy čím je menstruace blíže, tím více pochva může svědět. Při menstruaci se pH opět upravuje, po ní tak nepříjemné svědění běžně samo zmizí. Účinným pomocníkem může být potravinový doplněk ČESNEK 1000 mg tobolky, který na rozdíl od probiotik přemnožené kvasinky likviduje.
V naší poradně s názvem PROKANAZOL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.
Dobrý den, vážení a milí, mám dotaz, lék Prokanazol, jak tady čtu, je víceméně na infekce u pohlavních orgánů, ale manžel to dostal předepsané od lékaře, na jakousi plíseň , údajně v jícnu?? Tak to tedy nechápu, nikde se nepíše, že by to bylo na léčbu nějaké plísně v zažívacím traktu, můžete mi to trochu vysvětlit, i to, jak se může utvořit plíseň v jícnu, děkuji za odpověď, Irena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prokanazol je lék určený k léčbě plísňových infekcí pochvy, kůže, ústní dutiny, očí, nehtů nebo vnitřních orgánů, tedy i jícnu. Nejčastější plísňová infekce jícnu je kandidoza. Kandidóza je infekce způsobená kvasinkou zvanou Candida. Candida normálně žije na kůži a uvnitř těla, v místech, jako jsou ústa, hrdlo, střeva a pochva, aniž by způsobovala jakékoli problémy. Někdy se Candida může množit a způsobit infekci, pokud se prostředí uvnitř úst, hrdla nebo jícnu změní způsobem, který podporuje růst plísní. Kandidóza v jícnu se nazývá ezofageální kandidóza. Příznaky kandidózy v jícnu obvykle představují bolest při polykání a potíže s polykáním.
Kandidóza v jícnu je u zdravých dospělých neobvyklá. Většina lidí, kteří dostanou kandidózu v jícnu, má oslabený imunitní systém, což znamená, že jejich tělo špatně bojuje s infekcemi. Patří sem lidé žijící s neléčeným HIV/AIDS a lidé s rakovinou krve, jako je leukémie a lymfom. Lidé, kteří dostanou kandidózu v jícnu, mají často také kandidózu v ústech a krku.
Hlen je produkován v období ovulace, na začátku a na konci cyklu by měla být pochva suchá a v období ovulace vlhká. Není však důležitá kvantita hlenu, ale jeho kvalita. Ta má vliv na životnost spermií.
Je-li hlen takzvaně plodný, spermie v něm mohou žít až 5 dnů. Nejplodnější hlen je vodnatý a tvoří vlhký kroužek, sušší hlen tvoří spíš protáhlou či hranatější skvrnu.
Není-li vylučována žádný hlen, spermie přežijí jen několik hodin.
Hustý bílý výtok bývá poovulační a jde o fyziologický stav.
V naší poradně s názvem BOLESTI V POCHVE ANTIKONCEPCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva 27 let.
Dobry den,
jiz dva roky citim bolest v pochve pro pohlavnim styku. Byla jsem nekolikrat u sveho gynekologa a ten mi rekl ze jsem po fyzicke strance v poradku naposledy mi delal i serii steru a vse bylo negativni. V minulem roce jsem zacala chodit k fyzioterapeutce nicmene bez velkeho efektu. Pani doktorka mi proto nasadila na zkousku antikoncepci { rikala ze by se mozna mohlo jednat o endimetriozu], uprimne receno zacinam si spis myslet ze je problem v me hlave tim ze me styk tak dlouho bolel i pri zlepsini po rehabilitaci jsem do toho vzdy sla s tim ze nic prijemneho to nebude.
Nicmene k memu dotazu: po tom co jsem zacala uzivat antikoncepci (prave jsem zacala 3 mesic) jsem zacala mit svirave bolesti v pochve az krece smerem nahoru . Je to normalni nebo by to mohlo byt neco zavazneho?
Moc dekuji za odpoved
Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Toto bývá častý problém žen, u kterých nefunguje správně zvlhčování pochvy při pohlavním styku. Toto zvlhčování ovládá výlučně mozek na základě vzrušení a chuti k sexu s dotyčným partnerem, takže skutečně jde o problém v hlavě. Ve Vašem případě doporučuji použít před pohlavním stykem do pochvy lubrikační gel, který by měl tuto nepřijemnost odstranit. Přirozené zvlhčování pochvy se obvykle u žen s tímto problémem napraví výměnou partnera. Za zkoušku by tedy stálo zkusit sex s mužem - idolem svých snů, třeba jen jednou, abyste mohla pozorovat, jestli to u vás zafunguje.
K té antikoncepci, pokud Vás bolí pochva po užívání antikoncepce, tak požádejte svého gynekologa o její změnu za jiný druh. V nabídce máme mnoho různých antikoncepčních pilulek s různými odlišnými vedlejšími účinky.
Hlavně nezůstávejte na místě, zkoušejte a experimentujte a především jděte do sexu pro své pobavení nikoliv kvůli utrpení. Nechte se unést vlastním nadržením - sexuální touhou, ať už vzplane ke komukoliv.
Pokud by problémy s bolestí v pochvě při sexu neodešly ani po několika jinak vzrušujících expiremntech, tak zkuste upřednostnit jiný typ sexuálního ukojení, například pomocí orálního sexu.
Podle WHO se ženská obřízka praktikuje v 28 zemích západní, východní a severovýchodní Afriky, v částech Středního východu a v některých společenstvích imigrantů v dalších zemích. WHO odhaduje, že s následky procedury dnes žije asi 140 milionů žen a dívek po celém světě, z toho asi 92 milionů v Africe. Panuje mezinárodní shoda, že ženská obřízka je porušením lidských práv včetně práv žen a dívek, že je odrazem hluboce zakořeněné nerovnosti mezi pohlavími a že je formou diskriminace žen. Téměř vždy se provádí na dětech, čímž se porušují práva dětí. Zákrok je také porušením práva na zdraví, bezpečí a osobní integritu, práva nebýt mučen a podroben nelidskému nebo ponižujícímu zacházení a v případě fatálních následků zákroku také práva na život. Rezoluci o tom schválila v listopadu 2012 OSN.
Ženská obřízka je dnes praktikována zejména v afrických zemích. Je běžná v pásu, který se táhne od Senegalu v západní Africe po Somálsko na východním pobřeží, stejně tak jako v pásu od Egypta na severu po Tanzanii na jihu. V těchto oblastech se odhaduje, že tento zákrok podstoupilo více než 95 % všech žen. Obřízka je také praktikována některými skupinami na Arabském poloostrově, zejména v Jemenu (20 %). Ve většině muslimských zemí (kromě některých v subsaharské Africe) se tento zákrok nepraktikuje. Ačkoliv je infibulace vykonávána především v Africe, ví se, že se vyskytuje i na Blízkém východě. Zde je to však víc drženo v tajnosti, na rozdíl od některých částí Afriky, kde je vykonávána relativně otevřeně. Tyto praktiky se částečně vyskytují v severní Saúdské Arábii, severním Jordánsku a Iráku. Existují nepřímé důkazy, které předpokládají přítomnost obřízky v Sýrii, západním Íránu a mezi beduíny v Izraeli. V Ománu několik málo komunit stále praktikuje ženskou obřízku, přesto experti věří, že počet obřezaných dívek je nízký a každým rokem klesá. V SAE a také v Saúdské Arábii je praktikována zejména mezi cizími dělníky z východní Afriky nebo údolí Nilu. V Egyptě je ženská obřízka od června 2008 zakázána zákonem.
Latinsky se šlacha nazývá tendo a anglicky tendon nebo sinew.
Šlachová pochva
Na místech, kde se šlachy stýkají s jinými vnitřními strukturami těla, jsou šlachy umístěné ve šlachových pochvách - obalech s dvojitou stěnou vyplněnou tekutinou, v níž kloužou a promazávají se. Při přirozeném stárnutí či dlouhodobém výkonu stejného pohybu mazivová tekutina vysychá a pokud nedojde k jejímu doplnění, vrstvy pochvy se o sebe začnou bolestivě odírat za praskavého zvuku (tzv. krepitace, známé při praskání kloubů prstů).
Reprodukční systém ženy patří do rozmnožovací soustavy, což je soustava orgánů, která slouží k rozmnožování. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich dědičné informace na potomky. Zpravidla rozlišujeme samičí rozmnožovací soustavu a samčí rozmnožovací soustavu, což je anatomie ženského těla v podobě ženských pohlavních orgánů.
Ženskou pohlavní soustavou se zabývá medicínský obor zvaný gynekologie. Ženské pohlavní orgány se dle místa uložení dělí na zevní a vnitřní.
Anatomie ženských orgánů:
vnitřní ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina interna): vaječník (ovarium) – párová pohlavní žláza, Skeneho žlázy, Bartholiniho žláza
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.
Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.
Důvody odstranění:
tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
poranění dělohy;
závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
chronická pánevní bolest;
vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
srůsty v dutině břišní.
Typy hysterektomie:
radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.
Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.
Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.
Abdominální hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hysterektomii. Rekonvalescence po odstranění dělohy a vaječníků je přibližně 4–6 týdnů.
Vaginální hysterektomie
Vaginální hysterektomie používá přístup přes pochvu. Výhodou je naprostá absence viditelných jizev. Nevýhodou nutnost dostatečně prostorné pochvy (ideální, pokud měla pacientka děti). Operace má méně komplikací, žena po operaci stráví kratší dobu v nemocnici a rána se hojí rychleji než při abdominální hysterektomii. Operace se nejčastěji provádí při prolapsu dělohy, malé děloze nebo při změnách na děložním čípku.
Laparoskopická hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pouze malým řezem u pupku a dvěma pomocnými na podbřišku. Výsledné jizvy jsou poměrně nenápadné. Nevýhodou je náročnější a delší zákrok. Laparoskopie je vlastně pohled do dutiny břišní, kdy se dutina nafoukne oxidem uhličitým, aby se oddálila břišní stěna od břišních orgánů. Dalším krokem je zavedení laparoskopické techniky do zvětšeného prostoru.
Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie
Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie patří k moderním operačním postupům. Tato operace je kombinací laparoskopie a vaginální operace. Operace má dvě části:
první část – uvolnění dělohy ze závěsných aparátů (provádí se laparoskopicky);
druhá část – podvázání cév dělohy a vyjmutí dělohy (provádí se přes pochvu).
Ooforektomie je chirurgické odstranění vaječníků a adnexektomie je odstranění vaječníků a vejcovodů.
Ženská operace dělohy video
Zde jsou videa s hysterektomií dělohy provedenou laparoskopicky, abdominálně a vaginálně: ženská operace dělohy video.
Žena má po operaci dočasně ztížený odchod moči, dočasně se rovněž zhorší průchodnost střev, operační rána může otéct, v případě větších krevních ztrát se podává infuze.
Při operaci, která byla prováděna vaginální cestou, se musí asi měsíc po operaci dodržovat zvýšená hygiena. Dva až tři měsíce po operaci by žena neměla zvedat těžká břemena. Absence pohlavního styku by měla trvat 4–6 týdnů po operaci. V případě odstranění vaječníků se doporučuje hormonální substituce.
Pokud žena podstoupila jednoduchou hysterektomii, to znamená, že jí byla chirurgicky odstraněna pouze děloha, už nikdy nebude menstruovat a nemůže otěhotnět. Její hormonální stav je beze změny – hormonální funkce vaječníků nejsou operací narušeny a budou postupně vyhasínat, tak jako v případě, že by žena operována nebyla. Pohlavní život není operací ovlivněn.
Pokud proběhla hysterektomie totální, tedy odnětí dělohy i vaječníků, žena také nemenstruuje a nemůže otěhotnět. Vyoperování vaječníků však způsobí náhlý pokles ženských pohlavních hormonů, což má za následek (zejména u mladších žen, kde byly vaječníky ještě plně funkční) nástup přechodových příznaků jako návaly horka, pocení, bušení srdce, bolesti hlavy, poruchy spánku, změny nálady a jiné. Proto se (pokud není kontraindikace) co nejdříve nasazuje takzvaná hormonální substituční léčba.
Samotné odstranění dělohy nemá vliv na pohlavní styk. Je ukončena možnost mít děti a menstruaci. Děložní hrdlo nemá žádnou funkci při pohlavním styku. Pochva je po hysterektomii dostatečně dlouhá a její směr je nezměněn. Hlavní místa, která jsou zodpovědná za vnímání pohlavního styku, jsou klitoris, poševní stěny a svaly pánevního dna. Při provedení hysterektomie nejsou tyto struktury narušeny.
Pokud jsou při operaci odstraněny i vaječníky, žena ztrácí touhu po pohlavním styku a snižují se lubrikační vlastnosti pochvy. Při léčbě pohlavními hormony se tento stav upravuje.
A jak dlouho trvá operace odstranění dělohy? To záleží na typu operace, viz výše. U této diagnózy je možné využít lázeňskou léčbu. Můžete tedy po operaci dělohy požádat lékaře o lázně, a to do dvou let po ukončení léčby, přičemž by zde měl být nárok na tři týdny komplexní lázeňské péče – ubytování i lázeňské procedury by měla hradit zdravotní pojišťovna. Návrh na ni musí napsat váš praktický lékař – vesměs na základě doporučení ošetřujícího lékaře (gynekologa). Již v návrhu se uvádí lázně, které preferujete, i lázně náhradní, a to, zda požadujete jednolůžkový pokoj. Návrh na lázeňskou péči schvaluje revizní lékař, na to má pojišťovna maximálně 30 dnů od podání návrhu, pak od ní dostanete zprávu, kterým lázním byl návrh postoupen. Do lázní se nastupuje nejpozději tři měsíce od podání návrhu. Vhodné jsou Františkovy Lázně.
Na rozdíl od mužské obřízky, která může někdy být i zdravotně prospěšná a nezpůsobuje vážné poškození pohlavního orgánu, představuje infibulace u žen podstatně vážnější zákrok s celoživotními (především negativními) důsledky. Ženská obřízka nemá pro ženy a dívky žádné zdravotní přínosy. Mezi okamžité důsledky patří těžké krvácení a problémy s močením, později se mohou vyvinout cysty, infekce, neplodnost. Zvyšuje se také pravděpodobnost komplikací při porodu a riziko, že se dítě narodí mrtvé. Zákrok většinou provádějí ostrým nožem, žiletkou nebo nůžkami tradiční „obřezávačky“. Tyto ženy mají často důležitou pozici a ve svých komunitách plní také funkci porodní báby. Podle WHO však 18 % zákroků provádějí poskytovatelé zdravotní péče.
Světová zdravotnická organizace uvádí čtyři typy ženské obřízky
Klitoridektomie: částečné nebo úplné odstranění poštěváčku, výjimečně jen jeho předkožky.
Excize: částečné nebo úplné odstranění poštěváčku a malých stydkých pysků, jen někdy též odstranění velkých stydkých pysků.
Infibulace: zúžení poševního otvoru vytvořením kryjícího uzávěru tím, že se naříznou a přemístí velké nebo malé stydké pysky, někdy doprovázené odstraněním klitorisu.
Další nespecifikované typy: všechny ostatní škodlivé zásahy do ženských pohlavních orgánů – propichování, piercing, nařezávání a vyškrabování, rovněž kauterizace ženských rodidel.
Další typy ženské obřízky
Sunna cirkumcize: Jedná se o arabskou tradici, při níž by měla být odstraněna pouze předkožka klitorisu. Takto provedený zákrok má jako jediný nárok na název obřízka, a pokud je proveden v původním smyslu a malém rozsahu, lze u něj jako u jediného připustit i možné zlepšení sexuálního prožitku obnažením glans při ztopoření. Většinou však při tomto zákroku dojde k odstranění špičky (glans) klitorisu, takže žena poté neprožívá tolik vzrušení jako při celistvé konfiguraci klitorisu. Odstraněním jen špičky poštěváčku nemusí dojít k absolutní ztrátě prožitku při ztopoření pahýlu, avšak mnohdy si dívky stěžují, že jako by to „tam bubřelo a není kam“. Z toho pak mohou nastat traumatické situace, avšak to ještě není to nejhorší, pokud je odřezání „čisté“, to znamená celistvě ošetřené. Pokud je obřízka tohoto typu provedena jako infibulace, tak je odřezaný celý volný klitoris, tedy přeťata crura těsně za vazy ke stydké kosti. Pak dívka klitoris necítí, jen jej má v paměti zafixován. Poté bývají problémy i s masturbací, neboť vjemy jsou, jako by ho tam měla, ale nemůže ho nahmatat.
Klitoridektomie: Při tomto zákroku dochází k odstranění klitorisu a někdy i malých stydkých pysků.
Faraonská obřízka: Představuje nejtěžší typ infibulace. Při tomto zákroku dochází k odstranění malých i velkých stydkých pysků a klitorisu. Rána je pak sešita tak, že po odhojení zůstane jen malý otvor pro močení a menstruační krev. Pokud je zákrok proveden před pubertou, mohou kromě výše uvedených problémů nastat ještě následné komplikace při zahájení menstruačního cyklu. Při svatební noci je pak žena naříznuta.
Pochva v blízkosti poševního vchodu obsahuje velké množství nervových zakončení. Díky nim se žena při pohlavním styku cítí příjemně. Některé ženy mají v pochvě velmi citlivou erotogenní zónu, která se nazývá „bod G“ – jeho dráždění může vést k velmi intenzivnímu orgasmu.
U miminka
Maminky by měly být v porodnici poučeny o tom, jak se starat o genitálie miminka. Nedůsledná hygiena může být u děvčátek příčinou zarůstání poševního vchodu, což se odborně nazývá synechie. Je to onemocnění, které se vyskytuje u holčiček nejčastěji ve věku 2 až 5 let, v takzvaném klidovém období, kdy dítě nemá normální hladinu ženských pohlavních hormonů jako dospělá žena.
Typy synechie
Srůst zadní – je nejčastější. Sliznice protilehlé strany poševního vchodu postupně srůstá a uzavírá vchod do pochvy odzadu dopředu.
Srůst přední – je méně častý a jedná se o skutečný srůst malých stydkých pysků směrem od klitorisu, který zakrývá zevní vyústění močové trubice.
Srůst střední – je ojedinělý. Vytváří se při něm můstek mezi levou a pravou stranou poševního vchodu. Prostor mezi stydkými pysky nabývá tvaru osmičky.
U zadní části poševního vchodu se začne vytvářet zprvu průsvitná blanka, která nejprve zakrývá samotný poševní vchod a následně i močovou trubici. Postupně s růstem synechie dochází ke změně toku proudu moči a vy můžete pozorovat, že dítě přečurává nočník. Při velkém srůstu může mít děvčátko problém s močením a musí vynaložit veliké úsilí. Současně zatéká moč do pochvy a postupně může proniknout dělohou a vejcovody až do dutiny břišní. Pokud jsou v ní bakterie, může infikovat pochvu a dítě si bude stěžovat na svědění a pálení.
Co s tím
Stačí jednou za den, nejčastěji po koupání, oddálit od sebe stydké pysky a namazat poševní vchod čímkoli mastným, co se standardně u dětí používá. Je důležité řádně genitál omývat a zbavovat ho smegmatu, což je bílá hmota obsahující produkt mazových žláz a oloupané buňky. Pokud se rodidla nedostatečně ošetřují, srůst vzniká velmi rychle, třeba v průběhu 7 až 14 dní.
Poševní vchod po porodu
Některé ženy mají po porodu subjektivní pocit zvětšení poševního vchodu, což se někdy řeší plastickou úpravou poševního vchodu. Operace se provádí v celkové narkóze a trvá asi 60–90 minut. Často je nutné tento zákrok spojit s plastikou poševní zadní nebo přední, která řeší uvolnění podslizničního vaziva a tím pádem pocit příliš volné pochvy. Doba pobytu v nemocnici je 3 noci a doba pracovní neschopnosti minimálně 14 dnů. Sexuální abstinence kolem 6 týdnů. Cena za operaci se pohybuje v rozmezí 12 000 Kč až 18 000 Kč bez DPH, v závislosti na rozsahu operace. Rozsah operace je klientce upřesněn na základě konzultace s operatérem. Kromě ceny operace hradí klientka poplatek za anestezii (3 000Kč) a hospitalizaci. Hospitalizaci hradí dle typu vybraného pokoje (jednolůžkový 2 500 Kč/noc, dvojlůžkový 1 500 Kč/noc, čtyřlůžkový 600 Kč/noc). Předoperační vyšetření včetně laboratoře stojí 2 450 Kč, za předoperační vyšetření včetně laboratoře a internisty zaplatíte 3 500 Kč.
Bolest poševního vchodu
Bolest vzniká, pokud je poševní vchod úzký, a je nutné rozlišit, jestli se jedná o anatomické zúžení, nebo o takzvané funkční zúžení, které je způsobeno křečovitým stahem okolních svalů. Pokud se jedná o funkční zúžení, které se u žen vyskytuje častěji, doporučuje se návštěva sexuologa, který si s problémem určitě bude vědět rady. Jestliže se jedná o anatomické zúžení, používají se k léčbě tohoto problému takzvané dilatátory, které postupně rozšiřují poševní vchod. Pokud by ani dilatátory nemohly, dá se uvažovat o poševní plastice. V každém případě je nutné stav řešit s odborníkem. Není pravda, že se s tím nedá nic dělat, určitě dá.
Výrůstky
Může se jednat o pozůstatky protržené panenské blány nebo o takzvanou granulační tkáň, která se může na sliznici objevit kolem jizvy po sešití porodního nástřihu v oblasti poševního vchodu – jedná se o nezhoubný útvar. Řešením je chirurgické odstranění. Dříve se používalo i poleptání (u výrůstků rozsáhlejších rozměrů) spodiny tkáně po odstraněném útvaru lápisem (AgNO4). Typické je drobné krvácení z granulační tkáně, která není kryta povrchovým epitelem – kůží. Pokud granulační tkáň v poševním vchodu přetrvává, doporučuje se gynekologické vyšetření.
Mykóza pohlavních orgánů (tedy infekce způsobená houbami) trápí něžné pohlaví častěji než muže. Alespoň jednou za život jí trpí tři ze čtyř žen. Typickým příznakem mykózy je svědění zevních rodidel. Mírné svědění se často objevuje přibližně tři dny před menstruací, není doprovázeno výtokem a během menstruace samo odezní. Svědění však může být (i když ojediněle) poměrně nesnesitelné, někdy se změní až v pálení v pochvě, jež mohou doprovázet následující příznaky: zarudnutí pochvy a zevních rodidel, bílý tvarohovitý výtok z pochvy, otok rodidel, pálení a řezání při močení, zápach výtoku, bolestivý pohlavní styk.
Ovšem nezapomínejte, že každá pochva je osídlena bakteriemi, houbami i viry. A není žádoucí, aby se žena snažila tyto organismy zlikvidovat. Za normálních okolností je pochva sama schopná udržovat rovnováhu v tomto mikrobiotickém prostředí. Existuje ale mnoho faktorů, které mohou poševní prostředí narušit, v důsledku čehož počet kvasinek rychle narůstá. Výsledkem je poševní kvasinková infekce.
Poševní prostředí se narušuje kromě jiného i pohlavním stykem. Přestože pohlavní styk představuje pro většinu z nás příjemnou záležitost, pro pochvu může znamenat narušení přirozeného prostředí. Poševní prostředí může být při pohlavním styku narušeno mechanicky (drobná poranění například při nedostatečné vlhkosti pochvy) nebo „zavlečením“ jiných bakterií, které žijí na partnerovi. Prostředí může být po ejakulaci změněno i přítomností spermií. To vše napomáhá přemnožení kvasinkových organismů. V současné době lidé často souloží nepravidelně, kumulovaně (o víkendech, dovolených, na líbánkách), což neumožňuje pochvě, aby se dostatečně adaptovala na nové podmínky. Tudíž pokud plánujete uskutečnit více styků, musíte pochvě zajistit dostatečnou lubrikaci. Používejte lubrikant, jenž chrání tkáně před poškozením a močový měchýř před infekcí. Při pohybu penisu se kvasinky totiž mohou dostat i do močové trubice a močového měchýře. Proto je dobré se před souloží i po ní vymočit.
Poševní prostředí ovlivňují rovněž změny koncentrace hormonů, tedy mimo jiné i menstruační cyklus: v první polovině cyklu estrogeny stimulují pochvu a čípek, čímž se vytváří sekret, který se podobá vaječnému bílku a který představuje prostředí příznivé pro spermie. Množství sekretu stoupá až do ovulace. Po ovulaci se k estrogenům přidává hormon progesteron a tato kombinace mění poševní sekret: začíná být smetanově bílý, není tak vazký a pro spermie je méně příznivý. Od prvního dne cyklu pH v pochvě postupně klesá a s blížící se menstruací se stává kyselejším. Kyselost svědčí kvasinkám, proto čím je menstruace blíže, tím více pochva svědí. Při menstruaci se pH opět upravuje, tudíž po ní nepříjemné svědění obvykle samo zmizí. Vliv na poševní prostředí (jak pozitivní, tak negativní) může mít též užívání hormonální antikoncepce či jiná hormonální léčba. V neposlední řadě se koncentrace hormonů, a tedy i kyselost vaginálního prostředí mění v těhotenství, v pubertě a během přechodu.
V otázce mykózy genitálií u žen hraje důležitou roli adekvátní hygiena: neměla by být ani přemrštěná, ani nedostatečná. Existuje mnoho přípravků určených k intimní hygieně, které neobsahují saponáty a mýdla, naopak obsahují žádoucí kyselinu mléčnou. K dispozici máme také různé vaginální gely (například s přídavkem čajovníku australského), jež mohou sloužit jako prevence proti přemnožení nežádoucích kvasinek. Neprovádějte výplachy pochvy, neboť tím odstraníte i žádoucí bakterie. Hygienu by měl dodržovat rovněž váš partner, protože bakterie jím zavlečené do pochvy vám mohou způsobit nepříjemnosti. Z hlediska přirozeného rovnovážného poševního prostředí je výhodné monogamní partnerství, jelikož u obou partnerů se mikroflóra po určité době „sjednotí“. Důležitý je taktéž výběr správného oblečení: spodní prádlo by mělo být bavlněné a dostatečně prodyšné. Silonové nebo velmi těsné věci, ale také například setrvání v mokrých plavkách přispívají k narušení přirozeného poševního prostředí, což může vést k přemnožení kvasinek.
Ženy trpící cukrovkou mají v krvi větší množství cukru, mohou tedy více trpět na kvasinkové infekce. Nadměrná konzumace sladkostí může i u zdravých žen přispívat ke vzniku mykóz. Kvasinky totiž milují sladké. Žijí ve střevech, kde se mohou přemnožit a odkud se mohou dostat do pochvy a přemnožit se v ní. Harmonické vaginální prostředí narušuje i léčba některými antibiotiky. Ta hubí i žádoucí bakterie, což má za následek přemnožení kvasinek (nemají svého přirozeného nepřítele, a nikdo jim tudíž nebrání v množení).
Napomoci obnově střevní mikroflóry může konzumace potravin s probiotiky (například jogurty obohacené bakteriemi rodu Lactobacillus). Jak již bylo řečeno, onemocnění střev může přispívat k nežádoucímu vzniku kvasinkových onemocnění. Časté výplachy střev či používáním projímadel mohou narušit střevní mikroflóru. Střeva by se měla pročišťovat prostřednictvím vlákniny.
Když se kvasinkové onemocnění objeví, je třeba (jako u každé jiné pohlavně přenosné choroby) léčit oba (všechny) sexuální partnery. Partneři (muži) žen, jež trpí častými mykózami, představují až ve čtvrtině případů přenašeče kvasinek bez jakýchkoli příznaků. Během léčby by se měla používat takzvaná bariérová forma antikoncepce, a sice kondom. Avšak mykóza se může rozvinout i bez pohlavního styku či bez přičinění partnera.
Léčba mykotické infekce je dnes ve většině případů běžnou záležitostí. V současnosti existuje velké množství lokálních (místních) i celkových (tabletových) léčivých preparátů. Všechny se vyznačují vysokou účinností, díky níž dochází k rychlému ústupu klinických příznaků a zničení kvasinek.
V případě běžného nekomplikovaného akutního jednorázového zánětu s charakteristickým klinickým i mikroskopickým nálezem nepředstavuje léčba větší problém. Již po základním vyšetření vám lékař předepíše lék. V dnešní době lze koupit i léky bez předpisu, nicméně při opakujících se infekcích je vhodná návštěva lékaře. Jako první léčebný krok se obvykle doporučuje lokální aplikace antimykotika, tedy léku na kvasinkové infekce. Lokální (místní) léky se vyrábějí ve formě krémů, mastí, čípků, globulí či gelů.
Mezi tyto preparáty patří Multi-Gyn ActiGel. Jedná se o vaginální gel, jenž se používá jako prevence i léčba poševních obtíží (pálení, svědění, podráždění, výtok, nepříjemný zápach), dále jako prevence a léčba bakteriální infekce pochvy. Poskytuje okamžitou úlevu při potížích a rychle obnovuje přirozené poševní pH nezbytné pro účinnou léčbu. Optimalizuje poševní prostředí a zlepšuje stav tkáně. Zvlhčuje suchou poševní sliznici v klimakteriu. Může se používat i jako lubrikační gel. Je bezpečný a přírodní.
Multi-Gyn ActiGel je bioaktivní gel, což znamená, že vykazuje určitou biologickou aktivitu. Jedná se o zcela unikátní biologickou aktivitu, která je založena na standardizovaném vysokém obsahu bioaktivních polysacharidů. Klíčovou složkou produktu je patentovaný komplex polysacharidů nazvaný 2QR. Tento komplex má jedinečnou schopnost inhibovat (tlumit) růst škodlivých mikroorganismů a zároveň stimulovat růst užitečných laktobacilů v pochvě. To je velmi důležité pro poševní flóru a pro prevenci a léčbu bakteriální vaginózy (přemnožení kokoidních bakterií). Multi-Gyn má pH 4,1 (pH zdravé pochvy). Vzhledem k tomu, že Multi-Gyn ActiGel obnovuje prospěšnou mikrobiální poševní flóru, je více efektivní. Rychle mírní svědění, bolestivost, zarudnutí a citlivost poševní tkáně. Napomáhá regeneraci poševní stěny.
Jedná se o volně prodejný produkt.
Druhou formu léčby představuje užívání tablet (takzvaná systémová léčba). Při této léčbě se tablety polykají, místně v oblasti genitálu nejsou kromě důkladné hygieny potřeba žádná speciální opatření. Standardní délka systémové léčby se pohybuje od jednoho do pěti dnů, což většinou stačí k vymizení klinických příznaků. Některým ženám se i po vyléčení mykózy uvedenými antimykotickými přípravky toto onemocnění opakovaně vrací. V takovém případě se musí řešit nejen samotná mykóza, ale i příčina jejího opakování. Tu je třeba hledat především v imunitě: ženy s opakovanými mykózami mívají zpravidla problémy s „lokální imunitou“ ve vaginální tkáni. U těchto žen by měla léčba probíhat pod dohledem lékaře, který i na základě odborného vyšetření stanoví optimální léčebný postup.
Největší skupinu zánětů genitálií v dětském věku u dívek tvoří zánětlivá onemocnění poševního vchodu (vulvy) a pochvy (vaginy), přičemž jejich výskyt kolísá podle jednotlivých období dětského vývoje. Tato onemocnění se mohou objevit (i když velmi zřídka) už u novorozeňat, většinou se však spontánně zhojí. V období pohlavního klidu (to jest do puberty) převažují bakteriální zánětlivé formy chorob, s tvorbou ženských pohlavních hormonů se více objevují trichomonádová a plísňová onemocnění. Postiženy bývají obvykle jen vulva a dolní třetina pochvy.
Záněty poševního vchodu (vulvitida) u dívek vznikají na základě mechanického nebo chemického podráždění v důsledku nesprávné či nedostatečné péče. Konkrétními příčinami mohou být přísady do koupele, dezinfekční prostředky, ale také špatně vymáchané plenky nebo jejich nedostačující výměna. Na pravidelnou výměnu plen je třeba dbát i u těch papírových, neboť dítě močí relativně často (ve srovnání s dospělými), a přestože se plenka zdá suchá, moč z ní může prosakovat nebo se vypařovat. To může vést k podráždění dětské pokožky, v horším případě pak k onemocnění močových cest i genitálu. Mezi další příčiny zánětu poševního vchodu v dětském věku patří mykózy (kandidóza a jiné) vyvolané antibiotiky (jimiž se léčí či léčila nějaká nemoc), cukrovka, podráždění kůže způsobené bakteriemi... Po vulvitidě prodělané v dětství mohou zůstat jizvy a srůsty.
Záněty poševního vchodu se projevují většinou mírným zarudnutím, případně svěděním v místě zánětu. Jestliže se zanítí i pochva, dalším příznakem může být světlý hlenovitý výtok z roditel, v těžších případech je výtok hnisavý nebo krvavý. V takovém případě je nutné neprodleně vyhledat dětského lékaře, eventuálně na jeho doporučení navštívit dětského gynekologa. S vyhledáním odborné péče se nemá dlouho otálet, jelikož i při vážných zánětech zevních rodidel nemusí mít dítě horečku a jeho zdravotní stav tak nemusejí rodiče dobře odhadnout.
Co se týče vulvovaginitidy, tedy zánětu vulvy a pochvy, příčin může být ještě více. Kromě bakteriálních infekcí a mykóz může daný zánět vyvolat střevní onemocnění, jež se přenese na genitálie, nebo streptokoková infekce, kterou často doprovází i silný krvavý výtok. U menších dětí mohou onemocnění způsobit i střevní parazité (roupi), kteří přesídlí z konečníku do pochvy. Vulvovaginitida se někdy objevuje jako průvodní onemocnění při některých infekčních chorobách (při angíně, spále, zápalu plic, zánětu močových cest a podobě) a po očkování proti pravým neštovicím. Bakteriální infekce se vyznačuje mimo jiné i řídkým krvavým, někdy až hnilobně zapáchajícím výtokem. Zánět vulvy a pochvy může být způsoben též poraněním, například při hře nebo při škrábání (dítě se při mykóze škrábe, protože bolest je pro něj snesitelnější než svědění). U malých dívek, které za hračku považují i své tělo, je třeba vzít v potaz také cizí těleso v pochvě. U opakovaných těžkých zánětů rodidel nejasné příčiny musí lékař zvažovat jako možnou příčinu i zneužívání dítěte a šetrně pátrat po původu onemocnění i tímto směrem.
Léčba se liší podle příčiny onemocnění. Jestliže bylo onemocnění způsobeno cizím tělesem, parazity nebo jiným onemocněním (cukrovkou, angínou...), po odstranění příčiny není lokální léčba zpravidla nutná. Jinak obvykle postačí sedací koupele s předepsanými přísadami (kyselina mléčná, hypermangan a podobně) a následné ošetření dětské pokožky krémem pro děti, případně olejem (dětský zásyp se nedoporučuje). Starším dívkám s opakovanými záněty močových cest a pochvy se doporučuje močit s široce roztaženýma nohama. Toho nejsnáze docílíme tak, že si dívka sedne na toaletu rozkročmo obráceně nebo jí podložíme nožky stoličkou, aby se o ni mohla opřít. V některých případech se do pochvy zavádějí maličké vaginální čípky s obsahem kyseliny mléčné nebo jiným léčivem. Lékař pak naučí matku šetrně zavádět čípky dívce doma, aby nemusela denně dojíždět kvůli aplikaci do ambulance. Je-li třeba, nechají se v lékárně na základě lékařského předpisu připravit speciální poševní čípky, které jsou svou velikostí i složením přizpůsobeny dané věkové kategorii. Při streptokokové či stafylokokové infekci se užívají antibiotika, a to perorálně (ústy). Přípravky na bázi estrogenů se užívají výjimečně, jelikož mají v tomto věku určité nežádoucí účinky.
Ženská děloha je svalový orgán hruškovitého tvaru. Je dlouhá 8–9 cm a váží kolem 50 g. V děložní dutině dochází k uložení a vývoji plodu. Děložní dutina je vystlána děložní sliznicí (endometrium), která se v každém menstruačním cyklu obnovuje. Děložní dutina má tvar trojúhelníku postaveného na vrchol. Nahoře do stran na dutinu navazují vejcovody. Ve spodní části se děloha zužuje v děložní hrdlo. V děložním hrdle jsou žlázky, v nichž se tvoří cervikální hlen. Jeho vlastnosti se mění vlivem pohlavních hormonů. Část děložního hrdla, která se nachází v pochvě, se označuje jako děložní čípek.
Děloha v těhotenství
Děloha v průběhu těhotenství prodělává celou řadu změn. Hruškovitý tvar dělohy se mění na kulovitý až oválný a výrazně se mění i velikost. Původní objem 2–3 ml se mění až na 4 500–5 000 ml. Výrazně narůstá i její hmotnost z 50–60 g na 900–1 000 g. Velikost dělohy v těhotenství je podmíněna zvětšením svaloviny, která je schopná svůj objem zvětšit několikanásobně. Vedle toho dochází také k tvorbě nových svalových vláken. Do konce třetího měsíce je děloha uložena za stydkou kostí v pánvi, na konci třetího měsíce pak v důsledku růstu dělohy, kdy se děložní svalovina rozpíná rostoucím plodem, přesahuje stydkou kost a zaujímá i část břišní dutiny. Na konci devátého měsíce dosahuje až k žeberním obloukům. Na základě hormonálního řízení se při porodu děložní svalovina stahuje a podněcuje tak vypuzení plodu do porodních cest. V průběhu těhotenství se vedle těla a hrdla dělohy vytváří úsek zvaný dolní děložní segment. Odděluje tělo a hrdlo dělohy od konce čtvrtého měsíce těhotenství. Nejprve má dolní děložní segment podobu úzkého pruhu, který se postupně rozšiřuje až do šířky 8–10 cm. Tvoří ho převážně vazivo vyvíjející se z dolního úseku děložního těla. Od dělohy se odlišuje tím, že se při porodu nestahuje, jako je tomu u děložního těla, ale naopak je roztahován sestupujícím plodem. Děložní hrdlo se v průběhu těhotenství moc nemění. Představuje uzávěr děložní dutiny a do porodu zachovává svůj tvar.
Pokleslá děloha
Pokles dělohy je vlastně uvolnění pánevního dna, kdy kvůli oslabení svalů pánevního dna a prolapsu některých orgánů malé pánve dojde k vyklenutí poševní stěny. Spolu s tím může poklesnout i močový měchýř, močová trubice a konečník. Pánevní dno má významné postavení nejen proto, že se nachází v centru těla, kde je součástí hlubokých stabilizátorů páteře, ale i proto, že má velký vliv (pozitivní či negativní) na všechny vnitřní orgány. Pánevní dno nese velkou tíhu a musí hodně snést. Povolené pánevní dno je často důsledkem špatné péče. Sestup dělohy postihuje častěji starší ženy a ženy rodící častěji.
Příznaky: silná bolest zad, bolest při pohlavním styku, příznaky inkontinence, časté močení a bolest při něm, pocit tlaku v malé pánvi.
Děloha zakloněná dozadu
Obrácení děloha neboli retroverze je poměrně častý jev postihující téměř každou pátou ženu. Normálně je děloha v pánvi nakloněná směrem dopředu. Při obrácené děloze je její naklonění opačné, tedy dozadu. Většinou obrácená děloha neznamená výskyt obtíží a komplikací a není nutná léčba, avšak někdy mohou být přítomny nepříjemné příznaky. Mezi komplikace se pak řadí potíže s otěhotněním a samotným těhotenstvím. V těchto případech se volí konzervativní či chirurgická léčba.
Dvourohá děloha
Dvourohá děloha je vrozená vada. Tato děloha má dva rohy a tvar srdce. Anomálie dělohy jsou spojeny s různými problémy, jako je nepřítomná nebo bolestivá menstruace, bolest při pohlavním styku, zvyšuje se riziko vzniku endometriózy a jiné obtíže.
Mám vnější svědění pochva. Sliznice je bělavé barvy.Behem dne nic necítím,ale přijde večer a provází mě nepříjemné pálení a svědění.Mohlo by se jednat o mykóza? Mám 62 roků.Myslim , že o vysichani se nejedná.S partnerem! mám plnohodnotný sexuální život.Muj lékař mi doporučil clotrimsol.Neni špatný ,ale v noci mě to opět vzbudí.Muze to být alergie nebo nervového původu? Předem děkuji za radu..
Dobry den chtela bych se zeptat ve stredu jsem bila u lekare opet se mi asi vratil zanet mocaku jelikos jsem chodila casto na zachod a bolelo me v pravem podbrisku a paleni v pochve doktor mi nasadil macmiror tablety po osmi hodinach chci se zeptat jak dlouho trva nez prasky zaberou beru je od patku podbrisku uz me neboli ani nepali pochva ale na zachod hodim porad casto a zacli me bolet i zada
Prokanazol je lék určený k léčbě plísňových infekcí pochvy, kůže, ústní dutiny, očí, nehtů nebo vnitřních orgánů, tedy i jícnu. Nejčastější plísňová infekce jícnu je kandidoza. Kandidóza je infekce způsobená kvasinkou zvanou Candida. Candida normálně žije na kůži a uvnitř těla, v místech, jako jsou ústa, hrdlo, střeva a pochva, aniž by způsobovala jakékoli problémy. Někdy se Candida může množit a způsobit infekci, pokud se prostředí uvnitř úst, hrdla nebo jícnu změní způsobem, který podporuje růst plísní. Kandidóza v jícnu se nazývá ezofageální kandidóza. Příznaky kandidózy v jícnu obvykle představují bolest při polykání a potíže s polykáním.
Kandidóza v jícnu je u zdravých dospělých neobvyklá. Většina lidí, kteří dostanou kandidózu v jícnu, má oslabený imunitní systém, což znamená, že jejich tělo špatně bojuje s infekcemi. Patří sem lidé žijící s neléčeným HIV/AIDS a lidé s rakovinou krve, jako je leukémie a lymfom. Lidé, kteří dostanou kandidózu v jícnu, mají často také kandidózu v ústech a krku.
Toto bývá častý problém žen, u kterých nefunguje správně zvlhčování pochvy při pohlavním styku. Toto zvlhčování ovládá výlučně mozek na základě vzrušení a chuti k sexu s dotyčným partnerem, takže skutečně jde o problém v hlavě. Ve Vašem případě doporučuji použít před pohlavním stykem do pochvy lubrikační gel, který by měl tuto nepřijemnost odstranit. Přirozené zvlhčování pochvy se obvykle u žen s tímto problémem napraví výměnou partnera. Za zkoušku by tedy stálo zkusit sex s mužem - idolem svých snů, třeba jen jednou, abyste mohla pozorovat, jestli to u vás zafunguje.
K té antikoncepci, pokud Vás bolí pochva po užívání antikoncepce, tak požádejte svého gynekologa o její změnu za jiný druh. V nabídce máme mnoho různých antikoncepčních pilulek s různými odlišnými vedlejšími účinky.
Hlavně nezůstávejte na místě, zkoušejte a experimentujte a především jděte do sexu pro své pobavení nikoliv kvůli utrpení. Nechte se unést vlastním nadržením - sexuální touhou, ať už vzplane ke komukoliv.
Pokud by problémy s bolestí v pochvě při sexu neodešly ani po několika jinak vzrušujících expiremntech, tak zkuste upřednostnit jiný typ sexuálního ukojení, například pomocí orálního sexu.
